Jalovec obecný
Z Multimediaexpo.cz
(Rozdíly mezi verzemi)
m (Nahrazení textu) |
(+ Aktualizace) |
||
| (Není zobrazena jedna mezilehlá verze.) | |||
| Řádka 14: | Řádka 14: | ||
| binomické jméno = Juniperus communis | | binomické jméno = Juniperus communis | ||
| druh popsal = Carl Linné, 1753 | | druh popsal = Carl Linné, 1753 | ||
| - | }} | + | }}{{Jed}} |
| - | {{Jed}} | + | [[Soubor:Illustration Juniperus communis0.jpg|thumb|230px|popisný obrázek]] |
| - | [[Soubor:Illustration Juniperus communis0.jpg|thumb|popisný obrázek]] | + | |
'''Jalovec obecný''' (''Juniperus communis'') je [[keř]]ovitá až [[strom]]ovitá [[dřevina]] z čeledi [[cypřišovité]] (''Cupressaceae'') rostoucí jako podrost jehličnatých (obzvláště borových) [[les]]ů, na [[pastvina|pastvinách]] a [[stráň|stráních]]. Na území [[Česká republika|České republiky]] je kvůli úbytku přirozených stanovišť a brutálnímu sběru jalovcových šištic (nepravý plod) velice vzácný a přísně chráněný. Jeho aromatické plody se nazývají [[jalovčinka|jalovčinky]]. | '''Jalovec obecný''' (''Juniperus communis'') je [[keř]]ovitá až [[strom]]ovitá [[dřevina]] z čeledi [[cypřišovité]] (''Cupressaceae'') rostoucí jako podrost jehličnatých (obzvláště borových) [[les]]ů, na [[pastvina|pastvinách]] a [[stráň|stráních]]. Na území [[Česká republika|České republiky]] je kvůli úbytku přirozených stanovišť a brutálnímu sběru jalovcových šištic (nepravý plod) velice vzácný a přísně chráněný. Jeho aromatické plody se nazývají [[jalovčinka|jalovčinky]]. | ||
== Popis == | == Popis == | ||
Je to [[keř]] nebo malý [[strom]], velmi variabilní keř, často nízký, ale občas dosahuje 10 m výšky. Jalovec obecný má ostré jehlicovité listy spojené v trojčetných přeslenech.[[List]]y jsou modrozelené, s jedním bílým pruhem na vnitřním povrchu. Jsou to [[rozmnožování|dvoudomé]] rostliny, samčí a samičí květy rostou na různých rostlinách, které jsou opylovány větrem. Plodem je modrá kulatá, borůvce podobná suchá, černomodrá bobule, zrající 18 měsíců. Má 4-12 mm průměr. Plody pojídají ptáci. Semena jsou obvykle rozptýlena s ptačím trusem. Samčí šištice jsou žluté, 2-3 mm dlouhé, kvete v březnu až dubnu.<ref name=rushforthc>Rushforth, K. (1987). ''Conifers''. Helm ISBN 0-7470-2801-X.</ref><ref name=adams>Adams, R. P. (2004). ''Junipers of the World: The genus Juniperus''. Victoria: Trafford. ISBN 1-4120-4250-X.</ref><ref name=adv>Arboretum de Villardebelle: [http://www.pinetum.org/cones/JUcones.htm ''Juniperus'']</ref> | Je to [[keř]] nebo malý [[strom]], velmi variabilní keř, často nízký, ale občas dosahuje 10 m výšky. Jalovec obecný má ostré jehlicovité listy spojené v trojčetných přeslenech.[[List]]y jsou modrozelené, s jedním bílým pruhem na vnitřním povrchu. Jsou to [[rozmnožování|dvoudomé]] rostliny, samčí a samičí květy rostou na různých rostlinách, které jsou opylovány větrem. Plodem je modrá kulatá, borůvce podobná suchá, černomodrá bobule, zrající 18 měsíců. Má 4-12 mm průměr. Plody pojídají ptáci. Semena jsou obvykle rozptýlena s ptačím trusem. Samčí šištice jsou žluté, 2-3 mm dlouhé, kvete v březnu až dubnu.<ref name=rushforthc>Rushforth, K. (1987). ''Conifers''. Helm ISBN 0-7470-2801-X.</ref><ref name=adams>Adams, R. P. (2004). ''Junipers of the World: The genus Juniperus''. Victoria: Trafford. ISBN 1-4120-4250-X.</ref><ref name=adv>Arboretum de Villardebelle: [http://www.pinetum.org/cones/JUcones.htm ''Juniperus'']</ref> | ||
| - | [[Soubor:Wacholder.jpg|thumb| | + | |
| + | [[Soubor:BATUM 251.jpg|thumb|230px|Jalovec (''Juniperus communis'') 'Gold Cone']] | ||
| + | [[Soubor:Wacholder.jpg|thumb|230px|Jalovec (''Juniperus communis'') v Lüneburgerském vřesovišti (Lüneburger Heide)]] | ||
== Poddruhy == | == Poddruhy == | ||
