Benjamin Ben Eliezer

Z Multimediaexpo.cz


Brigádní generál Benjamin Ben Eliezer (hebrejsky: בנימין "פואד" בן אליעזר‎; arabsky: بنيامين بن إليعازر‎; 12. února 1936, Bagdád, Irák) je izraelský politik a bývalý voják. Byl prvním iráckým Židem, který vedl Stranu práce. 31. března 2009 se stal ministrem průmyslu, obchodu a práce ve vládě vedené Likudem. V letech 2001 až 2002 zastával post ministra obrany. V minulosti rovněž zastával post ministra národní infrastruktury.

Biografie

Ben Eliezer se narodil v Iráku a do Izraele emigroval v roce 1950. O čtyři roky později vstoupil do Izraelských obranných sil a stal se profesionálním vojákem. Díky tomu, že pocházel z arabské země a hovořil plynně arabsky, si v armádě vysloužil přezdívku Fouad. Během Šestidenní a Jomkipurské války sloužil jako velitel a při Opotřebovací válce byl raněn. V roce 1977 byl jmenován prvním velícím důstojníkem v jižním Libanonu a sloužil jako styčný důstojník mezi Izraelem a libanonskými křesťanskými milicemi. V letech 1978–1981 byl vojenským správcem nad Západním břehem Jordánu a v letech 1983–1984 působil jako vládní koordinátor aktivit na izraelem okupovaných územích. V roce 1984 byl poprvé zvolen do Knesetu a od té doby zastával funkce ministra bydlení a výstavby, ministra komunikací, ministra obrany a zastupujícího ministerského předsedy. V současné době je členem parlamentní skupiny Strana práce-Mejmad. V oblasti zahraniční politiky je považován za jestřába. Byl jedním z hlavních architektů izraelské invaze do Libanonu a rovněž silným zastáncem operace Obranný štítDženínu. Zastával názor, že by měly být s palestinskými Araby přerušeny mírové hovory, a to do té doby, než se zřeknou násilí proti Izraelcům. Věřil rovněž, že palestinské vedení dokáže zastavit terorismus a opustit jej jakožto politický nástroj. Žije ve městě Rišon le-Cijon, je ženatý a má pět dětí. V primárkách Strany práce z 9. listopadu 2005 se umístil na třetím místě. Získal 16,82 % hlasů, což způsobilo, že ubral příznivce Šimonu Peresovi, který se tak umístil na druhém místě za vítězem Amirem Perecem.

Reference

Externí odkazy