Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
Adamov (okres Blansko)
Z Multimediaexpo.cz
m (1 revizi) |
(++) |
||
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze.) | |||
Řádka 31: | Řádka 31: | ||
| starosta = Jiří Němec | | starosta = Jiří Němec | ||
| loc-map = {{LocMap |Česko |label=Adamov |lat_deg=49 |lat_min=18 |lat_sec=1.8 |lon_deg=16 |lon_min=39 |lon_sec=30.78 |float=center }} | | loc-map = {{LocMap |Česko |label=Adamov |lat_deg=49 |lat_min=18 |lat_sec=1.8 |lon_deg=16 |lon_min=39 |lon_sec=30.78 |float=center }} | ||
- | }} | + | }}'''Adamov''' ({{vjazyce|de}}: {{cizojazyčně|de|''Adamsthal''}}) je město v [[okres Blansko|okrese Blansko]] v [[Jihomoravský kraj|Jihomoravském kraji]], 12 km severně od [[Brno|Brna]], na soutoku [[Svitava|Svitavy]] a [[Křtinský potok|Křtinského potoka]] v lesnatém údolí. Nadmořská výška dna údolí je v těchto místech kolem 230 metrů, městská obytná zástavba se však nachází i ve výškách nad 300 metrů. Východně od města se rozkládá chráněná krajinná oblast [[Moravský kras]]. |
- | + | * Ke dni 16. 1. 2006 zde žilo 4 884 obyvatel. | |
+ | * Ke dni 1. 1. 2019 zde žilo '''4 517''' obyvatel. | ||
+ | |||
==Historie== | ==Historie== | ||
- | [[ | + | [[File:Adamov 1916.jpg|200px|left|thumb|<center>Adamov rok 1916</center>]] |
Historie Adamova je od prvopočátku spojena se železářskou výrobou, jejíž kořeny zde sahají až do roku 1360. Původní osada nazývaná Staré Hamry nese asi od roku 1732 jméno Adamov, a to podle Adama Josefa z [[Lichtenštejn]]u, majitele zdejších železáren. K velkému rozvoji Adamova a místních průmyslových podniků došlo po roce 1849, kdy byla dobudována [[železnice|železniční]] trať [[Brno]] - [[Česká Třebová]], dnešní součást [[První železniční koridor|1. železničního koridoru]]. | Historie Adamova je od prvopočátku spojena se železářskou výrobou, jejíž kořeny zde sahají až do roku 1360. Původní osada nazývaná Staré Hamry nese asi od roku 1732 jméno Adamov, a to podle Adama Josefa z [[Lichtenštejn]]u, majitele zdejších železáren. K velkému rozvoji Adamova a místních průmyslových podniků došlo po roce 1849, kdy byla dobudována [[železnice|železniční]] trať [[Brno]] - [[Česká Třebová]], dnešní součást [[První železniční koridor|1. železničního koridoru]]. | ||
V roce 1889 byl v Adamově vyroben první [[automobil]] s benzínovým [[čtyřtaktní motor|čtyřtaktním motorem]]. (Kopřivnický „President“ vznikl až osm let poté!). V 19. století byla v Adamově vybudována řada letních sídel především zámožnějších obyvatel Brna. | V roce 1889 byl v Adamově vyroben první [[automobil]] s benzínovým [[čtyřtaktní motor|čtyřtaktním motorem]]. (Kopřivnický „President“ vznikl až osm let poté!). V 19. století byla v Adamově vybudována řada letních sídel především zámožnějších obyvatel Brna. | ||
Řádka 104: | Řádka 106: | ||
== Panorama == | == Panorama == | ||
- | + | {{Panorama1 | |
- | + | |Fotovyska=330 | |
- | + | |Sirkaobrazku=1400 | |
- | + | |Nazevfoto=Panorama Adamova.jpg | |
+ | |Popisek1=Panorama Adamova | ||
+ | |Popisek2=Panorama obou částí Adamova (2006)}} | ||
+ | |||
== Galerie == | == Galerie == | ||
<gallery perrow="3"> | <gallery perrow="3"> | ||
Řádka 128: | Řádka 133: | ||
- | {{ | + | {{Commonscat|Adamov}}{{okres Blansko}}{{Článek z Wikipedie}} |
[[Kategorie:Adamov (okres Blansko)]] | [[Kategorie:Adamov (okres Blansko)]] | ||
[[Kategorie:Města na Moravě]] | [[Kategorie:Města na Moravě]] |
Aktuální verze z 20. 1. 2020, 12:53
Adamov (německy: Adamsthal) je město v okrese Blansko v Jihomoravském kraji, 12 km severně od Brna, na soutoku Svitavy a Křtinského potoka v lesnatém údolí. Nadmořská výška dna údolí je v těchto místech kolem 230 metrů, městská obytná zástavba se však nachází i ve výškách nad 300 metrů. Východně od města se rozkládá chráněná krajinná oblast Moravský kras.
- Ke dni 16. 1. 2006 zde žilo 4 884 obyvatel.
- Ke dni 1. 1. 2019 zde žilo 4 517 obyvatel.
Obsah |
Historie
Historie Adamova je od prvopočátku spojena se železářskou výrobou, jejíž kořeny zde sahají až do roku 1360. Původní osada nazývaná Staré Hamry nese asi od roku 1732 jméno Adamov, a to podle Adama Josefa z Lichtenštejnu, majitele zdejších železáren. K velkému rozvoji Adamova a místních průmyslových podniků došlo po roce 1849, kdy byla dobudována železniční trať Brno - Česká Třebová, dnešní součást 1. železničního koridoru. V roce 1889 byl v Adamově vyroben první automobil s benzínovým čtyřtaktním motorem. (Kopřivnický „President“ vznikl až osm let poté!). V 19. století byla v Adamově vybudována řada letních sídel především zámožnějších obyvatel Brna. Poté co vznikla první Československá republika, převzaly adamovské průmyslové podniky Škodovy závody v Plzni. Ve 30. letech a za II. světové války zde probíhala mohutná zbrojní výroba, v níž jednu dobu pracovalo na 8 000 zaměstnanců, i když Adamov samotný měl jen asi 500 obyvatel. V roce 1945 došlo ke znárodnění zdejších Škodových závodů a v roce 1947 byly přejmenovány na Adamovské strojírny (ADAST).
V poválečném období se s růstem strojíren postupně zvyšoval i počet obyvatel Adamova. V těchto letech byla také v Adamově zavedena výroba polygrafických strojů a čerpací a měrné techniky. V roce 1960 byl Adamov začleněn do okresu Blansko, v roce 1964 byl pak povýšen na město. V dalších letech se zvyšoval export polygrafických strojů, ale jeho další rozvoj brzdila intenzivní tajná vojenská výroba, určená především pro vývoz. Na počátku 90. let 20. století byla proto ekonomika města výrazně postižena konverzí zbrojního průmyslu.
Znak města
Na počátku 18. století měl Adamov společnou pečeť s osadou Jezerky.[1] V jejím pečetním poli se nacházel Josef Jan Adam z Lichtenštejna s pozdviženou pravicí. Nápis na pečeti byl Peczet obczy Jezerka. V roce 1749 Adamov použil svou vlastní pečeť. Tato pečeť měla tvar oválu o rozměrech 28 mm na výšku a 25 mm na šířku. Pečeť se skládala z oválného barokního štítu zdobený na bocích palmovými listy, jejichž stopky se stýkají pod štítem. V polovině štítu je umístěno břevno, který jej dělí na dvě poloviny. Nad břevnem je umístěno kladivo zkřížené s kosou, v místě zkřížení je kolmo umístěné hrábě. V dolní půlce štítu je umístěno kovadlina na niž jsou umístěny kleště a hamerské kladivo. Nad štítem se nachází znak převzatý od Josefa Adama - koruna s pěti lístky. Tato pečeť se používala až do 19. století.[1] V roce 1971 byla vypsána městem Adamov soutěž na návrh městského znaku. Vítězný návrh byl od J. Kosteleckého, který byl přijat 17. dubna 1972. Znak je v podobě stříbrného gotického štítu, ve kterém je vyobrazena železářská pec naznačující železářskou tradici, nad kterou se rozbíhají do stran plameny symbolizují dělnou tradici minulosti. Nad pecí se dále nachází kolo s polovinou ozubení stříbrné barvy vyznačující novodobý strojírenský rozvoj. Pod pecí se nachází hnědá ostrev se třemi suky představuje přírodní bohatství okolních lesů.[2]
Zajímavosti
- V novogotickém kostele sv. Barbory z r. 1857 lze spatřit tzv. Světelský oltář, pocházející původně ze Zwettlu (Dolní Rakousko). Jde o unikátní pozdně gotický soubor figurálních plastik z počátku 16. století.
- Adamovský zámek z konce 18. století postavený rodem Lichtenštejnů.
- V Josefovském údolí 5 km východně od Adamova se nachází zachovalý areál původní železářské výroby, tzv. Stará huť. Jedná se o významnou technickou památku.
- Ve stejném údolí je i jeskyně Býčí skála, v níž v roce 1872 archeolog Jindřich Wankel nalezl známou plastiku bronzového býčka.
- Další jeskyně které se nacházejí nedaleko Adamova: Jáchymka, Sobolova, Kostelík, Výpustek, Jestřábka, Drátenická, Vokounka a Nad Švýcárnou.
- Nový hrad - zřícenina hradu založeného v roce 1366. V současné době probíhá její postupná rekonstrukce.
- Starý hrad - zřícenina hradu o jehož minulosti jsou spory. Nedaleko Nového hradu.
- Ronov - zbytky hradu zaniklého na počátku 15. století.
- Lesnický Slavín v adamovských lesích tvoří unikátní řada pamětních desek i větších pomníků (např. Máchův památník) a kamenných portálů studánek, které spojují naučné stezky.
- V nedalekém Vranově se nachází hrobka rodu Lichtenštejnů.
- Bronzová busta Tomáše Garrigua Masaryka před základní uměleckou školou.
- Busta Bedřicha Smetany od akademického sochaře Jana Třísky na Smetanově náměstí.
- Kamenná Alexandrova rozhledna.
Osobnosti
- Anna Hubnerová (1860 - 1891) - populární herečka prvního českého divadla v Brně. Je pochována v Adamově.
- Josef Štěpán Maleček (1890 - 1983) - akademický malíř, svou tvorbou se vracel do Adamova, Moravského krasu a Brna.
- František Xaver Naske (1884 - 1959) - akademický malíř a grafik, manžel herečky Růženy Naskové, svá školní léta prožil v Adamově.
- Jan Fibich (1819 - 1882) - otec hudebního skladatele Zdeňka Fibicha, v Adamově žil na odpočinku.
- Vatroslav Jagić (1838 - 1923) - chorvatský slavista, nějakou dobu strávil v Adamově a roku 1897 zde započal psát svoje paměti.
- Peter Jilemnický (1901 - 1949) - spisovatel který v Adamově pobýval v letech 1928 - 1929. V Adamově byla vystavěna jeho bysta a pojmenovaná ulice v nové výstavbě.
- František Pokorný (1902 - 1972) - výtvarník.
- Zdeněk Kroupa (1922 - 1999) - operní zpěvák, působil v Brně, později žil v Rakousku. Čestný občan Adamova.
- Antonín Schumann (1868 - 1936) - malíř samouk, zachytil na svých obrazech Adamov takový, jaký tehdy byl. V Adamově působil od roku 1910 až do roku 1936.
- Jindřich Svoboda (1952) - fotbalový reprezentant.
Městské ulice
Adamov I. - Horka
- Hradní
- Josefovská
- Komenského
- Lesní
- Mírová
- Nádražní
- Náměstí práce
- Osvobození
- Plotní
- Pod Horkou
- Sadová
- Smetanovo náměstí
- U kostela
- Vodní
Adamov II. - Kolonie
- Bezručova
- Fibichova
- Hybešova
- Krátká
- Zahradní
Adamov III. - Ptačina
- Blažkova
- Družstevní
- Dvořákova
- Neumannova
- Opletalova
- Petra Jilemnického
- Ronovská
- Tererova
- Údolní
Panorama
Galerie
Související články
Reference
- ↑ 1,0 1,1 KOLEKTIV AUTORŮ. Znaky a pečetě jihomoravských měst a městeček. Praha : [s.n.], 1979. S. 56.
- ↑ Znak města - oficiální stránky Adamova Čerpáno 16. března 2009.
Externí odkazy
|
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |