Sachalinská oblast

Z Multimediaexpo.cz


Sachalinská oblast (rusky Сахали́нская о́бласть, Sakhalinskaya oblast) je federální subjekt Ruska (oblast) zahrnující Sachalinský ostrov a Kurilské ostrovy. Administrativní centrum a současně největší město v oblasti je Južno-Sachalinsk s 170 000 obyvateli. Mimo lidí z jiných částí bývalého Sovětského svazu je Sachalinský ostrov domovem Nivchů a lidí z národa Ainu, kteří však nedávno přestali mluvit svým původním jazykem. Některé části Sachalinské oblasti (čtyři nejjižnější ostrovy, Kurilských ostrovů) jsou prohlašovány za součást Japonska.

Obsah

Obyvatelstvo

Populace: 546 695 (podle sčítání z roku 2002) Etnické skupiny: Rusové s 460 778 obyvateli jsou zdaleka největší skupinou následováni Korejci (29 592 osob), Ukrajinci - 21 831 osob a celou řadou menších skupin, včetně 333 Japonců (0.06 %). Národnostní skladba byla ve sčítání 2002 takováto:

plus další skupiny, ne nad 0.2%. V oblasti je dohromady zaznamenáno 127 odlišných etnických skupin, 0.3 % obyvatel neuvedlo při sčítání svou národní identitu.

Historie

Původními obyvately Sachalinské oblasti jsou Nivchové a Orokové kteří obývají Severní oblasti ostrova Sachalin. Tradčně se živí lovem, rybolovem a Orokové také chovem sobů. Kromě nich zde také žili Ainuové kteří obývali jih Sachalinu a Kurilské ostrovy. Číňané v Mingské dynastii nyzývali ostrov Kuyi (Čínsky: 苦夷; Pinyin: Kǔyí), a později Kuye (Čínsky: 庫頁; Pinyin: Kùyè). Podle knihy Shengmu (Čínsky: 聖武記; Pinyin: Shèngwǔjì), poslal Ming na Sachalin v roce 1616 400 vojáků, ale později je stáhl, neboť čínská kontrola nad ostrovem nebyla ohrožena. Na ostrově stále ještě stojí Mingův pomník.

Dynastie Jing také vznášela nároky na ostrov a tak byl Sachalin dál pod čínskou vládou Jingské dynastie. Nicméně, když Číňané nebyli vojensky přítonmni, tak se lidé jak z Japonska, tak z Ruska pokoušeli kolonizovat ostrov. Japonské sídlo Ootomari bylo založeno v roce 1679. Kartografové Matsumaeského klanu vytvořili mapu ostrova nazývanou “Kita-Ezo” (severní Ezo, Ezo je starší jméno pro Hokkaido). Nerchinské smlouvy z roku 1686 potvrdily Sachalin jako čínské území. I přesto začalo Rusko od 18. století zabírat ostrov, s armádou tvořenou vězni. Sachalin stal se Evropanům známý díky cestám Ivana Moskvitiněho a Martina Gerritze de Vries v 17. století, a ještě více od Jeana-François de La Pérouse (1787) a Ivana Krusensterna (1805). Oba ho však považovali za poloostrov, neznajíce Mamajskou úžinu nebo Tatarskou úžinu, která byla objevena v roce 1809 Mamijem Rinzou. V roce 1845 vyhlásilo Japonsko jednostrannou suverenitu nad celým ostrovem, nicméně v roce 1849 ruský mořeplavec Gennady Nevelskoj konečně zaznamenal splavnost této Mamajské úžiny a — navzdory k Jingským nárokům — zde ruští osadníci založili uhelné doly, zřídili administraci, školy, vězení a kostely. Xiazské kmeny byly vyvražděny nebo deportováni na pevninskou Asii. V roce 1855 podepsalo Rusko s Japonskem Shimodskou dohodu, která deklarovala, že obě národnosti mohou obývat ostrov: Rusové na severu a Japonci na jihu, bez jasné hranice mezi nimi. Rusko také souhlasilo, že demontuje svou vojenskou základnu u Ootomari. Po válce o opium nutilo Rusko Čínu k podepsání Aigunských dohod a sjezdu v Pekingu, po kterém Čína ztratila všechna území na sever Heilongjiangu (Amuru) a východ Ussuri, včetně Sachalinu ve prospěch Ruska. Carská trestanecká kolonie byla založena v roce 1857, ale jižní část ostrova byla držena Japoncemi až do roku 1875 kdy jí podstoupili Rusku v Petrohradských dohodách výměnou za Kurilské ostrovy. Po Rusko-japonské válce podepsalo Rusko s Japonskem Portsmouthské dohody (1905), které stanovily, že se jižní část ostrova pod 50 rovnoběžkou navrací Japonsku; Rusové udrželi ostatní tři pětiny oblasti. Jih Sachalinu byl spravován Japonskem jako Karafuto-chō (樺太庁), s hlavním městem Toyoharou, dnešním Južno-Sachalinskem. V srpnu 1945 převzal Sovětský svaz kontrolu nad Sachalinem. Sovětský útok na jih Sachalinu začal 11. srpna 1945, měsíc před kapitulací Japonska. 56. sbor ostrostřelců sestávající se ze 79. dělostřelecké divize, 2. ostrostřelecké brigády, 5. ostrostřelecké brigády a 214 obrněných brigád napadla japonskou 88. divizi. Ačkoli Rudá armáda trojnásobně převyšovala Japonce, nemohli postupovat kvůli silné japonské ofenzívě. To se však změnilo po přistání 113. ostrostřelecké brigády a 365. nezávislého námořního pěchotního ostrostřeleckého praporu ze Sovětských Přístavů (Советская Гавань) ve vesnici Tōrō (塔路), ležící na západním mořském pobřeží Sachalinu. Japonský odpor se po tomto přistání stal slabší. 16. srpna Sověti rozbili japonskou obrannou linii. Skutečné boje pokračovaly dokud nebyly 21. srpna zcela bezvýznamné. Od 22. srpna do 23. srpna uzavřela většina ze zbývajících japonských jednotek příměří. Sověti dokončili vítězství Sachalinem 25. srpna 1945 tím, že zabrali hlavní město Sachalinu, Toyoharu. Japonci uvádí 20 000 mrtvých civilistů během období invaze.

Poválečný stav

Od 2. ledna 1947 je Sachalinská oblast oficiálně definovaná a začleňovná jako část Ruské federace. Po porážce Japonska se mnoho Korejců odstěhovalo z ostrova. Většina Korejců žijících zde jsou potomci dávných přistěhovalců, ale zvažují, jestli se nezačnou identifikovat jako etničtí Rusové. Dnes jsou známí jako Sachalinští Korejci. V současnosti má Japonsko v Južno-Sachalinsku ambasádu, která bývá považována za průzkum ruské svrchovanosti. Stav Kurilských ostrovů zůstává sporný. Japonsko se vzdalo nároků na svrchovanost jižní části ostrova v Sanfranciské dohodě (1952), ale neschválio ruskou suverenitu nad Sachalinem. Podle japonského oficiálního stanoviska není o přičítání Sachalinu ještě rozhodnuto a na japonských mapách je označován jako “Země Nikoho”. Od roku 2005 zůstává záležitost hlavní překážkou v Japonsko-ruských vztazích. Ještě nyní není podepsaná žádná oficiální mírová smlouva mezi oběma národy. 28. května 1995 postihlo ostrov zemětřesení 7.5° Richterovy stupnice a zabilo 2 000 lidí v Neftegorsku. Podle sčítání lidu z roku 2002 se 333 obyvatelů oblasti identifikovalo jako etničtí Japonci. Data pro populaci národa Ainu nejsou dostupná; “Ainu” mohou být jednak zahrnuti v kategorii Ostatní nebo je možné, že se přihlásili k japonské národnosti.

Externí odkazy


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Sachalinská oblast
Rusko – Россия – (RUS)
Republiky Ruské federace

Adygejsko (Majkop) • Altajsko (Gorno-Altajsk) • Baškortostán (Ufa) • Burjatsko (Ulan-Ude) • Čečensko (Groznyj) • Čuvašsko (Čeboksary) • Dagestán (Machačkala) • Chakasie (Abakan) • Ingušsko (Magas) • Kabardsko-Balkarsko (Nalčik) • Kalmycko (Elista) • Karačajevsko-Čerkesko (Čerkesk) • Karélie (Petrozavodsk) • Komi (Syktyvkar) • Krym (Simferopol) • Marijsko (Joškar-Ola) • Mordvinsko (Saransk) • Sacha (Jakutsk) • Severní Osetie-Alanie (Vladikavkaz) • Tatarstán (Kazaň) • Tuva (Kyzyl) • Udmurtsko (Iževsk)

Federální města Ruské federace

Moskva • Petrohrad • Sevastopol

Kraje Ruské federace

Altajský (Barnaul) • Chabarovský (Chabarovsk) • Kamčatský (Petropavlovsk-Kamčatskij) • Krasnodarský (Krasnodar) • Krasnojarský (Krasnojarsk) •
Permský (Perm) • Přímořský (Vladivostok) • Stavropolský (Stavropol) • Zabajkalský (Čita)

Oblasti

Amurská (Blagověščensk) • Archangelská (Archangelsk) • Astrachaňská (Astrachaň) • Bělgorodská (Bělgorod) • Brjanská (Brjansk) • Čeljabinská (Čeljabinsk) • Irkutská (Irkutsk) • Ivanovská (Ivanovo) • Jaroslavská (Jaroslavl) • Kaliningradská (Kaliningrad) • Kalužská (Kaluga) • Kemerovská (Kemerovo) • Kirovská (Kirov) • Kostromská (Kostroma) • Kurganská (Kurgan) • Kurská (Kursk) • Leningradská (Petrohrad) • Lipecká (Lipeck) • Magadanská (Magadan) • Moskevská (Moskva) • Murmanská (Murmansk) • Nižněnovgorodská oblast (Nižnij Novgorod) • Novgorodská (Veliký Novgorod) • Novosibirská (Novosibirsk) • Omská (Omsk) • Orelská (Orel) • Orenburská (Orenburg) • Penzenská (Penza) • Pskovská (Pskov) • Rjazaňská (Rjazaň) • Rostovská (Rostov na Donu) • Sachalinská (Južno-Sachalinsk) • Samarská (Samara) • Saratovská (Saratov) • Smolenská (Smolensk) • Sverdlovská (Jekatěrinburg) • Tambovská (Tambov) • Tomská (Tomsk) • Tverská (Tver) • Tulská (Tula) • Ťumeňská (Ťumeň) • Uljanovská (Uljanovsk) • Vladimirská (Vladimir) • Volgogradská (Volgograd) • Vologdská (Vologda) • Voroněžská (Voroněž)

Autonomní okruhy Ruské federace

Čukotský (Anadyr) • Chantymansijský (Chanty-Mansijsk) • Jamalo-něnecký (Salechard) • Něnecký (Narjan-Mar)

Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Sachalinsk%C3%A1_oblast“