Jordánsko

Z Multimediaexpo.cz

Aktuální verze z 3. 6. 2019, 13:43

Jordánsko
Jordánské hášimovské království
المملكة الأردنّيّة الهاشميّة Al Mamlakah al Urduniyah al Hashimiyah
Jordánská vlajka
The media player is loading... Prehravac se nahrava...
Jordánská hymna – As-salám al-malakí al-urduní
Geografie
Hlavní město:	Ammán
Rozloha:	92 300 km2 (112. na světě) z toho zanedbatelné % vodní plochy
Nejvyšší bod:	Džabal Ram (1 734 m n.m.)
Časové pásmo:	+2
Obyvatelstvo
Počet obyvatel:	5 759 732 (104. na světě)
Hustota zalidnění:	62 (134. na světě)
HDI:	0,769 (střední)
Jazyk:	arabština (úřední), angličtina běžně srozumitelná mezi středními a vyššími vrstvami obyvatel
Náboženství:	sunitští muslimové 92 %, křesťané 6 % (hlavně řečtí pravoslavní, ale též uniaté a římští katolíci, syrští pravoslavní, koptští pravoslavní, arménští pravoslavní, protestanti), (odhad 2001), jiní 2 % (šíitští muslimové a drúzové)
Státní útvar
Státní zřízení:	konstituční monarchie
Měna:	jordánský dinár (JOD)
HDP/obyvatel:	USD ()
Mezinárodní identifikace
MPZ:	JOR
Telefonní předvolba:	+962
Národní TLD:	.jo

Jordánsko, oficiálním názvem Jordánské hášimovské království, je stát v oblasti Blízkého východu.

Jeho sousedy jsou Irák, Izrael, Saúdská Arábie, Sýrie.

Ve starších pramenech je současné území uváděno jako Zajordánsko, protože leží na východ od Jordánu.

Historie

Město Petra bylo zařazeno seznam světového dědictví UNESCO

Jordánský král Husajn I.

Od 9. století př. n. l. ovládli postupně území Jordánska Asyřané, Babyloňané, Peršané a Seleukovci. Území se stalo v roce 64 př. n. l. součástí Římské říše. V 7. století zabrali Jordánsko muslimští Arabové. Území se nevyhlo střetům křižáků s muslimy ve 12. století. Křižáci byli z území nakonec vytlačeni. V 16. století území zabrala Osmanská říše, která ovládala území do konce první světové války než ho dobyli Britové. Roku 1921 Britové zřídili na tomto území emirát Zajordánsko nad nímž svěřily vládu hášimovskému vládci Abdalláhovi (viz Churchillova bílá kniha), který byl zvolen vládcem Iráku, ale byl připraven o vládu svým bratrem Fajsalem, který se posléze stal králem Iráku. V roce 1923 byl vyhlášen stát Transjordánsko. který ale byl pod britskou správou. Období Transjordánského emirátu končí roku 1946 vyhlášením nezávislosti Transjordánského království.

Nezávislost

Skutečnou nezávislost získalo území v roce 1946, kdy bylo vyhlášeno Transjordánské království a hned se zúčastnilo války s nově vzniklým Izraelem v letech 1948-1949. Válkou získalo území za řekou Jordán (tzv. západní břeh Jordánu) a přejmenovalo se na Jordánsko. Spolu s přejmenováním Jordánska dochází i ke změně titulu krále Abdalláha z krále Transjordánska na krále Jordánska. Král Abdalláh umřel v roce 1951 a na jeho místo nastoupil jeho syn Tatal, který ovšem nevládne déle než rok, když abdikuje, zřejmě kvůli tomu, že trpěl schizofrenií. Roku 1952 tedy nastoupil jeho syn Husajn, vnuk krále Abdalláha. V roce 1967 vypukla další arabsko-izraelská válka, které se Jordánsko opět účastnilo. Válka skončila pro Jordánsko porážkou a ztrátou celého západního břehu Jordánu, který je dodnes obsazen Izraelem. Jordánsko se již tohoto území vzdalo. Na jordánské území začaly proudit velké davy palestinských uprchlíků z Izraele. Palestinci tvoří nyní asi 55 % arabského obyvatelstva země. Ve válce mezi Irákem a Íránem stálo Jordánsko na straně Iráku. Místní vláda se pokoušela při operaci Pouštní bouře zachovávat neutralitu. Dokonce v roce 1994 došlo k mírovým rozhovorům s Izraelem a byl ukončen válečný stav. Roku 1999 umřel král Husajn a na trůn nastupuje jeho syn Abdalláh II..

Geografie

Břeh řeky Jordán

Na východě tvoří tři čtvrtiny země kamenitá poušť. V zemi se nachází Jordánské údolí, které je součástí Velké příkopové propadliny. Protéká jím řeka Jordán, která se vlévá do Mrtvého moře, které je 394 m pod úrovní oceánu. Na Západním břehu jsou asi 900 m vysoké vápencové kopce. Velká příkopová propadlina pokračuje na jih až do Akabského zálivu, kde Jordánsku patří 20 km dlouhé pobřeží. Nejvyšší hory jsou na jihu země, nejvyšší hora, Džabal Ram, měří 1754 m. Na sever od těchto hor povrch země klesá a přechází v kamenitou poušť.

Podnebí

Na západě jsou středomořské klimatické podmínky, na východě pak pouštní s tím, že počet srážek klesá úměrně směrem do vnitrozemí. V 90 % země jsou průměrné roční srážky menší než 20 cm, na některých místech dokonce pouhých 2,5–5 cm. Hory jsou na tom lépe, neboť sem zasahují vlhké větry od Středozemního moře. V Ammánu jsou průměrné roční teploty 8 °C v lednu a 25 °C v červenci. Srážky zde pak činí 27 cm.

Města

Výhled na východní Ammán

Ammán je nejvýznamnějším průmyslovým centrem a je v něm přes 50 % veškerého průmyslu v zemi. Je to významné místní centrum a stal se i bankovním střediskem. Zarká (421 000 obyvatel v roce 1994) je druhým největším městem a Irbid (281 000 obyvatel v roce 1994) je třetím největším městem. Všechna města leží na severu, jediným jižním význačnějším městem je Akaba, jediný jordánský přístav ležící na břehu Rudého moře.

Demografie

Obyvatelstvo Jordánska tvoří z 98 % Arabové a přes 80 % jsou sunnitští muslimové. Arabsko-izraelské konflikty v letech 1948 (první arabsko-izraelská válka) a 1967 (Šestidenní válka) způsobily, že do Jordánska uteklo mnoho palestinských uprchlíků, z nichž 200 000 pobývá v uprchlických táborech.

Hospodářství

Doprava

Airbus A310 letecké společností Royal Jordanian

V zemi je vybudováno přes 1 154 km železnic a 6 856km silnic. Jordánská letecká společnost The Royal Jordanian Airline poskytuje mezinárodní služby na letištích v Ammánu a Akabě. Ammán je spojen silnicí s Akabou, na západ s Jeruzalémem a na sever s Damaškem. Ze Sýrie vede železnice, procházející Ammánem a pokračující na jih do Naqb Ishtaru s odbočkou do Akaby, která je jediným a proto klíčovým jordánským přístavem.

Těžba

Nejdůležitější nerostnou surovinou jsou fosfáty, které jsou také nejdůležitější vývozní komoditou. Ročně se jich vytěží přes 4 000 000 tun. Druhou nejdůležitější surovinou je potaš, který se těží z Mrtvého moře a jeho roční těžba se pohybuje přes 1 000 000 tun ročně. V zemi jsou menší zásoby mědi, železné rudy a niklu, těží se i mramor a keramická hlína. Ze Saúdské Arábie se do rafinérií ve městě Zarká přivádí ropovodem ropa. Na severovýchodě se od roku 1989 těží zemní plyn, který se využívá v termálních elektrárnách.

Zemědělství

Východní Jordánsko jsou převážně pouště a jižní jsou polopouště. Pouze 4 % země jsou vhodné k obdělávání půdy a 8 % se používá jako pastviny. Přesto je zemědělství hlavní činností a zaměstnává 20 % aktivního obyvatelstva. Hlavními produkty jsou rajčata, olivy, tabák, citrusy a pšenice. V zemi je víc než milion ovcí, 450 000 koz, 33 000 kusů dobytka a 14 000 velbloudů. Některá z těchto zvířat jsou ještě stále chována kočovnými beduíny. Vážným problémem je eroze půdy. Některé oblasti jsou uměle zavlažovány. Nejlepší půdou pro pěstování ovoce je Západní břeh, ale celkem dobře se plodinám daří i v údolí řeky Jordán a na svazích kolem něho. V oblasti jižní pouště byly zřízeny farmy využívající vodu která se čerpá z hlubokých podzemních zásobníku vody. Rybaření v řece Jordánu a Jarmúk slouží jako potravinový zdroj.

Průmysl

Hlavní průmyslová odvětví jsou spojena s fosfáty, uhličitanem draselným, ropnými rafinériemi a výrobou cementu. V Jordánsku se nachází také některá odvětví lehkého průmyslu. Ropná rafinérie ve městě Zarká zajišťuje dodávky pro místní spotřebu nafty a elektřiny. Další důležitá elektrárna je v Ammánu; 99 % veškeré elektrické energie zajišťují tepelné elektrárny. Rozvíjejí se některá menší průmyslová odvětví – konzervování ovoce a zeleniny, výroba cigaret, olivového oleje a mýdla. Turistický průmysl utrpěl velké škody při ztrátě Západního břehu s mnoha památkami z biblických dob. V plánu je výstavba nových rekreačních středisek a Slabě na hranicích s Izraelem.

Turistika a bezpečnost

Hotel Four Seasons v Ammanu

V roce 2005 je Jordánsko poměrně bezpečná země i pro turistiku, za předpokladu, že se pohybujete v obydlených oblastech větších měst a pobřeží Rudého moře. Naproti tomu odlehlé oblasti bezpečné nejsou a mohou ještě stále obsahovat např. miny zbylé po válečných konfliktech – běžně v nich najdete značku lebky se zkříženými hnáty, která označuje neprověřené území.

Turistickým magnetem Jordánská je zejména skalní město a archeologické naleziště Petra, které bylo zařazeno na seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. V bibli je označováno jako Selá a Arabové je mu dali jméno Mojžíšovo údolí.^[1]

Dalšími turistickými atrakcemi jsou např. Mrtvé moře, památky z doby Římské říše nebo řada přírodních rezervací.

Související články

• Zajordánsko
• Předjordánsko
• Petra
• Arabsko-izraelské války
• Hášimovci

Reference

1. ↑ Starověké civilizace, ISBN 978-80-7234-841-1 str. 172

Externí odkazy

• CIA – The World Factbook (anglicky)