Náchod (Tábor)
Z Multimediaexpo.cz
(+ Nový článek) |
m (1 revizi) |
Aktuální verze z 18. 7. 2013, 16:11
Náchod (u Tábora) je místní částí města Tábora, původně byl samostatnou obcí příslušící k hradu Příběnice.
Nachází se na severním okraji Tábora, za mimoúrovňovou křižovatkou [1] silnic č.19 a č.603 (zástavba je zejména podél silnice 603-bývalé E55-v délce cca 1 km). V blízkosti je vodní nádrž Malý Jordán se známým rekreačním zařízením [2]. Do obce vede linka městské hromadné dopravy - MHD Tábor. Na severním okraji je velká [3] benzinová stanice.
Obsah |
Z historie
Obec vznikla zřejmě ve 13. století. Vítek z Prčice a Příběnic založil zde kolem roku 1243 gotický hrad a v zemských deskách je uváděna vesnice, příslušící k hradu, jménem „Záchod“. Tento výraz ovšem v tehdejší češtině neodpovídal významem dnešnímu „záchod“. Do současného českého slovníku by se dal přeložit významem „Zapadákov“. Vesnice si podržela jméno až do roku 1683, kdy byla přejmenována na „Náchod“.
V roce 1437 odstupuje Oldřich z Rožmberka ves městu Táboru. V roce 1514 postavilo město v obci mlýn a prodalo jej jakémusi mlynáři Mikešovi. Po bitvě na Bílé Hoře je v roce 1621 obec městu Táboru zkonfiskována, ale již v roce 1629 opět vrácena nazpět.
Starousedlíci
Od 17. století vlastní původní Mikešům mlýn rodina Šeborova, o které je zde v obci první zmínka již od roku 1632. Potomci tohoto rodu žijí v místě dodnes. Mlýn zanikl na konci 18. století.
- Z rodin ve vsi nejdéle usedlých se připomíná Dvořákova (1564), Nouskova (1719), Jouzova (1732) a Pecháčkova (1744).
Příběničky
Naproti Příběnicům - přes řeku Lužnici- stával menší hrad, zvaný „Příběničky“ nebo „Hrádek“. V roce 1420 patřila část obce Záchod (Náchod) Bohuslavovi ze Švamberka sídlícím na Příběníčkách. Ten nechal v letech 1417–1420 na Hrádku zbudovat kapli sv. Jiří, která se stala farním kostelíkem. Farářem zde byl od roku 1420 husitský adamita Petr Zvíře. Tento duchovní, za podpory majitele Příběniček a Záchoda, prosazoval názor, že pohlavní styk dospělých s dětmi není v rozporu s biblí.
Legenda
Když se v roce 1860 provdala Rozálie Prokopová, zvaná „Holá“ (prapotomek husitského vojevůdce Ondřeje Prokopa, zvaného „Holý“), ze Stoklasné Lhoty za náchodského sedláka Pecháčka, začal se někdy v raních mlhách na polích mezi Náchodem a Hejlovem zjevovat Jan Žižka na koni, vzhůru nohama. Tam, kde se to stalo, prý pole přineslo „obrovskou hojnost žita a ovsa“.
Fotogalerie
Reference
- ↑ 14. září 1999 byla do plného provozu uvedena slavnostním přestřižením pásky poslední část obchvatu města - na severním okraji (Klokoty-Náchod).
- ↑ 3. března 1979 se zde - na Malém Jordánu konalo Mistrovství ČSSR na ledové ploché dráze.
- ↑ 1. května 1980 byla otevřena benzinová čerpací stanice se samoobslužným provozem - stanice Náchod - tehdy jedna z pěti nejmodernějších v republice.
Literatura
- Berwid-Buquoy, Jan: „Neznámá země Československo - Jižní Čechy“ (přednáškový cyklus), FU Berlín, Ost-Europa-Institut, Západní Berlín 1975.
- Cikhart, Roman: „Táborsko. Popis přírodní, historický a národopisný“, Tábor 1922.
- Tříska, Karel: "Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl V. - Jižní Čechy, Praha 1986.
Město Tábor |
---|
Čekanice • Čelkovice • Hlinice • Horky • Klokoty • Měšice • Náchod • Smyslov • Stoklasná Lhota • Tábor • Větrovy • Všechov • Zahrádka • Záluží • Zárybničná Lhota |
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |