Formule 1 v roce 1955
Z Multimediaexpo.cz
VI. Mistrovství Světa Formule 1 1955 | |
---|---|
Formule 1 v roce 1954****Formule 1 v roce 1956 | |
Mistr světa | |
Eugenio Castellotti 12 Ferrari | |
Grand Prix | |
1. Belgie | 5. Itálie |
Formule 1 v roce 1955 vstoupila do šestého ročníku Mistrovství světa jezdců Formule 1. Sezóna zahajovala již 16. ledna v Argentině a končila po sedmi grand prix v italské Monze. Původně bylo v kalendáři 11 závodů, ale po tragédii, která se odehrála na trati v Le Mans a při kterém přišlo o život přes 80 diváků, byly zrušeny Grand Prix Francie, Německa, Švýcarska a Španělska. Vozy Mercedes vstupovaly do sezóny jako favorité a tuto roly také potvrdily, když pouze v Monaku nezvítězily. Titul mistra světa obhájil Juan Manuel Fangio, před svým stájovým kolegou Stirlingem Mossem. Třetí místo získal mladý Eugenio Castelotti, jenž zahájil sezonu na Lancii a po jejím odstoupení ze šampionátu pokračoval u Enza Ferrariho. Čtvrtou příčku v konečném hodnocení získal vítěz z Monaka, Maurice Trintignant a pátý byl nestárnoucí Giuseppe Farina. Sezóna 1955 se pro formuli 1 stal jedním z nejtragičtějších roků, již v květnu během tréninku na 500 mil Indianapolis zahynul Manny Ayulo, o pár dní později při samotném závodě ve staré cihelně, smrtelně havaroval Bill Vukovich. Květnové dny si vybraly i další oběť, při testech na Monze zahynul dvojnásobný mistr světa Alberto Ascari. Největší šok pro motoristickou veřejnost přišel 11. června, kdy při závodě na 24 hodin v Le Mans přišel o život Pierre Levegh a spolu sním i přes 80 diváků.
Obsah |
Shrnutí sezóny
V sezóně 1955 započal svou hvězdnou kariéru Jack Brabham, který se kvalifikoval do Grand Prix Velké Británie na 25. mistě, v závodě však neuspěl a pro poruchu odstoupil. Tím nejúspěšnějším nováčkem roku se stal Eugenio Castellotti, jenž již v druhém závodě dojel na druhém místě a hned v tom následujícím startoval z pole positions. V celkovém hodnocení šampionátu skončil na třetím místě hned za neporazitelným duem z Mercedesu Juanem Manuelem Fangem a Stirlingem Mossem. Premiéru si odbili také Hermando Da Silva Ramos, Olivier Gendebien, Jesus Iglesias, Jean Lucas, Cesare Perdisa, Luigi Piotti, Mike Sparken, Alberto Uria, Piero Valenzano a Ted Whiteaway. Mezi novými vozy se objevila značka Arzani Volpini, jejíž jediný pokus o vstup do světa Grand Prix skončil nezdarem při Grand Prix Itálie. Také vozům Connaught se při svém jediném startu nedařilo a ani jeden ze tří vozů nedokončil Grand Prix Velké Británie. Cooper se představil v podání již zmiňovaného Jacka Brabhama. Za volant Ferrari se vrátil po delší odmlce Giuseppe Farina naopak odešel Mike Hawthorn, kterého zlákal národní projekt Vanwall, ale v polovině sezóny se k rudým zase vrátil. Gordini přišlo o famozního Jeana Behru, který našel cestu k Maserati na uvolněné místo po Stirlingu Mossovi. Lancia k osvědčené dvojici Alberto Ascari a Luigi Villoresi přibrala mladíka Castellottiho. Poté co se zabil národní idol Ascari, Lancia přenechává vozy D50 Ferrarimu a svět velkých cen navždy opouští. Alfred Neubauer pro svůj tým Mercedes získal Stirlinga Mosse a Piera Taruffiho
Pravidla
Pravidla šampionátu 1955 povolovala objem motorů 750 cc s kompresorem nebo 2 500 cc atmosférické. Do každého závodu se mohl přihlásit libovolný počet jezdců a nebylo ani omezen počet jezdců v jednotlivých týmech. Startovní čísla nebyla stabilní a měnila se každým závodem. Do hodnocení šampionátu se započítávalo 5 nejlepších výsledků ze 7 grand prix.
- Boduje prvních pět jezdců podle klíče:
- 1. 8 bodů
- 2. 6 bodů
- 3. 4 body
- 4. 3 body
- 5. 2 body
- 1 bod získá pilot za nejrychlejší kolo
Vozy
Vůz | Motor | Typ | Objem | Zdvih/Vrtání | Výkon | Otáčky | Hmotnost |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Arzani Volpini F1 | Maserati Speluzzi 4CLT 2.5 L4 | řadový 4 | 2496 cc | 90 / 94 mm | 210 k | 7100 /min | 650 kg |
Connaught B | Alta 2.5 L4 | řadový 4 | 2470 cc | 90 / 93,5 mm | 250 k | 6700 /min | 590 kg |
Connaught Bs | Alta 2.5 L4 | řadový 4 | 2470 cc | 90 / 93,5 mm | 240 k | 6500 /min | 590 kg |
Cooper T40 | Bristol 2.0 L6 | řadový 6 | 1971 cc | 96 / 66 mm | 140 k | 5800 /min | 510 kg |
Ferrari 625 | Ferrari 107 2.5 L4 | řadový 4 | 2498 cc | 90 / 94 mm | 250 k | 7200 /min | 600 kg |
Ferrari 555 Supersqualo | Ferrari 106 2.5 L4 | řadový 4 | 2497 cc | 79,5 / 100 mm | 270 k | 7500 /min | 590 kg |
Ferrari 500 | Ferrari 500 2.5 L4 | řadový 4 | 1984 cc | 78 / 90 mm | 185 k | 7500 /min | 560 kg |
Lancia Ferrari D50 | Lancia Ferrari DS50 2.5 V8 | 90°V8 | 2486 cc | 68,5 / 76 mm | 265 k | 8000 /min | 640 kg |
Gordini Type 16 | Gordini 2.5 L6 | řadový 6 | 2473 cc | 82 / 80 mm | 220 k | 6000 /min | 590 kg |
Gordini Type 32 | Gordini 2.5 L8 | řadový 8 | 2475 cc | 70 / 75 mm | 250 k | 8200 /min | 650 kg |
HWM 53 | Alta 2.5 L4 | řadový 4 | 1970 cc | 90 / 83,5 mm | 180 k | /min | kg |
Lancia D50 | Lancia DS50 2.5 V8 | 90°V8 | 2489 cc | 63,1 / 73,6 mm | 265 k | 8500 /min | 645 kg |
Maserati 250F | Maserati 250F 2.5 L6 | řadový 6 | 2490 cc | 75 / 84 mm | 270 k | 8000 /min | 630 kg |
Maserati 250Fs | Maserati 250F 2.5 L6 | řadový 6 | 2493 cc | 75 / 84 mm | 270 k | 8000 /min | 630 kg |
Maserati A6GCM | Maserati 250F 2.5 L6 | řadový 6 | 1970 cc | 72 / 76,2 mm | 197 k | 8000 /min | 580 kg |
Mercedes-Benz W196 | Mercedes-Benz M196 2.5 L8 | řadový 8 | 2496 cc | 68,8 / 70 mm | 257 k | 8200 /min | 640 kg |
Mercedes-Benz W196s | Mercedes-Benz M196 2.5 L8 | řadový 8 | 2496 cc | 68,8 / 76 mm | 290 k | 8500 /min | 680 kg |
Vanwall VW 55 | Vanwall 254 2.5 L4 | řadový 4 | 2490 cc | 86 / 96 mm | 250 k | 7000 /min | 570 kg |
Složení týmů
Závody započítávané do MS
Konečné hodnocení Mistrovství Světa
(Legenda)
- * Nejrychlejší kolo (1 bod)
- † piloti se střídali v řízení vozu
Související články
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |