Bedřichův Světec

Z Multimediaexpo.cz


Bedřichův Světec (německy Schwetz) je místní část obce Bělušice v okrese Most v Ústeckém kraji. Leží v nadmořské výšce 322 metrů a nachází se 9 km jihovýchodně od města Most. V obci stojí kulturní památka románsko-gotický kostelík sv. Jakuba, který je nejstarší dochovanou stavbou v okrese Most.

Obsah

Historie obce

První písemná zmínka o Bedřichově Světci pochází z roku 1238, kdy je jako majitel tvrze a přilehlé vsi uváděn vladyka Hageno de Zvethis. Dalšími majiteli z tohoto rodu jsou uváděni Bojslav a jeho bratr Vít (Boyzlaus de Zwes et Vitus frater eius) v roce 1240, v roce 1254 to byl Tomáš a roku 1259 Jan. Z roku 1355 pochází zpráva, že světským patronem zdejšího kostela byli Bedřich (po němž nese obec jméno) a jeho bratři Jan řečený Buch a Přibyslav. Ti jsou uváděni společně ještě v roce 1373. Jan zvaný Buch zemřel v roce 1396. Roku 1404 vlastnili tvrz zbylí bratři Bedřich a Přibyslav. Roku 1470 byl majitelem Bedřichova Světce Jan Buben ze Všebořic. Další zprávy jsou z let 1523-1529 o Janu a Mikuláši Světeckých z Černčic, když Mikuláš z Černčic a ze Světce odkázal Světec svým strýcům Janu a Mikuláši. Jan z Černčic prodal Světec Děpoltovi z Lobkovic. Bedřichův Světec tak patřil až do roku 1559 k bílinskému panství, kdy ho prodal Kryštov z Lobkovic Purkertovi Kaplířovi ze Sulevic. Ten nechal obnovit zdejší tvrz. Jeho čtyři synové zdejší majetek prodali roku 1576 svému příbuznému Jiříkovi Kaplíři ze Sulevic a na Tuchořicích. Od něj získal tvrz roku 1582 Jan mladší z Lobkovic a tvrz se podruhé dostala k bílinskému panství. Od roku 1637 patřil Bedřichův Světec ke statku Patokryje v rámci lobkovického panství Bílina až do roku 1848, kdy se stal samostatnou obcí. Poté byl několik let osadou obce Bečova, ale následně již opět samostatný. Po roce 1945 se v Bedřichově Světci ustanovil samostatný místní národní výbor. V roce 1960 proběhla územní reforma a do okresu Most byla z bývalého okresu Bílina připojena obec Bělušice. MNV v Bedřichově Světci byl zrušen a obec byla připojena k Bělušicím.

Kostel sv. Jakuba

Kostel je místní dominantou, neboť je postaven na terénní vyvýšenině ve středu obce, obklopen hřbitovem. Stavba kostela spadá do pozdně románského období v 1. polovině 13. století, kdy byl součástí šlechtického dvorce. Po roce 1270 byl přestavěn v raně gotickém slohu. Renesanční věž byla přistavěna na přelomu 15. a 16. století. Kostel má tvar jednolodní obdélné stavby s pravoúhlým presbytářem a s pravoúhlou sakristií na jižní straně. Kostelní okna jsou hrotitá. Do západní části chrámové lodi původně vystupovala empora opřená o střední pilíř a nesená klenbou. Emporu později nahradila dřevěná kruchta. V presbytáři je křížová žebrová klenba. Gotický sanktuář je opatřen původní mřížkou. Předsíň na jižní straně je renesanční ze 16. století a má křížovou hřebínkovou klenbou. Na triumfálním oblouku jsou dochovány gotické nástěnné malby a v lodi kostela po levé straně je taktéž gotická freska ze 14. století. Zařízení kostela představoval hlavní oltář s obrazem sv. Jakuba. Hlavní oltář, stejně jako kazatelna, byl raně barokní a pocházel z konce 17. století. Na stěně předsíně kostela se nacházejí dva poškozené náhrobní kameny (pravděpodobně z let 1521 a 1571). Vnitřek kostela je veřejnosti nepřístupný. V 70. a 80. letech 20. století prováděl Ústav archeologické památkové péče severozápadních Čech se sídlem v Mostě archeologické průzkumy jak uvnitř kostela, tak i v jeho okolí. Ve stejné době probíhal i stavebně historický průzkum Památkového ústavu v Ústí nad Labem. Archeologický výzkum v areálu kostela potvrdil zaniklé šlechtické sídlo, které se nacházelo na jihozápad od kostela. Dvorec se skládal ze dvou úrovní. V dolní ležel skladovací prostor, nahoře obytná část. Další kulturní památkou v obci je opuková socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1774.

Vývoj počtu obyvatel v obci

Počty obyvatel mezi lety 1850 až 1970 dle sčítání [1]
Rok 1850 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970
Počet obyvatel 146 154 152 161 163 173 157 148 74 63 64

V dalších letech jsou údaje souhrnné pro Bělušice i s oběma osadami.

Reference

Literatura

  • Jan Klápště, Paměť krajiny středověkého Mostecka, Most 1994
  • Jan Klápště, Bedřichův Světec – šlechtické sídlo z 13. století, in: Osud Mostecka, Okresní muzeum Most: Most 1996, s. 56-59

Externí odkazy


Bedřichův Světec | Bělušice | Odolice


Chybná citace Nalezena značka <ref> bez příslušné značky <references/>.