Jiří Louda

Z Multimediaexpo.cz

Jiří Louda – pamětní deska

Plk. v. v. Jiří Louda, dr. h. c., (* 3. října 1920, Kutná Hora, † 1. září 2015, Olomouc) byl významný český heraldik, knihovník a penzionovaný voják.

K jeho nejvýznamnějším heraldickým počinům patří návrh současného českého státního znaku, podobně jako jeho varianty pro ČSFR. Nicméně také vytvořil znaky pro stovky dalších českých obcí. Je členem Mezinárodní heraldické akademie (Académie Internationale d´Heraldique) se sídlem v Ženevě, člen Britské heraldické společnosti (Heraldry Society) v Londýně, člen Society of Heraldic Arts,[1] člen Francouzské heraldické společnosti (Société Francaise d Héraldique et sigillographie) a člen Heraldické komise českého parlamentu.

Obsah

Životopis

Pocházel z rodiny profesora kreslení v Kutné Hoře, kde také odmaturoval na místní reálce v roce 1938. Následně se přihlásil na ČVUT, kde ho zastihl povolávací rozkaz během mobilizace. Z armády byl propuštěn již v roce 1939 a odešel do ciziny, přes Polsko a Francii do Spojeného království, kde se dostal k parašutistům. Ve Spojeném království se seznámil s teorií heraldiky a nechal se notně ovlivnit postupy britské heraldiky. Po válce se navrátil do obnoveného Československa, kde byl za svoje zásluhy mimo jiné vyznamenám v roce 1946 Československým váleným křížem 1939–1945. V této době se také setkal s Karlem VI. Schwarzenbergem, od kterého se učil především základům české heraldiky. Po převzetí moci komunisty v Únoru 1948 byl poslán na dovolenou a posléze z armády propuštěn v hodnosti kapitána. Sice nebyl degradován, ale byl bez soudu uvězněn na Mírově, kde zůstal do roku 1950. Poté pracoval u lesnického úřadu. V roce 1953 si našel novou práci v Vědecké knihovně v Olomouci, kde zůstal až do roku 1976. Od té doby se věnoval plně heraldice, nicméně ještě během působení v knihovně navrhl první znak Havířovu v roce 1966 a v roce 1968 navrhl první koncept znaku jednoho znaku pro Čechy, Moravu a Slezsko, ze kterého vychází i ten současný znak. V roce 2003 navrhl znak a vlajku obci Bohdalec, kraj Vysočina. Kritizoval znak Československa, protože obsahoval neheraldické prvky, a kvůli tomu byl pozván prezidentem Václavem Havlem v roce 1989 na Pražský Hrad, za účelem návrhu nového znaku. Jeho návrh se osvědčil a proto byl přizván i k tvorbě znaku pro samostatné Česko. Roku 1996 se dočkala publikace kniha Království české, na které začal pracovat ještě s Karlem Schwarzenbergem v roce 1947. V roce 1991 se mu dostalo rehabilitace a byl povýšen na plukovníka ve výslužbě. Jako první Čech se stal akademikem Mezinárodní heraldické akademie v roce 2000. Dne 28. června 2004 mu byl udělen čestný doktorát Univerzitou Palackého v Olomouci za celoživotní heraldické dílo.

Osobní znak

Jiří Louda si také sám vytvořil vlastní osobní znak, který by bylo možno blasonovat asi takto:

„ V červeném štítu stříbrné břevno, nad ním je stříbrná šestihrotá hvězda mezi dvěma kráčejícími čelně hledícími lvy a pod ním stříbrný okřídlený padák. Na štít je postavena korunovaná kolčí přilba s červeno-stříbrnými přikryvadly. Klenotem jsou dvě červená orlí křídla, mezi nimi je postaven stříbrný meč se zlatým jílcem. Pod štítem je zavěšen Československý válečný kříž z roku 1939 a Čs. vojenská medaile za zásluhy. Znak doprovází heslo: Quo fas et gloria ducunt.[2] “

Tinktura pozadí, břevno a šestirohá hvězda vychází ze znaku husitského hejtmana, Matěje Loudy z Chlumčan. Figura okřídleného padáku a dvou lvů odkazuje na účast u britské parašutistické jednotky. Heslo Quo fas et gloria ducunt znamená Kam vede právo a sláva a společně s mečem v klenotu náleží k Loudově zapojení se v zahraničním odboji. Odznaky přivěšené pod štítem přináležejí k důležitým válečným vyznamenáním, kterými byl Louda vyznamenán.

Vyznamenání

  • Československý válečný kříž 1939–1945 (1946)
  • Československá vojenská medaile za zásluhy
  • Medaile za věrnost (Svaz bojovníků za svobodu, 1995)
  • Medaile k 50. výročí ukončení druhé světové války (1995)
  • Cena města Olomouce (Olomouc, 1998)
  • Medaile Za zásluhy II. stupně (Česká republika, 28. října 2000)

Bibliografie (výběr)

  • Blasons des villes d’Europe, Guidé illustré, Paris, Gründ, 1972
  • Česká města, Praha, Albatros, 1974
  • Česká města: pro čtenáře od 9 let (spolu s Josefem Janáčkem), Praha, Albatros, 1984
  • České erby (spolu s Josefem Janáčkem), Praha, Albatros, 1988
  • Lines of Succession (spolu s Michaelem Maclaganem), London, Orbis Publishing, 1981
  • Království české: erby a rodokmeny vládnoucích rodů, Havířov, Petr P. Havlík, 1996, ISBN 80-85574-09-8

Reference

  1. ↑ Society of Heraldic Arts - members
  2. ↑ ŠTUDENTOVÁ, Hana. KROK 3 [online]. Vědecká knihovna v Olomouci, 2004, [cit. 2008-09-27]. Kapitola Quo fas et gloria ducunt Kam vede právo a sláva: Osobní znak Jiřího Loudy, s. 54–55. Dostupné online.  

Externí odkazy


Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Ji%C5%99%C3%AD_Louda“