Židovská obec

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (Nahrazení textu „1781“ textem „1781“)
m (1 revizi)
 

Aktuální verze z 15. 5. 2013, 15:34

Razítko ŽNO Hartmanice, zhruba 2. pol 19. století

Židovská obec (hebrejsky קהילה‎ kehila) je v dnešní době podle právního řádu České republiky náboženskou organizací (má stejný právní status jako církev) zřizovanou Ministerstvem kultury. Židovská obec je nejmenší správní jednotkou židovské komunity v zemi, sdružuje občany židovského vyznání nebo židovského původu (viz Kdo je Žid) v daném městě a přilehlých oblastech a zajišťuje řádný chod života svých členů v záležitostech náboženských, kulturních a sociálních. Zastřešujícím orgánem je Federace židovských obcí v ČR (FŽO).

Obsah

Vznik

Pojem „obec“ se začal užívat od 13. století (viz 4. lateránský koncil), kdy byli Židé nedobrovolně nuceni žít odděleně od křesťanského obyvatelstva v tzv. ghettech a tyto uzemní celky pak skutečně tvořily uzavřenou obec - kehilu. Ta byla téměř nezávislá v otázkách vnitřní správy (např. zasedal rabínský soud, který měl soudní pravomoc, nezávislá v oblasti některých řemesel, např. souvisejících se stravováním). Ve většině zemí byli Židé vlastněni jako majetek a kontrolováni přímo panovníkem, nepodléhali proto alespoň teoreticky místním soudům. V určitých dobách a oblastech byla Židům udělena i rozsáhlá autonomie, jak právní, tak majetková (např. ve středověkém Španělsku nebo v Polsku a tzv. Pásu osídlení. Institut obce přetrval v modifikované podobě i zrušení ghett na území českých zemí v r. 1781 až dodnes.

Novodobý význam

Po zrušení ghett v druhé polovině 18. století bylo Židům dovoleno se svobodně stěhovat do křesťanských částí měst, vykonávat jiná zaměstnání, vlastnit půdu atp., zároveň ale židovským obcím byla odebrána soudní pravomoc a zanikla řada institucí s obcemi dříve spojených (např. Bejt din) nebo bylo jejich pole působnosti velmi omezeno, většinou pouze na otázky náboženské a týkající se rituálního práva, nikoli na otázky civilní a trestní, ve kterých židovské obce podléhaly stejně jako ostatní církevní organizace občanskému zákonu. Z tohoto důvodu byla ustanovena náhrada, tzv. židovská náboženská obec (ŽNO), která dále působila v daném místě a starala se zejména o náboženský život obyvatel té které obce (teď již ve smyslu residenčním).

Struktura obce

V České republice je židovská obec fixována vždy na konkrétní město, ve kterém se nachází. Tato obec má svou vlastní právní subjektivitu a její hlavou je předseda. Některé obce mají rabína, většina nikoli. Pokud je rabínů a fungujících synagog v daném městě více, je volen vrchní rabín. V České republice se toto týká pouze Prahy, která je jediným městem, kde se nachází více než jedna fungující synagoga. Tradičně je Česká republika rozdělena na země, tj. českou a moravskou, duchovní hlavou českých obcí je český zemský rabín, na Moravě pak moravský zemský rabín.

Židovské obce v České republice dnes

Podle posledního sčítání obyvatel mají židovské obce v České republice kolem 3000 členů (více než polovinu tvoří členové pražské židovské obce). Toto číslo nezahrnuje pravděpodobně všechny členy obcí a nezahrnuje ani všechny občany splňující kritéria pro přijetí do židovských obcí. Celkový odhad počtu Židů v ČR se odhaduje zhruba mezi 5000 a 15000.

V České republice je deset fungujících židovských obcí:

Jiné židovské organizace

O ostatní, např. kulturní vyžití se staraly různé židovské kulturní a sportovní organizace, kterých bylo - zejména do druhé světové války - velmi mnoho. Za zmínku stojí např. Makabi, Hagibor, Hakoach aj. K obcím se také pojí různé nenáboženské organizace, jako např. Česká unie židovské mládeže. Kromě vlastních obcí a nenáboženských organizací jsou členy Federace také různá občanská sdružení, které se soustředí na náboženskou činnost, avšak nehlásí se k ortodoxnímu judaismu, např. Masorti nebo Bejt simcha.

Židovské časopisy a média

Židovské obce ve světě

V západním, především anglosaském prostředí je struktura obcí odlišná. Základní a nejmenší jednotkou není město, ale kongregace, sdružená kolem jedné synagogy. Kongregací může být v jednom městě celá řada a mohou patřit k různým formám judaismu, od ortodoxní, přes konzervativní, až po liberální. Kongregace se většinou podle své příslušnosti ke směru sdružují do dalších zastřešujících organizací, v USA je to např. United Synagogues of America nebo Rabbinical Assembly of America. Nejvyšší organizací amerických obcí všech denominací je American Jewish Congress - Americký židovský kongres, evropských pak European Jewish Congress - Evropský židovský kongres. Nejvyšší světovou organizací zastřešující veškeré židovské obce, komunity a kongregace ve světě je World Jewish Congress - Světový židovský kongres.

Související články

Literatura

  • WINTER, Zikmund. Kulturní obraz českých měst : Život veřejný v 15. a 16. věku : mezi roky 1420-1620. Svazek první. Praha : Matice česká, 1890. Dostupné online. Kapitola O Židech, s. 171-211.  

Externí odkazy


Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/%C5%BDidovsk%C3%A1_obec“