Michal Kováč

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (1 revizi)
(+ Masivní vylepšení, 2 x VIDEO)
 
Řádka 1: Řádka 1:
-
[[Soubor:Kovacmich7.JPG|thumb|Michal Kováč]]
+
: ''Tento článek pojednává o slovenském prezidentovi. Další významy jsou uvedeny v článku'': [[Michal Kováč (rozcestník)]].
-
Ing. '''Michal Kováč''', CSc. (* [[5. srpen|5. srpna]] [[1930]], [[Ľubiša]]) je [[slovensko|slovenský]] bankéř a politik. První [[prezident Slovenska]].
+
[[Soubor:Michal Kováč.jpg|thumb|240px|Michal Kováč]]
 +
'''Michal Kováč''' (* [[5. srpen|5.&nbsp;srpna]] [[1930]] [[Ľubiša]], † [[5. říjen|5. října]] [[2016]] [[Bratislava]])<ref>{{Citace elektronického periodika
 +
| titul = Zemřel první slovenský prezident Michal Kováč, bylo mu 86 let
 +
| periodikum = iDNEs.cz
 +
| datum vydání = 2016-10-05
 +
| datum přístupu = 2016-10-06
 +
| url = http://zpravy.idnes.cz/michal-kovac-slovensky-prezident-zemrel-ff6-/zahranicni.aspx?c=A161005_204044_zahranicni_rych}}</ref> byl [[Slovensko|slovenský]] ekonom, bankéř a politik. Po [[Sametová revoluce|sametové revoluci]] působil jako [[Seznam ministrů financí Slovenské republiky|ministr financí federativního Slovenska]], [[Československo|československý]] poslanec [[Verejnosť proti násiliu|VPN]], později [[Lidová strana – Hnutí za demokratické Slovensko|HZDS]], a poslední předseda [[Sněmovna lidu Federálního shromáždění|Sněmovny lidu]] [[Federální shromáždění|Federálního shromáždění]]. Po vyhlášení samostatné Slovenské republiky byl zvolen [[prezident Slovenské republiky|jejím prvním prezidentem]], tuto funkci zastával v letech 1993–1998. Období jeho prezidentské působnosti bylo poznamenáno konflikty s tehdejším předsedou vlády [[Vladimír Mečiar|Vladimírem Mečiarem]].  
-
Michal Kováč vystudoval [[Ekonomická univerzita v Bratislavě|Ekonomickou univerzitu]] v [[Bratislava|Bratislavě]] a do roku [[1989]] působil v bankovnictví.
+
== Biografie ==
 +
=== Do roku 1989 ===
 +
Vystudoval [[Ekonomická univerzita v Bratislave|Vysokou školu ekonomickou]] v&nbsp;[[Bratislava|Bratislavě]]. Zde pak po jeden rok působil jako asistent. Pak nastoupil jako zaměstnanec oblastní pobočky [[Státní banka československá|Státní banky československé]]. V bankovnictví pracoval od roku 1956 až do prosince 1989. Kromě toho působil do roku 1967 jako pedagog a externí pracovník Vysoké školy ekonomické. V letech 1965–1966 byl pedagogem na bankovní škole na [[Kuba|Kubě]] a v letech 1967–1969 působil na postu náměstka v&nbsp;Živnostenské bance v&nbsp;[[Londýn]]ě. Odtud byl stažen v roce 1969 a v roce 1970 vyloučen z [[Komunistická strana Slovenska (1948)|Komunistické strany Slovenska]] v rámci čistek po [[Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa|srpnové okupaci Československa]]. Za [[normalizace]] byl zaměstnán jako bankovní úředník na pobočce Státní banky československé Bratislava-město. Mimo to od roku 1978 do roku 1989 byl vědeckým pracovníkem Výzkumného ústavu pro finance a úvěr, později Ústředního ústavu národohospodářského výzkumu. Specializoval se na otázky měnové politiky a bankovnictví. Od roku 1987 přednášel na Stavební fakultě [[Slovenská technická univerzita v Bratislavě|Slovenské vysoké školy technické]].<ref>{{Citace elektronické monografie
 +
| vydavatel = osobnosti.sk
 +
| titul = Michal Kováč / prezident
 +
| url = http://www.osobnosti.sk/index.php?os=zivotopis&ID=29
 +
| jazyk = slovensky
 +
| datum přístupu = 2012-07-26}}</ref>
-
V roce 1989 se stal poslancem [[Sněmovna lidu|Sněmovny lidu]] [[Federální shromáždění|Federálního shromáždění]]. V letech 1989–1991 působil jako ministr financí Slovenské republiky v rámci Československa. V roce [[1992]] byl zvolen do Sněmovny lidu Federální shromáždění, jehož se stal předsedou.
+
=== Politické aktivity po roce 1989 ===
 +
Ve [[Volby do Sněmovny lidu Federálního shromáždění 1990|volbách roku 1990]] byl zvolen za [[Verejnosť proti násiliu|VPN]] do Sněmovny lidu (volební obvod [[Východoslovenský kraj]]). Zastával tehdy i vládní funkci. Ve [[Vláda Milana Čiče|vládě Milana Čiče]], [[První vláda Vladimíra Mečiara|první vládě V. Mečiara]] a [[Vláda Jána Čarnogurského|vládě J. Čarnogurského]] působil od prosince 1989 jako [[Seznam ministrů financí Slovenské republiky|ministr financí Slovenské republiky]] v&nbsp;rámci Československa. Jeho první ministerské angažmá skončilo v roce 1991, kdy Vladimír Mečiar ztratil premiérský post a kdy se hnutí VPN rozložilo. V rámci rozkolu ve VPN přestoupil do [[Ľudová strana - Hnutie za demokratické Slovensko|HZDS]] Vladimíra Mečiara, opustil vládu a za HZDS zasedal po zbytek funkčního období ve federálním parlamentu.<ref>{{Citace elektronické monografie
 +
| vydavatel = [[Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky]]
 +
| titul = Jmenný rejstřík
 +
| url = http://www.psp.cz/eknih/1990fs/rejstrik/jmenny/slk.html
 +
| datum přístupu = 2012-07-26}}</ref><ref name="rfr1">{{Citace elektronické monografie
 +
| vydavatel = [[Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky]]
 +
| titul = Ing. Michal Kováč, CSc.
 +
| url = http://www.psp.cz/ff/27/f9/6b/08.htm
 +
| datum přístupu = 2012-07-26}}</ref><ref>{{Citace monografie
 +
| spoluautoři = kol. aut.
 +
| titul = Politické strany, 1938–2004
 +
| vydavatel = Doplněk
 +
| místo = Brno
 +
| rok = 2005
 +
| isbn = 80-7239-179-8
 +
| strany = 1397}}</ref>
-
V letech 1993 až 1998 byl prezidentem již samostatného Slovenska. Během svého prezidentského působení měl několik významných sporů s tehdejším slovenským premiérem [[Vladimír Mečiar|Vladimírem Mečiarem]]. Známa je kauza ''zavlečení [[Michal Kováč ml.|Michala Kováča ml.]] do zahraničí''. Jeho aktéry Mečiar ve funkci úřadujíciho prezidenta [[amnestie|amnestoval]] [http://www.sme.sk/c/3755049/chronologia-pripadu-unosu-michala-kovaca-mladsieho.html].
+
V květnu 1991 byl na ustavujícím sněmu HZDS zvolen místopředsedou této formace.<ref>{{Citace monografie
 +
| spoluautoři = kol. aut.
 +
| titul = Politické strany, 1938–2004
 +
| vydavatel = Doplněk
 +
| místo = Brno
 +
| rok = 2005
 +
| isbn = 80-7239-179-8
 +
| strany = 1398}}</ref>
 +
 +
Mandát v parlamentu obhájil za HZDS ve [[Volby do Sněmovny lidu Federálního shromáždění 1992|volbách roku 1992]]. Stal se předsedou Federálního shromáždění. Ve FS setrval do [[zánik Československa|zániku Československa]] v prosinci 1992.<ref name="rfr1" /> Před volbami v roce 1992 se Michal Kováč a [[Jozef Moravčík]] neformálně sešli (bez vědomí Vladimíra Mečiara) se zástupcem ODS a předali mu návrh uspořádání česko-slovenských vztahů v podobě volné unie. Šlo o sondáž možnosti dohody HZDS s očekávanou vítěznou stranou v českých zemích. S podobnou myšlenkou pak HZDS operovalo v počátečních fázích povolebních jednání. Na první povolební schůzce, mezitím co spolu mluvili [[Václav Klaus]] a [[Vladimír Mečiar]], předložil Michal Kováč místopředsedovi ODS [[Miroslav Macek|Miroslavu Mackovi]] opětovně projekt česko-slovenské unie, který ale ODS odmítla a Macek sám jej označil za projekt „''slovenského státu s českou pojišťovnou''“. Jako předseda Federálního shromáždění vedl ještě v průběhu srpna 1992 jednání i se zástupci české opozice (ČSSD, ČSS, Zemědělská strana), kde byl projekt česko-slovenské unie hodnocen kladně, ale pro nesouhlas ODS coby koaličního partnera HZDS v jednání nebylo pokračováno. Myšlenku dohody HZDS s českou opozicí ovšem nadále propagoval Kováčův poradce, kterým se stal [[Jaroslav Šabata]], český politik z okruhu Občanského fóra a Občanského hnutí, který jako jeden z mála českých politiků měl dobré vztahy s Vladimírem Mečiarem.<ref>{{Citace monografie
 +
| příjmení = Rychlík
 +
| jméno = Jan
 +
| titul = Češi a Slováci ve 20. století
 +
| vydavatel = Vyšehrad
 +
| místo = Praha
 +
| rok = 2012
 +
| isbn = 978-80-7429-133-3
 +
| strany = 603–605, 607, 612}}</ref>
-
Po dalších úřadujících prezidentech do funkce nastoupil po víc jak roku [[Rudolf Schuster]], zvolen již přímou volbou.
+
=== Prezidentem Slovenské republiky ===
 +
Cesta k rozpadu Československa dohodou klíčových stran české i slovenské vládní koalice nakonec nebyla revidována a Kováč se začal připravovat na svou politickou budoucnost v rámci samostatné Slovenské republiky. Koncem roku 1992 byli on a jeho jmenovec [[Roman Kováč]] nominanty HZDS na post slovenského prezidenta, přičemž po sérii pohovorů s členskou základnou byl v lednu 1993 jako oficiální kandidát HZDS vybrán Roman Kováč. V prvním kole prezidentské volby v [[Národní rada Slovenské republiky|Národní radě SR]] 26. ledna ovšem získal jen 69 hlasů a nedosáhl tak na požadované kvórum 90 hlasů. Nezískal dokonce podporu ani od všech poslanců za HZDS. 27. ledna 1993 v druhém kole získal 78 hlasů (jeho protikandidát [[Milan Ftáčnik]] z levicové strany SDĽ jen 31). Ani to nestačilo na zvolení prezidentem. Zástupci politických stran se pak dohodli, že v únoru 1993 se uskuteční nová volba. Z ní byli ovšem vyloučeni všichni neúspěšní kandidáti z 1. volby. Roman Kováč tím ztratil svou nominaci a slovenským prezidentem se pak stal Michal Kováč.<ref>{{Citace elektronické monografie
 +
| příjmení = Potočná
 +
| jméno = Bohumila
 +
| vydavatel = Masarykova univerzita
 +
| titul = Pozice prezidenta v politickém systému Slovenské republiky
 +
| url = http://is.muni.cz/th/52711/fss_m/diplomka.pdf
 +
| datum přístupu = 2012-07-26}}</ref>
 +
Post prezidenta samostatného Slovenska zastával v letech 1993–1998. Během svého prezidentského působení měl několik významných sporů s&nbsp;tehdejším slovenským premiérem [[Vladimír Mečiar|Vladimírem Mečiarem]]. 9. března 1994 na zasedání Národní rady SR kritizoval prezident Kováč politiku Vladimíra Mečiara. [[Druhá vláda Vladimíra Mečiara|Mečiarova vláda]] se pak rozpadla a byla dočasně nahrazena vládou Jozefa Moravčíka, kterou koncem roku ovšem vystřídal opět kabinet Vladimíra Mečiara, jenž vyhrál volby.<ref>{{Citace monografie
 +
| příjmení = Rychlík
 +
| jméno = Jan
 +
| titul = Češi a Slováci ve 20. století
 +
| vydavatel = Vyšehrad
 +
| místo = Praha
 +
| rok = 2012
 +
| isbn = 978-80-7429-133-3
 +
| strany = 620}}</ref> Konfliktní soužití předsedy vlády a prezidenta Kováče tak pokračovalo. Známa je kauza [[Únos Michala Kováče mladšího|únosu Michala Kováče mladšího]], jejíž aktéry Mečiar později ve funkci úřadujícího prezidenta [[amnestie|amnestoval]].<ref>{{Citace elektronického periodika
 +
| titul = Chronológia prípadu únosu Michala Kováča mladšieho
 +
| url = http://www.sme.sk/c/3755049/chronologia-pripadu-unosu-michala-kovaca-mladsieho.html
 +
| datum vydání = 2008-02-29
 +
| datum přístupu = 2009-08-02
 +
| periodikum = SME
 +
| jazyk = slovensky}}</ref> Kvůli [[Volby prezidenta Slovenské republiky (1993–1998)|neschopnosti politické scény dohodnout se na obsazení prezidentského postu po Michalu Kováčovi]] se v této funkci vystřídali další úřadující prezidenti a teprve po víc než roce do funkce nastoupil [[Rudolf Schuster]], zvolený již přímou volbou.
 +
 +
=== Závěr života ===
 +
Kováče léta trápila [[Parkinsonova nemoc|Parkinsonova choroba]]. Po převozu do nemocnice v pátek 30. září 2016 a po zhoršení stavu ho lékaři uvedli do umělého spánku. Na začátku týdne se Kováčův zdravotní stav zlepšil, byl při vědomí a dýchal sám. Poté se však jeho stav zhoršil a ve středu 5. října 2016 ve večerních hodinách zemřel.<ref>{{Citace elektronického periodika|titul=Michal Kováč zemřel: Slovenskému exprezidentovi selhalo srdce|url=http://www.blesk.cz/clanek/zpravy-politika/422583/zemrel-slovensky-exprezident-kovacovi-selhalo-srdce.html|periodikum=Blesk.cz|datum vydání=2016-10-05|datum přístupu=2016-10-06}}</ref>
 +
 +
== Ocenění ==
 +
V roce [[2000]] mu jeho nástupce prezident Rudolf Schuster propůjčil slovenské státní vyznamenání [[Řád Ľudovíta Štúra]] I.&nbsp;třídy.
 +
 +
== YouTube ==
 +
{| border="4" width="442" align="left"
 +
|  {{#widget:YouTube|id=KM76pUP1-Rw}}
 +
|- align="center"
 +
| '''Pocta Michalovi Kováčovi (slovensky)'''
 +
|}
 +
{| border="4" width="442" align="right"
 +
|  {{#widget:YouTube|id=IAKFLjsmQ2c}}
 +
|- align="center"
 +
| '''Michal Kováč o peniazoch a morálke'''
 +
|}
 +
<br style="clear: both;" />
 +
 +
=== Související články ===
 +
* [[Volby prezidenta Slovenské republiky (1993–1998)]]
 +
* [[Seznam prezidentů Slovenska]]
 +
* [[Zánik Československa#Zánik (rozdělení) v roce 1992|Rozdělení Československa]]
 +
== Reference ==
 +
<references />
== Externí odkazy ==
== Externí odkazy ==
-
{{Článek z Wikipedie}}
+
{{Flickr|Michal+Kováč+prezident}}{{Commonscat|Michal Kováč}}{{Článek z Wikipedie}}
-
[[Kategorie:Prezidenti Slovenska|Kováč, Michal]]
+
{{DEFAULTSORT:Kováč, Michal}}
-
[[Kategorie:Poslanci československého Federálního shromáždění|Kováč, Michal]]
+
[[Kategorie:Prezidenti Slovenska]]
-
[[Kategorie:Členové Veřejnosti proti násilí|Kováč, Michal]]
+
[[Kategorie:Poslanci československého Federálního shromáždění]]
-
[[Kategorie:Členové ĽS-HZDS|Kováč, Michal]]
+
[[Kategorie:Členové Veřejnosti proti násilí]]
-
[[Kategorie:Slovenští politici|Kováč, Michal]]
+
[[Kategorie:Členové ĽS-HZDS]]
 +
[[Kategorie:Členové KSČ]]
 +
[[Kategorie:Českoslovenští politici slovenské národnosti]]
 +
[[Kategorie:Ministři financí Slovenska]]
 +
[[Kategorie:Slovenští politici]]
 +
[[Kategorie:Slovenští ekonomové]]
 +
[[Kategorie:Nositelé Řádu Ľudovíta Štúra]]
 +
[[Kategorie:Muži]]
 +
[[Kategorie:Video články Multimediaexpo.cz]]

Aktuální verze z 14. 10. 2016, 14:18

Tento článek pojednává o slovenském prezidentovi. Další významy jsou uvedeny v článku: Michal Kováč (rozcestník).
Michal Kováč

Michal Kováč (* 5. srpna 1930 Ľubiša, † 5. října 2016 Bratislava)[1] byl slovenský ekonom, bankéř a politik. Po sametové revoluci působil jako ministr financí federativního Slovenska, československý poslanec VPN, později HZDS, a poslední předseda Sněmovny lidu Federálního shromáždění. Po vyhlášení samostatné Slovenské republiky byl zvolen jejím prvním prezidentem, tuto funkci zastával v letech 1993–1998. Období jeho prezidentské působnosti bylo poznamenáno konflikty s tehdejším předsedou vlády Vladimírem Mečiarem.

Obsah

Biografie

Do roku 1989

Vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Bratislavě. Zde pak po jeden rok působil jako asistent. Pak nastoupil jako zaměstnanec oblastní pobočky Státní banky československé. V bankovnictví pracoval od roku 1956 až do prosince 1989. Kromě toho působil do roku 1967 jako pedagog a externí pracovník Vysoké školy ekonomické. V letech 1965–1966 byl pedagogem na bankovní škole na Kubě a v letech 1967–1969 působil na postu náměstka v Živnostenské bance v Londýně. Odtud byl stažen v roce 1969 a v roce 1970 vyloučen z Komunistické strany Slovenska v rámci čistek po srpnové okupaci Československa. Za normalizace byl zaměstnán jako bankovní úředník na pobočce Státní banky československé Bratislava-město. Mimo to od roku 1978 do roku 1989 byl vědeckým pracovníkem Výzkumného ústavu pro finance a úvěr, později Ústředního ústavu národohospodářského výzkumu. Specializoval se na otázky měnové politiky a bankovnictví. Od roku 1987 přednášel na Stavební fakultě Slovenské vysoké školy technické.[2]

Politické aktivity po roce 1989

Ve volbách roku 1990 byl zvolen za VPN do Sněmovny lidu (volební obvod Východoslovenský kraj). Zastával tehdy i vládní funkci. Ve vládě Milana Čiče, první vládě V. Mečiara a vládě J. Čarnogurského působil od prosince 1989 jako ministr financí Slovenské republiky v rámci Československa. Jeho první ministerské angažmá skončilo v roce 1991, kdy Vladimír Mečiar ztratil premiérský post a kdy se hnutí VPN rozložilo. V rámci rozkolu ve VPN přestoupil do HZDS Vladimíra Mečiara, opustil vládu a za HZDS zasedal po zbytek funkčního období ve federálním parlamentu.[3][4][5]

V květnu 1991 byl na ustavujícím sněmu HZDS zvolen místopředsedou této formace.[6]

Mandát v parlamentu obhájil za HZDS ve volbách roku 1992. Stal se předsedou Federálního shromáždění. Ve FS setrval do zániku Československa v prosinci 1992.[4] Před volbami v roce 1992 se Michal Kováč a Jozef Moravčík neformálně sešli (bez vědomí Vladimíra Mečiara) se zástupcem ODS a předali mu návrh uspořádání česko-slovenských vztahů v podobě volné unie. Šlo o sondáž možnosti dohody HZDS s očekávanou vítěznou stranou v českých zemích. S podobnou myšlenkou pak HZDS operovalo v počátečních fázích povolebních jednání. Na první povolební schůzce, mezitím co spolu mluvili Václav Klaus a Vladimír Mečiar, předložil Michal Kováč místopředsedovi ODS Miroslavu Mackovi opětovně projekt česko-slovenské unie, který ale ODS odmítla a Macek sám jej označil za projekt „slovenského státu s českou pojišťovnou“. Jako předseda Federálního shromáždění vedl ještě v průběhu srpna 1992 jednání i se zástupci české opozice (ČSSD, ČSS, Zemědělská strana), kde byl projekt česko-slovenské unie hodnocen kladně, ale pro nesouhlas ODS coby koaličního partnera HZDS v jednání nebylo pokračováno. Myšlenku dohody HZDS s českou opozicí ovšem nadále propagoval Kováčův poradce, kterým se stal Jaroslav Šabata, český politik z okruhu Občanského fóra a Občanského hnutí, který jako jeden z mála českých politiků měl dobré vztahy s Vladimírem Mečiarem.[7]

Prezidentem Slovenské republiky

Cesta k rozpadu Československa dohodou klíčových stran české i slovenské vládní koalice nakonec nebyla revidována a Kováč se začal připravovat na svou politickou budoucnost v rámci samostatné Slovenské republiky. Koncem roku 1992 byli on a jeho jmenovec Roman Kováč nominanty HZDS na post slovenského prezidenta, přičemž po sérii pohovorů s členskou základnou byl v lednu 1993 jako oficiální kandidát HZDS vybrán Roman Kováč. V prvním kole prezidentské volby v Národní radě SR 26. ledna ovšem získal jen 69 hlasů a nedosáhl tak na požadované kvórum 90 hlasů. Nezískal dokonce podporu ani od všech poslanců za HZDS. 27. ledna 1993 v druhém kole získal 78 hlasů (jeho protikandidát Milan Ftáčnik z levicové strany SDĽ jen 31). Ani to nestačilo na zvolení prezidentem. Zástupci politických stran se pak dohodli, že v únoru 1993 se uskuteční nová volba. Z ní byli ovšem vyloučeni všichni neúspěšní kandidáti z 1. volby. Roman Kováč tím ztratil svou nominaci a slovenským prezidentem se pak stal Michal Kováč.[8]

Post prezidenta samostatného Slovenska zastával v letech 1993–1998. Během svého prezidentského působení měl několik významných sporů s tehdejším slovenským premiérem Vladimírem Mečiarem. 9. března 1994 na zasedání Národní rady SR kritizoval prezident Kováč politiku Vladimíra Mečiara. Mečiarova vláda se pak rozpadla a byla dočasně nahrazena vládou Jozefa Moravčíka, kterou koncem roku ovšem vystřídal opět kabinet Vladimíra Mečiara, jenž vyhrál volby.[9] Konfliktní soužití předsedy vlády a prezidenta Kováče tak pokračovalo. Známa je kauza únosu Michala Kováče mladšího, jejíž aktéry Mečiar později ve funkci úřadujícího prezidenta amnestoval.[10] Kvůli neschopnosti politické scény dohodnout se na obsazení prezidentského postu po Michalu Kováčovi se v této funkci vystřídali další úřadující prezidenti a teprve po víc než roce do funkce nastoupil Rudolf Schuster, zvolený již přímou volbou.

Závěr života

Kováče léta trápila Parkinsonova choroba. Po převozu do nemocnice v pátek 30. září 2016 a po zhoršení stavu ho lékaři uvedli do umělého spánku. Na začátku týdne se Kováčův zdravotní stav zlepšil, byl při vědomí a dýchal sám. Poté se však jeho stav zhoršil a ve středu 5. října 2016 ve večerních hodinách zemřel.[11]

Ocenění

V roce 2000 mu jeho nástupce prezident Rudolf Schuster propůjčil slovenské státní vyznamenání Řád Ľudovíta Štúra I. třídy.

YouTube

Pocta Michalovi Kováčovi (slovensky)
Michal Kováč o peniazoch a morálke


Související články

Reference

  1. ↑ Zemřel první slovenský prezident Michal Kováč, bylo mu 86 let. iDNEs.cz [online]. 2016-10-05 [cit. 2016-10-06]. Dostupné online.  
  2. ↑ Michal Kováč / prezident [online]. osobnosti.sk, [cit. 2012-07-26]. Dostupné online. (slovensky) 
  3. ↑ Jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, [cit. 2012-07-26]. Dostupné online.  
  4. ↑ 4,0 4,1 Ing. Michal Kováč, CSc. [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, [cit. 2012-07-26]. Dostupné online.  
  5. ↑ Politické strany, 1938–2004. Brno : Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-179-8. S. 1397.  
  6. ↑ Politické strany, 1938–2004. Brno : Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-179-8. S. 1398.  
  7. ↑ RYCHLÍK, Jan. Češi a Slováci ve 20. století. Praha : Vyšehrad, 2012. ISBN 978-80-7429-133-3. S. 603–605, 607, 612.  
  8. ↑ POTOČNÁ, Bohumila. Pozice prezidenta v politickém systému Slovenské republiky [online]. Masarykova univerzita, [cit. 2012-07-26]. Dostupné online.  
  9. ↑ RYCHLÍK, Jan. Češi a Slováci ve 20. století. Praha : Vyšehrad, 2012. ISBN 978-80-7429-133-3. S. 620.  
  10. ↑ Chronológia prípadu únosu Michala Kováča mladšieho. SME [online]. 2008-02-29 [cit. 2009-08-02]. Dostupné online.  ( ) 
  11. ↑ Michal Kováč zemřel: Slovenskému exprezidentovi selhalo srdce. Blesk.cz [online]. 2016-10-05 [cit. 2016-10-06]. Dostupné online.  

Externí odkazy

Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Michal Kováč
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Michal Kováč
Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Michal_Kov%C3%A1%C4%8D“