Čita

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (Nahrazení textu)
(++)
 
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze.)
Řádka 22: Řádka 22:
  | starosta =  
  | starosta =  
  | web = www.admin.chita.ru/
  | web = www.admin.chita.ru/
-
}}
+
}}[[Soubor:Коллаж Чита.jpg|thumb|240px|Dominanty města (2015)]]
-
'''Čita''' (rusky '''Чита́''') je město v [[Rusko|Rusku]] na dálném východě. Bylo centrem [[Čitská oblast|stejnojmenné oblasti]], nyní je součástí [[Zabajkalský kraj|Zabajkalského kraje]]. Leží na soutoku řeky [[Čita (řeka)|Čita]] a [[Ingoda]] asi 700 km východně od [[Irkutsk]]u. 316 643 obyvatel (2002).
+
'''Čita''' (rusky '''Чита́''') je město v [[Rusko|Rusku]] na dálném východě. Bylo centrem [[Čitská oblast|stejnojmenné oblasti]], nyní je součástí [[Zabajkalský kraj|Zabajkalského kraje]]. Leží na soutoku řeky [[Čita (řeka)|Čita]] a [[Ingoda]] asi 700 km východně od [[Irkutsk]]u.  
 +
* V roce 2002 zde žilo 316 643 obyvatel.
 +
* V roce [[2022]] zde žilo '''350 047''' obyvatel.<ref>https://ru.wikipedia.org/wiki/%D0%A7%D0%B8%D1%82%D0%B0</ref>
 +
 
== Historie ==
== Historie ==
Město bylo založeno už roku 1653 jako malá [[osada]], roku 1690 zde byla vystavěna pevnost a od roku 1851 má městská práva. Po roce 1825 sem uprchli také někteří [[děkabristé]], carovi odpůrci. Od roku [[1903]] je napojena na [[Transsibiřská magistrála|Transsibiřskou magistrálu]], což zapříčinilo ekonomický růst. Ve 20. letech [[20. století]] byla Čita krátce hlavním městem [[Dálnovýchodní republika|Dálnovýchodní republiky]].  
Město bylo založeno už roku 1653 jako malá [[osada]], roku 1690 zde byla vystavěna pevnost a od roku 1851 má městská práva. Po roce 1825 sem uprchli také někteří [[děkabristé]], carovi odpůrci. Od roku [[1903]] je napojena na [[Transsibiřská magistrála|Transsibiřskou magistrálu]], což zapříčinilo ekonomický růst. Ve 20. letech [[20. století]] byla Čita krátce hlavním městem [[Dálnovýchodní republika|Dálnovýchodní republiky]].  
== Obyvatelstvo ==
== Obyvatelstvo ==
-
* 1885 - 5 728
+
* 1885 5 728
-
* 1897 - 11 480
+
* 1897 11 480
-
* [[2002]] - 316 643
+
* [[2002]] 316 643
== Zajímavosti ==
== Zajímavosti ==
* Město se objevilo ve filmu  '''Bílé peklo''' / Tak daleko, kam mě nohy donesou (Režie: Hardy Martins).
* Město se objevilo ve filmu  '''Bílé peklo''' / Tak daleko, kam mě nohy donesou (Režie: Hardy Martins).
Řádka 38: Řádka 41:
Soubor:Coat of Arms of Chita (Chita oblast) (1913).png| Znak města a oblasti [[1913]]
Soubor:Coat of Arms of Chita (Chita oblast) (1913).png| Znak města a oblasti [[1913]]
</gallery>
</gallery>
-
 
+
== Reference ==
 +
<references/>
== Externí odkazy ==
== Externí odkazy ==
-
*[http://www.admin.chita.ru/ Oficiální stránky]
+
* [https://web.archive.org/web/20171104034420/http://www.admin.chita.ru/ Archive.org – Oficiální stránky]
-
{{Commonscat|Chita}}{{Článek z Wikipedie}}
+
{{Commonscat|Chita}}{{Rusko}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Města v Rusku|Cčita]]
[[Kategorie:Města v Rusku|Cčita]]
[[Kategorie:Zabajkalský kraj]]
[[Kategorie:Zabajkalský kraj]]

Aktuální verze z 2. 10. 2022, 10:52

Dominanty města (2015)

Čita (rusky Чита́) je město v Rusku na dálném východě. Bylo centrem stejnojmenné oblasti, nyní je součástí Zabajkalského kraje. Leží na soutoku řeky Čita a Ingoda asi 700 km východně od Irkutsku.

  • V roce 2002 zde žilo 316 643 obyvatel.
  • V roce 2022 zde žilo 350 047 obyvatel.[1]

Obsah

Historie

Město bylo založeno už roku 1653 jako malá osada, roku 1690 zde byla vystavěna pevnost a od roku 1851 má městská práva. Po roce 1825 sem uprchli také někteří děkabristé, carovi odpůrci. Od roku 1903 je napojena na Transsibiřskou magistrálu, což zapříčinilo ekonomický růst. Ve 20. letech 20. století byla Čita krátce hlavním městem Dálnovýchodní republiky.

Obyvatelstvo

  • 1885 – 5 728
  • 1897 – 11 480
  • 2002 – 316 643

Zajímavosti

  • Město se objevilo ve filmu Bílé peklo / Tak daleko, kam mě nohy donesou (Režie: Hardy Martins).

Galerie

Reference

  1. https://ru.wikipedia.org/wiki/%D0%A7%D0%B8%D1%82%D0%B0

Externí odkazy


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Čita
Rusko – Россия – (RUS)
Republiky Ruské federace

Adygejsko (Majkop) • Altajsko (Gorno-Altajsk) • Baškortostán (Ufa) • Burjatsko (Ulan-Ude) • Čečensko (Groznyj) • Čuvašsko (Čeboksary) • Dagestán (Machačkala) • Chakasie (Abakan) • Ingušsko (Magas) • Kabardsko-Balkarsko (Nalčik) • Kalmycko (Elista) • Karačajevsko-Čerkesko (Čerkesk) • Karélie (Petrozavodsk) • Komi (Syktyvkar) • Krym (Simferopol) • Marijsko (Joškar-Ola) • Mordvinsko (Saransk) • Sacha (Jakutsk) • Severní Osetie-Alanie (Vladikavkaz) • Tatarstán (Kazaň) • Tuva (Kyzyl) • Udmurtsko (Iževsk)

Federální města Ruské federace

Moskva • Petrohrad • Sevastopol

Kraje Ruské federace

Altajský (Barnaul) • Chabarovský (Chabarovsk) • Kamčatský (Petropavlovsk-Kamčatskij) • Krasnodarský (Krasnodar) • Krasnojarský (Krasnojarsk) •
Permský (Perm) • Přímořský (Vladivostok) • Stavropolský (Stavropol) • Zabajkalský (Čita)

Oblasti

Amurská (Blagověščensk) • Archangelská (Archangelsk) • Astrachaňská (Astrachaň) • Bělgorodská (Bělgorod) • Brjanská (Brjansk) • Čeljabinská (Čeljabinsk) • Irkutská (Irkutsk) • Ivanovská (Ivanovo) • Jaroslavská (Jaroslavl) • Kaliningradská (Kaliningrad) • Kalužská (Kaluga) • Kemerovská (Kemerovo) • Kirovská (Kirov) • Kostromská (Kostroma) • Kurganská (Kurgan) • Kurská (Kursk) • Leningradská (Petrohrad) • Lipecká (Lipeck) • Magadanská (Magadan) • Moskevská (Moskva) • Murmanská (Murmansk) • Nižněnovgorodská oblast (Nižnij Novgorod) • Novgorodská (Veliký Novgorod) • Novosibirská (Novosibirsk) • Omská (Omsk) • Orelská (Orel) • Orenburská (Orenburg) • Penzenská (Penza) • Pskovská (Pskov) • Rjazaňská (Rjazaň) • Rostovská (Rostov na Donu) • Sachalinská (Južno-Sachalinsk) • Samarská (Samara) • Saratovská (Saratov) • Smolenská (Smolensk) • Sverdlovská (Jekatěrinburg) • Tambovská (Tambov) • Tomská (Tomsk) • Tverská (Tver) • Tulská (Tula) • Ťumeňská (Ťumeň) • Uljanovská (Uljanovsk) • Vladimirská (Vladimir) • Volgogradská (Volgograd) • Vologdská (Vologda) • Voroněžská (Voroněž)

Autonomní okruhy Ruské federace

Čukotský (Anadyr) • Chantymansijský (Chanty-Mansijsk) • Jamalo-něnecký (Salechard) • Něnecký (Narjan-Mar)