Košice

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
(+ Nová šablona)
(+ MOJE fotky)
 
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze.)
Řádka 27: Řádka 27:
  | starosta = Ing. František Knapík (KDH, SDKÚ-DS, SMK-MKP)
  | starosta = Ing. František Knapík (KDH, SDKÚ-DS, SMK-MKP)
  | loc-map  = {{LocMap |Slovensko|label=Košice |position=top |width=250 |lat=48.72 |long=21.26 |float=center |caption= }}
  | loc-map  = {{LocMap |Slovensko|label=Košice |position=top |width=250 |lat=48.72 |long=21.26 |float=center |caption= }}
-
}}  
+
}}[[Soubor:Cathedral of St. Elizabeth in Košice Slovakia.jpg|thumb|240px|Dóm svätej Alžbety v Košicích (2009)<br />(největší kostel na Slovensku)]]
-
[[Soubor:Cathedral of St. Elizabeth in Košice Slovakia.jpg|thumb|240px|Dóm svätej Alžbety v Košicích (2009)<br />(největší kostel na Slovensku)]]
+
'''Košice''' (lat. ''Cassovia'', něm. ''Kaschau'', maď. ''Kassa'', rom. ''Kasha'', pol. ''Koszyce'') jsou druhým největším městem [[Slovensko|Slovenska]] a přirozenou [[metropole|metropolí]] východního Slovenska. Jsou sídlem [[Ústavní soud|Ústavního soudu Slovenské republiky]] a [[Košický kraj|Košického samosprávního kraje]]. Mají 234 969 obyvatel ([[2006]]) a staly se [[Evropské hlavní město kultury|Evropským hlavním městem kultury]] pro rok [[2013]].
'''Košice''' (lat. ''Cassovia'', něm. ''Kaschau'', maď. ''Kassa'', rom. ''Kasha'', pol. ''Koszyce'') jsou druhým největším městem [[Slovensko|Slovenska]] a přirozenou [[metropole|metropolí]] východního Slovenska. Jsou sídlem [[Ústavní soud|Ústavního soudu Slovenské republiky]] a [[Košický kraj|Košického samosprávního kraje]]. Mají 234 969 obyvatel ([[2006]]) a staly se [[Evropské hlavní město kultury|Evropským hlavním městem kultury]] pro rok [[2013]].
== Charakter města ==
== Charakter města ==
-
[[Soubor:Cassovia 1617.jpg|240px|thumb|right|Cassovia – První město Horních Uher.<br />Košice v roce 1617.]]
+
[[Soubor:SlovenskeMinceSada-2006-02.png|thumb|240px|Centrum města jako hlavní téma v&nbsp;sadě slovenských mincí (2006)]]
Centrum města se nachází v nadmořské výšce 208 metrů. Podnebí je mírně teplé s průměrnými teplotami 19&nbsp;°C v červenci a -3&nbsp;°C v lednu. Již v minulosti udělala výhodná poloha z Košic důležitou křižovatku obchodních cest. V současnosti je zde [[Letiště Košice|mezinárodní letiště Košice-Barca]] a důležitý železniční uzel.  Nejvýznamnějšími menšinami jsou [[Maďarská menšina na Slovensku|maďarská]], pro jejíž potřeby zde byl otevřen [[konzulát]] [[Maďarsko|Maďarské republiky]], a [[Romové|romská]], která je zastoupena jediným profesionálním romským divadlem na Slovensku - divadlo Romathan. Česká kultura je prezentována v Českém centru.
Centrum města se nachází v nadmořské výšce 208 metrů. Podnebí je mírně teplé s průměrnými teplotami 19&nbsp;°C v červenci a -3&nbsp;°C v lednu. Již v minulosti udělala výhodná poloha z Košic důležitou křižovatku obchodních cest. V současnosti je zde [[Letiště Košice|mezinárodní letiště Košice-Barca]] a důležitý železniční uzel.  Nejvýznamnějšími menšinami jsou [[Maďarská menšina na Slovensku|maďarská]], pro jejíž potřeby zde byl otevřen [[konzulát]] [[Maďarsko|Maďarské republiky]], a [[Romové|romská]], která je zastoupena jediným profesionálním romským divadlem na Slovensku - divadlo Romathan. Česká kultura je prezentována v Českém centru.
Řádka 44: Řádka 43:
== Historie ==
== Historie ==
-
V 10. století se tato oblast stala součástí [[Uhersko|Uherska]] (do roku [[1918]]). Na začátku 12. století za panování dynastie [[Arpádovci|Arpádovců]] zde existoval [[benediktini|benediktinský]] [[klášter]]. Městem se Košice staly po roce 1241, čímž se snažil tehdejší uherský král Béla IV. podpořit znovuosidlování země po tatarských vpádech přizvanými „hosty“ ze [[Sasko|saského]] [[Německo|Německa]]. Kolem roku 1270 začíná vznikat středověké opevnění. V roce 1312, v době bojů o uherský trůn, město vyzbrojilo vojska a po boku krále Karla Róberta z Anjou porazilo v bitvě u [[Rozhanovce|Rozhanovec]] Matuše Čáka z Trenčína a Omoděje Abu, za co si vysloužili lukrativní privilegia. V roce 1369 Košice získaly [[Znak (heraldika)|městský znak]], který je nejstarším písemně doloženým městským erbem v [[Evropa|Evropě]]<ref>[http://www.kosice.sk/clanok.asp?file=history_erb_indexsk.htm Erb mesta Košice.]</ref>. Po hlavním uherském městě [[Budín (Budapešť)|Budín]]ě byly nejdůležitějším městem v království, kulturním, řemeslnickým, obchodním centrem celé hornouherské oblasti a na důležitých obchodních trasách, především  z [[Pobaltí]] na [[Balkán]].<ref>Ondrej Richard Halaga: Košice - Balt. Výroba a obchod v styku východoslovenských miest s Pruskom (1275-1526)., Košice, 1975.</ref> Za vlády [[Zikmund Lucemburský|Zikmunda Luxemburského]] došlo k okázelé [[gotika|gotické]] výstavbě, které nejvýznamnější ukázkou je [[Dóm svaté Alžběty]].
+
[[Soubor:Cassovia 1617.jpg|thumb|240px|Cassovia – První město Horních Uher.<br />Košice v roce 1617.]]
 +
V 10. století se tato oblast stala součástí [[Uhersko|Uherska]] (do roku [[1918]]). Na začátku 12. století za panování dynastie Arpádovců zde existoval [[benediktini|benediktinský]] [[klášter]]. Městem se Košice staly po roce 1241, čímž se snažil tehdejší uherský král Béla IV. podpořit znovuosidlování země po tatarských vpádech přizvanými „hosty“ ze [[Sasko|saského]] [[Německo|Německa]]. Kolem roku 1270 začíná vznikat středověké opevnění. V roce 1312, v době bojů o uherský trůn, město vyzbrojilo vojska a po boku krále Karla Róberta z Anjou porazilo v bitvě Rozhanovců (15.&nbsp;června&nbsp;1312) Matuše Čáka z Trenčína a Omoděje Abu, za co si vysloužili lukrativní privilegia. V roce 1369 Košice získaly [[Znak (heraldika)|městský znak]], který je nejstarším písemně doloženým městským erbem v [[Evropa|Evropě]]<ref>[http://www.kosice.sk/clanok.asp?file=history_erb_indexsk.htm Erb mesta Košice.]</ref>. Po hlavním uherském městě [[Budín (Budapešť)|Budín]]ě byly nejdůležitějším městem v království, kulturním, řemeslnickým, obchodním centrem celé hornouherské oblasti a na důležitých obchodních trasách, především  z [[Pobaltí]] na [[Balkán]].<ref>Ondrej Richard Halaga: Košice - Balt. Výroba a obchod v styku východoslovenských miest s Pruskom (1275-1526)., Košice, 1975.</ref> Za vlády Zikmunda Luxemburského došlo k okázelé [[gotika|gotické]] výstavbě, které nejvýznamnější ukázkou je [[Dóm svaté Alžběty]].
-
0d 16. století začal význam Košic, tak jako celých [[Uhersko|Uher]] upadat. V následujících stoletích hrály roli protihabsburské bašty v početných stavovských povstáních, z kterých nejvýznamnější bylo z let 1703–1711, vedené knížetem Františkem&nbsp;II.&nbsp;Rákoczim, který je v Košicích pochován. V 19. století se Košice staly výstavním hornouherským městem s pronikajícím průmyslem, [[secese|secesní architekturou]] a vlastní koňskou městskou [[tramvaj|tramvají]] (1891). Od roku 1804 byly Košice sídlem [[biskupství]] (Košická diecéze), v roce 1995 je [[papež]] [[Jan Pavel II.]] povýšil na [[biskupství|arcibiskupství]] (Košicko-rožnavsko-spišská arcidiecéze).  
+
0d 16. století začal význam Košic, tak jako celých [[Uhersko|Uher]] upadat. V následujících stoletích hrály roli protihabsburské bašty v početných stavovských povstáních, z kterých nejvýznamnější bylo z let 1703–1711, vedené knížetem Františkem&nbsp;II.&nbsp;Rákoczim, který je v Košicích pochován. V 19. století se Košice staly výstavním hornouherským městem s pronikajícím průmyslem, [[secese|secesní architekturou]] a vlastní koňskou městskou [[tramvaj|tramvají]] (1891). Od roku 1804 byly Košice sídlem [[biskupství]] (Košická diecéze), v roce 1995 je [[papež]] [[Jan Pavel II.]] povýšil na [[biskupství|arcibiskupství]] (Košicko-rožnavsko-spišská arcidiecéze).  
Po roce [[1918]] se Košice začlenily do rámce nově vzniklého [[Československo|Československa]]. Poté nabývali v národnostním složení města převahu [[Slováci]]. V roce [[1939]] si je, tak jako celé jižní Slovensko, připojil Miklós Horthy po dohodě s [[Německo|Německem]] opět k (teď již) [[Maďarsko|Maďarsku]]. Tam město setrvalo do roku [[1945]], kdy zde byla zformována první poválečná československá vláda a vyhlášen [[Košický vládní program]]. V roce [[1960]] se staly krajským městem Východního Slovenska. V šedesátých letech se vybudovaly [[Východoslovenské železárny]], což bylo příčinou výstavby početních panelových [[sídliště|sídlišť]], kterým se v zásadě dávaly umělá jména poplatná době (Dargovských hrdinov, Košického vládneho programu). Košice si vysloužily označení nejrychleji rostoucího města v Československu a až do zániku společného státu obsazovaly příčku pátého největšího města v republice. Historické centrum zůstalo chráněné statutem [[městská památková rezervace|městské památkové rezervace]], největší na [[Slovensko|Slovensku]], vyhlášené až v roce [[1983]]. Po [[sametová revoluce|sametové revoluci]] ([[1989]]) je město spravované [[magistrát]]em s 22 samosprávními městskými obvody. V druhé polovině devadesátých let za primátorování [[Rudolf Schuster|Rudolfa Schustera]] byla provedena nákladní [[rekonstrukce]] centra města, která dodala Košicím vzhled evropské úrovně. Atraktivní postavení města potvrdilo rozhodnutí o konání mistrovství světa v ledním hokeji (spolu s [[Bratislava|Bratislavou]]) v roce [[2011]]<ref>[http://slovakspectator.sk/clanok.asp?vyd=online&cl=23434 Košice budou hostit mistrovství světa v ledním hokeji.]</ref> a získání prestižního titulu [[Evropské hlavní město kultury|Evropského hlavního města kultury]] pro rok [[2013]].<ref>[http://ec.europa.eu/ceskarepublika/news/080910_cs.htm Košice Evropským hlavním městem kultury v roce 2013.]</ref>
Po roce [[1918]] se Košice začlenily do rámce nově vzniklého [[Československo|Československa]]. Poté nabývali v národnostním složení města převahu [[Slováci]]. V roce [[1939]] si je, tak jako celé jižní Slovensko, připojil Miklós Horthy po dohodě s [[Německo|Německem]] opět k (teď již) [[Maďarsko|Maďarsku]]. Tam město setrvalo do roku [[1945]], kdy zde byla zformována první poválečná československá vláda a vyhlášen [[Košický vládní program]]. V roce [[1960]] se staly krajským městem Východního Slovenska. V šedesátých letech se vybudovaly [[Východoslovenské železárny]], což bylo příčinou výstavby početních panelových [[sídliště|sídlišť]], kterým se v zásadě dávaly umělá jména poplatná době (Dargovských hrdinov, Košického vládneho programu). Košice si vysloužily označení nejrychleji rostoucího města v Československu a až do zániku společného státu obsazovaly příčku pátého největšího města v republice. Historické centrum zůstalo chráněné statutem [[městská památková rezervace|městské památkové rezervace]], největší na [[Slovensko|Slovensku]], vyhlášené až v roce [[1983]]. Po [[sametová revoluce|sametové revoluci]] ([[1989]]) je město spravované [[magistrát]]em s 22 samosprávními městskými obvody. V druhé polovině devadesátých let za primátorování [[Rudolf Schuster|Rudolfa Schustera]] byla provedena nákladní [[rekonstrukce]] centra města, která dodala Košicím vzhled evropské úrovně. Atraktivní postavení města potvrdilo rozhodnutí o konání mistrovství světa v ledním hokeji (spolu s [[Bratislava|Bratislavou]]) v roce [[2011]]<ref>[http://slovakspectator.sk/clanok.asp?vyd=online&cl=23434 Košice budou hostit mistrovství světa v ledním hokeji.]</ref> a získání prestižního titulu [[Evropské hlavní město kultury|Evropského hlavního města kultury]] pro rok [[2013]].<ref>[http://ec.europa.eu/ceskarepublika/news/080910_cs.htm Košice Evropským hlavním městem kultury v roce 2013.]</ref>
Řádka 80: Řádka 80:
* [[Soubor:Flag of Germany.png|24px]] [[Chotěbuz (Německo)|Chotěbuz]], [[Německo]]
* [[Soubor:Flag of Germany.png|24px]] [[Chotěbuz (Německo)|Chotěbuz]], [[Německo]]
* [[Soubor:Flag of Poland.png|24px]] [[Krosno]], [[Polsko]]  
* [[Soubor:Flag of Poland.png|24px]] [[Krosno]], [[Polsko]]  
-
* [[Soubor:Flag of Poland.png|24px]] [[Katowice]], [[Polsko]]
+
* [[Soubor:Flag of Poland.png|24px]] [[Katovice|Katowice]], [[Polsko]]
* [[Soubor:Flag of Hungary.png|24px]] [[Miskolc]], [[Maďarsko]]
* [[Soubor:Flag of Hungary.png|24px]] [[Miskolc]], [[Maďarsko]]
* [[Soubor:Flag of the United States.png|24px]] [[Mobile (Alabama)|Mobile]], [[Spojené státy americké|USA]]
* [[Soubor:Flag of the United States.png|24px]] [[Mobile (Alabama)|Mobile]], [[Spojené státy americké|USA]]
Řádka 147: Řádka 147:
-
{{Slovensko}}
+
{{Flickr|Kosice+Slovakia}}{{commonscat|Košice}}{{Město Košice}}{{Slovensko}}{{Článek z Wikipedie}}  
-
{{Flickr|Kosice+Slovakia}}{{commonscat|Košice}}{{Košice}}{{Článek z Wikipedie}}  
+
[[Kategorie:Košice| ]]
[[Kategorie:Košický kraj]]
[[Kategorie:Košický kraj]]
[[Kategorie:Města na Slovensku]]
[[Kategorie:Města na Slovensku]]
 +
[[Kategorie:Evropská hlavní města kultury]]
[[Kategorie:Panoramatické články Multimediaexpo.cz]]
[[Kategorie:Panoramatické články Multimediaexpo.cz]]

Aktuální verze z 19. 12. 2015, 13:17

Dóm svätej Alžbety v Košicích (2009)
(největší kostel na Slovensku)

Košice (lat. Cassovia, něm. Kaschau, maď. Kassa, rom. Kasha, pol. Koszyce) jsou druhým největším městem Slovenska a přirozenou metropolí východního Slovenska. Jsou sídlem Ústavního soudu Slovenské republiky a Košického samosprávního kraje. Mají 234 969 obyvatel (2006) a staly se Evropským hlavním městem kultury pro rok 2013.

Obsah

Charakter města

Centrum města jako hlavní téma v sadě slovenských mincí (2006)

Centrum města se nachází v nadmořské výšce 208 metrů. Podnebí je mírně teplé s průměrnými teplotami 19 °C v červenci a -3 °C v lednu. Již v minulosti udělala výhodná poloha z Košic důležitou křižovatku obchodních cest. V současnosti je zde mezinárodní letiště Košice-Barca a důležitý železniční uzel. Nejvýznamnějšími menšinami jsou maďarská, pro jejíž potřeby zde byl otevřen konzulát Maďarské republiky, a romská, která je zastoupena jediným profesionálním romským divadlem na Slovensku - divadlo Romathan. Česká kultura je prezentována v Českém centru.

