Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
Vršovice
Z Multimediaexpo.cz
m (Nahrazení textu „Zikmunda“ textem „Zikmunda“) |
m (Nahrazení textu „1311“ textem „1311“) |
||
| (Nejsou zobrazeny 4 mezilehlé verze.) | |||
| Řádka 22: | Řádka 22: | ||
'''Vršovice''' jsou [[Praha|pražská]] čtvrť a [[katastrální území]] na jihovýchodě širšího centra, součást městské části i městského obvodu [[Praha 10]]. Sousedí se [[Strašnice]]mi, [[Praha-Vinohrady|Vinohrady]], [[Nusle]]mi a [[Michle|Michlí]]. Od roku 1885 byly [[městečko|městečkem]], v letech [[1902]]–[[1921]] [[město|městem]]. | '''Vršovice''' jsou [[Praha|pražská]] čtvrť a [[katastrální území]] na jihovýchodě širšího centra, součást městské části i městského obvodu [[Praha 10]]. Sousedí se [[Strašnice]]mi, [[Praha-Vinohrady|Vinohrady]], [[Nusle]]mi a [[Michle|Michlí]]. Od roku 1885 byly [[městečko|městečkem]], v letech [[1902]]–[[1921]] [[město|městem]]. | ||
== Historie == | == Historie == | ||
| - | Osada Vršovice vznikla v souvislosti s osídlením údolí [[Botič]]e v době, kdy se na [[Vyšehrad]]ě usídlil první knížecí rod. Samotný název je poprvé zmiňován v roce 1088 v zakládající listině [[Královská kolegiátní kapitula sv. Petra a Pavla na Vyšehradě|Vyšehradské kapituly]], pod kterou osada spadala. Ves byla dále vlastněna dalšími majiteli. V roce | + | Osada Vršovice vznikla v souvislosti s osídlením údolí [[Botič]]e v době, kdy se na [[Vyšehrad]]ě usídlil první knížecí rod. Samotný název je poprvé zmiňován v roce 1088 v zakládající listině [[Královská kolegiátní kapitula sv. Petra a Pavla na Vyšehradě|Vyšehradské kapituly]], pod kterou osada spadala. Ves byla dále vlastněna dalšími majiteli. V roce 1311 - 1328 ji vlastnil Pražan Štuka a tehdy k ní patřil dvůr, [[vinice]] a rybářství v povodí Botiče. Ten prodal celou ves [[řád německých rytířů|řádu německých rytířů]] v Praze. Ve vsi byla v té době [[tvrz]] u Botiče, která sloužila jako centrum hospodářského života Vršovic. Za vlády Karla IV. se svahy Bohdalce změnily na vinice. |
| - | Vesnice byla pravděpodobně zasažena bitvou u Vyšehradu roku 1420 a stala se svědkem porážky císaře Zikmunda. Roku | + | Vesnice byla pravděpodobně zasažena bitvou u Vyšehradu roku 1420 a stala se svědkem porážky císaře Zikmunda. Roku 1448 odtud také zaútočil pozdější český král Jiří z Poděbrad proti Vyšehradu a dobyl jej. |
V roce 1556 získal Vršovice [[Kašpar Granovský z Granova]], který sloužil [[Ferdinand I. Habsburský|Ferdinandu I.]] jako sekretář. Granovští však posléze ves v dobrém stavu prodali panu [[Trčka z Lípy|Trčkovi z Lípy]]. Trčka však v době konfiskací (1620) přišel o majetek a vesnice i s tvrzí připadla [[Šternberkové|Šternberkům]] a příbuzné rodině [[Paarové|Paarů]]. V roce 1788 měla ves 70 chalup, avšak byla zatížena dluhy od svých majitelů, kteří v ní příliš nepobývali. | V roce 1556 získal Vršovice [[Kašpar Granovský z Granova]], který sloužil [[Ferdinand I. Habsburský|Ferdinandu I.]] jako sekretář. Granovští však posléze ves v dobrém stavu prodali panu [[Trčka z Lípy|Trčkovi z Lípy]]. Trčka však v době konfiskací (1620) přišel o majetek a vesnice i s tvrzí připadla [[Šternberkové|Šternberkům]] a příbuzné rodině [[Paarové|Paarů]]. V roce 1788 měla ves 70 chalup, avšak byla zatížena dluhy od svých majitelů, kteří v ní příliš nepobývali. | ||
Roku 1797 koupil Vršovice [[Jakub z Wimmerů]] a pro ves nastalo dobré období. Wimmer vlastnil i přilehlé [[Nusle]], [[Záběhlice]] a několik dalších vesnic. Zaváděl moderní metody zemědělství, štěpařství, založil sady, vinice, dbal na rozvoj [[manufaktura|manufaktur]] a také štědře podporoval kulturu. V polovině 19. století vršovická tvrz zanikla a posledním aristokratem, který Vršovice vlastnil, byl [[hrabě Buquoy]]. Po něm byl dalším vlastníkem od roku 1858 A. Procházka, který je koupil za 320 tisíc zlatých, aby je jeho dědici prodali roku [[1909]] Občanské záložně. | Roku 1797 koupil Vršovice [[Jakub z Wimmerů]] a pro ves nastalo dobré období. Wimmer vlastnil i přilehlé [[Nusle]], [[Záběhlice]] a několik dalších vesnic. Zaváděl moderní metody zemědělství, štěpařství, založil sady, vinice, dbal na rozvoj [[manufaktura|manufaktur]] a také štědře podporoval kulturu. V polovině 19. století vršovická tvrz zanikla a posledním aristokratem, který Vršovice vlastnil, byl [[hrabě Buquoy]]. Po něm byl dalším vlastníkem od roku 1858 A. Procházka, který je koupil za 320 tisíc zlatých, aby je jeho dědici prodali roku [[1909]] Občanské záložně. | ||
| Řádka 43: | Řádka 43: | ||
* [[Husův sbor (Praha-Vršovice)|Husův sbor]] - moderní kostel [[Církev československá husitská|Církve československé husitské]] z roku [[1930]] postavený podle projektu [[Karel Truksa|Karla Truksy]] jako první stavba v Praze z [[předpjatý beton|předpjatého betonu]]. Kostel byl vybudován v rekordním čase 9 měsíců a stojí na rohu Vršovického náměstí a Moskevské třídy. Jeho 26 metrů vysoká hranolovitá věž je stylizovaná do podoby lucerny a jejím autorem je [[Pavel Janák]]. | * [[Husův sbor (Praha-Vršovice)|Husův sbor]] - moderní kostel [[Církev československá husitská|Církve československé husitské]] z roku [[1930]] postavený podle projektu [[Karel Truksa|Karla Truksy]] jako první stavba v Praze z [[předpjatý beton|předpjatého betonu]]. Kostel byl vybudován v rekordním čase 9 měsíců a stojí na rohu Vršovického náměstí a Moskevské třídy. Jeho 26 metrů vysoká hranolovitá věž je stylizovaná do podoby lucerny a jejím autorem je [[Pavel Janák]]. | ||
* [[Kostel svatého Václava (Vršovice)|Kostel sv. Václava]] na [[Čechovo náměstí|Čechově náměstí]] – vrcholné [[Funkcionalismus|funkcionalistické]] dílo od architekta [[Josef Gočár|Josefa Gočára]] z let [[1929]] - [[1930]]. Interiáry (oltáře) jsou od sochaře [[Čeněk Vosmík|Čeňka Vosmíka]]. | * [[Kostel svatého Václava (Vršovice)|Kostel sv. Václava]] na [[Čechovo náměstí|Čechově náměstí]] – vrcholné [[Funkcionalismus|funkcionalistické]] dílo od architekta [[Josef Gočár|Josefa Gočára]] z let [[1929]] - [[1930]]. Interiáry (oltáře) jsou od sochaře [[Čeněk Vosmík|Čeňka Vosmíka]]. | ||
| - | * [[Kostel svatého Mikuláše (Vršovice)|Kostel sv. Mikuláše]] z roku 1374, původně gotický kostel, [[baroko|barokně]] rekonstruovaný v roce 1704 a dále ještě několikrát upravovaný. Na jeho místě původně stála románská kaple Máří Magdaleny z roku | + | * [[Kostel svatého Mikuláše (Vršovice)|Kostel sv. Mikuláše]] z roku 1374, původně gotický kostel, [[baroko|barokně]] rekonstruovaný v roce 1704 a dále ještě několikrát upravovaný. Na jeho místě původně stála románská kaple Máří Magdaleny z roku 1028. |
* Budova občanské záložny na Vršovickém náměstí - Secesní stavba od arch. Balšánka z roku [[1911]] – dnešní Česká spořitelna | * Budova občanské záložny na Vršovickém náměstí - Secesní stavba od arch. Balšánka z roku [[1911]] – dnešní Česká spořitelna | ||
* [[Vršovický zámeček]] - tzv. Rangerka | * [[Vršovický zámeček]] - tzv. Rangerka | ||
Aktuální verze z 10. 6. 2015, 15:22
Vršovice jsou pražská čtvrť a katastrální území na jihovýchodě širšího centra, součást městské části i městského obvodu Praha 10. Sousedí se Strašnicemi, Vinohrady, Nuslemi a Michlí. Od roku 1885 byly městečkem, v letech 1902–1921 městem.
Obsah |
Historie
Osada Vršovice vznikla v souvislosti s osídlením údolí Botiče v době, kdy se na Vyšehradě usídlil první knížecí rod. Samotný název je poprvé zmiňován v roce 1088 v zakládající listině Vyšehradské kapituly, pod kterou osada spadala. Ves byla dále vlastněna dalšími majiteli. V roce 1311 - 1328 ji vlastnil Pražan Štuka a tehdy k ní patřil dvůr, vinice a rybářství v povodí Botiče. Ten prodal celou ves řádu německých rytířů v Praze. Ve vsi byla v té době tvrz u Botiče, která sloužila jako centrum hospodářského života Vršovic. Za vlády Karla IV. se svahy Bohdalce změnily na vinice. Vesnice byla pravděpodobně zasažena bitvou u Vyšehradu roku 1420 a stala se svědkem porážky císaře Zikmunda. Roku 1448 odtud také zaútočil pozdější český král Jiří z Poděbrad proti Vyšehradu a dobyl jej. V roce 1556 získal Vršovice Kašpar Granovský z Granova, který sloužil Ferdinandu I. jako sekretář. Granovští však posléze ves v dobrém stavu prodali panu Trčkovi z Lípy. Trčka však v době konfiskací (1620) přišel o majetek a vesnice i s tvrzí připadla Šternberkům a příbuzné rodině Paarů. V roce 1788 měla ves 70 chalup, avšak byla zatížena dluhy od svých majitelů, kteří v ní příliš nepobývali. Roku 1797 koupil Vršovice Jakub z Wimmerů a pro ves nastalo dobré období. Wimmer vlastnil i přilehlé Nusle, Záběhlice a několik dalších vesnic. Zaváděl moderní metody zemědělství, štěpařství, založil sady, vinice, dbal na rozvoj manufaktur a také štědře podporoval kulturu. V polovině 19. století vršovická tvrz zanikla a posledním aristokratem, který Vršovice vlastnil, byl hrabě Buquoy. Po něm byl dalším vlastníkem od roku 1858 A. Procházka, který je koupil za 320 tisíc zlatých, aby je jeho dědici prodali roku 1909 Občanské záložně. V roce 1885 byly Vršovice povýšeny na městec a v roce 1902 dokonce na město. Roku 1922 byly začleněny do Velké Prahy.
Vývoj počtu obyvatel
- 1840: 900 obyvatel
- 1860: 2 400 obyvatel
- 1900: 14 000 obyvatel
- začátek 21. století: 37 000 obyvatel
Spolky
- Dělnický spolek Kruh (1873) - pro podporu v případech „neschopnosti k práci“
- Obchodní grémium na pomoc zchudlým obchodníkům (1887)
- Spolek vzájemně se podporujících živnostníků (1895)
- Občanská záložna - Roku 1888 byla založena Občanská záložna. Kromě hospodářské činnosti plnila společenské funkce a přispívala k rozkvětu obce. Zasloužila se o výstavbu, veřejné osvětlení, zásobování obce pitnou vodou a podporovala kulturní a tělovýchovné organizace. V roce 1911 přistoupila záložna ke stavbě vlastní budovy.
Informace
Zajímavé budovy
- Husův sbor - moderní kostel Církve československé husitské z roku 1930 postavený podle projektu Karla Truksy jako první stavba v Praze z předpjatého betonu. Kostel byl vybudován v rekordním čase 9 měsíců a stojí na rohu Vršovického náměstí a Moskevské třídy. Jeho 26 metrů vysoká hranolovitá věž je stylizovaná do podoby lucerny a jejím autorem je Pavel Janák.
- Kostel sv. Václava na Čechově náměstí – vrcholné funkcionalistické dílo od architekta Josefa Gočára z let 1929 - 1930. Interiáry (oltáře) jsou od sochaře Čeňka Vosmíka.
- Kostel sv. Mikuláše z roku 1374, původně gotický kostel, barokně rekonstruovaný v roce 1704 a dále ještě několikrát upravovaný. Na jeho místě původně stála románská kaple Máří Magdaleny z roku 1028.
- Budova občanské záložny na Vršovickém náměstí - Secesní stavba od arch. Balšánka z roku 1911 – dnešní Česká spořitelna
- Vršovický zámeček - tzv. Rangerka
Sport
Vršovice jsou sídlem dvou známých fotbalových klubů SK Slavia Praha a Bohemians 1905.
Parky
- Heroldovy sady
- u nádraží Praha-Vršovice
- náměstí Sv. Čecha
- mezi ulicemi Bělocerkevská, 28. pluku a Konopišťská
Další fotografie
 Dům č. p. 582 na rohu ulic Kodaňská a Finská |
 Továrna Koh-i-noor |
 Budova Ministerstva životního prostředí u Vršovické ulice |
 Fotbalový stadion Slavie v Edenu |
 Kostel sv. Václava |
Literatura
- ŠPLÍCHAL, Bedřich. Paměti obce vršovické u Prahy : Vydané na oslavu povýšení obce této na město r. 1902. Praha : Městské zastupitelstvo, 1902. Dostupné online.
- ŠPLÍCHAL, Bedřich. Kostel sv. Mikuláše ve Vršovicích : K 900letému jubileu r. 1928. Praha : Občanská záložna, 1928. Dostupné online.
Externí odkazy
|
- http://www.praha10.cz/ - informace na stránkách obvodního úřadu
- Místopisné informace na mozek.cz
- Místopisné informace na serveru ministerstva vnitra
- Webkamera ve Vršovicích
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |