Nobelova cena za chemii

Z Multimediaexpo.cz

Nobelova cena za chemii je jednou z pěti Nobelových cen, udělovanou za zásadní vědecký výzkum či vynález v oboru chemie.

Držitelé Nobelovy ceny za chemii

Rok Jméno Udělena
1901 Jacobus Henricus van 't Hoff „za objev zákonů chemické dynamiky a osmotického tlaku v roztocích
1902 Hermann Emil Fischer „za práci na syntéze cukru a purinu
1903 Svante August Arrhenius „za elektrolytickou teorii disociace (viz iont)“
1904 Sir William Ramsay „za objev inertních plynů ve vzduchu“
1905 Johann Friedrich Wilhelm Adolf von Baeyer „za výzkum organických barviv a hydroaromatických sloučenin“
1906 Henri Moissan "za výzkum a izolaci prvku fluor a elektrickou pec pojmenovanou podle něho (viz Moissanova elektrická pec)
1907 Eduard Buchner „za výzkum na poli biochemie a za objev nebuněčné fermentace
1908 Sir Ernest Rutherford „za výzkum rozpadu prvků a chemii radioaktivních látek
1909 Wilhelm Ostwald „za práci na katalýze a výzkum chemické rovnováhy a rychlosti chemické reakce“
1910 Otto Wallach „za práce na poli acyklických sloučenin“
1911 Maria Curie-Skłodowska „za její objev radia, polonia a další výzkum radia“
1912 Victor Grignard, „za objev Grignardova činidla
Paul Sabatier „za objev metody hydrogenace aromatických sloučenin
1913 Alfred Werner „za práce na slučování atomů v molekulách
1914 Theodore William Richards „za určení atomové hmotnosti velkého počtu prvků
1915 Richard Martin Willstätter „za výzkum rostlinných pigmentů
1918 Fritz Haber „za syntézu čpavku
1920 Walther Hermann Nernst „za práci v termochemii“
1921 Frederick Soddy „za práci na chemii radioaktivních látek a za výzkum izotopů
1922 Francis William Aston „za objevy izotopů velkého množství neradioaktivních prvků, a za formulaci celočíselného pravidla“
1923 Fritz Pregl „za jeho metody mikroanalýzy organických látek“
1925 Adolf Richard Zsigmondy „za důkaz heterogenní podstaty koloidních roztoků a jeho použité metody“
1926 Theodor Svedberg „za práci na disperzních systémech
1927 Heinrich Otto Wieland „za objev bilových kyselin a příbuzných látek“
1928 Adolf Otto Reinhold Windaus „za výzkum sterolů a jejich spojení s vitamíny
1929 Arthur Harden, Hans Karl August Simon von Euler-Chelpin „za objev fermentace cukrů a fermentačních enzymů
1930 Hans Fischer „za výzkum haeminu a chlorofylu
1931 Carl Bosch, Friedrich Bergius „za příspěvky k chemickým vysokotlakým metodám“
1932 Irving Langmuir „za jeho práci v hraniční chemii“
1934 Harold Clayton Urey „za objev těžké vody
1935 Frédéric Joliot-Curie, Irène Joliot-Curie „za syntézu nových radioaktivních prvků“
1936 Petrus (Peter) Josephus Wilhelmus Debye „za práci na molekulární struktuře výzkumem dipólového momentu a difrakce rentgenových paprsků a elektronů v plynech“
1937 Walter Norman Haworth „za práce na uhlovodících a vitamínu C
Paul Karrer „za práce na karotenoidech, flavonoidech a vitamínech A a B2“
1938 Richard Kuhn „za práce na karotenoidech a vitamínech“
1939 Adolf Friedrich Johann Butenandt „za práce na sexuálních hormonech
Leopold Ružička „za jeho práce na polymethylenu a vyšších terpenech
1943 George de Hevesy „za práce na využití izotopů jako značkovačů při chemických procesech“
1944 Otto Hahn „za jeho objev jaderného štěpení těžkých atomových jader“
1945 Artturi Ilmari Virtanen „za výzkumy agrokultur a výživové chemie“
1946 James Batcheller Sumner „za objev, že enzymy je možné krystalizovat“
John Howard Northrop, Wendell Meredith Stanley „za jejich přípravu enzymů a virových proteinů v čisté formě“
1947 Sir Robert Robinson „za jeho výzkum rostlinných produktů, zvláště alkaloidů
1948 Arne Wilhelm Kaurin Tiselius „za jeho výzkum elektroforézy a adsorpční analýzy
1949 William Francis Giauque „za jeho příspěvky na poli chemické termodynamiky
1950 Otto Paul Hermann Diels, Kurt Alder „za jejich objev a vývoj dienové syntézy (Diels-Alderova reakce)“
1951 Edwin Mattison McMillan, Glenn Theodore Seaborg „za jejich objevy v chemii transuranových prvků“
1952 Archer John Porter Martin, Richard Laurence Millington Synge „za jejich vynález částicové chromatografie
1953 Hermann Staudinger „za jeho objevy na poli makromolekulární chemie
1954 Linus Carl Pauling „za jeho výzkum podstaty chemické vazby
1955 Vincent du Vigneaud „za práce na sloučeninách síry, zvláště za objev polypeptidického hormonu
1956 Sir Cyril Norman Hinshelwood, Nikolaj Nikolajevič Semenov (Никола́й Никола́евич Семёнов) „za jejich výzkumy mechanismů chemických reakcí
1957 Sir Alexander Todd „za práci na nukleotidech a koenzymech nukleotidů“
1958 Frederick Sanger „za práci na stanovení primární struktury proteinů, zvláště inzulinu
1959 Jaroslav Heyrovský „za jeho objev polarografické analýzy
1960 Willard Frank Libby „za objev metody využití uhlíku C14 pro stanovení stáří“
1961 Melvin Calvin „za výzkumy využívání oxidu uhličitého v rostlinách“
1962 Max Ferdinand Perutz, John Cowdery Kendrew „za jejich výzkumy v oblasti stanovení struktury globulárních bílkovin“
1963 Karl Ziegler, Giulio Natta „za jejich objevy vztahující se k vyšším polymerům“
1964 Dorothy Crowfoot Hodgkin „za její výzkumy v oblasti využití rentgenových paprsků pro stanovení struktury důležitých biochemických látek“
1965 Robert Burns Woodward „za jeho úspěchy v organické syntéze“
1966 Robert Sanderson Mulliken „za jeho práce na chemických vazbách a elektronové struktuře molekul“
1967 Manfred Eigen, Ronald George Wreyford Norrish, George Porter „za jejich studium extrémně rychlých chemických reakcí“
1968 Lars Onsager „za objev recipročních relací nesoucích jeho jméno“
1969 Derek Harold Richard Barton, Odd Hassel „za jejich příspěvky o vývoji konceptu terciární struktury“
1970 Luis F. Leloir „za jeho objev sacharidových nukleotidů a za odhalení jejich úlohy při syntéze uhlovodíků“
1971 Gerhard Herzberg „za jeho příspěvky k elektronové struktuře a geometrii molekul, hlavně volných radikálů“
1972 Christian B. Anfinsen „za jeho práce na ribonukleáze“
Stanford Moore, William H. Stein „za jejich příspěvky k pochopení vazeb mezi chemickou strukturou a katalytickou aktivitou ribonukleové molekuly“
1973 Ernst Otto Fischer, Geoffrey Wilkinson „za jejich práci na chemii organokovových sloučenin“
1974 Paul John Flory „za jeho základní práce jak teoretické, tak experimentální v oblasti fyzikální chemie makromolekul
1975 John Warcup Cornforth „za jeho práce na stereochemii reakcí katalyzovaných enzymy
Vladimir Prelog „za jeho práce na stereochemii organických molekul a reakcí“
1976 William Nunn Lipscomb, Jr. „za jeho výzkum struktury boranů“
1977 Ilya Prigogine „za jeho příspěvky k neronovážné termodynamice
1978 Peter D. Mitchell „za jeho formulaci chemiosmotické teorie“
1979 Herbert C. Brown, Georg Wittig „za jejich společný rozvoj použití sloučnin obsahujících bor a fosfor za činidla v organické syntéze“
1980 Paul Berg „za jeho základní srtudie biochemie nukleových kyselin, zejména rekombinantu DNA“
Walter Gilbert, Frederick Sanger „za jejich příspěvky týkající se posloupnosti bází v nukleových kyselinách“
1981 Ken'iči Fukui (福井謙一), Roald Hoffmann „za jejich teorie v oblasti průběhu chemických reakcí“
1982 Aaron Klug „za jeho rozvoj krystalografického elektronového mikroskopu“
1983 Henry Taube „za jeho práci na mechanismu reakcí s přesunem elektronů“
1984 Robert Bruce Merrifield „za jeho rozvoj metodologie chemických reakcí na pevných matricích“
1985 Herbert A. Hauptman, Jerome Karle „za jejich úspěchy v rozvoji přímých metod stanovení krystalových struktur“
1986 Dudley Robert Herschbach, Yuan Tseh Lee (李遠哲), John Charles Polanyi „za jejich příspěvky v oblasti dynamiky elementárních chemických procesů“
1987 Donald J. Cram, Jean-Marie Lehn, Charles J. Pedersen „za jejich výzkum a použití molekul s vysoce specifickými interakcemi a vysokou selektivitou“
1988 Johann Deisenhofer, Robert Huber, Hartmut Michel „za jejich určení trojrozměrné struktury center fotosyntézy“
1989 Sidney Altman, Thomas R. Cech „za jejich objev katalytických vlastností RNA
1990 Elias James Corey „za jeho rozvoj teorie a metodologie organické syntézy“
1991 Richard R. Ernst „za jeho příspěvek k rozvoji vysoce rozlišitelné nukleární magnetické rezonance (NMR spektroskopie)“
1992 Rudolph A. Marcus „za jeho příspěvky v oblasti teorie přesunu elektronů v chemických systémech“
1993 Kary B. Mullis, Michael Smith „za příspěvky k rozvoji metod v chemii DNA“
1994 George A. Olah „za jeho příspěvek ke karbokační chemii“
1995 Paul J. Crutzen, Mario J. Molina, F. Sherwood Rowland „za jejich práce na chemii atmosféry, zejména ozónu“
1996 Robert Curl, Sir Harold Kroto, Richard Smalley „za jejich objevy fullerenů
1997 Paul D. Boyer, John E. Walker „za jejich objasnění enzymového mechanismu syntézy adenosintriphosfátu (ATP)“
Jens C. Skou „za jeho objev enzymu na přenos iontů Na+K+-ATPase
1998 Walter Kohn „za jeho rozvoj funkcionální teorie hustoty“
John A. Pople „za jeho rozvoj výpočetních metod v kvantové chemii“
1999 Ahmed Zewail „za jeho studium přechodových stavů chemických reakcí pomocí femtosekundové spektroskopie“
2000 Alan J. Heeger, Alan G MacDiarmid, Hideki Širakawa (白川 英樹) „za jejich objev a vývoj vodivých polymerů
2001 William S. Knowles, Rjódži Nojori (野依良治) „za jejich práce na chirálně katalyzovaných hydrogenačních reakcích“
K. Barry Sharpless „za jeho práci na chirálně katalyzovaných oxidačních reakcích“
2002 Kurt Wüthrich, John B. Fenn, Kóiči Tanaka (田中耕一) „za jejich rozvoj metod identifikace a strukturní analýzy biologických makromolekul“
2003 Peter Agre, Roderick MacKinnon „za objevy týkající se kanálů v buněčných membránách“
2004 Aaron Ciechanover, Avram Herško a Irwin Rose „za objev rozkladu bílkovin iniciovaného ubikvitinem“
2005 Robert Grubbs, Richard Schrock a Yves Chauvin „za vynálezy chemických katalyzátorů, jež umožnily vyvinout novou metodu přetváření organických molekul, takzvanou metatezi.“
2006 Roger D. Kornberg „za studia molekulární báze eukariontické transkripce“
2007 Gerhard Ertl „za studium chemických procesů na povrchu pevných látek“
2008 Osamu Šimomura, Martin Chalfie, Roger Y. Tsien „za objev a výzkum zeleného fluorescenčního proteinu (GFP)“
2009 Venkatraman Ramakrishnan, Thomas Steitz a Ada Jonat „za výzkum struktury a funkce ribozomu
2010 Richard F. Heck, Ei-ichi Negishi a Akira Suzuki „za využití palladia jako katalyzátoru při syntéze organických molekul“

Externí odkazy