Harald V.
Z Multimediaexpo.cz
Harald V. (* 21. února 1937, Skaugum) je norským králem. Na trůn nastoupil po smrti jeho otce Olafa V. 17. ledna 1991. Narodil se v Skaugumu, v oblasti Asker poblíž Osla. Harald V. je formální hlavou Norska, je hlavou Norské církve a Norských ozbrojených sil. Coby pravnuk krále Eduarda VII. je také teoreticky možným následníkem britského trůnu; je nepřímým bratrancem britské královny Alžběty II..
Král Harald V. má dvě sestry, princeznu Ragnhild (narozenou 1930; žije v Brazílii) a princeznu Astrid (narozenou 1932; žije v Oslu).
Obsah |
Život
Šablona:Norská královská rodina
Dětství a vzdělání
Když se princ Harald narodil v Skaugumu, byl prvním dědicem norského trůnu narozeným v Norsku po několika staletích. Mladý princ byl pokřtěn v Královské kapli v Královském paláci v Oslu biskupem Johanem Lundem 31. března. V roce 1940 musela celá královská rodina opustit domov kvůli německé invazi. Dramatická cesta na sever byla poznamenána německými snahami zabít krále bombardováním. Bylo rozhodnuto, že je bezepeční rodinu rozdělit. Král a korunní princ Olav měli zůstat v Norsku a korunní princezna s třemi dětmi se měla pokusit uniknout do Švédska. Její skupina dosáhla svého cíle v noci 10. dubna, ale ačkoli byla princezna Märtha narozena ve Švédsku, měla na hranicích problémy. Podle princezny Astrid a dalších přítomných byly prý vpuštěni do země až poté, co řidič vyhrožoval vyrazit bránu. Ale když král a korunní princ žádali švédského ministra zahraničních věcí, zda mohou jednu noc nerušeně přespat ve Švédsku, byli odmítnuti. Princ Harald strávil následující dny v Sälenu, poté byli přemístněni 16. dubna do domu prince Carla Bernadotta v Frötunu. 26. dubna se skupina přemístila do Drottningholmu poblíž Stockholmu. Prameny tvrdí, že král Gustaf V. měl přátelský vztah ke svým norským hostům, ale téma války nebylo nadneseno. Avšak vlivní švédští politici, včetně ministra spravedlnosti Westmana, chtěli vrátit korunní princeznu a prince Haralda zpět do Norska, aby mohl být uznán králem německými okupanty. Král a princ chápali, že Švédsko není dobrým místem pro exil a začali plánovat přemístění zbytku rodiny do USA. 17. srpna korunní princezna a její děti odpluli z Finska na palubě lodi American Legion. Harald a jeho matka a sestry prožili válku ve Washingtonu D.C.. Jeho otec Olav a král Haakon pobývali spolu s exilovou vládou v Londýně. Mladý princ se setkal také s prezidentem Rooseveltem a navštívil norské vojáky cvičící ve Spojených státech a Kanadě. Od roku 1943 studoval na The White Hall Country School'. S končící válkou se rodina v roce 1945 vrátila do vlasti. Na podzim 45. roku byl zapsán do třetího ročníku Smestad skole; byl prvním členem královské rodiny, který chodil na veřejnou školu. V roce 1955 vystudoval Oslo Katedralskole a na podzim téhož roku začal studovat na Univerzitě Oslo. Později vystudoval Norskou vojenskou akademii. V roce 1960 vstoupil na oxfordskou Balliol College, kde dva roky studoval historii, ekonomii a politologii. V roce 1960 také učinil svou první oficiální zahraniční cestu, a to do Spojených států.
Dospělost, kralování
Korunní princ Norska se stává královým zmocněncem ve věku 18 let. Harald se poprvé zúčastnil pravidelného vládního setkání - Státní rady - 27. září 1957 a přísahal na norskou ústavu 21. února 1958. Ve stejném roce také poprvé vládnul jako regent v době královy nepřítomnosti. Harald se oženil v roce 1968 se Sonjou Haraldsen, tato svatba vzbudila mnoho kontroverzí, poněvadž se jednalo o ženu "z lidu". Mají dvě děti - princeznu Märtha Louise a korunního prince Haakona; budoucího dědice norského trůnu. Král předsedá pravidelným pátečním vládním setkání (Státní rada) v Paláci v Oslu. Absolvuje také každý týden setkání s premiérem a ministrem zahraničí. Přijímá zahraniční vyslance a každé září otevírá jednání parlamentu. Dle norské ústavy jmenuje vládu, která musí mít podporu parlamentu (parlamentarismus v Norsku trvá od roku 1884), a jmenuje premiéra. V případě nejasné situace v parlamentu konzultuje své kroky s předsedou vlády a předsedou parlamentu. Intenzivně cestuje po Norsku a činí oficiální státní návštěvy. Udílí všechny státní pocty a řády. Je velmistrem Řádu svatého Olava. Jako vášnivý námořník Harald reprezentoval Norsko na Olympijských hrách v yachtingu a byl vlajkonošem na zahajování letních olympijských hrách v Tokiu v roce 1964. Vybojoval bronz, stříbro i zlato na mistrostvích světa. V červenci 2005 král zvítězil na evropském šampionátu ve Švédsku na královstvé plachetnici Fram XV. V roce 2007 získal na mistrovství světa šesté místo.
Královo zdraví
Dvakrát během svého dosavadního králování král musel dočasně zanechat vládnutí pro hospitalizaci a rekonvalescenci: od prosince 2003 do poloviny dubna 2004 kvůli rakovovině močového měchýře a od dubna do začátku června 2005 kvůli stenóze aorty. Během těchto období vládl jako regent korunní princ Haakon. Král byl také znám coby vášnivý kuřák, kvůli svým diagnozám svého zlozvyku rychle zanechal.
Královy funkce a čestné tituly
Jako norský král
Král je hlavou Norské církve. Je velmistrem Řádu svatého Olava. Je čtyřhvězdičkovým generálem, admirálem a nejvyšším velitelem Norských ozbrojených sil. Pěchotní batalion - Stráž Jeho Veličenstva Krále - figuruje jako strážci krále a královské rodiny, hlídají královské rezidence, včetně Královského paláce a sídla korunního prince v Skaugumu, stejně tak Královské mauzoleum na hradě Akershus.
Externí odkazy
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |