Vidnava

Z Multimediaexpo.cz

Aktuální verze z 9. 5. 2022, 16:22

Město Vidnava (německy Weidenau) se nachází v okrese Jeseník, kraj Olomoucký.

• Ke dni 28. 8. 2006 zde žilo 1 407 obyvatel.
• Ke dni 1. 1. 2022 zde žilo 1 198 obyvatel.

Jeho historické jádro je městskou památkovou zónou.

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1266.

Od 10. října 2006 byl obci vrácen status města.^[1]

Krasov

Součástí Vidnavy je osada Krasov (dříve Šubrtova Kraš, něm. Schubertskrosse, polsky Krasów), patřící mezi řadu menších vesnic vzniklých z původní jedné vsi Kraše. Prvně se zmiňuje v listině pro vidnavské fojství z roku 1291. Patřila většinou přímo k panství vratislavského biskupa spravovanému z Vidnavy. Roku 1506 ji biskup Jan VI. Turzó postoupil Hanušovi von Nimptsch. Roku 1742 při dělení Slezska Šubrtova Kraš připadla Prusku, a protože byla ze všech stran obklopena katastrem Vidnavy a jejího fojtství, byla pruskou exklávou. Roku 1933 měla 133 obyvatel a roku 1939 123 obyvatel. Po II. světové válce se ocitla v Polsku a byla přejmenována na Krasów. V rámci hraničních korektur s Polskem, jež nabyly účinnosti 7. března 1959 ^[2] na základě zákona č. 62/1958 Sb. „o konečném vytyčení státních hranic s Polskou lidovou republikou“, byla osada pod názvem "Krasov" předána Československu. V té době se v ní nacházelo 17 převážně zemědělských staveb včetně hostince. Většina obyvatel odešla, ale 6 rodin se rozhodlo zůstat. Kompenzací na tomto úseku hranic byla dosud československá osada Skřivánkov u Zlatých Hor, která je dnes součástí města Hlucholaz.

Správní vývoj^[3]

Celé město kromě Krasova 1848 vévodství slezské, kraj opavský, Nisské knížectví, (Vidnava) municipální město Vidnava, (Vidnavské Fojtství) lenní fojství Vidnava, (Stachlovice, Nová Malá Kraš) statek Dolní Červená Voda, (Fojtova Kraš) panství Jánský Vrch

• od 1. ledna 1850 do roku 1855 vévodství slezské, politický okres Frývaldov, soudní okres Vidnava
• od roku 1855 do roku 1868 vévédství slezské, smíšený okres Vidnava
• od roku 1868 do 30. listopadu 1928 vévodství slezské / země slezská, politický okres Frývaldov, soudní okres Vidnava
• od 1. prosince 1928 do 31. ledna 1949 země moravskoslezská, politický okres Frývaldov (od 1947 Jeseník), soudní okres Vidnava

(kromě: (20. listopad) 1938-1945 říšská župa Sudety / Reichsgau Sudetenland, vládní obvod Opava / Regierungsbezirk Troppau, Landkreis Freiwaldau, Amtsgericht Weidenau)

• • od 31. května 1945 Slezská expozitura země Moravskoslezské
• od 1. ledna 1949 do 30. června 1960 Olomoucký kraj, okres Jeseník

Krasov

• od 1. května 1816 do 30. června 1911 Provinz Schlesien, Regierungsbezirk Oppeln, Kreis Neisse, Amtsgericht Neisse
• od 1. července 1911 do 8. listopadu 1919 Provinz Schlesien, Regierungsbezirk Oppeln, Landkreis Neisse, Amtsgericht Neisse
• od 8. listopadu 1919 do 31. března 1938 Provinz Oberschlesien, Regierungsbezirk Oppeln, Landkreis Neisse, Amtsgericht Neisse
• od 1. dubna 1938 do 18. ledna 1941 Provinz Schlesien, Regierungsbezirk Oppeln, Landkreis Neisse, Amtsgericht Neisse
• od 18. ledna 1941 do roku 1945 Provinz Oberschlesien, Regierungsbezirk Oppeln, Landkreis Neisse, Amtsgericht Neisse
• od roku 1945 do roku 1950 województwo śląsko-dąbrowskie, powiat nyski
• od roku 1950 do 7. března 1959 województwo opolskie, powiat nyski
• od 7. března 1959 do 30. června 1960 Olomoucký kraj, okres Jeseník

Celé město Vidnava

• od 1. července 1960 do 31. prosince 1995 Severomoravský kraj, okres Šumperk
• od 1. ledna 1996 do 31. prosince 1999 Severomoravský kraj, okres Jeseník
• od 1. ledna 2000 Olomoucký kraj, okres Jeseník

Vývoj počtu obyvatel^[4]

(do roku 1959 bez Krasova)

1. ↑ z toho: Vidnava 1867, Vidnavské Fojtství 185, Nová Malá Kraš 56, Stachlovice 78
2. ↑ z toho: 98 Čechoslováků, 1910 Němců, 20 Poláků; 2145 řím. kat., 23 evang., 2 čsl., 2 izrael., 8 bez vyzn.
3. ↑ z toho: Vidnava 1394, Stachlovice 30
4. ↑ z toho: 1202 Čechů, Moravanů a Slezanů, 128 Slováků, 20 Němců, 6 Poláků; 420 řím. kat., 4 čsl. hus., 11 evang., 4 pravosl., 883 bez vyzn.

Církevní správa

Z hlediska římskokatolické církevní správy spadá město Vidnava do farnosti Vidnava, která patří do děkanátu Jeseník diecéze ostravsko-opavské^[5]. Osada Krasov patřila k farnosti Łąka, která se nachází v otmuchovském děkanátu opolské diecéze. Evangeličtí věřící patří k farnímu sboru v Javorníku. Věřící Československé církve husitské patří k náboženské obci v Jeseníku, kde se nachází rovněž farnost pro pravoslavné věřící.

Členění obce

Části obce

• Vidnava

Základní sídelní jednotky

• Stachlovice
• Vidnava

Katastrální území

• Vidnava (425,42 ha)

Název

• Česky Stachlovice, německy Stachlowitz.
• Česky Vidnava, německy Weidenau, polsky Widnawa.
  • Česky Vidnavské Fojtství (1869-1880 Vidnavské Vojtství), německy Weidenau Vogtei.

Pamětihodnosti

• Kostel svaté Kateřiny
• Kostel svatého Františka z Assisi
• Hrob a pomník obětem pochodu smrti
• Socha svatého Jana Nepomuckého na náměstí
• Sloup se sochou Panny Marie Immaculaty u silnice
• Sloup se sochou Panny Marie na náměstí
• Zámek Vidnava
• Lékárna, radnice, fojtství

Reference

1. ↑ [1] Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi], Miloslav Vlček, 10. října 2006
2. ↑ http://www.muzeumct.cz/tesin/tradice/historgeogr.php
3. ↑ Dan Gawrecki a spol. Dějiny Českého Slezska, Opava 2003
4. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005, Praha 2005, I. díl, s. 650-651; Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské, Praha 1935, s. 35; http://www.czso.cz/sldb/sldb2001.nsf/obce; Statistický lexikon obcí České republiky, Ottovo nakladatelství s.r.o., Praha 2005, s. 976-977
5. ↑ Zdeněk Boháč, Atlas církevních dějin českých zemí 1918-1999, Karmelitánské nakladatelství Kostelní Vydří 1999