Žamberk

Z Multimediaexpo.cz

Aktuální verze z 21. 9. 2020, 08:58

Radnice v Žamberku (2017)

Žamberk (německy Senftenberg) je město na východě Čech v Pardubickém kraji, v podhůří Orlických hor. Město je rozprostřeno jak v údolí řeky Divoké Orlice, tak i na okolních kopcích. Žamberk má rozlohu 16,91 km². V nejbližší aglomeraci, kterou město vytváří společně s přilehlými obcemi (Dlouhoňovice, Helvíkovice, Lukavice a Líšnice) však žije více než 9 100 obyvatel. Město je jak administrativním, tak i přirozeným spádovým centrem žamberského mikroregionu, který čítá téměř 29 000 obyvatel. Nadprůměrné množství zeleně, četné provozovny obchodů a služeb i sportovně rekreační areál s venkovním aquaparkem, Pod Černým lesem, z něj dělá příjemné město nejen pro návštěvníky, ale i pro jeho obyvatele. Pro svou výhodnou polohu je také důležitým turistickým východiskem do jižní části Orlických hor i jejich podhůří - bývá nazýváno také jako "brána Orlických hor". Západně od města se nachází veřejné vnitrostátní letiště (sportovní letiště).

Historické jádro města tvoří městskou památkovou zónu. PSČ zdejší pošty je 564 01.

• Ke dni 1. 1. 2020 zde žilo 6 077 obyvatel.

Historie

Nejstarší doložená zmínka o Žamberku je na listině, kterou v roce 1332 zbraslavský opat prodával lanškrounskou rychtu jakémusi Tyczkovi (Tyčkovi) ze Žamberka^[1]. Lanšperský hrad i celé lanškrounské panství byly tehdy v držení zbraslavského kláštera. Za vlády králů Přemysla Otakara I., Václava I. a Přemysla Otakara II. byly ve východních Čechách založeny nové hrady a osady. V těch dobách byly založeny hrady Lanšperk, Žampach, Litice, Potštejn a další. Kolonizátoři založili města a vesnice, které dnes známe jako Rychnov nad Kněžnou, Rokytnice v Orlických horách, Vamberk, Slatina nad Zdobnicí, Pěčín, Kunvald, Ústí nad Orlicí, Lanškroun, nebo Letohrad. Přesný rok založení těchto hradů a obcí však bohužel není znám, ale předpokládá se, že v těchto dobách byl založen německými kolonisty i Žamberk. Je dost možné, že v místech, kde vyrostlo německé město Žamberk, byla již dříve rolnická osada slovanská. Nové německé obyvatelstvo přineslo do nově založeného města řemesla a také německé městské uspořádání, v čele města byl rychtář. V různých listinách se město psalo různě: Senftinberg, Semftenberg, Zenftenberg, Senftenberg nebo Zenftenberg^[2]. Na konci 14. století se město vlivem okolního slovanského obyvatelstva počeštilo, protože v těch dobách se v listinách objevuje počeštěné jméno Žamberk.

O rozdělení města Žamberk na litickou a žampašskou polovinu se zmiňuje již listina z roku 1365, o které psal profesor August Sedláček, že je uložena ve vídeňském c.k. dvorním archivu. Na litické straně se vystřídalo několik majitelů od Jana z Lichtenburka]] v roce 1356 přes Jiřího z Poděbrad (1450–1471) až po Mikuláše z Bubna (1575). Majiteli žampašské poloviny byli Čeněk Žampach z Potštejna 1367, Burian Trčka z Lípy 1513 a Mikuláš z Bubna, který roku 1575 obě poloviny Žamberka spojil.

Pamětihodnosti a významné budovy

• Albertova vila – Areál léčebny Albertinum
• Českobratrská barvírna a kovárna
• Divišovo divadlo
• Kaple svaté Anny – ulice U kapličky
• Kaple svaté Rozálie – na Rozálce/ Kapelském vrchu, dříve zvaném Wachtberg
• Karlovice (475 m) - kopec který využil Karel IV. při obléhání hradu Žampach
• Kašna se sousoším Kentaura a Nymfy od Františka Rouse – Masarykovo náměstí
• Kostel svatého Václava – ulice Kostelní
• Orlická kasárna
• Pomník Bedřicha Havleny – Vojáčkovy sady
• Pomník obětem I. světové války – Vojáčkovy sady
• Pomník obětem II. světové války – náměstí Generála Knopa
• Radnice se starou hasičskou zbrojnicí – Masarykovo náměstí
• Rozhledna Rozálka (Podorlická pahorkatina) (468 m) na Kapelském vrchu
• Špitál svaté Kateřiny – ulice Československé armády
• Zámek Žamberk
• Židovský hřbitov – ulice Československé armády

Hospodářství a průmysl

Historie

Prvním průmyslovým podnikem v Žamberku byla továrna na sukna Vonwiller a spol., kterou postavil a v roce 1834 otevřel Mikuláš Vonwiller, na základě veřejné soutěže vypsané baronem Johnem Parishem. Továrna byla dlouho jediným textilním podnikem ve městě, nepočítaje menší provozovny a domácí tkalce, kteří dodávali své zboží faktorům. Druhou textilní továrnu Jindřich Žid a spol.‎, postavil a v roce 1908 otevřel hronovský obchodník s textilem, Jindřich Žid.

Současnost

• Agro Žamberk
• Bühler CZ
• ZEZ SILKO
• GAF s.r.o.
• Šmídl s.r.o.
• Minipivovar Žamberk, Československé armády 1400
• Minipivovar Jelen, V Dolech 1605
• Dřevomateriál, s.r.o., Orlická kasárna 738

Školství

Mateřské školy

• MŠ Sluníčko Žamberk, náměstí Generála Knopa 433
• MŠ Čtyřlístek Žamberk, Tylova 1244

Základní školy

• ZŠ Žamberk, Nádražní 743 [1]
• ZŠ Žamberk, 28. října 581 [2]
• Speciální základní škola Žamberk, Nádražní 468 [3]
• Základní umělecká škola Petra Ebena, Žamberk, Masarykovo nám. 145 [4]

Střední školy

• Gymnázium Žamberk [5], Nádražní 48
• Odborné učiliště a Praktická škola Žamberk, Tyršova 214
• Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk, Zámek 1

Kultura

Muzeum

• Městské muzeum – Československé armády 472
• Rodný dům Prokopa Diviše – Helvíkovice 326

Divadlo

• Divišovo divadlo
• Ochotnické divadlo Žamberk

Knihovna

• Městská knihovna

Zdravotnictví

• Poliklinika
• Albertinum Žamberk

Osobnosti

• Prokop Diviš (1698–1765) – český přírodovědec a konstruktér bleskosvodu
• Josef Jan Šarapatka (1731–1795) – hudební skladatel
• Jan Ferdinand Mazura (1802–1873) – obchodník, hudebník 1843-1850 zastával úřad představeného města
• Theodor Brorsen (1819–1895) – dánský astronom a botanik
• Woldemar Richard Mazura (1838–1900) – obchodník, okresní starosta, amatérský fotograf
• Eduard Albert (1841–1900) – univerzitní profesor a chirurg na klinice ve Vídni, spisovatel, historik, autor „Pamětí žamberských“
• Karel Chotovský (1842–1897) – děkan, spoluautor „Pamětí žamberských“
• Václav F. Kumpošt (1843–1874) – zakladatel časopisu Vesmír
• August Seydler (1849–1891) – fyzik, filozof, matematik a univerzitní profesor
• František Albert (1856–1923) – lékař a spisovatel
• Tereza Svatová (1858–1940) – spisovatelka
• Jan Vilímek (1860–1938) – malíř, autor portrétů celebrit z poslední čtvrtiny 19. století
• Kateřina Thomová (1861–1952) – význačná představitelka žambereckého ochotnického divadla a zakladatelka žambereckého muzea
• Jan Hejčl (1868–1935) – děkan teologické fakulty v Olomouci, badatel, spisovatel
• František Rous (1872–1936) – řezbář
• Jaroslav Charfreitág (1877–1937) – restauratér, fotograf, vynálezce a cestovatel.
• Bedřich Havlena (1888–1918) – italský legionář popravený za 1. světové války v rakouském zajetí
• Josef Knop (1909-1966) – generál
• Oldřich Marek (1911–1986) – pedagog, československý entomolog
• Jiří Faltus (1911–1993) – umělecký knihař, čestný občan města „in memoriam“
• Pavel Kohn-Kubín (1913-1944) – příslušník 311. československé bombardovací perutě
• Jan Černý (1914-1939) – český student a studentský funkcionář popravený nacisty 17. listopadu 1939
• Eduard Landa (1926-2006) – malíř
• Petr Eben (1929-2007) – český skladatel soudobé vážné hudby
• Milan Maryška (1943–2002) – filmový dokumentarista, režisér a fotograf

Partnerská města

• Fresagrandinaria, Itálie
• Miharu, Japonsko
• Nowa Sól, Polsko
• Püttlingen, Německo
• Rice Lake, Wisconsin, USA
• Saint-Michel-sur-Orge, Francie
• Senftenberg, Německo
• Senftenberg, Rakousko
• Veszprém, Maďarsko

Související články

• Městská autobusová doprava v Žamberku

Fotogalerie

Kostel Svatého Václava v Žamberku	Mariánský sloup na náměstí v Žamberku	Divišovo divadlo	Tyršova rozhledna na vrchu Rozálka
Eduard Albert	Václav F. Kumpošt	Edmund Kirsch	Oldřich Marek
Pomník obětem I. světové války	Pamětní deska na domku Františka Rouse

Reference

1. ↑ ALBERT, Eduard; CHOTOVSKÝ, Karel. Paměti žamberské. 1. vyd. Vídeň : nákladem vlastním, 1889. [dále jen Albert]. S. 420.  
2. ↑ Albert, str. 13

Externí odkazy

• E. Albert, P. K. Chotovský: Paměti Žamberské (1889)
• http://www.zamberk.cz/ – oficiální stránky města
• Pomníky obětem válek