* ''Juniperus communis alpina'' ('''jalovec obecný nízký''') | * ''Juniperus communis alpina'' ('''jalovec obecný nízký''') | ||
* ''Juniperus communis communis'' ('''jalovec obecný pravý''') | * ''Juniperus communis communis'' ('''jalovec obecný pravý''') | ||
Jak se dá očekávat iu široce rozšířeného druhu, jsou v jednotlivých oblastech určité odlišnosti, které jsou však více morfologické, než genetické. .<ref name=rushforthc/><ref name=adams/><ref name=adv/><ref name=fe>Flora Europaea: [http://rbg-web2.rbge.org.uk/cgi-bin/nph-readbtree.pl/feout?FAMILY_XREF=&GENUS_XREF=Juniperus&SPECIES_XREF=communis&TAXON_NAME_XREF=&RANK= ''Juniperus communis'']</ref><ref name=adams1>Adams, R. P., Pandey, R. N., Leverenz, J. W., Dignard, N., Hoegh, K., & Thorfinnsson, T. (2003). Pan-Arctic variation in Juniperus communis: Historical Biogeography based on DNA fingerprinting. ''Biochem. Syst. Ecol''. 31: 181-192 [http://www.juniperus.org/AdamsPapersPDFFiles/168-2003BSE31181.pdf pdf file].</ref><ref name=adams2>Adams, R. P., & Pandey, R. N. (2003). Analysis of Juniperus communis and its varieties based on DNA fingerprinting. ''Biochem. Syst. Ecol''. 31: 1271-1278. [http://www.juniperus.org/AdamsPapersPDFFiles/173-2003BSE311271.pdf pdf file]</ref><ref name=adams3>Adams, R. P., & Nguyen, S. (2007). Post-Pleistocene geographic variation in Juniperus communis in North America. ''Phytologia'' 89 (1): 43-57. [http://www.juniperus.org/AdamsPapersPDFFiles/194-2007Phytologia89(1)43-57CommunisNAm.pdf pdf file]</ref><ref name=dvf>[http://linnaeus.nrm.se/flora/barr/cupressa/junip/junicomv.jpg Den Virtuella Floran: ''Juniperus communis'' rozšíření]</ref> | Jak se dá očekávat iu široce rozšířeného druhu, jsou v jednotlivých oblastech určité odlišnosti, které jsou však více morfologické, než genetické. .<ref name=rushforthc/><ref name=adams/><ref name=adv/><ref name=fe>Flora Europaea: [http://rbg-web2.rbge.org.uk/cgi-bin/nph-readbtree.pl/feout?FAMILY_XREF=&GENUS_XREF=Juniperus&SPECIES_XREF=communis&TAXON_NAME_XREF=&RANK= ''Juniperus communis'']</ref><ref name=adams1>Adams, R. P., Pandey, R. N., Leverenz, J. W., Dignard, N., Hoegh, K., & Thorfinnsson, T. (2003). Pan-Arctic variation in Juniperus communis: Historical Biogeography based on DNA fingerprinting. ''Biochem. Syst. Ecol''. 31: 181-192 [http://www.juniperus.org/AdamsPapersPDFFiles/168-2003BSE31181.pdf pdf file].</ref><ref name=adams2>Adams, R. P., & Pandey, R. N. (2003). Analysis of Juniperus communis and its varieties based on DNA fingerprinting. ''Biochem. Syst. Ecol''. 31: 1271-1278. [http://www.juniperus.org/AdamsPapersPDFFiles/173-2003BSE311271.pdf pdf file]</ref><ref name=adams3>Adams, R. P., & Nguyen, S. (2007). Post-Pleistocene geographic variation in Juniperus communis in North America. ''Phytologia'' 89 (1): 43-57. [http://www.juniperus.org/AdamsPapersPDFFiles/194-2007Phytologia89(1)43-57CommunisNAm.pdf pdf file]</ref><ref name=dvf>[http://linnaeus.nrm.se/flora/barr/cupressa/junip/junicomv.jpg Den Virtuella Floran: ''Juniperus communis'' rozšíření]</ref> | ||
| - | + | ||
* '''''Juniperus communis'' subsp. ''communis''''' – '''jalovec obecný'''. Obvyklle vzpřímený keř, nebo malý strom. Listy dlouhé 8–20(–27) mm. Rozšířený v nížinách, v teplých oblastech. | * '''''Juniperus communis'' subsp. ''communis''''' – '''jalovec obecný'''. Obvyklle vzpřímený keř, nebo malý strom. Listy dlouhé 8–20(–27) mm. Rozšířený v nížinách, v teplých oblastech. | ||
** ''Juniperus communis'' subsp. ''communis'' var. ''communis'' – [[Evropa]] a severní [[Asie]] | ** ''Juniperus communis'' subsp. ''communis'' var. ''communis'' – [[Evropa]] a severní [[Asie]] | ||
| Řádka 37: | Řádka 38: | ||
Někteří botanici zařazují subsp. ''alpina'' do nižší skupiny a učují jej jako ''Juniperus communis'' var. ''saxatilis'' Pallas,<ref name=adams/> though the name ''Juniperus communis'' var. ''montana'' is also occasionally cited; others, primarily in eastern Europe and Russia, sometimes treat it as a distinct species ''J. sibirica'' Burgsd. (syn. ''J. nana'' Willd., ''J. alpina'' S.F.Gray).<ref>Association Ecosystem (Russia): [http://www.ecosystema.ru/08nature/photo/eng/pages/03006182A.htm ''Juniperus sibirica'']</ref> | Někteří botanici zařazují subsp. ''alpina'' do nižší skupiny a učují jej jako ''Juniperus communis'' var. ''saxatilis'' Pallas,<ref name=adams/> though the name ''Juniperus communis'' var. ''montana'' is also occasionally cited; others, primarily in eastern Europe and Russia, sometimes treat it as a distinct species ''J. sibirica'' Burgsd. (syn. ''J. nana'' Willd., ''J. alpina'' S.F.Gray).<ref>Association Ecosystem (Russia): [http://www.ecosystema.ru/08nature/photo/eng/pages/03006182A.htm ''Juniperus sibirica'']</ref> | ||
''Juniperus communis'' je jedna z nejstarších rostlin v[[Irsko|Irsku]]'s longest established plants.<ref>Preston, S. J., Wilson, C., Jennings, S., Provan, J., & McDonald, R. A. (2007). ''Juniperus communis'' L. v Severním Irsku. ''Ir. Nat. J.'' 28: 372-378</ref> | ''Juniperus communis'' je jedna z nejstarších rostlin v[[Irsko|Irsku]]'s longest established plants.<ref>Preston, S. J., Wilson, C., Jennings, S., Provan, J., & McDonald, R. A. (2007). ''Juniperus communis'' L. v Severním Irsku. ''Ir. Nat. J.'' 28: 372-378</ref> | ||
| - | [[Soubor:JuniperusSibirica PuyGriou 03.JPG|thumb|jalovec ''Juniperus communis'' subsp. alpina (syn.'' J. sibirica'') na vrcholu Puy Griou (1694 m) (Cantal, [[ | + | [[Soubor:JuniperusSibirica PuyGriou 03.JPG|thumb|230px|jalovec ''Juniperus communis'' subsp. alpina (syn.'' J. sibirica'') na vrcholu Puy Griou (1694 m) (Cantal, Francie)]] |
| + | [[Soubor:Common juniper cut.jpg|thumb|230px|Řez kmenem jalovce]] | ||
| + | [[Soubor:Juniperus communis wood tangent section 2 beentree.jpg|thumb|230px|Dřevo jalovce (''Juniperus communis'')]] | ||
== Obsahové látky == | == Obsahové látky == | ||
Významné obsahové látky jsou [[flavonoidy]], [[třísloviny]], [[silice]] a různé kyseliny. | Významné obsahové látky jsou [[flavonoidy]], [[třísloviny]], [[silice]] a různé kyseliny. | ||
| Řádka 44: | Řádka 47: | ||
Je příliš malý na použití v průmyslu jako dřevina. Ve [[Skandinávie|Skandinávii]] je však jalovcové dřevo používané pro výrobu kontejnerů pro skladování malého množství mléčných výrobků, jako je [[máslo]] a [[sýr]]y, a také pro výrobu dřevěných nožů na máslo. | Je příliš malý na použití v průmyslu jako dřevina. Ve [[Skandinávie|Skandinávii]] je však jalovcové dřevo používané pro výrobu kontejnerů pro skladování malého množství mléčných výrobků, jako je [[máslo]] a [[sýr]]y, a také pro výrobu dřevěných nožů na máslo. | ||
Modro-černé plody svíravé chuti, běžně známé jako "jalovec", jsou příliš hořké , aby se jedly syrové a jsou obvykle prodávány sušené a použity k dochucení masa, omáček a nádivek. Jsou obvykle použity rozdrcené k uvolnění jejich chuti. Větvičky se používají k dochucení [[gin]]u. Ve skutečnosti slovo 'gin' pochází z francouzského slova pro jalovcové bobule, genièvre, což je název pro gin ve [[Francie|Francii]]. Slovenský národní alkoholický nápoj , [[borovička]] je také ochucená [[extrakt]]em z plodů jalovce. | Modro-černé plody svíravé chuti, běžně známé jako "jalovec", jsou příliš hořké , aby se jedly syrové a jsou obvykle prodávány sušené a použity k dochucení masa, omáček a nádivek. Jsou obvykle použity rozdrcené k uvolnění jejich chuti. Větvičky se používají k dochucení [[gin]]u. Ve skutečnosti slovo 'gin' pochází z francouzského slova pro jalovcové bobule, genièvre, což je název pro gin ve [[Francie|Francii]]. Slovenský národní alkoholický nápoj , [[borovička]] je také ochucená [[extrakt]]em z plodů jalovce. | ||
| - | [[Soubor: | + | |
| + | [[Soubor:La Wambrechies, bière au genièvre au pur vieux malt.jpg|thumb|230px|Pivo s jalovcem – La Wambrechies]] | ||
| + | [[Soubor:Apotekarnes julmust, glasflaska.jpg|thumb|200px|Švédský nápoj Julmust]] | ||
Vzhledem k tomu, jalovcové bobule mají silnou chuť, by měly být používány šetrně. Obvykle se používají pro zvýšení masa s výraznou chutí, jako jsou pokrmy z divočiny. Ve Finsku je jalovec používán jako klíčová součást výroby [[Sahti]], tradičního [[Finsko|finského]] piva. | Vzhledem k tomu, jalovcové bobule mají silnou chuť, by měly být používány šetrně. Obvykle se používají pro zvýšení masa s výraznou chutí, jako jsou pokrmy z divočiny. Ve Finsku je jalovec používán jako klíčová součást výroby [[Sahti]], tradičního [[Finsko|finského]] piva. | ||
Dioscorides v 'De materia medica' také doporučuje rozdrcený jalovec,rozetřený na [[penis]]u nebo v [[pochva|pochvě]] před [[pohlavní styk|stykem]], jako [[Antikoncepce|antikoncepci]].<ref name=riddle> Riddle, J. M. (1992). ''Contraception and abortion from the ancient world to the Renaissance'', p. 31. Harvard University Press.</ref> | Dioscorides v 'De materia medica' také doporučuje rozdrcený jalovec,rozetřený na [[penis]]u nebo v [[pochva|pochvě]] před [[pohlavní styk|stykem]], jako [[Antikoncepce|antikoncepci]].<ref name=riddle> Riddle, J. M. (1992). ''Contraception and abortion from the ancient world to the Renaissance'', p. 31. Harvard University Press.</ref> | ||
| - | + | ||
Jalovcové bobule byly dlouho používán jako lék v mnoha kulturách. Jalovcové bobule působí jako silná [[dezinfekce]] [[Močové cesty|močových cest]], jsou-li konzumovány. Byly používány [[indián]]y jako bylinný lék na infekce močových cest. Západní kmeny mísily bobule ''Juniperus communis'' s kořenem dřišťálu (''Berberis'') v bylinném čaje k léčbě [[cukrovka|cukrovky]]. Původní obyvatelé Ameriky také používají jalovec jako ženskou antikoncepci.<ref>Edible and Medicinal Plants of the West, Gregory L. Tilford, ISBN 0-87842-359-1</ref> | Jalovcové bobule byly dlouho používán jako lék v mnoha kulturách. Jalovcové bobule působí jako silná [[dezinfekce]] [[Močové cesty|močových cest]], jsou-li konzumovány. Byly používány [[indián]]y jako bylinný lék na infekce močových cest. Západní kmeny mísily bobule ''Juniperus communis'' s kořenem dřišťálu (''Berberis'') v bylinném čaje k léčbě [[cukrovka|cukrovky]]. Původní obyvatelé Ameriky také používají jalovec jako ženskou antikoncepci.<ref>Edible and Medicinal Plants of the West, Gregory L. Tilford, ISBN 0-87842-359-1</ref> | ||
== Okrasné kultivary == | == Okrasné kultivary == | ||
| Řádka 64: | Řádka 69: | ||
}} | }} | ||
</ref> | </ref> | ||
| - | |||
* 'Depressed Star' - zelené jehlice, přitisklý poléhavý keř | * 'Depressed Star' - zelené jehlice, přitisklý poléhavý keř | ||
* 'Bruns' - modrozelené jehlice, úzký sloupovitý tvar | * 'Bruns' - modrozelené jehlice, úzký sloupovitý tvar | ||
| Řádka 106: | Řádka 110: | ||
* 'Arnold' úzký sloupovitý tvar | * 'Arnold' úzký sloupovitý tvar | ||
* 'Compressa' úzce sloupovitý nízký kultivar, do 2 m | * 'Compressa' úzce sloupovitý nízký kultivar, do 2 m | ||
| - | [[Soubor:Fredriksdals landskapsmijö BÅn.JPG|thumb| | + | [[Soubor:Fredriksdals landskapsmijö BÅn.JPG|thumb|230px|Jalovce mohou tvarem připomínat středomořské dřeviny a v takových případech mohou doplnit vhodně výsadbu. V symetrických kombinacích a rytmických výsadbách často působí dojmem křečovité přesnosti, jaký je vlastní zahradám ve [[francouzský park|francouzském stylu]],]] |
=== Léčivé účinky === | === Léčivé účinky === | ||
Obvykle se [[droga (léčivo)|droga]] používá při [[Zánět močového měchýře|zánětu močového měchýře]], [[plynatost]]i, [[křeč]]ích a [[revma]]tických bolestech ve svalech a kloubech. Jalovec může zesilovat účinek léků snižujících hladinu krevního cukru a léků močopudných. Laboratorně byl také prokázán účinek proti viru [[opar]]u, posílení napětí dělohy i schopnost snižovat hladinu krevního cukru . | Obvykle se [[droga (léčivo)|droga]] používá při [[Zánět močového měchýře|zánětu močového měchýře]], [[plynatost]]i, [[křeč]]ích a [[revma]]tických bolestech ve svalech a kloubech. Jalovec může zesilovat účinek léků snižujících hladinu krevního cukru a léků močopudných. Laboratorně byl také prokázán účinek proti viru [[opar]]u, posílení napětí dělohy i schopnost snižovat hladinu krevního cukru . | ||
| Řádka 112: | Řádka 116: | ||
Droga se nesmí používat u pacientů s existujícím onemocněním [[Ledvina|ledvin]]. Použití není vhodné také v [[těhotenství]] a v době [[kojení]]. | Droga se nesmí používat u pacientů s existujícím onemocněním [[Ledvina|ledvin]]. Použití není vhodné také v [[těhotenství]] a v době [[kojení]]. | ||
=== Nežádoucí účinky === | === Nežádoucí účinky === | ||
| - | [[Silice]] může vyvolat slabé podráždění kůže u zvláště citlivých osob. Vyšší dávky podávané za účelem navození močopudného účinku mohou způsobit podráždění ledvin. Příznaky [[Otrava|otravy]] po zevním podání jsou pálení, zčervenání, [[zánět]] s puchýřky a otok. Po vnitřním podání – předávkování je otrava provázena bolestí v ledvinách, četným močením, v [[moč]]i se objevují [[bílkoviny]] a krev, moč se barví nachově, zrychlenou srdeční frekvencí, zvýšením tlaku krve a někdy křečemi. Je popisován i potrat jako následek otravy . | + | [[Silice]] může vyvolat slabé podráždění kůže u zvláště citlivých osob. Vyšší dávky podávané za účelem navození močopudného účinku mohou způsobit podráždění ledvin. Příznaky [[Otrava|otravy]] po zevním podání jsou pálení, zčervenání, [[zánět]] s puchýřky a otok. Po vnitřním podání – předávkování je otrava provázena bolestí v ledvinách, četným močením, v [[moč]]i se objevují [[bílkoviny]] a krev, moč se barví nachově, zrychlenou srdeční frekvencí, zvýšením tlaku krve a někdy křečemi. Je popisován i potrat jako následek otravy. |
| - | + | ||
=== Historie === | === Historie === | ||
V minulosti byl jalovec považován za účinný lék proti mnoha nemocem a byly mu přisuzovány magické účinky. Lidé věřili, že zničit jalovcový keř přináší neštěstí, naopak větvička jalovce, nošená při sobě, chránila proti nemocem. Slova z lidové písně ''„Kdybys měla má panenko sto ovec a já jenom za kloboukem jalovec“'' měla tedy hlubší význam. | V minulosti byl jalovec považován za účinný lék proti mnoha nemocem a byly mu přisuzovány magické účinky. Lidé věřili, že zničit jalovcový keř přináší neštěstí, naopak větvička jalovce, nošená při sobě, chránila proti nemocem. Slova z lidové písně ''„Kdybys měla má panenko sto ovec a já jenom za kloboukem jalovec“'' měla tedy hlubší význam. | ||
| Řádka 134: | Řádka 138: | ||
* [http://www.biolib.cz/cz/taxon/id2408 Jalovec obecný na biolibu] | * [http://www.biolib.cz/cz/taxon/id2408 Jalovec obecný na biolibu] | ||
| - | {{ | + | |
| - | {{Článek z Wikipedie}} | + | {{Flickr|Juniperus+communis}}{{Commonscat|Juniperus communis}}{{Článek z Wikipedie}} |
[[Kategorie:Cypřišovité]] | [[Kategorie:Cypřišovité]] | ||
[[Kategorie:Jehličnaté stromy]] | [[Kategorie:Jehličnaté stromy]] | ||
Aktuální verze z 2. 9. 2020, 10:07
Jalovec obecný (Juniperus communis) je keřovitá až stromovitá dřevina z čeledi cypřišovité (Cupressaceae) rostoucí jako podrost jehličnatých (obzvláště borových) lesů, na pastvinách a stráních. Na území České republiky je kvůli úbytku přirozených stanovišť a brutálnímu sběru jalovcových šištic (nepravý plod) velice vzácný a přísně chráněný. Jeho aromatické plody se nazývají jalovčinky.
Obsah |
Popis
Je to keř nebo malý strom, velmi variabilní keř, často nízký, ale občas dosahuje 10 m výšky. Jalovec obecný má ostré jehlicovité listy spojené v trojčetných přeslenech.Listy jsou modrozelené, s jedním bílým pruhem na vnitřním povrchu. Jsou to dvoudomé rostliny, samčí a samičí květy rostou na různých rostlinách, které jsou opylovány větrem. Plodem je modrá kulatá, borůvce podobná suchá, černomodrá bobule, zrající 18 měsíců. Má 4-12 mm průměr. Plody pojídají ptáci. Semena jsou obvykle rozptýlena s ptačím trusem. Samčí šištice jsou žluté, 2-3 mm dlouhé, kvete v březnu až dubnu.[1][2][3]
Poddruhy
- Juniperus communis alpina (jalovec obecný nízký)
- Juniperus communis communis (jalovec obecný pravý)
Jak se dá očekávat iu široce rozšířeného druhu, jsou v jednotlivých oblastech určité odlišnosti, které jsou však více morfologické, než genetické. .[1][2][3][4][5][6][7][8]
- Juniperus communis subsp. communis – jalovec obecný. Obvyklle vzpřímený keř, nebo malý strom. Listy dlouhé 8–20(–27) mm. Rozšířený v nížinách, v teplých oblastech.
- Juniperus communis subsp. communis var. communis – Evropa a severní Asie
- Juniperus communis subsp. communis var. depressa Pursh – Severní Amerika
- Juniperus communis subsp. communis var. hemisphaerica (J.Presl & C.Presl) Parl. – středomořská pohoří
- Juniperus communis subsp. communis var. nipponica (Maxim.) E.H.Wilson – Japonsko , někdy určován jako J. rigida var. nipponica)
- Juniperus communis subsp. alpina (Suter) Čelak. – (syn. J. c. subsp. nana, J. c. var. saxatilis Pallas, J. sibirica Burgsd.). Obvykle přitisklý keř s krátkými listy, 3–8 mm. Nalézán v found subarktických oblastech a v teplých oblastech na vysoko položených místech.
Někteří botanici zařazují subsp. alpina do nižší skupiny a učují jej jako Juniperus communis var. saxatilis Pallas,[2] though the name Juniperus communis var. montana is also occasionally cited; others, primarily in eastern Europe and Russia, sometimes treat it as a distinct species J. sibirica Burgsd. (syn. J. nana Willd., J. alpina S.F.Gray).[9] Juniperus communis je jedna z nejstarších rostlin vIrsku's longest established plants.[10]
Obsahové látky
Významné obsahové látky jsou flavonoidy, třísloviny, silice a různé kyseliny.
Použití
Je běžně používaný v zahradnictví jako okrasný keř, jako solitéra, nebo do skupin. Působí ale dosti strnulým, vážným a mohutným dojmem,takže se nepoužívá často. Je vhodnou součástí skalky, vřesoviště, nebo rašeliniště. Křížením původních druhů a výběrem bylo vypěstováno mnoho kultivarů jalovců s různými vlastnostmi. Je příliš malý na použití v průmyslu jako dřevina. Ve Skandinávii je však jalovcové dřevo používané pro výrobu kontejnerů pro skladování malého množství mléčných výrobků, jako je máslo a sýry, a také pro výrobu dřevěných nožů na máslo. Modro-černé plody svíravé chuti, běžně známé jako "jalovec", jsou příliš hořké , aby se jedly syrové a jsou obvykle prodávány sušené a použity k dochucení masa, omáček a nádivek. Jsou obvykle použity rozdrcené k uvolnění jejich chuti. Větvičky se používají k dochucení ginu. Ve skutečnosti slovo 'gin' pochází z francouzského slova pro jalovcové bobule, genièvre, což je název pro gin ve Francii. Slovenský národní alkoholický nápoj , borovička je také ochucená extraktem z plodů jalovce.
Vzhledem k tomu, jalovcové bobule mají silnou chuť, by měly být používány šetrně. Obvykle se používají pro zvýšení masa s výraznou chutí, jako jsou pokrmy z divočiny. Ve Finsku je jalovec používán jako klíčová součást výroby Sahti, tradičního finského piva. Dioscorides v 'De materia medica' také doporučuje rozdrcený jalovec,rozetřený na penisu nebo v pochvě před stykem, jako antikoncepci.[11]
Jalovcové bobule byly dlouho používán jako lék v mnoha kulturách. Jalovcové bobule působí jako silná dezinfekce močových cest, jsou-li konzumovány. Byly používány indiány jako bylinný lék na infekce močových cest. Západní kmeny mísily bobule Juniperus communis s kořenem dřišťálu (Berberis) v bylinném čaje k léčbě cukrovky. Původní obyvatelé Ameriky také používají jalovec jako ženskou antikoncepci.[12]
Okrasné kultivary
Podle Hieke, Praktická dendrologie.[13]
- 'Depressed Star' - zelené jehlice, přitisklý poléhavý keř
- 'Bruns' - modrozelené jehlice, úzký sloupovitý tvar
- 'Candelabrica' šedozelené jehlice, , vzpřímené větve, šířeji kuželovitý tvar,převislé větve
- 'Candelabriformis' šedozelené jehlice, převislé větve
- 'Conspicua' šedozelené jehlice, šířeji kuželovitý tvar
- 'Controversa' šedozelené jehlice, úzký sloupovitý tvar
- 'Cracovica' šedozelené jehlice, úzký sloupovitý tvar
- Juniperus communis var. depressa šedozelené jehlice
- 'Dumosa' šedozelené jehlice , přitisklý poléhavý keř
- 'Gimborn' šedozelené jehlice
- 'Dumosa' šedozelené jehlice
- 'Erecta', úzký sloupovitý tvar,
- Juniperus communis var. depresa zelené jehlice, přitisklý poléhavý keř
- Juniperus communis var. hemisphaerica šedozelené jehlice, malý kulatý kompaktní keř
- Juniperus communis var. hondoensis šedozelené jehlice
- 'Hornibrooki' šedozelené jehlice
- 'Dumosa' šedozelené jehlice s bělavou kresbou
- Juniperus communis var. jackii šedozelené jehlice s namodralým nádechem
- 'Jensen' šedozelené jehlice
- 'Meyer' šedozelené jehlice
- Juniperus communis var. montana šedozelené jehlice
- Juniperus communis var. nipponica, forma oblonga šedozelené jehlice
- 'Obonga pendula' šedozelené jehlice, převislé větve
- 'Pendula' šedozelené jehlice, 4m vysoký, převislý stromovitý keř, převislé větve
- 'Pendula Viridis' zelené jehlice, 4-8 m vysoký, stromovitý keř, převislé větve
- 'Pendulina' šedozelené jehlice. převislé větve
- 'Prostrata' šedozelené jehlice se stříbrnou kresbou, nízký tvar
- 'Sentinel' šedozelené jehlice, úzký sloupovitý tvar
- 'Weckii' šedozelené jehlice, úzce kuželovitý tvar
- 'Echiniformis' - modrozelené jehlice
- 'Erecta' - modrozelené jehlice
- 'Hibernica' - modrozelené jehlice, sloupovitý tvar
- 'Pyramidalis' - modrozelené jehlice, úzký sloupovitý tvar
- 'Silver Lining' - modrozelené jehlice se stříbrnou kresbou
- 'Suecica' - modrozelené jehlice, úzký sloupovitý tvar do 5m
- 'Suecica Nana' - modrozelené jehlice se stříbrnou kresbou, úzký sloupovitý tvar , do 3m
- 'Vase' - bělavě pestré jehlice, rozložitý nepravidelný tvar
- 'Aurea' - žlutopestré jehlice, vzpřímené větve,kuželovitý tvar
- 'Laxa' - žlutozelené jehlice, vzpřímené větve, úzce kuželovitý tvar
- 'Arnold' úzký sloupovitý tvar
- 'Compressa' úzce sloupovitý nízký kultivar, do 2 m
Léčivé účinky
Obvykle se droga používá při zánětu močového měchýře, plynatosti, křečích a revmatických bolestech ve svalech a kloubech. Jalovec může zesilovat účinek léků snižujících hladinu krevního cukru a léků močopudných. Laboratorně byl také prokázán účinek proti viru oparu, posílení napětí dělohy i schopnost snižovat hladinu krevního cukru .
Kontraindikace
Droga se nesmí používat u pacientů s existujícím onemocněním ledvin. Použití není vhodné také v těhotenství a v době kojení.
Nežádoucí účinky
Silice může vyvolat slabé podráždění kůže u zvláště citlivých osob. Vyšší dávky podávané za účelem navození močopudného účinku mohou způsobit podráždění ledvin. Příznaky otravy po zevním podání jsou pálení, zčervenání, zánět s puchýřky a otok. Po vnitřním podání – předávkování je otrava provázena bolestí v ledvinách, četným močením, v moči se objevují bílkoviny a krev, moč se barví nachově, zrychlenou srdeční frekvencí, zvýšením tlaku krve a někdy křečemi. Je popisován i potrat jako následek otravy.
Historie
V minulosti byl jalovec považován za účinný lék proti mnoha nemocem a byly mu přisuzovány magické účinky. Lidé věřili, že zničit jalovcový keř přináší neštěstí, naopak větvička jalovce, nošená při sobě, chránila proti nemocem. Slova z lidové písně „Kdybys měla má panenko sto ovec a já jenom za kloboukem jalovec“ měla tedy hlubší význam.
Pěstování
Vyžaduje slunné stanoviště. Jde o výrazně světlomilný keř, který se přizpůsobí velmi rozličným podmínkám. Dobře snáší sucho a chudou půdu, proto roste i na skalách, sutích či písčitých, nebo rašelinných půdách. Půda musí být propustná a mírně kyselá. Sloupovité kultivary je vhodné na zimu svazovat, kvůli sněhu, nebo sníh setřásat. Jalovce se často pod námrazou, nebo pokrývkou sněhu lámou.
Choroby a škůdci
V našich zemích trpí pravidelně dvoudomou rzí a někdy puklicemi, nebo sviluškou.
Jedovatost
Jalovec obecný je podle některých informací mírně jedovatý [14],[15] žádné vážnější otravy nejsou známy, používá se i v potravinářství. Jalovec chvojka klášterská je jedovatý a může způsobit těžké a chronické poruchy, ale obě rostliny se velmi liší vzhledem a lze je těžko zaměnit.
Související články
Reference
- ↑ 1,0 1,1 Rushforth, K. (1987). Conifers. Helm ISBN 0-7470-2801-X.
- ↑ 2,0 2,1 2,2 Adams, R. P. (2004). Junipers of the World: The genus Juniperus. Victoria: Trafford. ISBN 1-4120-4250-X.
- ↑ 3,0 3,1 Arboretum de Villardebelle: Juniperus
- ↑ Flora Europaea: Juniperus communis
- ↑ Adams, R. P., Pandey, R. N., Leverenz, J. W., Dignard, N., Hoegh, K., & Thorfinnsson, T. (2003). Pan-Arctic variation in Juniperus communis: Historical Biogeography based on DNA fingerprinting. Biochem. Syst. Ecol. 31: 181-192 pdf file.
- ↑ Adams, R. P., & Pandey, R. N. (2003). Analysis of Juniperus communis and its varieties based on DNA fingerprinting. Biochem. Syst. Ecol. 31: 1271-1278. pdf file
- ↑ Adams, R. P., & Nguyen, S. (2007). Post-Pleistocene geographic variation in Juniperus communis in North America. Phytologia 89 (1): 43-57. pdf file
- ↑ Den Virtuella Floran: Juniperus communis rozšíření
- ↑ Association Ecosystem (Russia): Juniperus sibirica
- ↑ Preston, S. J., Wilson, C., Jennings, S., Provan, J., & McDonald, R. A. (2007). Juniperus communis L. v Severním Irsku. Ir. Nat. J. 28: 372-378
- ↑ Riddle, J. M. (1992). Contraception and abortion from the ancient world to the Renaissance, p. 31. Harvard University Press.
- ↑ Edible and Medicinal Plants of the West, Gregory L. Tilford, ISBN 0-87842-359-1
- ↑ HIEKE, Karel; PINC, Miroslav. Praktická dendrologie, díl 1.,. 1.. vyd. [s.l.] : nakladatelství SZN, 1978. 000128363.
- ↑ jedovatost podle autora Michal Hejcman
- ↑ odborný popis účinků jedovatosti jalovce obecného, na obrázku ale jalovec čínský
Externí odkazy
|
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |