Vážení zákazníci a čtenáři – od 28. prosince do 2. ledna máme zavřeno.
Přejeme Vám krásné svátky a 52 týdnů pohody a štěstí v roce 2025 !

Iturup

Z Multimediaexpo.cz

Iturup na satelitním snímku NASA

Iturup (rusky: Итуруп; ainsky: エトゥオロプシリ, Etuworop-sir; japonsky: 択捉島, Etorofu-tó) je největší ostrov a jeden z nejjižnějších ostrovů v Kurilách. Ostrov patří do Sachalinské oblasti na východě Ruské federace.

Iturup je blízko jižního konce Kurilského řetězce ostrovů, mezi Kunaširem (19 km na jihozápad) a Urupem (37 km na severovýchod). Největší město je Kurilsk, má 2 200 obyvatel (2002) a je správním sídlem Kurilského okrsku, leží zhruba v polovině na západním pobřeží ostrova.

  • Plocha – 3 139 km²
  • Délka – 200 km
  • Šířka – 7 až 27 km

Obsah

Geografie

Iturup je tvořen sopečnými horninami. Na Iturupu je dvanáct sopek, které se táhnou po celé délce ostrova, nejvyšší jsou Čirippudate (Čiriporupuri, 1 587 m)[1], Berutarube (1 220 m) a poblíž leží menší Atsonupuri (1 206 m), obě poslední jsou při jižním konci. Na ostrově je několik větších jezer sopečného původu. Břehy ostrova jsou vysoké a příkré. Ostrov pokrývají smrky, modříny, borovice, jedle a smíšený les s olší, liánami a bambusovým podrostem. Hory jsou kryty zákrsky bříz, borovic zakrslých (Pinus pumila) a porostem bylin. Místy jsou jen holé, obnažené skály. Na ostrově jsou velké zásoby rhenia.

Historie

Japonští obyvatelé Etorofu na pikniku u břehu řeky v roce 1933

Iturup byl původně obydlen Ainy, ale později byl osídlen ruskými osadníky a zabrán Japonci. V roce 1855 byl postoupen Japonsku smlouvou z Šimody. Na konci roku 1941 z Hitokappské zátoky (japonsky: 単冠湾, Hitokappu-wan) na ostrově vyplula japonská flotila k útoku na Pearl Harbor.[1] Od roku 1945 byl Etorofu okupován Sovětským svazem, který ostrovy získal na základě spojenecké dohody z Jalty a smlouvy z Postupimi. I když v roce 1956 obě země obnovily diplomatické styky, nebyly ostrovy Japonsku navráceny.


Reference

  1. 1,0 1,1 Encyclopedia of Modern Asia. Příprava vydání David Levinson, Karen Christensen; Autor hesla „Etorofu island“ Nathalie Cavasin. Svazek 2. New York : Berkshire Publishing Group, 2002. ISBN 0-684-80617-7. S. 352. (anglicky) 

Externí odkazy