Město je významným centrem církevní správy, sídlí v něm metropolita římskokatolické východoslovenské církevní provincie - arcibiskup košický a eparcha řeckokatolické košické eparchie.

Nejvýznamnějším zaměstnavatelem je U. S. Steel Košice (bývalé Východoslovenské železárny), prodané v roce 2000 americkým investorům. Nacházejí se zde tři univerzity: Univerzita Pavla Jozefa Šafárika, Technická univerzita a Univerzita veterinárskeho lekárstva. Turistickou památkou je historické centrum města s čočkovito protáhlou Hlavní ulicí, která je pěším korzem s kavárnami, butiky a parčíky. Lemují ji gotické a barokní kostely, především Dóm svaté Alžběty, Kaple svatého Michala a Urbanova věž. Na Hlavní ulici se také nachází "zpívající" fontána, která neodmyslitelně patří ke Košicím.

Poloha

Letecké panorama Košic (2009)

Město se nachází na východě Slovenska 20 km od hranic s Maďarskem, 80 km od hranic s Ukrajinou a 90 km od Polska. Od hlavního města Bratislavy jsou vzdálené asi 400 km, od města Prešov 36 km. Leží v Košické kotlině na řece Hornád. Na západě a severozápadě je ohraničují výběžky pohoří Slovenské rudohorie.

Historie

Cassovia – První město Horních Uher.
Košice v roce 1617.

V 10. století se tato oblast stala součástí Uherska (do roku 1918). Na začátku 12. století za panování dynastie Arpádovců zde existoval benediktinský klášter. Městem se Košice staly po roce 1241, čímž se snažil tehdejší uherský král Béla IV. podpořit znovuosidlování země po tatarských vpádech přizvanými „hosty“ ze saského Německa. Kolem roku 1270 začíná vznikat středověké opevnění. V roce 1312, v době bojů o uherský trůn, město vyzbrojilo vojska a po boku krále Karla Róberta z Anjou porazilo v bitvě Rozhanovců (15. června 1312) Matuše Čáka z Trenčína a Omoděje Abu, za co si vysloužili lukrativní privilegia. V roce 1369 Košice získaly městský znak, který je nejstarším písemně doloženým městským erbem v Evropě[1]. Po hlavním uherském městě Budíně byly nejdůležitějším městem v království, kulturním, řemeslnickým, obchodním centrem celé hornouherské oblasti a na důležitých obchodních trasách, především z Pobaltí na Balkán.[2] Za vlády Zikmunda Luxemburského došlo k okázelé gotické výstavbě, které nejvýznamnější ukázkou je Dóm svaté Alžběty.

0d 16. století začal význam Košic, tak jako celých Uher upadat. V následujících stoletích hrály roli protihabsburské bašty v početných stavovských povstáních, z kterých nejvýznamnější bylo z let 1703–1711, vedené knížetem Františkem II. Rákoczim, který je v Košicích pochován. V 19. století se Košice staly výstavním hornouherským městem s pronikajícím průmyslem, secesní architekturou a vlastní koňskou městskou tramvají (1891). Od roku 1804 byly Košice sídlem biskupství (Košická diecéze), v roce 1995 je papež Jan Pavel II. povýšil na arcibiskupství (Košicko-rožnavsko-spišská arcidiecéze).

Po roce 1918 se Košice začlenily do rámce nově vzniklého Československa. Poté nabývali v národnostním složení města převahu Slováci. V roce 1939 si je, tak jako celé jižní Slovensko, připojil Miklós Horthy po dohodě s Německem opět k (teď již) Maďarsku. Tam město setrvalo do roku 1945, kdy zde byla zformována první poválečná československá vláda a vyhlášen Košický vládní program. V roce 1960 se staly krajským městem Východního Slovenska. V šedesátých letech se vybudovaly Východoslovenské železárny, což bylo příčinou výstavby početních panelových sídlišť, kterým se v zásadě dávaly umělá jména poplatná době (Dargovských hrdinov, Košického vládneho programu). Košice si vysloužily označení nejrychleji rostoucího města v Československu a až do zániku společného státu obsazovaly příčku pátého největšího města v republice. Historické centrum zůstalo chráněné statutem městské památkové rezervace, největší na Slovensku, vyhlášené až v roce 1983. Po sametové revoluci (1989) je město spravované magistrátem s 22 samosprávními městskými obvody. V druhé polovině devadesátých let za primátorování Rudolfa Schustera byla provedena nákladní rekonstrukce centra města, která dodala Košicím vzhled evropské úrovně. Atraktivní postavení města potvrdilo rozhodnutí o konání mistrovství světa v ledním hokeji (spolu s Bratislavou) v roce 2011[3] a získání prestižního titulu Evropského hlavního města kultury pro rok 2013.[4]

Galerie (2006)

Veřejné úřady

Ve městě sídlil do roku 2007 Ústavní soud Slovenské republiky v Čáky-Dezőfiho paláci

  • Úřad Košického samosprávního kraje [1]
  • Krajský úřad v Košicíach
  • Kancelář prezidenta SR - pracoviště Košice
  • Kancelář předsedy NR SR - pracoviště Košice
  • Generální konzulát Maďarské repuliky [2]
  • České centrum [3]
  • Britské centrum [4]
  • Klub národnostních menšin [5]

Partnerská města

Známí Košičané

  • Jan Jiskra z Brandýsa (asi 1400 - asi 1469), český válečník a diplomat, dlouhodobě působící na Slovensku
  • Jan Bok (1569–1621), německý humanistický básník, pedagog a politik, rektor a starosta Košic
  • Gabriel Betlen (1580–1629), kníže Sedmihradska a jeden z vůdců protihabsburského povstání během třicetileté války
  • Jonáš Záborský (1812–1876), slovenský duchovní, básník, spisovatel-prozaik, dramatik, novinář a historik
  • Béla Gerster (1850–1923), maďarský spoluprojektant Panamského průplavu
  • Ferenc Szálasi (1897–1946), vůdce Maďarského státu v letech 1944 - 1945
  • Blahoslavená Sára Salkaházi (1899–1944), maďarsko-německá katolická novinářka, spisovatelka, spravedlivá mezi národy a mučednice
  • Sándor Márai (1900–1989), maďarský spisovatel
  • János Esterházy (19011957), politik maďarské menšiny v Československu a v období Slovenského štátu
  • Ladislav Troják (19141948), československý hokejista a mistr světa z roku 1947
  • Waldemar Matuška (19322009), československý zpěvák, kytarista, hráč na banjo a herec
  • Jozef Psotka (19341984), slovenský horolezec
  • Rudolf Schuster (* 1934), primátor Košic v letech 1983 - 1986 a 1994 - 1999, prezident Slovenska 1999 - 2004
  • Andrej Kvašňák (19362007), legendární československý fotbalista
  • Ján Štrasser (* 1946), slovenský básník, esejista, textař, spisovatel-prozaik a překladatel
  • Peter Bondra (* 1968), bývalý slovenský hokejista ukrajinského původu, mistr světa z roku 2002
  • Jiří Bicek (* 1978), slovenský hokejista
  • Ladislav Nagy (* 1979), slovenský hokejista, majster světa 2002
  • Martina Hingisová (* 1980), švýcarská tenistka česko-slovenského původu

Související články

Související galerie

Panorama Košic

Panorama města Košice
Panorama centra Košic od jihovýchodu (2009)


Reference

  1. Erb mesta Košice.
  2. Ondrej Richard Halaga: Košice - Balt. Výroba a obchod v styku východoslovenských miest s Pruskom (1275-1526)., Košice, 1975.
  3. Košice budou hostit mistrovství světa v ledním hokeji.
  4. Košice Evropským hlavním městem kultury v roce 2013.

Externí odkazy


Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Košice
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Košice
 Město Košice
Okresy města

Košice I • Košice II • Košice III • Košice IV

Městské části města

Barca • Dargovských hrdinov • Džungľa • Juh • Kavečany • Košická Nová Ves • Krásna • Lorinčík • Luník IX • MyslavaNad jazerom • Pereš • Poľov • Sever • Sídlisko KVP • Sídlisko Ťahanovce • Staré Mesto • Šaca • ŠebastovceŤahanovce • Vyšné Opátske • Západ

Slovensko – Slovakia – (SK)
Slovenské kraje a jejich krajská města

Banskobystrický kraj (Banská Bystrica) • Bratislavský kraj (Bratislava) • Košický kraj (Košice) • Nitranský kraj (Nitra) • Prešovský kraj (Prešov) •
Trenčínský kraj (Trenčín) • Trnavský kraj (Trnava) • Žilinský kraj (Žilina)