Žamberk
Z Multimediaexpo.cz
m (Nahrazení textu „1365“ textem „1365“) |
(++) |
||
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze.) | |||
Řádka 30: | Řádka 30: | ||
| NUTS3 = CZ053 | | NUTS3 = CZ053 | ||
| nad.výš = 418 | | nad.výš = 418 | ||
- | }} | + | }}[[Soubor:Zamberk-Rathaus-1.jpg|thumb|240px|Radnice v Žamberku (2017)]] |
- | '''Žamberk''' (německy ''Senftenberg'') je město na východě [[Čechy|Čech]] v [[Pardubický kraj|Pardubickém kraji]], v podhůří Orlických hor. Město je rozprostřeno jak v údolí řeky [[Divoká Orlice|Divoké Orlice]], tak i na okolních kopcích. Žamberk má rozlohu 16,91 | + | '''Žamberk''' (německy ''Senftenberg'') je město na východě [[Čechy|Čech]] v [[Pardubický kraj|Pardubickém kraji]], v podhůří Orlických hor. Město je rozprostřeno jak v údolí řeky [[Divoká Orlice|Divoké Orlice]], tak i na okolních kopcích. Žamberk má rozlohu 16,91 km<sup>2</sup>. V nejbližší aglomeraci, kterou město vytváří společně s přilehlými obcemi (Dlouhoňovice, Helvíkovice, Lukavice a Líšnice) však žije více než 9 100 obyvatel. Město je jak administrativním, tak i přirozeným spádovým centrem žamberského mikroregionu, který čítá téměř 29 000 obyvatel. Nadprůměrné množství zeleně, četné provozovny obchodů a služeb i sportovně rekreační areál s venkovním aquaparkem, Pod Černým lesem, z něj dělá příjemné město nejen pro návštěvníky, ale i pro jeho obyvatele. Pro svou výhodnou polohu je také důležitým turistickým východiskem do jižní části Orlických hor i jejich podhůří - bývá nazýváno také jako "brána Orlických hor". Západně od města se nachází veřejné vnitrostátní letiště (sportovní letiště). |
+ | |||
+ | Historické jádro města tvoří městskou památkovou zónu. [[Poštovní směrovací číslo|PSČ]] zdejší pošty je 564 01. | ||
+ | * Ke dni 1. 1. 2020 zde žilo '''6 077''' obyvatel. | ||
+ | |||
== Historie == | == Historie == | ||
Nejstarší doložená zmínka o Žamberku je na listině, kterou v roce 1332 [[Zbraslav|zbraslavský]] opat prodával [[Lanškroun|lanškrounskou]] rychtu jakémusi Tyczkovi (Tyčkovi) ze Žamberka<ref name="albert">{{Citace monografie | Nejstarší doložená zmínka o Žamberku je na listině, kterou v roce 1332 [[Zbraslav|zbraslavský]] opat prodával [[Lanškroun|lanškrounskou]] rychtu jakémusi Tyczkovi (Tyčkovi) ze Žamberka<ref name="albert">{{Citace monografie | ||
Řádka 50: | Řádka 54: | ||
Za vlády králů Přemysla Otakara I., Václava I. a Přemysla Otakara II. byly ve východních [[Čechy|Čechách]] založeny nové hrady a osady. V těch dobách byly založeny hrady [[Lanšperk (hrad)|Lanšperk]], [[Žampach (hrad)|Žampach]], [[Litice (hrad)|Litice]], [[Potštejn (hrad)|Potštejn]] a další. Kolonizátoři založili města a vesnice, které dnes známe jako [[Rychnov nad Kněžnou]], [[Rokytnice v Orlických horách]], [[Vamberk]], [[Slatina nad Zdobnicí]], [[Pěčín]], [[Kunvald]], [[Ústí nad Orlicí]], [[Lanškroun]], nebo [[Letohrad]]. Přesný rok založení těchto hradů a obcí však bohužel není znám, ale předpokládá se, že v těchto dobách byl založen [[Němci|německými]] kolonisty i Žamberk. Je dost možné, že v místech, kde vyrostlo německé město Žamberk, byla již dříve rolnická osada [[Slované|slovanská]]. Nové německé obyvatelstvo přineslo do nově založeného města řemesla a také německé městské uspořádání, v čele města byl [[rychtář]]. V různých listinách se město psalo různě: Senftinberg, Semftenberg, Zenftenberg, Senftenberg nebo Zenftenberg<ref name="albert13">Albert, str. 13</ref>. | Za vlády králů Přemysla Otakara I., Václava I. a Přemysla Otakara II. byly ve východních [[Čechy|Čechách]] založeny nové hrady a osady. V těch dobách byly založeny hrady [[Lanšperk (hrad)|Lanšperk]], [[Žampach (hrad)|Žampach]], [[Litice (hrad)|Litice]], [[Potštejn (hrad)|Potštejn]] a další. Kolonizátoři založili města a vesnice, které dnes známe jako [[Rychnov nad Kněžnou]], [[Rokytnice v Orlických horách]], [[Vamberk]], [[Slatina nad Zdobnicí]], [[Pěčín]], [[Kunvald]], [[Ústí nad Orlicí]], [[Lanškroun]], nebo [[Letohrad]]. Přesný rok založení těchto hradů a obcí však bohužel není znám, ale předpokládá se, že v těchto dobách byl založen [[Němci|německými]] kolonisty i Žamberk. Je dost možné, že v místech, kde vyrostlo německé město Žamberk, byla již dříve rolnická osada [[Slované|slovanská]]. Nové německé obyvatelstvo přineslo do nově založeného města řemesla a také německé městské uspořádání, v čele města byl [[rychtář]]. V různých listinách se město psalo různě: Senftinberg, Semftenberg, Zenftenberg, Senftenberg nebo Zenftenberg<ref name="albert13">Albert, str. 13</ref>. | ||
Na konci 14. století se město vlivem okolního slovanského obyvatelstva počeštilo, protože v těch dobách se v listinách objevuje počeštěné jméno Žamberk. | Na konci 14. století se město vlivem okolního slovanského obyvatelstva počeštilo, protože v těch dobách se v listinách objevuje počeštěné jméno Žamberk. | ||
- | O rozdělení města Žamberk na [[Litice nad Orlicí|litickou]] a [[Žampach|žampašskou]] polovinu se zmiňuje již listina z roku 1365, o které psal profesor [[August Sedláček]], že je uložena ve vídeňském c.k. dvorním archivu. Na litické straně se vystřídalo několik majitelů od | + | |
+ | O rozdělení města Žamberk na [[Litice nad Orlicí|litickou]] a [[Žampach|žampašskou]] polovinu se zmiňuje již listina z roku 1365, o které psal profesor [[August Sedláček]], že je uložena ve vídeňském c.k. dvorním archivu. Na litické straně se vystřídalo několik majitelů od Jana z Lichtenburka]] v roce 1356 přes Jiřího z Poděbrad (1450–1471) až po Mikuláše z Bubna (1575). Majiteli žampašské poloviny byli Čeněk Žampach z Potštejna 1367, Burian Trčka z Lípy 1513 a Mikuláš z Bubna, který roku 1575 obě poloviny Žamberka spojil. | ||
+ | |||
== Pamětihodnosti a významné budovy == | == Pamětihodnosti a významné budovy == | ||
* [[Eduard Albert|Albertova vila]] – Areál léčebny Albertinum | * [[Eduard Albert|Albertova vila]] – Areál léčebny Albertinum | ||
Řádka 73: | Řádka 79: | ||
Prvním průmyslovým podnikem v Žamberku byla továrna na sukna [[Vonwiller a spol.]], kterou postavil a v roce 1834 otevřel [[Mikuláš Vonwiller]], na základě veřejné soutěže vypsané baronem [[John Parish von Senftenberg|Johnem Parishem]]. Továrna byla dlouho jediným [[Textilní průmysl|textiln]]ím podnikem ve městě, nepočítaje menší provozovny a domácí [[tkadlec|tkalce]], kteří dodávali své zboží [[faktor (zprostředkovatel)|faktor]]ům. Druhou textilní továrnu [[Jindřich Žid a spol.]], postavil a v roce [[1908]] otevřel [[hronov]]ský obchodník s textilem, Jindřich Žid. | Prvním průmyslovým podnikem v Žamberku byla továrna na sukna [[Vonwiller a spol.]], kterou postavil a v roce 1834 otevřel [[Mikuláš Vonwiller]], na základě veřejné soutěže vypsané baronem [[John Parish von Senftenberg|Johnem Parishem]]. Továrna byla dlouho jediným [[Textilní průmysl|textiln]]ím podnikem ve městě, nepočítaje menší provozovny a domácí [[tkadlec|tkalce]], kteří dodávali své zboží [[faktor (zprostředkovatel)|faktor]]ům. Druhou textilní továrnu [[Jindřich Žid a spol.]], postavil a v roce [[1908]] otevřel [[hronov]]ský obchodník s textilem, Jindřich Žid. | ||
=== Současnost === | === Současnost === | ||
- | * | + | * Agro Žamberk |
- | * | + | * Bühler CZ |
- | + | * ZEZ SILKO | |
- | * | + | * GAF s.r.o. |
+ | * Šmídl s.r.o. | ||
+ | * Minipivovar Žamberk, Československé armády 1400 | ||
+ | * Minipivovar Jelen, V Dolech 1605 | ||
+ | * Dřevomateriál, s.r.o., Orlická kasárna 738 | ||
+ | |||
== Školství == | == Školství == | ||
=== Mateřské školy === | === Mateřské školy === | ||
Řádka 103: | Řádka 114: | ||
* [[Albertinum Žamberk]] | * [[Albertinum Žamberk]] | ||
== Osobnosti == | == Osobnosti == | ||
- | * | + | * Prokop Diviš (1698–1765) – český přírodovědec a konstruktér [[bleskosvod]]u |
- | * | + | * Josef Jan Šarapatka (1731–1795) – hudební [[skladatel]] |
- | * | + | * Jan Ferdinand Mazura (1802–1873) – obchodník, hudebník 1843-1850 zastával úřad představeného města |
- | * | + | * Theodor Brorsen (1819–1895) – [[Dánsko|dánský]] astronom a botanik |
- | * | + | * Woldemar Richard Mazura (1838–1900) – obchodník, okresní starosta, amatérský fotograf |
- | * | + | * Eduard Albert (1841–1900) – univerzitní profesor a chirurg na klinice ve [[Vídeň|Vídni]], spisovatel, historik, autor „Pamětí žamberských“ |
- | * | + | * Karel Chotovský (1842–1897) – děkan, spoluautor „Pamětí žamberských“ |
- | * | + | * Václav F. Kumpošt (1843–1874) – zakladatel [[Vesmír (časopis)|časopisu Vesmír]] |
- | * | + | * August Seydler (1849–1891) – fyzik, filozof, matematik a univerzitní profesor |
- | * | + | * František Albert (1856–1923) – lékař a spisovatel |
- | * | + | * Tereza Svatová (1858–1940) – spisovatelka |
- | * | + | * Jan Vilímek (1860–1938) – malíř, autor [[Seznam portrétů Jana Vilímka|portrétů celebrit]] z poslední čtvrtiny 19. století |
- | * | + | * Kateřina Thomová (1861–1952) – význačná představitelka žambereckého ochotnického divadla a zakladatelka žambereckého muzea |
- | * | + | * Jan Hejčl (1868–1935) – děkan teologické fakulty v [[Olomouc]]i, badatel, spisovatel |
- | * | + | * František Rous (1872–1936) – řezbář |
- | * | + | * Jaroslav Charfreitág (1877–1937) – restauratér, fotograf, vynálezce a cestovatel. |
- | * [[Bedřich Havlena]] ( | + | * [[Bedřich Havlena]] (1888–1918) – italský legionář popravený za 1. světové války v rakouském zajetí |
- | * [[Josef Knop]] (1909-1966) | + | * [[Josef Knop]] (1909-1966) – generál |
- | * [[Oldřich Marek]] ( | + | * [[Oldřich Marek]] (1911–1986) – pedagog, [[Československo|československý]] [[entomologie|entomolog]] |
- | * [[Jiří Faltus]] ( | + | * [[Jiří Faltus]] (1911–1993) – umělecký knihař, čestný občan města „in memoriam“ |
- | * [[Pavel Kohn-Kubín]] (1913-1944) | + | * [[Pavel Kohn-Kubín]] (1913-1944) – příslušník 311. československé bombardovací perutě |
- | * [[Jan Černý]] (1914-1939) | + | * [[Jan Černý]] (1914-1939) – český student a studentský funkcionář popravený nacisty 17. listopadu 1939 |
- | * [[Eduard Landa]] (1926-2006) | + | * [[Eduard Landa]] (1926-2006) – [[malíř]] |
- | * [[Petr Eben]] (1929-2007) | + | * [[Petr Eben]] (1929-2007) – český [[skladatel]] soudobé [[vážná hudba|vážné hudby]] |
- | * [[Milan Maryška]] (1943–2002) | + | * [[Milan Maryška]] (1943–2002) – filmový dokumentarista, režisér a fotograf |
== Partnerská města == | == Partnerská města == | ||
- | * | + | * {{Flagicon|Italy}} [[Fresagrandinaria]], [[Itálie]] |
- | * | + | * {{Flagicon|Japan}} [[Miharu]], [[Japonsko]] |
- | * | + | * {{Flagicon|Poland}} [[Nowa Sól]], [[Polsko]] |
- | * | + | * {{Flagicon|Germany}} [[Püttlingen]], [[Německo]] |
- | * | + | * {{Flagicon|USA}} [[Rice Lake]], [[Wisconsin]], [[USA]] |
- | * | + | * {{Flagicon|France}} [[Saint-Michel-sur-Orge]], [[Francie]] |
- | * | + | * {{Flagicon|Germany}} [[Senftenberg]], [[Německo]] |
- | * | + | * {{Flagicon|Austria}} [[Senftenberg (Rakousko)|Senftenberg]], [[Rakousko]] |
- | * | + | * {{Flagicon|Hungary}} [[Veszprém]], [[Maďarsko]] |
== Související články == | == Související články == | ||
* [[Městská autobusová doprava v Žamberku]] | * [[Městská autobusová doprava v Žamberku]] | ||
== Fotogalerie == | == Fotogalerie == | ||
<gallery> | <gallery> | ||
- | + | File:Kostel Svatého Václava v Žamberku.jpg|Kostel Svatého Václava v Žamberku | |
- | + | File:Mariánský sloup v Žamberku.jpg|[[Sloupy Panny Marie a Nejsvětější Trojice|Mariánský sloup]] na náměstí v Žamberku | |
- | + | File:Divisovo divadlo zamberk.jpg|Divišovo divadlo | |
- | + | File:Rozhledna Rozalka.jpg|Tyršova rozhledna na vrchu Rozálka | |
- | + | File:Eduard Albert.jpg|Eduard Albert | |
- | + | File:V.F. Kumpošt.jpg|Václav F. Kumpošt | |
- | + | File:Edmund Kirsch.jpg|[[Edmund Kirsch]] | |
- | + | File:Oldřich Marek 3a.jpg|[[Oldřich Marek]] | |
- | + | File:Pomnik I. sv. valka.jpg|[[Pomník obětem I. světové války Žamberk|Pomník obětem I. světové války]] | |
- | + | File:František Rous.jpg|Pamětní deska na domku [[František Rous|Františka Rouse]] | |
</gallery> | </gallery> | ||
- | + | ||
- | + | == Reference == | |
<references/> | <references/> | ||
== Externí odkazy == | == Externí odkazy == | ||
- | |||
* E. Albert, P. K. Chotovský: Paměti Žamberské (1889) | * E. Albert, P. K. Chotovský: Paměti Žamberské (1889) | ||
* http://www.zamberk.cz/ – oficiální stránky města | * http://www.zamberk.cz/ – oficiální stránky města | ||
* [http://www.vets.estranky.cz/clanky/vpm-okres-usti-nad-orlici/zamberk Pomníky obětem válek] | * [http://www.vets.estranky.cz/clanky/vpm-okres-usti-nad-orlici/zamberk Pomníky obětem válek] | ||
- | {{Okres Ústí nad Orlicí}} | + | |
+ | |||
+ | {{Flickr|Žamberk}}{{Commonscat|Žamberk}}{{Okres Ústí nad Orlicí}}{{Článek z Wikipedie}} | ||
+ | [[Kategorie:Žamberk| ]] | ||
[[Kategorie:Města v Čechách]] | [[Kategorie:Města v Čechách]] | ||
[[Kategorie:Obce v okrese Ústí nad Orlicí]] | [[Kategorie:Obce v okrese Ústí nad Orlicí]] | ||
[[Kategorie:Obce s rozšířenou působností]] | [[Kategorie:Obce s rozšířenou působností]] | ||
[[Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem]] | [[Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem]] | ||
- | |||
[[Kategorie:Sdružení obcí Orlicko]] | [[Kategorie:Sdružení obcí Orlicko]] | ||
[[Kategorie:Městské památkové zóny v Česku]] | [[Kategorie:Městské památkové zóny v Česku]] | ||
- |
Aktuální verze z 21. 9. 2020, 08:58
Žamberk (německy Senftenberg) je město na východě Čech v Pardubickém kraji, v podhůří Orlických hor. Město je rozprostřeno jak v údolí řeky Divoké Orlice, tak i na okolních kopcích. Žamberk má rozlohu 16,91 km2. V nejbližší aglomeraci, kterou město vytváří společně s přilehlými obcemi (Dlouhoňovice, Helvíkovice, Lukavice a Líšnice) však žije více než 9 100 obyvatel. Město je jak administrativním, tak i přirozeným spádovým centrem žamberského mikroregionu, který čítá téměř 29 000 obyvatel. Nadprůměrné množství zeleně, četné provozovny obchodů a služeb i sportovně rekreační areál s venkovním aquaparkem, Pod Černým lesem, z něj dělá příjemné město nejen pro návštěvníky, ale i pro jeho obyvatele. Pro svou výhodnou polohu je také důležitým turistickým východiskem do jižní části Orlických hor i jejich podhůří - bývá nazýváno také jako "brána Orlických hor". Západně od města se nachází veřejné vnitrostátní letiště (sportovní letiště).
Historické jádro města tvoří městskou památkovou zónu. PSČ zdejší pošty je 564 01.
- Ke dni 1. 1. 2020 zde žilo 6 077 obyvatel.
Obsah |
Historie
Nejstarší doložená zmínka o Žamberku je na listině, kterou v roce 1332 zbraslavský opat prodával lanškrounskou rychtu jakémusi Tyczkovi (Tyčkovi) ze Žamberka[1]. Lanšperský hrad i celé lanškrounské panství byly tehdy v držení zbraslavského kláštera. Za vlády králů Přemysla Otakara I., Václava I. a Přemysla Otakara II. byly ve východních Čechách založeny nové hrady a osady. V těch dobách byly založeny hrady Lanšperk, Žampach, Litice, Potštejn a další. Kolonizátoři založili města a vesnice, které dnes známe jako Rychnov nad Kněžnou, Rokytnice v Orlických horách, Vamberk, Slatina nad Zdobnicí, Pěčín, Kunvald, Ústí nad Orlicí, Lanškroun, nebo Letohrad. Přesný rok založení těchto hradů a obcí však bohužel není znám, ale předpokládá se, že v těchto dobách byl založen německými kolonisty i Žamberk. Je dost možné, že v místech, kde vyrostlo německé město Žamberk, byla již dříve rolnická osada slovanská. Nové německé obyvatelstvo přineslo do nově založeného města řemesla a také německé městské uspořádání, v čele města byl rychtář. V různých listinách se město psalo různě: Senftinberg, Semftenberg, Zenftenberg, Senftenberg nebo Zenftenberg[2]. Na konci 14. století se město vlivem okolního slovanského obyvatelstva počeštilo, protože v těch dobách se v listinách objevuje počeštěné jméno Žamberk.
O rozdělení města Žamberk na litickou a žampašskou polovinu se zmiňuje již listina z roku 1365, o které psal profesor August Sedláček, že je uložena ve vídeňském c.k. dvorním archivu. Na litické straně se vystřídalo několik majitelů od Jana z Lichtenburka]] v roce 1356 přes Jiřího z Poděbrad (1450–1471) až po Mikuláše z Bubna (1575). Majiteli žampašské poloviny byli Čeněk Žampach z Potštejna 1367, Burian Trčka z Lípy 1513 a Mikuláš z Bubna, který roku 1575 obě poloviny Žamberka spojil.
Pamětihodnosti a významné budovy
- Albertova vila – Areál léčebny Albertinum
- Českobratrská barvírna a kovárna
- Divišovo divadlo
- Kaple svaté Anny – ulice U kapličky
- Kaple svaté Rozálie – na Rozálce/ Kapelském vrchu, dříve zvaném Wachtberg
- Karlovice (475 m) - kopec který využil Karel IV. při obléhání hradu Žampach
- Kašna se sousoším Kentaura a Nymfy od Františka Rouse – Masarykovo náměstí
- Kostel svatého Václava – ulice Kostelní
- Orlická kasárna
- Pomník Bedřicha Havleny – Vojáčkovy sady
- Pomník obětem I. světové války – Vojáčkovy sady
- Pomník obětem II. světové války – náměstí Generála Knopa
- Radnice se starou hasičskou zbrojnicí – Masarykovo náměstí
- Rozhledna Rozálka (Podorlická pahorkatina) (468 m) na Kapelském vrchu
- Špitál svaté Kateřiny – ulice Československé armády
- Zámek Žamberk
- Židovský hřbitov – ulice Československé armády
Hospodářství a průmysl
Historie
Prvním průmyslovým podnikem v Žamberku byla továrna na sukna Vonwiller a spol., kterou postavil a v roce 1834 otevřel Mikuláš Vonwiller, na základě veřejné soutěže vypsané baronem Johnem Parishem. Továrna byla dlouho jediným textilním podnikem ve městě, nepočítaje menší provozovny a domácí tkalce, kteří dodávali své zboží faktorům. Druhou textilní továrnu Jindřich Žid a spol., postavil a v roce 1908 otevřel hronovský obchodník s textilem, Jindřich Žid.
Současnost
- Agro Žamberk
- Bühler CZ
- ZEZ SILKO
- GAF s.r.o.
- Šmídl s.r.o.
- Minipivovar Žamberk, Československé armády 1400
- Minipivovar Jelen, V Dolech 1605
- Dřevomateriál, s.r.o., Orlická kasárna 738
Školství
Mateřské školy
- MŠ Sluníčko Žamberk, náměstí Generála Knopa 433
- MŠ Čtyřlístek Žamberk, Tylova 1244
Základní školy
- ZŠ Žamberk, Nádražní 743 [1]
- ZŠ Žamberk, 28. října 581 [2]
- Speciální základní škola Žamberk, Nádražní 468 [3]
- Základní umělecká škola Petra Ebena, Žamberk, Masarykovo nám. 145 [4]
Střední školy
- Gymnázium Žamberk [5], Nádražní 48
- Odborné učiliště a Praktická škola Žamberk, Tyršova 214
- Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk, Zámek 1
Kultura
Muzeum
- Městské muzeum – Československé armády 472
- Rodný dům Prokopa Diviše – Helvíkovice 326
Divadlo
Knihovna
Zdravotnictví
- Poliklinika
- Albertinum Žamberk
Osobnosti
- Prokop Diviš (1698–1765) – český přírodovědec a konstruktér bleskosvodu
- Josef Jan Šarapatka (1731–1795) – hudební skladatel
- Jan Ferdinand Mazura (1802–1873) – obchodník, hudebník 1843-1850 zastával úřad představeného města
- Theodor Brorsen (1819–1895) – dánský astronom a botanik
- Woldemar Richard Mazura (1838–1900) – obchodník, okresní starosta, amatérský fotograf
- Eduard Albert (1841–1900) – univerzitní profesor a chirurg na klinice ve Vídni, spisovatel, historik, autor „Pamětí žamberských“
- Karel Chotovský (1842–1897) – děkan, spoluautor „Pamětí žamberských“
- Václav F. Kumpošt (1843–1874) – zakladatel časopisu Vesmír
- August Seydler (1849–1891) – fyzik, filozof, matematik a univerzitní profesor
- František Albert (1856–1923) – lékař a spisovatel
- Tereza Svatová (1858–1940) – spisovatelka
- Jan Vilímek (1860–1938) – malíř, autor portrétů celebrit z poslední čtvrtiny 19. století
- Kateřina Thomová (1861–1952) – význačná představitelka žambereckého ochotnického divadla a zakladatelka žambereckého muzea
- Jan Hejčl (1868–1935) – děkan teologické fakulty v Olomouci, badatel, spisovatel
- František Rous (1872–1936) – řezbář
- Jaroslav Charfreitág (1877–1937) – restauratér, fotograf, vynálezce a cestovatel.
- Bedřich Havlena (1888–1918) – italský legionář popravený za 1. světové války v rakouském zajetí
- Josef Knop (1909-1966) – generál
- Oldřich Marek (1911–1986) – pedagog, československý entomolog
- Jiří Faltus (1911–1993) – umělecký knihař, čestný občan města „in memoriam“
- Pavel Kohn-Kubín (1913-1944) – příslušník 311. československé bombardovací perutě
- Jan Černý (1914-1939) – český student a studentský funkcionář popravený nacisty 17. listopadu 1939
- Eduard Landa (1926-2006) – malíř
- Petr Eben (1929-2007) – český skladatel soudobé vážné hudby
- Milan Maryška (1943–2002) – filmový dokumentarista, režisér a fotograf
Partnerská města
- Fresagrandinaria, Itálie
- Miharu, Japonsko
- Nowa Sól, Polsko
- Püttlingen, Německo
- Rice Lake, Wisconsin, USA
- Saint-Michel-sur-Orge, Francie
- Senftenberg, Německo
- Senftenberg, Rakousko
- Veszprém, Maďarsko
Související články
Fotogalerie
Mariánský sloup na náměstí v Žamberku |
|||
Pamětní deska na domku Františka Rouse |
Reference
- ↑ ALBERT, Eduard; CHOTOVSKÝ, Karel. Paměti žamberské. 1. vyd. Vídeň : nákladem vlastním, 1889. [dále jen Albert]. S. 420.
- ↑ Albert, str. 13
Externí odkazy
- E. Albert, P. K. Chotovský: Paměti Žamberské (1889)
- http://www.zamberk.cz/ – oficiální stránky města
- Pomníky obětem válek
|
|
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |