V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!

Vršovice

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (Nahrazení textu „1028“ textem „1028“)
m (Nahrazení textu „1311“ textem „1311“)
 
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze.)
Řádka 22: Řádka 22:
'''Vršovice''' jsou [[Praha|pražská]] čtvrť a [[katastrální území]] na jihovýchodě širšího centra, součást městské části i městského obvodu [[Praha 10]]. Sousedí se [[Strašnice]]mi, [[Praha-Vinohrady|Vinohrady]], [[Nusle]]mi a [[Michle|Michlí]]. Od roku 1885 byly [[městečko|městečkem]], v letech [[1902]]–[[1921]] [[město|městem]].  
'''Vršovice''' jsou [[Praha|pražská]] čtvrť a [[katastrální území]] na jihovýchodě širšího centra, součást městské části i městského obvodu [[Praha 10]]. Sousedí se [[Strašnice]]mi, [[Praha-Vinohrady|Vinohrady]], [[Nusle]]mi a [[Michle|Michlí]]. Od roku 1885 byly [[městečko|městečkem]], v letech [[1902]]–[[1921]] [[město|městem]].  
== Historie ==
== Historie ==
-
Osada Vršovice vznikla v souvislosti s osídlením údolí [[Botič]]e v době, kdy se na [[Vyšehrad]]ě usídlil první knížecí rod. Samotný název je poprvé zmiňován v roce 1088 v zakládající listině [[Královská kolegiátní kapitula sv. Petra a Pavla na Vyšehradě|Vyšehradské kapituly]], pod kterou osada spadala. Ves byla dále vlastněna dalšími majiteli. V roce [[1311]] - [[1328]] ji vlastnil Pražan Štuka a tehdy k ní patřil dvůr, [[vinice]] a rybářství v povodí Botiče. Ten prodal celou ves [[řád německých rytířů|řádu německých rytířů]] v Praze. Ve vsi byla v té době [[tvrz]] u Botiče, která sloužila jako centrum hospodářského života Vršovic. Za vlády Karla IV. se svahy Bohdalce změnily na vinice.
+
Osada Vršovice vznikla v souvislosti s osídlením údolí [[Botič]]e v době, kdy se na [[Vyšehrad]]ě usídlil první knížecí rod. Samotný název je poprvé zmiňován v roce 1088 v zakládající listině [[Královská kolegiátní kapitula sv. Petra a Pavla na Vyšehradě|Vyšehradské kapituly]], pod kterou osada spadala. Ves byla dále vlastněna dalšími majiteli. V roce 1311 - 1328 ji vlastnil Pražan Štuka a tehdy k ní patřil dvůr, [[vinice]] a rybářství v povodí Botiče. Ten prodal celou ves [[řád německých rytířů|řádu německých rytířů]] v Praze. Ve vsi byla v té době [[tvrz]] u Botiče, která sloužila jako centrum hospodářského života Vršovic. Za vlády Karla IV. se svahy Bohdalce změnily na vinice.
Vesnice byla pravděpodobně zasažena bitvou u Vyšehradu roku 1420 a stala se svědkem porážky císaře Zikmunda. Roku 1448 odtud také zaútočil pozdější český král Jiří z Poděbrad proti Vyšehradu a dobyl jej.
Vesnice byla pravděpodobně zasažena bitvou u Vyšehradu roku 1420 a stala se svědkem porážky císaře Zikmunda. Roku 1448 odtud také zaútočil pozdější český král Jiří z Poděbrad proti Vyšehradu a dobyl jej.
V roce 1556 získal Vršovice [[Kašpar Granovský z Granova]], který sloužil [[Ferdinand I. Habsburský|Ferdinandu I.]] jako sekretář. Granovští však posléze ves v dobrém stavu prodali panu [[Trčka z Lípy|Trčkovi z Lípy]]. Trčka však v době konfiskací (1620) přišel o majetek a vesnice i s tvrzí připadla [[Šternberkové|Šternberkům]] a příbuzné rodině [[Paarové|Paarů]]. V roce 1788 měla ves 70 chalup, avšak byla zatížena dluhy od svých majitelů, kteří v ní příliš nepobývali.
V roce 1556 získal Vršovice [[Kašpar Granovský z Granova]], který sloužil [[Ferdinand I. Habsburský|Ferdinandu I.]] jako sekretář. Granovští však posléze ves v dobrém stavu prodali panu [[Trčka z Lípy|Trčkovi z Lípy]]. Trčka však v době konfiskací (1620) přišel o majetek a vesnice i s tvrzí připadla [[Šternberkové|Šternberkům]] a příbuzné rodině [[Paarové|Paarů]]. V roce 1788 měla ves 70 chalup, avšak byla zatížena dluhy od svých majitelů, kteří v ní příliš nepobývali.

Aktuální verze z 10. 6. 2015, 15:22



Vršovice jsou pražská čtvrť a katastrální území na jihovýchodě širšího centra, součást městské části i městského obvodu Praha 10. Sousedí se Strašnicemi, Vinohrady, Nuslemi a Michlí. Od roku 1885 byly městečkem, v letech 19021921 městem.

Obsah

Historie

Osada Vršovice vznikla v souvislosti s osídlením údolí Botiče v době, kdy se na Vyšehradě usídlil první knížecí rod. Samotný název je poprvé zmiňován v roce 1088 v zakládající listině Vyšehradské kapituly, pod kterou osada spadala. Ves byla dále vlastněna dalšími majiteli. V roce 1311 - 1328 ji vlastnil Pražan Štuka a tehdy k ní patřil dvůr, vinice a rybářství v povodí Botiče. Ten prodal celou ves řádu německých rytířů v Praze. Ve vsi byla v té době tvrz u Botiče, která sloužila jako centrum hospodářského života Vršovic. Za vlády Karla IV. se svahy Bohdalce změnily na vinice. Vesnice byla pravděpodobně zasažena bitvou u Vyšehradu roku 1420 a stala se svědkem porážky císaře Zikmunda. Roku 1448 odtud také zaútočil pozdější český král Jiří z Poděbrad proti Vyšehradu a dobyl jej. V roce 1556 získal Vršovice Kašpar Granovský z Granova, který sloužil Ferdinandu I. jako sekretář. Granovští však posléze ves v dobrém stavu prodali panu Trčkovi z Lípy. Trčka však v době konfiskací (1620) přišel o majetek a vesnice i s tvrzí připadla Šternberkům a příbuzné rodině Paarů. V roce 1788 měla ves 70 chalup, avšak byla zatížena dluhy od svých majitelů, kteří v ní příliš nepobývali. Roku 1797 koupil Vršovice Jakub z Wimmerů a pro ves nastalo dobré období. Wimmer vlastnil i přilehlé Nusle, Záběhlice a několik dalších vesnic. Zaváděl moderní metody zemědělství, štěpařství, založil sady, vinice, dbal na rozvoj manufaktur a také štědře podporoval kulturu. V polovině 19. století vršovická tvrz zanikla a posledním aristokratem, který Vršovice vlastnil, byl hrabě Buquoy. Po něm byl dalším vlastníkem od roku 1858 A. Procházka, který je koupil za 320 tisíc zlatých, aby je jeho dědici prodali roku 1909 Občanské záložně. V roce 1885 byly Vršovice povýšeny na městec a v roce 1902 dokonce na město. Roku 1922 byly začleněny do Velké Prahy.

Vývoj počtu obyvatel

  • 1840: 900 obyvatel
  • 1860: 2 400 obyvatel
  • 1900: 14 000 obyvatel
  • začátek 21. století: 37 000 obyvatel
Rezidence Havlíčkovy sady u Otakarovy ulice

Spolky

  • Dělnický spolek Kruh (1873) - pro podporu v případech „neschopnosti k práci“
  • Obchodní grémium na pomoc zchudlým obchodníkům (1887)
  • Spolek vzájemně se podporujících živnostníků (1895)
  • Občanská záložna - Roku 1888 byla založena Občanská záložna. Kromě hospodářské činnosti plnila společenské funkce a přispívala k rozkvětu obce. Zasloužila se o výstavbu, veřejné osvětlení, zásobování obce pitnou vodou a podporovala kulturní a tělovýchovné organizace. V roce 1911 přistoupila záložna ke stavbě vlastní budovy.

Informace

Zajímavé budovy

Sport

Vršovice jsou sídlem dvou známých fotbalových klubů SK Slavia Praha a Bohemians 1905.

Parky

Další fotografie

Literatura

  • ŠPLÍCHAL, Bedřich. Paměti obce vršovické u Prahy : Vydané na oslavu povýšení obce této na město r. 1902. Praha : Městské zastupitelstvo, 1902. Dostupné online.  
  • ŠPLÍCHAL, Bedřich. Kostel sv. Mikuláše ve Vršovicích : K 900letému jubileu r. 1928. Praha : Občanská záložna, 1928. Dostupné online.  

Externí odkazy

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Vršovice
       Praha – hlavní město České republiky
Městské obvody (1–10), Správní obvody (1–22) a Městské části (57)
Praha 1

Praha 1 (Praha 1)

Praha 2

Praha 2 (Praha 2)

Praha 3

Praha 3 (Praha 3)

Praha 4

Praha 4 (Praha 4, Praha-Kunratice), Praha 11 (část: Praha 11, Praha-Šeberov, Praha-Újezd), Praha 12 (Praha 12, Praha-Libuš)

Praha 5

Praha 5 (Praha 5, Praha-Slivenec), Praha 13 (Praha 13, Praha-Řeporyje),
Praha 16 (Praha 16, Praha-Velká Chuchle, Praha-Lochkov, Praha-Zbraslav, Praha-Lipence), Praha 17 (část: Praha-Zličín)

Praha 6

Praha 6 (Praha 6, Praha-Suchdol, Praha-Lysolaje, Praha-Nebušice, Praha-Přední Kopanina), Praha 17 (část: Praha 17)

Praha 7

Praha 7 (Praha 7, Praha-Troja)

Praha 8

Praha 8 (Praha 8, Praha-Ďáblice, Praha-Březiněves, Praha-Dolní Chabry)

Praha 9

Praha 9, Praha 14 (Praha 14, Praha-Dolní Počernice), Praha 18 (Praha 18, Praha-Čakovice), Praha 19 (Praha 19, Praha-Vinoř, Praha-Satalice),
Praha 20 (Praha 20), Praha 21 (Praha 21, Praha-Klánovice, Praha-Koloděje, Praha-Běchovice)

Praha 10

Praha 10, Praha 15 (Praha 15, Praha-Dolní Měcholupy, Praha-Štěrboholy, Praha-Petrovice, Praha-Dubeč),
Praha 22 (Praha 22, Praha-Královice, Praha-Nedvězí, Praha-Kolovraty, Praha-Benice), Praha 11 (část: Praha-Křeslice)

   Katastrální území a části Prahy (112)

BěchoviceBeniceBohniceBraníkBřevnovBřeziněvesBubenečČakoviceČerný MostČimice • Dejvice • Dolní Chabry • Dolní Měcholupy Dolní Počernice Dubeč • Ďáblice • Háje • Hájek u Uhříněvsi (Hájek) • Hloubětín • Hlubočepy • Hodkovičky • Holešovice (Holešovice-Bubny) • Holyně • Horní Měcholupy Horní Počernice • Hostavice • Hostivař • Hradčany • Hrdlořezy • Chodov • Cholupice • Jinonice • Josefov • Kamýk • Karlín • Kbely • Klánovice • Kobylisy • Koloděje • Kolovraty • Komořany • Košíře • Královice • Krč • Křeslice • Kunratice • Kyje • Lahovice • Letňany • Lhotka • Libeň • Liboc • Libuš • Lipany • Lipence • Lochkov • Lysolaje • Malá Chuchle Malá Strana • Malešice • Michle • Miškovice • Modřany • Motol • Nebušice • Nedvězí u Říčan (Nedvězí) • Nové Město • Nusle • Petrovice • Písnice • Pitkovice • Podolí • Prosek • Přední Kopanina • Radlice • Radotín • Ruzyně • Řeporyje • Řepy • Satalice • Sedlec • Slivenec • Smíchov • Sobín • Staré Město • Stodůlky • Strašnice • Střešovice • Střížkov • Suchdol • Šeberov • Štěrboholy • Točná • Troja • Třebonice • Třeboradice • Uhříněves • Újezd nad Lesy • Újezd u Průhonic (Újezd) • Veleslavín • Velká Chuchle Vinohrady (Královské Vinohrady) • Vinoř • Vokovice • Vršovice • Vysočany • Vyšehrad • Záběhlice • Zadní Kopanina • Zbraslav • Zličín • Žižkov