Pokratice
Z Multimediaexpo.cz
m (1 revizi) |
(++) |
||
| Řádka 18: | Řádka 18: | ||
| web = | | web = | ||
| loc-map = {{LocMap |Česko |position=left |label=Pokratice |position=bottom |lat_deg=50 |lat_min=32 |lat_sec=56 |lon_deg=14 |lon_min=07 | lon_sec=36 |float=center }} | | loc-map = {{LocMap |Česko |position=left |label=Pokratice |position=bottom |lat_deg=50 |lat_min=32 |lat_sec=56 |lon_deg=14 |lon_min=07 | lon_sec=36 |float=center }} | ||
| - | }} | + | }}'''Pokratice''' (něm. Pokratitz) (205 m n. m.) je bývalá [[vesnice]] ležící na jižním svahu [[České středohoří|Českého středohoří]] severně od města [[Litoměřice]], dnes je součástí tohoto města (severozápadní část). |
| - | '''Pokratice''' (něm. Pokratitz) (205 m n. m.) je bývalá [[vesnice]] ležící na jižním svahu [[České středohoří|Českého středohoří]] severně od města [[Litoměřice]], dnes je součástí tohoto města (severozápadní část). | + | |
== Historie == | == Historie == | ||
| - | Ve 14. století ves patřila rodu [[Kamýci z Pokratic|Kamýků z Pokratic]]. Jindřich z rodu Kamýku z Pokratic postavil [[hrad]] [[Kamýk (hrad u Litoměřic)|Kamýk]], který roku | + | [[Soubor:Pokratická kaplička.JPG|thumb|240px|Empírová kaplička v Pokraticích z roku 1815]] |
| - | + | [[Soubor:Pokratice II.JPG|thumb|240px|Bývalá základní škola v Pokraticích dnes slouží jako Lékařský dům]] | |
| + | Ve 14. století ves patřila rodu [[Kamýci z Pokratic|Kamýků z Pokratic]]. Jindřich z rodu Kamýku z Pokratic postavil [[hrad]] [[Kamýk (hrad u Litoměřic)|Kamýk]], který roku 1319 dostal jako léno od krále Jana Lucemburského. V té době zde stával [[kostel]] a [[tvrz]]. Vesnice byla známa svými [[vinice]]mi, kterým se na vápencových svazích velmi dařilo. Roku 1461 Vilém z Konic a Kamýku prodal Pokratice s tvrzí a dvorem Martinovi ze [[Třtice]]. Po té se vrátila do vlastnictví Zikmunda Kamýka z Pokratic. V roce 1593 zdědila tvrz Pokratickou i s jeho podílem ve vsi dcera Eva, která byla provdána za Flavína z [[Rotenfeld]]u. V 16. století zde stály dvě tvrze, Henikovská a Hurtovská, jež obě získal v roce 1595 synovec Flavína z Rotenfeldu Jan Kechl z [[Hollenstein]]a. Po bitvě na Bílé hoře byl Václav Kamýk z Pokratic roku 1626 odsouzen a jeho statek zvaný Henichovský v Pokraticích za 4457 kop odhadnutý a prodaný císařem konventu kláštera dominikánského [[Marie Magdalena|sv. Maří Magdaleny]] v Menším Městě Pražském. Ostatní grunty za 2410 kop se ujala obec Litoměřice. 20. srpna 1796 se zde narodil známý [[Loupež|loupežník]] Václav Babinský lidově zvaný Venca z Pokratic. V horní části vsi byla v roce 1815 postavena [[empír]]ová [[kaplička]], která se dochovala do dnešních dnů. Podle písemných zmínek z roku 1890 zde stálo 174 domů, v nichž žilo 861 obyvatel. Ve vesnici stálo několik [[mlýn]]ů při [[Pokratický potok|Pokratickém potoce]] a také několik pil. V roce [[1905]] byla postavena další kaplička na rohu Březinovy cesty v [[Secese|secesním]] slohu (zanikla v 80. letech 20. století). Počátkem [[20. století]] zde byla uvedena do provozu základní škola o dvou třídách, později se rozrostla na pět tříd, od roku 1981 sloužila jako budova Lidové školy umění (dnes budova nese název Lékařský dům s několika menšími ambulantními zdravotnickými zařízeními a v sousedství se nachází lékárna). Po povodních z rozvodněného [[Pokratický potok|Pokratického potoka]] v roce [[1929]] bylo v následujících letech vybudováno zděné koryto potoka. S výstavbou sídliště v 80. letech [[20. století]] došlo k zatrubnění pravostranného přítoku z tzv. Hervertovy rokle. Po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]] došlo k odsunu obyvatel [[Sudetští Němci|německé]] národnosti, kteří zde žili v naprosté většině. Následoval příchod obyvatel z vnitrozemí a v době [[Komunismus|komunistické]] moci v zemi došlo k značné devastaci obce. V 80. letech [[20. století]] velká část vesnice ustoupila sídlištní výstavbě. Pokratice jsou součástí města [[Litoměřice]] od 50. let 20. století. | ||
| + | |||
== Současnost == | == Současnost == | ||
Dnes z původních Pokratic zůstaly stát hlavně domy po levé straně silnice směrem z Litoměřic na [[Sebuzín]] (Pokratická ulice) a pár domů nad sídlišti, pravou části bývalé vesnice zabírá sídliště Pokratice I. a II z druhé poloviny 80. let [[20. století]]. V dolní části bývalé obce stojí sídliště Družba pocházející ze 70. let 20. století. Z původní vesnice v sídlišti Pokratice zůstala stát pouze malá [[kaplička]] se zvoničkou na bývalé [[Náves|návsi]], dnes se nachází na otočce [[autobus]]ů litoměřické [[MHD]] při křížení ulic U kapličky a Pokratická. Uprostřed sídliště se v areálu zdejší [[Základní škola|základní školy]] dochovala dřevěná [[Roubení|roubená]] chalupa. V minulosti nedaleko odtud zde stávala [[kovárna]], která prý byla rodištěm zdejšího nejznámějšího rodáka lupiče [[Václav Babinský|Václava Babinského]]. Po roce [[1989]] vzrůstá výstavba rodinných domů a dnes již tato část města zástavbou splývá s obcí [[Miřejovice]]. | Dnes z původních Pokratic zůstaly stát hlavně domy po levé straně silnice směrem z Litoměřic na [[Sebuzín]] (Pokratická ulice) a pár domů nad sídlišti, pravou části bývalé vesnice zabírá sídliště Pokratice I. a II z druhé poloviny 80. let [[20. století]]. V dolní části bývalé obce stojí sídliště Družba pocházející ze 70. let 20. století. Z původní vesnice v sídlišti Pokratice zůstala stát pouze malá [[kaplička]] se zvoničkou na bývalé [[Náves|návsi]], dnes se nachází na otočce [[autobus]]ů litoměřické [[MHD]] při křížení ulic U kapličky a Pokratická. Uprostřed sídliště se v areálu zdejší [[Základní škola|základní školy]] dochovala dřevěná [[Roubení|roubená]] chalupa. V minulosti nedaleko odtud zde stávala [[kovárna]], která prý byla rodištěm zdejšího nejznámějšího rodáka lupiče [[Václav Babinský|Václava Babinského]]. Po roce [[1989]] vzrůstá výstavba rodinných domů a dnes již tato část města zástavbou splývá s obcí [[Miřejovice]]. | ||
| Řádka 29: | Řádka 31: | ||
* V provozu je i [[fotbal]]ové [[hřiště]]. | * V provozu je i [[fotbal]]ové [[hřiště]]. | ||
* Sportovnímu vyžití slouží i [[tělocvična]] zdejší nové základní školy. | * Sportovnímu vyžití slouží i [[tělocvična]] zdejší nové základní školy. | ||
| - | + | ||
== Obchod == | == Obchod == | ||
* [[supermarket]] firmy Albert | * [[supermarket]] firmy Albert | ||
| Řádka 48: | Řádka 50: | ||
== Souřadnice == | == Souřadnice == | ||
{{Geo cz|50|32|56|14|07|36|city(206)}} | {{Geo cz|50|32|56|14|07|36|city(206)}} | ||
| + | == Externí odkazy == | ||
| + | * {{KM|685569|katastru Pokratice}} | ||
| - | |||
| - | |||
| - | |||
| - | |||
| - | |||
| - | {{Článek z Wikipedie}} | + | {{Commonscat|Pokratice}}{{Město Litoměřice}}{{Článek z Wikipedie}} |
| + | [[Kategorie:Litoměřice]] | ||
[[Kategorie:Vesnice okresu Litoměřice]] | [[Kategorie:Vesnice okresu Litoměřice]] | ||
[[Kategorie:Zaniklá sídla v Česku]] | [[Kategorie:Zaniklá sídla v Česku]] | ||
| - | |||
Aktuální verze z 6. 4. 2021, 15:08
Pokratice (něm. Pokratitz) (205 m n. m.) je bývalá vesnice ležící na jižním svahu Českého středohoří severně od města Litoměřice, dnes je součástí tohoto města (severozápadní část).
Obsah |
Historie
Ve 14. století ves patřila rodu Kamýků z Pokratic. Jindřich z rodu Kamýku z Pokratic postavil hrad Kamýk, který roku 1319 dostal jako léno od krále Jana Lucemburského. V té době zde stával kostel a tvrz. Vesnice byla známa svými vinicemi, kterým se na vápencových svazích velmi dařilo. Roku 1461 Vilém z Konic a Kamýku prodal Pokratice s tvrzí a dvorem Martinovi ze Třtice. Po té se vrátila do vlastnictví Zikmunda Kamýka z Pokratic. V roce 1593 zdědila tvrz Pokratickou i s jeho podílem ve vsi dcera Eva, která byla provdána za Flavína z Rotenfeldu. V 16. století zde stály dvě tvrze, Henikovská a Hurtovská, jež obě získal v roce 1595 synovec Flavína z Rotenfeldu Jan Kechl z Hollensteina. Po bitvě na Bílé hoře byl Václav Kamýk z Pokratic roku 1626 odsouzen a jeho statek zvaný Henichovský v Pokraticích za 4457 kop odhadnutý a prodaný císařem konventu kláštera dominikánského sv. Maří Magdaleny v Menším Městě Pražském. Ostatní grunty za 2410 kop se ujala obec Litoměřice. 20. srpna 1796 se zde narodil známý loupežník Václav Babinský lidově zvaný Venca z Pokratic. V horní části vsi byla v roce 1815 postavena empírová kaplička, která se dochovala do dnešních dnů. Podle písemných zmínek z roku 1890 zde stálo 174 domů, v nichž žilo 861 obyvatel. Ve vesnici stálo několik mlýnů při Pokratickém potoce a také několik pil. V roce 1905 byla postavena další kaplička na rohu Březinovy cesty v secesním slohu (zanikla v 80. letech 20. století). Počátkem 20. století zde byla uvedena do provozu základní škola o dvou třídách, později se rozrostla na pět tříd, od roku 1981 sloužila jako budova Lidové školy umění (dnes budova nese název Lékařský dům s několika menšími ambulantními zdravotnickými zařízeními a v sousedství se nachází lékárna). Po povodních z rozvodněného Pokratického potoka v roce 1929 bylo v následujících letech vybudováno zděné koryto potoka. S výstavbou sídliště v 80. letech 20. století došlo k zatrubnění pravostranného přítoku z tzv. Hervertovy rokle. Po druhé světové válce došlo k odsunu obyvatel německé národnosti, kteří zde žili v naprosté většině. Následoval příchod obyvatel z vnitrozemí a v době komunistické moci v zemi došlo k značné devastaci obce. V 80. letech 20. století velká část vesnice ustoupila sídlištní výstavbě. Pokratice jsou součástí města Litoměřice od 50. let 20. století.
Současnost
Dnes z původních Pokratic zůstaly stát hlavně domy po levé straně silnice směrem z Litoměřic na Sebuzín (Pokratická ulice) a pár domů nad sídlišti, pravou části bývalé vesnice zabírá sídliště Pokratice I. a II z druhé poloviny 80. let 20. století. V dolní části bývalé obce stojí sídliště Družba pocházející ze 70. let 20. století. Z původní vesnice v sídlišti Pokratice zůstala stát pouze malá kaplička se zvoničkou na bývalé návsi, dnes se nachází na otočce autobusů litoměřické MHD při křížení ulic U kapličky a Pokratická. Uprostřed sídliště se v areálu zdejší základní školy dochovala dřevěná roubená chalupa. V minulosti nedaleko odtud zde stávala kovárna, která prý byla rodištěm zdejšího nejznámějšího rodáka lupiče Václava Babinského. Po roce 1989 vzrůstá výstavba rodinných domů a dnes již tato část města zástavbou splývá s obcí Miřejovice.
Sport
- Mezi nejdůležitější zdejší sportoviště patří Pokratická sokolovna patřící dnes Asociaci sportu pro všechny. Mezi nejúspěšnější zdejší sportovní discipliny patří skoky na trampolíně.
- V provozu je i fotbalové hřiště.
- Sportovnímu vyžití slouží i tělocvična zdejší nové základní školy.
Obchod
- supermarket firmy Albert
- nákupní centrum Družba
- několik restaurací U kapličky
Zdravotnictví
- 2 lékárny (jedna v sousedství Lékařského domu, druhá mezi sokolovnou a nákupním střediskem Družba)
- dětské zdravotní středisko U kapličky
- lékařský dům v bývalé budově místní školy
Okolí
Severně od Litoměřic na okraji Pokratic se nachází národní přírodní památka Bílé stráně. V údolí pod Bílými stráněmi protéká Pokratický potok, podél něhož je vedena červená turistická značka. Jedná se o místo hojně navštěvované obyvateli města. Nedaleko se nachází také Mostná hora s rozhlednou (východním směrem) a čedičový skalní suk Kočka. Po silnici k obci Hlinná leží vrch Velké Hradiště a Malé Hradiště z jejich vrcholu se otevírá pohled do širokého okolí, hlavně na nedaleké Litoměřice a dolní Polabí a Poohří s horou Říp jihovýchodně a hradem Házmburk jižně. Dalšími okolními vrchy jsou Bídnice (západně) a Radobýl (jihozápadně), pod nimi pak se nalézá bývalá podzemní továrna Richard.
Související články
Zdroj
Souřadnice
Externí odkazy
- Katastrální mapa katastru Pokratice na stránkách úřadu ČÚZK
|
| Město Litoměřice |
|---|
|
Litoměřice-Město • Pokratice • Předměstí • Za Nemocnicí |
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |