Jaroslavská oblast

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (1 revizi)
m (Nahrazení textu „1463“ textem „1463“)
 
Řádka 24: Řádka 24:
Jaroslavská oblast leží ve středu evropské části [[Rusko|Ruska]]. Na jejím území je velké množství vodních toků, z nichž největší a nejvýznamnější je [[Volha]], na které jsou postaveny tři přehrady – [[Ugličská přehrada|Ugličská]], [[Rybinská přehrada|Rybinská]] a [[Gorkovská přehrada]]. Klima je mírné – kontinentální s dlouhými zimami a krátkým, ale relativně teplým létem. Původně byla oblast hustě pokryta [[jedle|jedlovými]] a [[borovice|borovými]] lesy, které ale nahradily porosty [[bříza|březovo]]-[[osika|osikové]]. Významnou část oblasti také zabírají bažiny a [[rašeliniště]]. Oblast je místem hnízdění velkého množství ptáků. V oblasti se také nachází celá řada minerálních a léčebných pramenů. Ze surovinových zdrojů se vyskytují pouze stavební materiály ([[písek (materiál)|písek]], [[jíl]]y, [[štěrk]]y) a [[rašelina]].
Jaroslavská oblast leží ve středu evropské části [[Rusko|Ruska]]. Na jejím území je velké množství vodních toků, z nichž největší a nejvýznamnější je [[Volha]], na které jsou postaveny tři přehrady – [[Ugličská přehrada|Ugličská]], [[Rybinská přehrada|Rybinská]] a [[Gorkovská přehrada]]. Klima je mírné – kontinentální s dlouhými zimami a krátkým, ale relativně teplým létem. Původně byla oblast hustě pokryta [[jedle|jedlovými]] a [[borovice|borovými]] lesy, které ale nahradily porosty [[bříza|březovo]]-[[osika|osikové]]. Významnou část oblasti také zabírají bažiny a [[rašeliniště]]. Oblast je místem hnízdění velkého množství ptáků. V oblasti se také nachází celá řada minerálních a léčebných pramenů. Ze surovinových zdrojů se vyskytují pouze stavební materiály ([[písek (materiál)|písek]], [[jíl]]y, [[štěrk]]y) a [[rašelina]].
== Historie ==
== Historie ==
-
Oblast je jednou z nejstarších součástí území ruského státu. V 11. a 12. století byla součástí [[Rostovsko-Suzdalské knížectví|Rostovsko-Suzdalského knížectví]]. Od roku 1218 bylo zformováno samostatné [[Jaroslavské knížectví]], které bylo roku [[1463]] přičleněno k [[Moskevské knížectví|Moskevskému knížectví]]. Jaroslavská oblast byla založena rozdělením [[Ivanovská průmyslová oblast|Ivanovské průmyslové oblasti]] [[11. březen|11. března]] [[1936]].
+
Oblast je jednou z nejstarších součástí území ruského státu. V 11. a 12. století byla součástí [[Rostovsko-Suzdalské knížectví|Rostovsko-Suzdalského knížectví]]. Od roku 1218 bylo zformováno samostatné [[Jaroslavské knížectví]], které bylo roku 1463 přičleněno k [[Moskevské knížectví|Moskevskému knížectví]]. Jaroslavská oblast byla založena rozdělením [[Ivanovská průmyslová oblast|Ivanovské průmyslové oblasti]] [[11. březen|11. března]] [[1936]].
== Hospodářství ==
== Hospodářství ==
Jaroslavská oblast patří k průmyslově nejrozvinutějším oblastem [[Rusko|Ruska]]. Nejvýznamnějším oborem je strojírenství – elektrotechnický průmysl, výroba strojů, chemický průmysl, atd.
Jaroslavská oblast patří k průmyslově nejrozvinutějším oblastem [[Rusko|Ruska]]. Nejvýznamnějším oborem je strojírenství – elektrotechnický průmysl, výroba strojů, chemický průmysl, atd.

Aktuální verze z 14. 7. 2014, 00:13


Jaroslavská oblast (rusky Ярославская область) je federální subjekt Ruské federaceoblast, která patří do Centrálního federálního okruhu. Sousedí s Kostromskou, Tverskou, Vladimirskou, Moskevskou, Ivanovskou a Vologdskou oblastí .

Obsah

Geografické podmínky

Jaroslavská oblast leží ve středu evropské části Ruska. Na jejím území je velké množství vodních toků, z nichž největší a nejvýznamnější je Volha, na které jsou postaveny tři přehrady – Ugličská, Rybinská a Gorkovská přehrada. Klima je mírné – kontinentální s dlouhými zimami a krátkým, ale relativně teplým létem. Původně byla oblast hustě pokryta jedlovými a borovými lesy, které ale nahradily porosty březovo-osikové. Významnou část oblasti také zabírají bažiny a rašeliniště. Oblast je místem hnízdění velkého množství ptáků. V oblasti se také nachází celá řada minerálních a léčebných pramenů. Ze surovinových zdrojů se vyskytují pouze stavební materiály (písek, jíly, štěrky) a rašelina.

Historie

Oblast je jednou z nejstarších součástí území ruského státu. V 11. a 12. století byla součástí Rostovsko-Suzdalského knížectví. Od roku 1218 bylo zformováno samostatné Jaroslavské knížectví, které bylo roku 1463 přičleněno k Moskevskému knížectví. Jaroslavská oblast byla založena rozdělením Ivanovské průmyslové oblasti 11. března 1936.

Hospodářství

Jaroslavská oblast patří k průmyslově nejrozvinutějším oblastem Ruska. Nejvýznamnějším oborem je strojírenství – elektrotechnický průmysl, výroba strojů, chemický průmysl, atd.

Obyvatelstvo

Obyvatelstvo je z velké většiny ruské národnosti. Podíl městského obyvatelstva dosahuje cca 81 %.

Národnost Počet v roce 2002 (tis.)

[1]

Rusové 1301,1
Ukrajinci 13,2
Tataři 6,2
Arméni 6,0
Ázerbájdžánci 5,7
pouze národnosti s více než 5000 příslušníky

Administrativní dělení

Ivanovská oblast se dělí na 17 rajónů a 3 městské okruhy (Jaroslavl, Pereslavl-Zalesskij, Rybinsk).

Reference

  1. Sčítání lidu v Ruské federaci 2002 (anglicky)

Externí odkazy


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Jaroslavská oblast
Rusko – Россия – (RUS)
Republiky Ruské federace

Adygejsko (Majkop) • Altajsko (Gorno-Altajsk) • Baškortostán (Ufa) • Burjatsko (Ulan-Ude) • Čečensko (Groznyj) • Čuvašsko (Čeboksary) • Dagestán (Machačkala) • Chakasie (Abakan) • Ingušsko (Magas) • Kabardsko-Balkarsko (Nalčik) • Kalmycko (Elista) • Karačajevsko-Čerkesko (Čerkesk) • Karélie (Petrozavodsk) • Komi (Syktyvkar) • Krym (Simferopol) • Marijsko (Joškar-Ola) • Mordvinsko (Saransk) • Sacha (Jakutsk) • Severní Osetie-Alanie (Vladikavkaz) • Tatarstán (Kazaň) • Tuva (Kyzyl) • Udmurtsko (Iževsk)

Federální města Ruské federace

Moskva • Petrohrad • Sevastopol

Kraje Ruské federace

Altajský (Barnaul) • Chabarovský (Chabarovsk) • Kamčatský (Petropavlovsk-Kamčatskij) • Krasnodarský (Krasnodar) • Krasnojarský (Krasnojarsk) •
Permský (Perm) • Přímořský (Vladivostok) • Stavropolský (Stavropol) • Zabajkalský (Čita)

Oblasti

Amurská (Blagověščensk) • Archangelská (Archangelsk) • Astrachaňská (Astrachaň) • Bělgorodská (Bělgorod) • Brjanská (Brjansk) • Čeljabinská (Čeljabinsk) • Irkutská (Irkutsk) • Ivanovská (Ivanovo) • Jaroslavská (Jaroslavl) • Kaliningradská (Kaliningrad) • Kalužská (Kaluga) • Kemerovská (Kemerovo) • Kirovská (Kirov) • Kostromská (Kostroma) • Kurganská (Kurgan) • Kurská (Kursk) • Leningradská (Petrohrad) • Lipecká (Lipeck) • Magadanská (Magadan) • Moskevská (Moskva) • Murmanská (Murmansk) • Nižněnovgorodská oblast (Nižnij Novgorod) • Novgorodská (Veliký Novgorod) • Novosibirská (Novosibirsk) • Omská (Omsk) • Orelská (Orel) • Orenburská (Orenburg) • Penzenská (Penza) • Pskovská (Pskov) • Rjazaňská (Rjazaň) • Rostovská (Rostov na Donu) • Sachalinská (Južno-Sachalinsk) • Samarská (Samara) • Saratovská (Saratov) • Smolenská (Smolensk) • Sverdlovská (Jekatěrinburg) • Tambovská (Tambov) • Tomská (Tomsk) • Tverská (Tver) • Tulská (Tula) • Ťumeňská (Ťumeň) • Uljanovská (Uljanovsk) • Vladimirská (Vladimir) • Volgogradská (Volgograd) • Vologdská (Vologda) • Voroněžská (Voroněž)

Autonomní okruhy Ruské federace

Čukotský (Anadyr) • Chantymansijský (Chanty-Mansijsk) • Jamalo-něnecký (Salechard) • Něnecký (Narjan-Mar)