Bernartice (okres Jeseník)

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)

Verze z 3. 12. 2013, 17:37

Obec Bernartice (německy Barzdorf) leží v okrese Jeseník. Má 929 obyvatel a katastrální území obce má rozlohu 2851 ha. Je to řadová ves sledující tok Vojtovického potoka. Ve vzdálenosti 19 km jižně leží město Jeseník, 35 km jižně město Vrbno pod Pradědem, 46 km jižně město Šumperk a 51 km jižně město Bruntál. Bernartice se nacházejí na hranici s Polskem.

Historie

Bernartice jsou zmiňovány poprvé roku 1284 jako Bernhardi villa v obvodu otmuchovského hradu patřícího vratislavskému biskupovi (archaický půdorys kostela však naznačuje větší stáří). Název je později zaznamenán jako Bertholdis villa (1291, 1305), německy Bertholdisdorf (1420), což se postupně přeměnilo na Barzdorf. V obci jsou stopy osídlení již z doby kamenné, avšak samotná, původně značně velká - 75 lánů - lesní lánová ves vznikla patrně až kolonizační aktivitou biskupů podél Vojtovického potoka. Na jihu na ni plynuje navazuje Buková a na severu Dziewiętlice. Ves byla pojmenována po svém lokátorovi Bernardovi nebo Bertoldovi. Již roku 1305 se zde připomíná kostel, roku 1579 pak římskokatolická fara. Ves zůstala v držení vratislavských biskupů až do konce patrimoniální správy roku 1850, nejprve v rámci panství Frýdberk (nyní Žulová), pak Jánský Vrch. Toto panství se po rozdělení Slezska roku 1742 stalo součástí rakouské (české) části Nisského knížectví v rámci Rakouského Slezska^[1]. Bernartice značně trpěly událostmi třicetileté války, kdy se v ní střídavě usadila vojska obou stran, a morem roku 1633, který zanechal v obci jen 13 obyvatel; ještě roku 1650 bylo z 26 lánů 20 pustých, zanikly zdejší rybníky i olejny. Mor udeřil opět roku 1713, přesto nabyla ves v průběhu 18. století opět na významu. Jako v jiných vesnicích Jesenicka bylo v Bernarticích bohaté dědičné fojtství (původně zřejmě věnované lokátorovi), zmiňované již v roce 1305 a zapisované do zemských desek jako samostatný statek. Zatímco pozemky biskupského tzv. Horního dvora byly roku 1579 rozprodány obyvatelům, Dolní dvůr s řadou pozemků zůstal ve vlastnictví fojtů, kteří se často střídali. Přímo na pozemcích fojství vznikla kolem roku 1782 osada Pavlinka.^[2] V polovině 19. století byl majitelem fojtství Josef Latzel, který založil jeden z prvních cukrovarů ve Slezsku (ovšem v Horních Bernarticích na pruské straně) a v roce 1848 se stal za zdejší kraj poslancem ústavodárného Kroměřížského sněmu. Jeho potomkům fojtský velkostatek patřil ještě za první pozemkové reformy, kterou přežil prakticky v nezměněném rozsahu. Základem hospodářství obce zůstalo zemědělství, i když zde fungovala od roku 1892 továrna na zápalky a po I. světové válce výroba čisticích a pracích prostředků. Roku 1896 byly Bernartice napojeny na lokální železnici z Dolní Lipové směrem do Německa a o rok později byla vybudována její odbočka z Bernartic do Javorníka. Po II. světové válce a odsunu Němců menší průmyslové podniky a provozy zanikly, zachováno a rozvíjeno bylo jen zemědělství. JZD v Bernarticích bylo z největších v oblasti a v roce 1974 k němu byla připojena další okolní družstva, takže ke konci socialistické éry obhospodařovalo 4117 hektarů zemědělské půdy. Pro zaměstnance JDZ bylo postaveno i menší sídliště. V roce 1959 proběhla úprava hranic s Polskem a katastr Bernartic se zmenšil z 1917 ha na 1866 ha. K obci Bernartice od počátku přináležely osady Buková a Horní Heřmanice s vlastními katastry. Na katastru Bernartic se dále nalézaly:

na východ od vsi, po stranách Gotartovického potoka, ves Gotartovice (něm. Gotthardsdorf). Ta vznikla parcelací panského dvora roku 1780 a byla nazvána podle vratislavského biskupa Gottharda Philippa Schaffgotsche. Roku 1836 měla 10 domů a 66 obyvatel a roku 1930 9 domů a 35 vesměs německých obyvatel, po II. světové válce však zanikla.
na západ zmíněná osada Pavlinka (něm. Paulinaburg). Tuto osadu s pivovarem, palírnou a mlýnem založila Pavlína Rustová, manželka ředitele biskupských statků, krátce poté, co roku 1779 koupila statek bernartického fojství. Osada měla roku 1836 20 domů a 110 obyvatel a roku 1930 17 domů a 65 německých obyvatel. Ani ona nepřečkala poválečné vylidnění a nyní z ní ní nyní zbývá jen jedna budova.

Správní vývoj^[3]

1848 vévodství slezské, kraj opavský, Nisské knížectví, panství Jánský Vrch + lenní fojtství Bernartice

od 1. ledna 1850 do roku 1855 vévodství slezské, politický okres Frývaldov, soudní okres Javorník,
od roku 1855 do roku 1868 vévédství slezské, smíšený okres Javorník,
od roku 1868 do 30. listopadu 1928 vévodství slezské / země slezská, politický okres Frývaldov, soudní okres Javorník
od 1. prosince 1928 do 31. ledna 1949 země moravskoslezská, politický okres Frývaldov (od 1947 Jeseník), soudní okres Javorník

(kromě: (20. listopad) 1938-1945 říšská župa Sudety / Reichsgau Sudetenland, vládní obvod Opava / Regierungsbezirk Troppau, Landkreis Freiwaldau, Amtsgericht Weidenau)

- od 31. května 1945 Slezská expozitura země Moravskoslezské
od 1. ledna 1949 do 30. června 1960 Olomoucký kraj, okres Jeseník,
od 1. července 1960 do 31. prosince 1995 Severomoravský kraj, okres Šumperk,
od 1. ledna 1996 do 31. prosince 1999 Severomoravský kraj, okres Jeseník
od 1. ledna 2000 Olomoucký kraj, okres Jeseník

Vývoj počtu obyvatel^[4]

Celá obec Bernartice

Rok	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1939	1947	1950	1961	1970	1980	1991	2001
Počet obyvatel	3057	3369	3063	2951	2810	2623	2631^{[p 1]}	2408	1318	1200	1188	1067	898	884	911^{[p 2]}

↑ z toho: 71 Čechoslováků, 2520 Němců; 2592 řím. kat., 22 evang., 11 čsl., 6 bez vyzn.
↑ z toho: 766 Čechů, Moravanů a Slezanů, 60 Slováků, 8 Němců, 4 Poláci; 217 řím. kat., 1 čsl. hus., 10 evang., 6 pravosl., 525 bez vyzn.

Část obce (osada) Bernartice

Rok	1836	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1961	1970	1980	1991	2001
Počet obyvatel	1617^{[p 1]}	2136	2320	2085	2046	2005	1875	1919^{[p 2]}	860	802	814	722	751	797

↑ bez Pavlinky a Gotartovic 1436
↑ z toho: 61 Čechoslováků, 1824 Němců; 1888 řím. kat., 22 evang., 10 čsl., 6 bez vyzn.

Církevní správa^[5]

Z hlediska římskokatolické církevní správy spadá obec do farnosti Bernartice (s farním kostelem sv. Petra a Pavla), která patří do děkanátu Jeseník diecéze ostravsko-opavské a je dlouhodobě administrována excurrendo z Vidnavy. Evangeličtí věřící patří k farnímu sboru v Javorníku. Věřící Československé církve husitské patří k náboženské obci v Jeseníku, kde se nalézá rovněž sídlo farnosti pro pravoslavné věřící.

Členění obce

Části obce

Základní sídelní jednotky

Bernartice
Buková
Horní Heřmanice

Katastrální území

Bernartice u Javorníka (1865,68 ha)
Buková u Bernartic (590,38 ha)
Horní Heřmanice u Bernartic (395,66 ha)

Zajímavosti

Římskokatolický farní kostel sv. Petra a Pavla. Jádro budovy a portál je v přechodném románsko-gotickém slohu, vzhled kostela však byl vícekrát změněn, zejména přístavbou barokní věže v letech 1711-1712 a boční lodě roku 1896.
Pozdně barokní zámeček vzniklý z bývalé budovy fojtství koncem 18. století, s romantickou "tyrolskou" přístavbou bočního křídla z 2. poloviny 19. století.

Významné osobnosti

V Bernarticích se narodil kartograf Josef Jüttner (1775-1848).

Název

Česky Bernartice (1869 Bernatice), německy Barzdorf, polsky Bernarcice.
Česky Buková, německy Buchsdorf.
Česky Horní Heřmanice (1869 Horni Heřmanice ), německy Oberhermsdorf (1890 Ober Hermsdorf).

Externí odkazy

Statistické údaje ČSÚ
Bernartice | Buková | Horní Heřmanice

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii

Města a obce okresu Jeseník
Bělá pod Pradědem • Bernartice • Bílá Voda • Černá Voda • Česká Ves • Hradec-Nová Ves • Javorník • Jeseník • Kobylá nad Vidnavkou • Lipová-lázně • Mikulovice • Ostružná • Písečná • Skorošice • Stará Červená Voda • Supíkovice • Uhelná • Vápenná • Velká Kraš • Velké Kunětice • Vidnava • Vlčice • Zlaté Hory • Žulová

Chybná citace Nalezena značka <ref> bez příslušné značky <references/>.

[4] z toho: 71 Čechoslováků, 2520 Němců; 2592 řím. kat., 22 evang., 11 čsl., 6 bez vyzn.

[5] z toho: 766 Čechů, Moravanů a Slezanů, 60 Slováků, 8 Němců, 4 Poláci; 217 řím. kat., 1 čsl. hus., 10 evang., 6 pravosl., 525 bez vyzn.

[6] z Pavlinky a Gotartovic 1436

[7] z toho: 61 Čechoslováků, 1824 Němců; 1888 řím. kat., 22 evang., 10 čsl., 6 bez vyzn.

[1]

[2]

[3]

[4]

[p 1]

[p 2]

[p 1]

[p 2]

[5]