Sobotovice

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)

Aktuální verze z 2. 7. 2015, 22:49

Sobotovice je malá obec s vinařskou tradicí, nacházející se na jižní Moravě v okrese Brno-venkov. Katastrem obce protékají potoky Syrůvka a Šatava, na jehož obou březích se rozkládá významný krajinný prvek Sobotovická Niva, která je mokřadem s několika vzácnými druhy rostlin i živočichů. Každoročně v měsíci srpnu pořádá obec tradiční krojové Vavřinecké hody. Obec leží v blízkosti rychlostní komunikace R52, vybudované zde na zbytcích nedokončené exteritoriální dálnice Vídeň - Vratislav (tzv. Hitlerova dálnice). V obci působí sbor dobrovolných hasičů, tělovýchovná jednota Sokol, hospoda, prodejna se smíšeným zbožím a zemědělské družstvo. Nejvýznamnější firmou v obci je v současnosti ELKERN K.S., zabývající se výrobou transformátorů. Firma sídlí v budově bývalé základní školy, zrušené roku 1981. Od té doby děti z obce navštěvují v prvním stupni základní školu v Syrovicích, ve druhém stupni základní školu v Židlochovicích. V nedávné době zastupitelstvo obce ve spolupráci s městským úřadem Židlochovice (do jehož rozšířené působnosti obec spadá) vypracovalo projekt, který má za cíl revitalizaci Sobotovické nivy. Mezi další projekty obce patří například obnova zdejšího hřiště.

Historický přehled

Oblast Sobotovic byla osídlena již v pravěku, přičemž nejstarší doklady pocházejí z mladší doby kamenné. První zmínka o obci je v listině, kterou král Přemysl Otakar II. potvrdil výměnu Sobotovic za Sebranice mezi prvním známým vlastníkem Sobotovic Bohušem a břevnovským opatem Martinem z 23. března 1258, čímž se Sobotovice staly součástí panství rajhradského kláštera, k němuž patřily až do 19. století. Včele obecní správy Sobotovic stáli do roku 1849 vrchností jmenovaný rychtář a dva až tři konšelé. V minulosti v obci fungovaly i dva vodní mlýny. Podle staršího z nich z nich, zmiňovaného již ve 14. století a zrušeného roku 1887, nacházejícího se u silnice vedoucí do sousední obce Ledce, je pojmenována i osada Podhrázký mlýn, která kolem něj vznikala po jeho zrušení. Poblíž bývalého druhého mlýna, zvaného „Srncův“ a pracujícího do roku 1951, jehož areál koupil před první světovou válkou Ondřej Srnec a dodnes je ve vlastnictví rodiny Srncových, jsou ve vegetaci stále patrné zachované zbytky původního mlýnského náhonu včetně vyschlého koryta, přivádějícího původně vodu z potoka Syrůvky. Sobotovice byly těžce postiženy Třicetiletou válkou, v jejímž důsledku zůstalo roku 1656 obydleno jen devět domů, přestože začátkem 17. století měly 31 domů. Pohromou pro Sobotovice byly i přesuny rusko-rakouských a francouzských vojsk v období Napoleonských válek. Obec byla těžce postižena při požáru, který v ní vypukl 28. července 1811. Další ničivé požáry vypukly v Sobotovicích také v letech 1848, 1872 a 1881. V 19. století opakovaně postihla Sobotovice epidemie cholery. I přes tyto pohromy se vesnice v tomto období rozvíjela. Roku 1875 byla v Sobotovicích zřízena zpočátku jednotřídní škola, kterou navštěvovaly i děti ze sousedních Ledec. Ta byla roku 1897 rozšířena na dvojtřídní školu. Roku 1884 byla postavena budova obecního úřadu. Roku 1897 byl založen pravděpodobně první sobotovický spolek, jímž byl čtenářsko-pěvecký spolek „Havlíček“. Po jeho zániku jej roku 1905 nahradil odbor Národní jednoty. 17. února 1906 byl v obci založen spolek dobrovolných hasičů. Roku 1913 byla v obci postavena hasičská zbrojnice. 3. srpna 1913 se v obci konala ustavující schůze místního Sokola, jehož činost byla po roku 1915 v souvislosti s vypuknutím první světové války zcela zastavena a obnovena po vzniku Československé republiky roku 1918. Roku 1926 byla v obci postavena budova sokolovny. Roku 1927 byla obec elektrifikována připojením na síť západomoravských elektráren. Elektrifikace byla pak dokončena roku 1939 zavedením elektřiny do domů v osadě Podhrázský mlýn. Roku 1928 navštívil obec první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk. Teprve roku 1937 byla postavena silnice do Ledec, o jejíž vybudování si však obec zažádala již roku 1919. Po Mnichovu se Sobotovice rázem staly pohraniční obcí a v jejím katastru se nacházela celnice. Východní nezastavěná část tehdejšího katastru obce počínaje tzv. „císařskou silnicí“, zahrnující pozemky o rozloze 4503 arů, však byla přes protesty obce připojena k nacistickému Německu, v jejímž rámci se stejně jako sousední obec Ledce později stala součástí Dolnodunajské župy. Roku 1939 se v katastru obce začala budovat německá exteritoriální dálnice Vídeň - Vratislav. Během druhé světové války byly v obci usídleny čtyři rodiny původně rumunských Němců. 8. října 1941 došlo k rozpuštění Sokola. Někteří z jeho členů byli odvlečeni do koncentračních táborů. Počátkem dubna 1945 se k Sobotovicím přiblížila fronta. 18. dubna 1945 byla obec dobyta Rudou armádou, jejíž vojáci se zde pak až do svého odchodu chovali dost divoce a nezdvořile. Začátkem 60. let 20. století byla část Sobotovické nivy odvodněna, tok Šatavy prohlouben a zregulován, což zde vedlo k poklesu hladiny spodních vod, v jehož důsledku došlo k výraznému úbytku zdejších hodnotných mokřadních společenstev, která byla nahrazena loukami. Katastr obce měl původně výměru 4,7 km². Pravděpodobně koncem 60. let 20. století však byly provedeny výrazné úpravy katastrálních hranic obce, které mají od té doby současný průběh. Roku 1980 byl sobotovský místní národní výbor, spolu s ledeckým a bratčickým, integrován do společného místního národního výboru v Syrovicích, v němž měly Sobotovice 13 zástupců, Ledce 14, Bratčice 21, a Syrovice 24. Od roku 1981 navštěvují děti ze Sobotovic základní školu v Syrovicích. Za sametové revoluce se v listopadu 1989 dostavili na MNV v Syrovicích zástupci Občanského fóra a přednesli zde požadavky na dezintegraci přidružených obcí. K 27. únoru 1990 opětovně vznikl v Sobotovicích samostatný místní národní výbor, přeměněný v den komunálních voleb 24. listopadu 1990 v obecní úřad. Od roku 1990 také vydává obec vždy koncem roku obecní zpravodaj. V 90. letech 20. století probíhaly v obci opravy a úpravy, byla provedena plynofikace, dokončena povrchová kanalizace, zaveden vodovod, zřízena dětská poradna, opraven památník padlých na návsi, provedena rekonstrukce mostu přes potok Syrůvku. V polovině 90. let 20. století byly zbytky rozestavěné exteritoriální dálnice využity pro novou rychlostní silnici R52. Před stavbou komunikace R52 se na vyvýšené části tělesa původní dálnice vyskytovala hustá vegetace, kterou těleso původní dálnice začalo zarůstat již v dobách komunismu. Stěny jednoho z nedokončených mostů nacházejícího se nad silnicí spojující Sobotovice se sousedními obcemi Bratčice a Syrovice byly při stavbě nové komunikace využity pro nový most.

Galerie

Náves

Hřiště

Budova Sokola

Osada Podhrázský mlýn

Zdroje

Publikace „Historie obce Sobotovice“, vydaná v srpnu 2008 u příležitosti 750. výročí první zmínky o obci
Sobotovská kronika

Externí odkazy

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Sobotovice

Města, městyse a obce okresu Brno-venkov
Babice nad Svitavou • Babice u Rosic • Běleč • Bílovice nad Svitavou • Biskoupky • Blažovice • Blučina • Borač • Borovník • Braníškov • Branišovice • Bratčice • Brumov • Březina (dříve okres Blansko) • Březina (dříve okres Tišnov) • Bukovice • Cvrčovice • Čebín • Černvír • Česká • Čučice • Deblín • Dolní Kounice • Dolní Loučky • Domašov • Doubravník • Drahonín • Drásov • Hajany • Heroltice • Hlína • Hluboké Dvory • Holasice • Horní Loučky • Hostěnice • Hradčany • Hrušovany u Brna • Hvozdec • Chudčice • Ivaň • Ivančice • Javůrek • Jinačovice • Jiříkovice • Kaly • Kanice • Katov • Ketkovice • Kobylnice • Kovalovice • Kratochvilka • Křižínkov • Kupařovice • Kuřim • Kuřimská Nová Ves • Kuřimské Jestřabí • Lažánky • Ledce • Lelekovice • Lesní Hluboké • Litostrov • Loděnice • Lomnice • Lomnička • Lubné • Lukovany • Malešovice • Malhostovice • Maršov • Medlov • Mělčany • Měnín • Modřice • Mokrá-Horákov • Moravany • Moravské Bránice • Moravské Knínice • Moutnice • Nebovidy • Nedvědice • Nelepeč-Žernůvka • Němčičky • Neslovice • Nesvačilka • Níhov • Nosislav • Nová Ves • Nové Bránice • Odrovice • Ochoz u Brna • Ochoz u Tišnova • Olší • Omice • Opatovice • Ořechov • Osiky • Oslavany • Ostopovice • Ostrovačice • Otmarov • Pasohlávky • Pernštejnské Jestřabí • Podolí • Pohořelice • Ponětovice • Popovice • Popůvky • Pozořice • Prace • Pravlov • Prštice • Předklášteří • Přibice • Příbram na Moravě • Přibyslavice • Přísnotice • Radostice • Rajhrad • Rajhradice • Rašov • Rebešovice • Rohozec • Rojetín • Rosice • Rozdrojovice • Rudka • Řícmanice • Říčany • Říčky • Řikonín • Senorady • Sentice • Silůvky • Sivice • Skalička • Skryje • Sobotovice • Sokolnice • Stanoviště • Strhaře • Střelice • Svatoslav • Synalov • Syrovice • Šerkovice • Šlapanice • Štěpánovice • Šumice • Telnice • Těšany • Tetčice • Tišnov • Tišnovská Nová Ves • Trboušany • Troskotovice • Troubsko • Tvarožná • Újezd u Brna • Újezd u Rosic • Újezd u Tišnova • Unín • Unkovice • Úsuší • Velatice • Veverská Bítýška • Veverské Knínice • Viničné Šumice • Vlasatice • Vohančice • Vojkovice • Vranov • Vranovice • Vratislávka • Všechovice • Vysoké Popovice • Zakřany • Zálesná Zhoř • Zastávka • Zbraslav • Zbýšov • Zhoř • Žabčice • Žatčany • Žďárec • Želešice • Železné • Židlochovice

@@ Řádka 38: / Řádka 38: @@
 První zmínka o obci je v listině, kterou král Přemysl Otakar II. potvrdil výměnu Sobotovic za [[Sebranice (okres Blansko)|Sebranice]] mezi prvním známým vlastníkem Sobotovic Bohušem a [[Břevnov|břevnovským]] [[opat]]em Martinem z [[23. březen|23. března]] 1258, čímž se Sobotovice staly součástí panství [[Rajhrad|rajhradského]] [[klášter]]a, k němuž patřily až do 19. století. Včele obecní správy Sobotovic stáli do roku 1849 vrchností jmenovaný [[rychtář]] a dva až tři [[konšelé]].
 V minulosti v obci fungovaly i dva [[vodní mlýn]]y. Podle staršího z nich z nich, zmiňovaného již ve 14. století a zrušeného roku 1887, nacházejícího se u silnice vedoucí do sousední obce [[Ledce (okres Brno-venkov)|Ledce]], je pojmenována i osada Podhrázký mlýn, která kolem něj vznikala po jeho zrušení. Poblíž bývalého druhého mlýna, zvaného „Srncův“ a pracujícího do roku [[1951]], jehož areál koupil před [[první světová válka|první světovou válkou]] Ondřej Srnec a dodnes je ve vlastnictví rodiny Srncových, jsou ve vegetaci stále patrné zachované zbytky původního mlýnského [[náhon]]u včetně vyschlého koryta, přivádějícího původně vodu z potoka Syrůvky.
-Sobotovice byly těžce postiženy Třicetiletou válkou, v jejímž důsledku zůstalo roku 1656 obydleno jen devět domů, přestože začátkem 17. století měly 31 domů. Pohromou pro Sobotovice byly i přesuny [[Ruská říše|rusko]]-[[Rakouské císařství|rakouských]] a [[Francie|francouzských]] vojsk v období [[Napoleonské války|Napoleonských válek]]. Obec byla těžce postižena při požáru, který v ní vypukl [[28. červenec|28. července]] 1811. Další ničivé požáry vypukly v Sobotovicích také v letech 1848, 1872 a 1881. V 19. století opakovaně postihla Sobotovice epidemie [[cholera|cholery]].
+Sobotovice byly těžce postiženy Třicetiletou válkou, v jejímž důsledku zůstalo roku 1656 obydleno jen devět domů, přestože začátkem 17. století měly 31 domů. Pohromou pro Sobotovice byly i přesuny [[Ruská říše|rusko]]-[[Rakouské císařství|rakouských]] a [[Francie|francouzských]] vojsk v období Napoleonských válek. Obec byla těžce postižena při požáru, který v ní vypukl [[28. červenec|28. července]] 1811. Další ničivé požáry vypukly v Sobotovicích také v letech 1848, 1872 a 1881. V 19. století opakovaně postihla Sobotovice epidemie [[cholera|cholery]].
 I přes tyto pohromy se vesnice v tomto období rozvíjela. Roku 1875 byla v Sobotovicích zřízena zpočátku jednotřídní škola, kterou navštěvovaly i děti ze sousedních [[Ledce (okres Brno-venkov)|Ledec]]. Ta byla roku 1897 rozšířena na dvojtřídní školu. Roku 1884 byla postavena budova [[obecní úřad|obecního úřadu]].
 Roku 1897 byl založen pravděpodobně první sobotovický spolek, jímž byl čtenářsko-pěvecký spolek „Havlíček“. Po jeho zániku jej roku [[1905]] nahradil odbor Národní jednoty. [[17. únor]]a [[1906]] byl v obci založen spolek dobrovolných hasičů. Roku [[1913]] byla v obci postavena hasičská zbrojnice. [[3. srpen|3. srpna]] 1913 se v obci konala ustavující schůze místního [[Sokol (spolek)|Sokola]], jehož činost byla po roku [[1915]] v souvislosti s vypuknutím [[první světová válka|první světové války]] zcela zastavena a obnovena po vzniku [[Československo|Československé republiky]] roku [[1918]].