Freiburg im Breisgau
Z Multimediaexpo.cz
_3249.jpg)
Freiburg im Breisgau je město v německé spolkové zemi Bádensko-Württembersko. Ve městě v současnosti žije zhruba 214 000 obyvatel.
Vzhledem k malebnosti městského centra, relativně teplému klimatu a poloze nedaleko Schwarzwaldu je Freiburg regionálním turistickým centrem.
V roce 1457 zde byla založena jedna z nejstarších a nejvyhlášenějších německých univerzit – Universita Alberta-Ludvíka Freiburg.
Obsah |
Historie
Roku 1091 vznikl na Zámeckém vrchu (Schlossberg) hrad, sídlo v podhradí dostalo roku 1120 městské právo a roku 1200 začala stavba katedrály. Město zbohatlo z těžby stříbra ve Schwarzwaldu, roku 1368 se vykoupilo z podanství a svěřilo do ochrany Habsburků. Roku 1457 zde arcivévoda Albrecht VI. Habsburský založil univerzitu a 1481 sem Maxmilián I. Habsburský svolal říšský sněm. Za reformace zůstal Freiburg katolický a roku 1529 sem uprchl před obrazoborci Erasmus Rotterdamský s kapitulou z Basileje.
Roku 1620 převzali univerzitu jezuité a v letech 1632–1644 drželi město Švédové. V letech 1679–1697 a 1713–1744 patřil Freiburg Francii a Ludvík XIV. jej dal stavitelem Vaubanem opevnit. 1796 se Freiburgu krátce zmocnilo francouzské revoluční vojsko a roku 1805 jej Napoleon I. přiřkl Bádensku. 1827 bylo ve Freiburgu založeno biskupství, roku 1845 bylo město připojeno na železnici a 1848 se zde bojovalo na barikádách. Od roku 1871 byl Freiburg částí Německé říše a rychle se rozvíjel. Např. v roce 1901 zde začala jezdit tramvaj. Za první světové války bylo město poškozeno bombardováním a pak hospodářsky postiženo tím, že sousední Alsasko připadlo po roce 1918 opět Francii (jako již před rokem 1871).
Roku 1938 byla vypálena synagoga a v roce 1940 byli všichni Židé z města deportováni do koncentračních táborů. Při velkém spojeneckém náletu 27. listopadu 1944 zahynulo asi 2 800 obyvatel a značná část města byla zničena, avšak katedrála zůstala stát uprostřed trosek. Freiburg byl osvobozen francouzskou armádou a stal se sídlem bádenské vlády, avšak v roce 1951 po spojení Bádenska s Württemberskem v dnešní spolkovou zemi Bádensko-Württembersko ztratilo město tuto výsadu (hlavním městem země se stal Stuttgart).
Od 70. let, kdy se zde protestovalo proti stavbě jaderné elektrárny v obci Wyhl, má ve městě silné zastoupení politická strana Zelených (nyní Svaz 90/Zelení - Bündnis 90/Die Grünen). Roku 1996 překročil Freiburg hranici 200 tisíc obyvatel, z toho je asi 30 000 studentů. Město je významným střediskem katolické církve a sídlem německé Charity.
Pamětihodnosti
- Z městského opevnění se zachovaly dvě brány, zásadně přestavěné roku 1901.
- Také radnice byla silně přestavěna koncem 19. století, podobně jako řada dalších historických domů.
- Starý obchodní dům naproti dómu s bohatou plastickou výzdobou a se dvěma arkýři ze 16. století.
- Dóm Panny Marie (Münster) je trojlodní románsko-gotická katedrála 127 m dlouhá, s mohutnou 116 m vysokou věží v průčelí. Z románské stavby, založené po roce 1200, se zachovala příčná loď se dvěma nízkými věžemi. V letech 1230–1330 byla postavena loď a čelní věž ve slohu francouzské gotiky. Nový vysoký chór začal stavět Jan Parléř starší roku 1354, byl však dokončen až roku 1513. Z vnitřního zařízení je zvlášť cenný hlavní oltář (Hans Baldung zv. Grien, 1512–1516), dále oltář od Hanse Holbein mladšího a barevné gotické vitraje.
- Gotický trojlodní kostel svatého Martina (Franziskanerkirche) naproti radnici je prostá stavba halového typu, s plochým trámovým stropem a s věží postavenou v novogotickém slohu v roce 1893. Věže jsou u kostelů tzv. žebravých řádů neobvyklé.
- Stará budova univerzity.
- Řada zajímavých moderních staveb, jako je nádraží s věží, evangelický kostel Ludwigskirche, univerzitní knihovna, divadlo a koncertní dům.
Osobnosti města
- Johann von Wessenberg (1773 – 1858), rakouský státník a diplomat
- August Weismann (1834 – 1914), biolog a zakladatel vědy o genetice
- Konstantin Fehrenbach (1852 – 1926), politik Výmarské republiky a říšský kancléř
- Friedrich Kluge (1856 – 1926), lexikograf
- Edmund Husserl (1859 – 1938), německý filosof moravského původu, zakladatel moderní fenomenologie
- Gustav Mie (1869 – 1957), fyzik
- Joseph Wirth (1879 – 1956), politik Výmarské republiky a říšský kancléř
- Nikos Kazantzakis (1883 – 1957), řecký spisovatel, básník, dramatik a myslitel
- Martin Heidegger (1889 – 1976), fenomenologický filosof
- Engelbert Zaschka (1895 – 1955), hlavní inženýr, konstruktér a vynálezce
- Eugen Fink (1905 - 1975), německý filosof a fenomenolog
- Til Schweiger (* 1963), herec, režisér a producent
- Ferris Bueller (* 1971), DJ, producent, bývalý člen a spoluzakladatel skupiny Scooter
- Axel Coon (* 1975), DJ, producent a bývalý člen skupiny Scooter
- Dany Heatley (* 1981), kanadský hokejový útočník
Historická galerie (1961)
 |
 |
 Stará budova univerzity |
Partnerská města
Externí odkazy
|
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |