Paseky nad Jizerou
Z Multimediaexpo.cz
m (Nahrazení textu) |
(+ Vylepšení) |
||
| (Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze.) | |||
| Řádka 35: | Řádka 35: | ||
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1713. | První písemná zmínka o obci pochází z roku 1713. | ||
Obec byla patrně založena v 16. století, nejstarší záznam je však až z roku 1654.<ref name=historie /> Nejstarší částí byl Makov, kde byly již v té době sklářské hutě, a Havírna, kde se těžilo stříbro.<ref name=historie /> Postupem času ustupovaly lesy v okolí lidské činnosti a na nových pasekách se objevovaly další chalupy, jejichž obyvatelé byli namnoze tkalci.<ref name=historie /> Kameny z původně lesnatých ploch jsou soustředěny do dnes již zarostlých hromad.<ref name=historie /> | Obec byla patrně založena v 16. století, nejstarší záznam je však až z roku 1654.<ref name=historie /> Nejstarší částí byl Makov, kde byly již v té době sklářské hutě, a Havírna, kde se těžilo stříbro.<ref name=historie /> Postupem času ustupovaly lesy v okolí lidské činnosti a na nových pasekách se objevovaly další chalupy, jejichž obyvatelé byli namnoze tkalci.<ref name=historie /> Kameny z původně lesnatých ploch jsou soustředěny do dnes již zarostlých hromad.<ref name=historie /> | ||
| - | [[ | + | [[File:Paseky, Famberka, 116.jpg|thumb|220px|Chaloupka č. p. 116]] |
| - | V roce 1789 byl postaven kostel a roku 1791 byla v Pasekách zahájena pravidelná školní výuka. V místní škole učili národní buditelé kantor | + | V roce 1789 byl postaven kostel a roku 1791 byla v Pasekách zahájena pravidelná školní výuka. V místní škole učili národní buditelé kantor Josef Šimůnek a jeho pomocník Věnceslav Metelka (1807–1867), kteří se stali iniciátory bohatého hudebního, divadelního, literárního a vůbec kulturního života obce. Věnceslav Metelka se jako samouk vyučil houslařem a založil rodovou houslařskou tradici, z níž vzešla takzvaná Krkonošská houslařská škola, dosud ve světě živá v rodech Pilařů, Špidlenů a Vedralů. Po druhé světové válce na čas oživil hudební tradici pasecký učitel houslí [[František Vedral]], ale koncem padesátých let kapela i ochotnické divadlo zanikly. V roce 1980 vzniklo při kostele pěvecké sdružení Svatováclavský sbor, které má nyní přes 30 členů a od roku 1990 pořádá každoročně Pasecké hudební slavnosti; v orchestru sboru účinkují převážně profesionální hudebníci. |
Obec je dějištěm realistického románu [[Karel Václav Rais|Karla Václava Raise]] [[Zapadlí vlastenci]]. Děj je zasazen do 40. let 19. století a Paseky jsou v něm přejmenovány na [[Pozdětín]], Rais při tvorbě čerpal z Metelkových pamětí, ceněného díla lidového písmáctví. | Obec je dějištěm realistického románu [[Karel Václav Rais|Karla Václava Raise]] [[Zapadlí vlastenci]]. Děj je zasazen do 40. let 19. století a Paseky jsou v něm přejmenovány na [[Pozdětín]], Rais při tvorbě čerpal z Metelkových pamětí, ceněného díla lidového písmáctví. | ||
V největším rozkvětu byly Paseky v roce 1869, kdy zde bylo evidováno 212 domů s popisnými čísly a 1710 obyvatel.<ref name=historie /> Poté osídlení pomalu opět ustupovalo. Přestože osídlení Pasek bylo vždy téměř výhradně české, po [[Mnichovská dohoda|Mnichovské dohodě]] byly jako součást [[Sudety|Sudet]] připojeny k Německu.<ref name=historie /> I když se obyvatelů Pasek přímo nedotkl ani poválečný [[odsun Němců]], došlo k masovému úbytku stálých obyvatel a většinu chalup skoupili rekreanti.<ref name=historie /> Louky v péči státního statku byly zčásti poškozovány těžkou mechanizací, zčásti zanedbány.<ref name=historie /> V roce 1979 byla v Pasekách zrušena i škola.<ref name=historie /> | V největším rozkvětu byly Paseky v roce 1869, kdy zde bylo evidováno 212 domů s popisnými čísly a 1710 obyvatel.<ref name=historie /> Poté osídlení pomalu opět ustupovalo. Přestože osídlení Pasek bylo vždy téměř výhradně české, po [[Mnichovská dohoda|Mnichovské dohodě]] byly jako součást [[Sudety|Sudet]] připojeny k Německu.<ref name=historie /> I když se obyvatelů Pasek přímo nedotkl ani poválečný [[odsun Němců]], došlo k masovému úbytku stálých obyvatel a většinu chalup skoupili rekreanti.<ref name=historie /> Louky v péči státního statku byly zčásti poškozovány těžkou mechanizací, zčásti zanedbány.<ref name=historie /> V roce 1979 byla v Pasekách zrušena i škola.<ref name=historie /> | ||
| - | [[ | + | |
| + | [[File:Paseky, Na Buďárce, restaurace, muzeum a kostel.jpg|thumb|220px|Centrum obce: vlevo restaurace a penzion Na Buďárce, sídlo pošty a obecního úřadu. Vpravo Památník zapadlých vlastenců v bývalé faře, za ním kostel svatého Václava. ]] | ||
Tělocvičná jednota [[Sokol (spolek)|Sokol]] byla v Pasekách založena roku 1896. V letech 1936–1938 byla s pomocí družebního [[Malá Strana|malostranského]] Sokola vybudována sokolovna, která se po druhé světové válce stala i místním kulturním střediskem. V lesíku u sokolovny bylo vybudováno i přírodní divadlo. Vyvrcholením činnosti byl první a zároveň poslední ročník týdenního hudebního a divadelního Paseckého festivalu v roce 1952, poté komunistický režim činnost Sokola zastavil a došlo k všeobecnému úpadku života obce. Sokolovna shořela roku 1967, kdy ji měla v pronájmu armáda. V současné době (2008) má místní TJ Sokol přes 100 členů a zabývá se sportovními, hudebními i turistickými aktivitami, pořádá dětské letní tábory, podílí se na úklidu obce atd. | Tělocvičná jednota [[Sokol (spolek)|Sokol]] byla v Pasekách založena roku 1896. V letech 1936–1938 byla s pomocí družebního [[Malá Strana|malostranského]] Sokola vybudována sokolovna, která se po druhé světové válce stala i místním kulturním střediskem. V lesíku u sokolovny bylo vybudováno i přírodní divadlo. Vyvrcholením činnosti byl první a zároveň poslední ročník týdenního hudebního a divadelního Paseckého festivalu v roce 1952, poté komunistický režim činnost Sokola zastavil a došlo k všeobecnému úpadku života obce. Sokolovna shořela roku 1967, kdy ji měla v pronájmu armáda. V současné době (2008) má místní TJ Sokol přes 100 členů a zabývá se sportovními, hudebními i turistickými aktivitami, pořádá dětské letní tábory, podílí se na úklidu obce atd. | ||
Od roku 1888 v Pasekách působí také [[sbor dobrovolných hasičů]]. V minulosti místní hasiči pořádali bály a hráli i ochotnické divadlo v hospodě U Soukupů, později v hostinci U Houslařů. V roce 1931 utvořili hasiči z Havírny samostatný sbor. | Od roku 1888 v Pasekách působí také [[sbor dobrovolných hasičů]]. V minulosti místní hasiči pořádali bály a hráli i ochotnické divadlo v hospodě U Soukupů, později v hostinci U Houslařů. V roce 1931 utvořili hasiči z Havírny samostatný sbor. | ||
Od roku 1976 do roku 1990 nebyly Paseky samostatnou obcí, ale součástí [[Rokytnice nad Jizerou]].<ref name=historie /> V roce 1991 se Paseky přihlásily do [[Program obnovy venkova|Programu obnovy venkova]] a v rámci tohoto programu byl vypracován a schválen Územní plán sídelního útvaru Paseky nad Jizerou.<ref name=historie /> | Od roku 1976 do roku 1990 nebyly Paseky samostatnou obcí, ale součástí [[Rokytnice nad Jizerou]].<ref name=historie /> V roce 1991 se Paseky přihlásily do [[Program obnovy venkova|Programu obnovy venkova]] a v rámci tohoto programu byl vypracován a schválen Územní plán sídelního útvaru Paseky nad Jizerou.<ref name=historie /> | ||
V obci jsou podniky Dřevovýroba FUKNER s. r. o., výrobce kartonových a lepenkových obalů EMBA s. r. o. a ovčí farma Zvonice.<ref name=historie>[http://www.paseky.cz/historie.php Paseky nad Jizerou, historie a současnost], web obce</ref> | V obci jsou podniky Dřevovýroba FUKNER s. r. o., výrobce kartonových a lepenkových obalů EMBA s. r. o. a ovčí farma Zvonice.<ref name=historie>[http://www.paseky.cz/historie.php Paseky nad Jizerou, historie a současnost], web obce</ref> | ||
| - | Místní historii se věnuje Muzeum zapadlých vlastenců v budově bývalé fary, vedle kostela svatého Václava a naproti restauraci Na Buďárce. Muzeum se věnuje činnosti houslaře a [[písmák]]a | + | Místní historii se věnuje Muzeum zapadlých vlastenců v budově bývalé fary, vedle kostela svatého Václava a naproti restauraci Na Buďárce. Muzeum se věnuje činnosti houslaře a [[písmák]]a Věnceslava Metelky (1807–1867) i spisovatele [[Karel Václav Rais|Karla Václava Raise]], životu zdejších horalů v 19. století, houslařství a tkalcovství. Památník byl zřízen roku 1958 v přízemních místnostech fary, roku 1975 byl rekonstruován podle scénáře PhDr. [[Jaromír Jech|Jaromíra Jecha]], znalce a vydavatele Metelkova díla. Roku 1978 byla expozice rozšířena do horního patra. Muzeum v současné době spadá pod Správu Krkonošského národního parku. |
== Popis == | == Popis == | ||
| - | [[ | + | [[File:Paseky, hřbitov.jpg|thumb|220px|Pasecký hřbitov s výhledem na [[Rokytnice nad Jizerou|Rokytnici]] a [[Krkonoše]]]] |
Obec je tvořena několika osadami a množstvím horských chalup rozesetých po stráních. Celou obec zahrnuje jedno [[katastrální území]]. Základní sídelní jednotky jsou v obci statisticky evidovány tři: Paseky nad Jizerou, Havírna a Makov. Havírna je pás osídlení v údolí Havírenského potoka, jižně od vrchu Hromovka a severně od vrchu Mechovice (803 m n. m.), a sestává ze sídelních lokalit Za Vrškem, Na Piavě, Lomička, Suchá atd. Makov je osídlení v jižní části obce, v údolí Makovského potoka. Severozápadní část obce, s několika [[lyžařský vlek|lyžařskými vleky]] a [[sjezdovka|sjezdovkami]], se nazývá Hořensko, a seskupení chalup na východním úbočí kopce Javorníka (822 m n. m.) se jmenuje Tomšov. Při silnici nedaleko Tomšova stojí dávná hospůdka Na Perlíčku neboli Na Prdku. K obci patří i lesnatá oblast (s převážně smrkovými lesy) severně od Havírny, s kopci Hromovka (916 m n. m.), Bílá skála (nedaleký vrchol 957 m n. m., web obce udává 964 m n. m.) a Kapradník (910 m n. m.) a osadou Zabyly v údolí [[Jizera (řeka)|Jizery]]. Nejnižším bodem území obce je hladina Jizery, 476 m n. m. | Obec je tvořena několika osadami a množstvím horských chalup rozesetých po stráních. Celou obec zahrnuje jedno [[katastrální území]]. Základní sídelní jednotky jsou v obci statisticky evidovány tři: Paseky nad Jizerou, Havírna a Makov. Havírna je pás osídlení v údolí Havírenského potoka, jižně od vrchu Hromovka a severně od vrchu Mechovice (803 m n. m.), a sestává ze sídelních lokalit Za Vrškem, Na Piavě, Lomička, Suchá atd. Makov je osídlení v jižní části obce, v údolí Makovského potoka. Severozápadní část obce, s několika [[lyžařský vlek|lyžařskými vleky]] a [[sjezdovka|sjezdovkami]], se nazývá Hořensko, a seskupení chalup na východním úbočí kopce Javorníka (822 m n. m.) se jmenuje Tomšov. Při silnici nedaleko Tomšova stojí dávná hospůdka Na Perlíčku neboli Na Prdku. K obci patří i lesnatá oblast (s převážně smrkovými lesy) severně od Havírny, s kopci Hromovka (916 m n. m.), Bílá skála (nedaleký vrchol 957 m n. m., web obce udává 964 m n. m.) a Kapradník (910 m n. m.) a osadou Zabyly v údolí [[Jizera (řeka)|Jizery]]. Nejnižším bodem území obce je hladina Jizery, 476 m n. m. | ||
Obec sousedí na západě s obcemi [[Zlatá Olešnice]] a [[Kořenov]] (k. ú. [[Rejdice]], [[Příchovice (Kořenov)|Příchovice]] a [[Polubný]]), na severozápadě Jizerou s územím města [[Harrachov]], na východě Jizerou s územím města [[Rokytnice nad Jizerou]] (k. ú. [[Dolní Rokytnice]]), na jihu s územím města [[Vysoké nad Jizerou]] (k. ú. [[Sklenařice]]) a města [[Jablonec nad Jizerou]]. | Obec sousedí na západě s obcemi [[Zlatá Olešnice]] a [[Kořenov]] (k. ú. [[Rejdice]], [[Příchovice (Kořenov)|Příchovice]] a [[Polubný]]), na severozápadě Jizerou s územím města [[Harrachov]], na východě Jizerou s územím města [[Rokytnice nad Jizerou]] (k. ú. [[Dolní Rokytnice]]), na jihu s územím města [[Vysoké nad Jizerou]] (k. ú. [[Sklenařice]]) a města [[Jablonec nad Jizerou]]. | ||
== Pamětihodnosti == | == Pamětihodnosti == | ||
| - | [[ | + | [[File:Paseky, Za Vrškem, svatý Jan.jpg|thumb|220px|Svatý Jan Nepomucký Za Vrškem]] |
* lidové přízemní roubené chalupy vysockého typu; některé z nich jsou zapsané v seznamu kulturních památek | * lidové přízemní roubené chalupy vysockého typu; některé z nich jsou zapsané v seznamu kulturních památek | ||
* kostel svatého Václava, barokní z roku 1789 | * kostel svatého Václava, barokní z roku 1789 | ||
| Řádka 75: | Řádka 76: | ||
== Reference == | == Reference == | ||
| + | <references/> | ||
== Externí odkazy == | == Externí odkazy == | ||
* [http://www.paseky.cz Paseky nad Jizerou], web obce | * [http://www.paseky.cz Paseky nad Jizerou], web obce | ||
Aktuální verze z 7. 8. 2015, 21:14
Paseky nad Jizerou jsou horská obec v okrese Semily, kraj Liberecký, na pomezí Jizerských hor a Krkonoš, na pravé straně Jizerského dolu. Ke dni 28. 8. 2006 zde bylo evidováno 251 obyvatel; množství chalup a dalších objektů slouží dnes rekreačnímu pobytu. Severní část území obce patří do Krkonošského národního parku, jižní část včetně hlavních sídelních celků do CHKO Jizerské hory.
Obsah |
Historie
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1713. Obec byla patrně založena v 16. století, nejstarší záznam je však až z roku 1654.[1] Nejstarší částí byl Makov, kde byly již v té době sklářské hutě, a Havírna, kde se těžilo stříbro.[1] Postupem času ustupovaly lesy v okolí lidské činnosti a na nových pasekách se objevovaly další chalupy, jejichž obyvatelé byli namnoze tkalci.[1] Kameny z původně lesnatých ploch jsou soustředěny do dnes již zarostlých hromad.[1]
V roce 1789 byl postaven kostel a roku 1791 byla v Pasekách zahájena pravidelná školní výuka. V místní škole učili národní buditelé kantor Josef Šimůnek a jeho pomocník Věnceslav Metelka (1807–1867), kteří se stali iniciátory bohatého hudebního, divadelního, literárního a vůbec kulturního života obce. Věnceslav Metelka se jako samouk vyučil houslařem a založil rodovou houslařskou tradici, z níž vzešla takzvaná Krkonošská houslařská škola, dosud ve světě živá v rodech Pilařů, Špidlenů a Vedralů. Po druhé světové válce na čas oživil hudební tradici pasecký učitel houslí František Vedral, ale koncem padesátých let kapela i ochotnické divadlo zanikly. V roce 1980 vzniklo při kostele pěvecké sdružení Svatováclavský sbor, které má nyní přes 30 členů a od roku 1990 pořádá každoročně Pasecké hudební slavnosti; v orchestru sboru účinkují převážně profesionální hudebníci. Obec je dějištěm realistického románu Karla Václava Raise Zapadlí vlastenci. Děj je zasazen do 40. let 19. století a Paseky jsou v něm přejmenovány na Pozdětín, Rais při tvorbě čerpal z Metelkových pamětí, ceněného díla lidového písmáctví. V největším rozkvětu byly Paseky v roce 1869, kdy zde bylo evidováno 212 domů s popisnými čísly a 1710 obyvatel.[1] Poté osídlení pomalu opět ustupovalo. Přestože osídlení Pasek bylo vždy téměř výhradně české, po Mnichovské dohodě byly jako součást Sudet připojeny k Německu.[1] I když se obyvatelů Pasek přímo nedotkl ani poválečný odsun Němců, došlo k masovému úbytku stálých obyvatel a většinu chalup skoupili rekreanti.[1] Louky v péči státního statku byly zčásti poškozovány těžkou mechanizací, zčásti zanedbány.[1] V roce 1979 byla v Pasekách zrušena i škola.[1]
Tělocvičná jednota Sokol byla v Pasekách založena roku 1896. V letech 1936–1938 byla s pomocí družebního malostranského Sokola vybudována sokolovna, která se po druhé světové válce stala i místním kulturním střediskem. V lesíku u sokolovny bylo vybudováno i přírodní divadlo. Vyvrcholením činnosti byl první a zároveň poslední ročník týdenního hudebního a divadelního Paseckého festivalu v roce 1952, poté komunistický režim činnost Sokola zastavil a došlo k všeobecnému úpadku života obce. Sokolovna shořela roku 1967, kdy ji měla v pronájmu armáda. V současné době (2008) má místní TJ Sokol přes 100 členů a zabývá se sportovními, hudebními i turistickými aktivitami, pořádá dětské letní tábory, podílí se na úklidu obce atd. Od roku 1888 v Pasekách působí také sbor dobrovolných hasičů. V minulosti místní hasiči pořádali bály a hráli i ochotnické divadlo v hospodě U Soukupů, později v hostinci U Houslařů. V roce 1931 utvořili hasiči z Havírny samostatný sbor. Od roku 1976 do roku 1990 nebyly Paseky samostatnou obcí, ale součástí Rokytnice nad Jizerou.[1] V roce 1991 se Paseky přihlásily do Programu obnovy venkova a v rámci tohoto programu byl vypracován a schválen Územní plán sídelního útvaru Paseky nad Jizerou.[1] V obci jsou podniky Dřevovýroba FUKNER s. r. o., výrobce kartonových a lepenkových obalů EMBA s. r. o. a ovčí farma Zvonice.[1] Místní historii se věnuje Muzeum zapadlých vlastenců v budově bývalé fary, vedle kostela svatého Václava a naproti restauraci Na Buďárce. Muzeum se věnuje činnosti houslaře a písmáka Věnceslava Metelky (1807–1867) i spisovatele Karla Václava Raise, životu zdejších horalů v 19. století, houslařství a tkalcovství. Památník byl zřízen roku 1958 v přízemních místnostech fary, roku 1975 byl rekonstruován podle scénáře PhDr. Jaromíra Jecha, znalce a vydavatele Metelkova díla. Roku 1978 byla expozice rozšířena do horního patra. Muzeum v současné době spadá pod Správu Krkonošského národního parku.
Popis
Obec je tvořena několika osadami a množstvím horských chalup rozesetých po stráních. Celou obec zahrnuje jedno katastrální území. Základní sídelní jednotky jsou v obci statisticky evidovány tři: Paseky nad Jizerou, Havírna a Makov. Havírna je pás osídlení v údolí Havírenského potoka, jižně od vrchu Hromovka a severně od vrchu Mechovice (803 m n. m.), a sestává ze sídelních lokalit Za Vrškem, Na Piavě, Lomička, Suchá atd. Makov je osídlení v jižní části obce, v údolí Makovského potoka. Severozápadní část obce, s několika lyžařskými vleky a sjezdovkami, se nazývá Hořensko, a seskupení chalup na východním úbočí kopce Javorníka (822 m n. m.) se jmenuje Tomšov. Při silnici nedaleko Tomšova stojí dávná hospůdka Na Perlíčku neboli Na Prdku. K obci patří i lesnatá oblast (s převážně smrkovými lesy) severně od Havírny, s kopci Hromovka (916 m n. m.), Bílá skála (nedaleký vrchol 957 m n. m., web obce udává 964 m n. m.) a Kapradník (910 m n. m.) a osadou Zabyly v údolí Jizery. Nejnižším bodem území obce je hladina Jizery, 476 m n. m. Obec sousedí na západě s obcemi Zlatá Olešnice a Kořenov (k. ú. Rejdice, Příchovice a Polubný), na severozápadě Jizerou s územím města Harrachov, na východě Jizerou s územím města Rokytnice nad Jizerou (k. ú. Dolní Rokytnice), na jihu s územím města Vysoké nad Jizerou (k. ú. Sklenařice) a města Jablonec nad Jizerou.
Pamětihodnosti
- lidové přízemní roubené chalupy vysockého typu; některé z nich jsou zapsané v seznamu kulturních památek
- kostel svatého Václava, barokní z roku 1789
- krucifix na hřbitově u kostela, z roku 1825
- socha svatého Jana Nepomuckého v Makově u staré školy, barokní z počátku 18. století, poblíž Boží muka
- socha svatého Jana Nepomuckého v Hořensku, barokní z počátku 18. století
- socha svatého Jana Nepomuckého Za Vrškem, barokní z počátku 18. století
- socha P. Marie (1903) a socha P. Marie bolestné (Pieta) (1902) poblíž středu obce
- replika kapličky Nejsvětější Trojice v lokalitě Na Kopci (při Planýrce, u Havírny)
- makovský vodní mlýn
- roubená škola z 18. století
- krucifix nad domem č. p. 90
- Krkonošské muzeum – Památník zapadlých vlastenců v budově bývalé fary
Turistika
Ubytování
Tradiční průmysl je již v Pasekách utlumen a hlavním předmětem podnikání je zimní i letní turistický ruch. Ubytování hotelového typu nabízejí pension U Sadílků,hotel Albert, penzion Na Buďárce (sídlo pošty a obecního úřadu), ubytovna TJ Sokol, ubytovna Pragovka a hostinec Na Perlíčku neboli Na Prdku, ale ubytování v soukromí nabízí na obecních stránkách i přes 15 majitelů chalup.
Lyžařské středisko
Na území obce je 7 lyžařských vleků. Dva souběžné vleky (D1 a D2) o délce 1160 metrů (převýšení 220 až 240 metrů) vedou od parkoviště v údolí Makovského potoka do stráně Hořenska (červené sjezdovky Víťova a Strýčkova a modré Prdecká magistrála a Potůček), s nimi je souběžný další vlek (D4, Pizar s. r. o.) o délce 750 metrů, začínající ve vyšší poloze, u hostince U Hermíny, (s červenými sjezdovkami Jindrovka I a II a modrými Turistická a Superturistická; červená Strýčkova sjezdovka je společná všem třem vlekům). Dva krátké vleky (D5 a D7, délka 280 a 100 metrů) se nacházejí v sousedství Superturistické sjezdovky. Dva kratší vleky (D3 a D6, délka 232 a 120 metrů) obsluhují modrou sjezdovku Johanka. Z pěti veřejně inzerovaných vleků jsou tři (D1 až D3) obecní a dva (D4 a D5) vlastní Pizár, s. r. o.[1]
Turistické trasy
Staré cesty mají tradiční názvy: Planýrka vede po vrstevnici po úbočí Jizery a je značena modrou turistickou značkou, podél Planýrky se nacházejí skupinky chalup s názvy Na Kopci a Na Boře. Buďárka vede od Rokytnice do Hořenska a v části je značena zelenou turistickou značkou. Od Hvězdy ke Kapradníku vede Rovná cesta, od Rejdic ke Kapradníku Rejdická cesta, z Tesařova kolem Hromovky k Havírně cesta Farmberka, souběžně o něco níže Údolní cesta, od Hromovky k Zabylám Zabylská pěšina, Po tradiční cestě Planýrce prochází obcí zhruba severojižním směrem modře značená pěší trasa KČT č. 1823 z Vysokého nad Jizerou do Dolního Kořenova, z jihovýchodu na severozápad zčásti po cestě Buďárce zeleně značená trasa č. 4270 z Jablonce nad Jizerou k hostinci Na Perlíčku (Na Prdku). Po silničce na západním okraji obce vede od Jablonce nad Jizerou směrem do Příchovic kolem hostince Na Perlíčku žlutě značená trasa č. 7219. V severozápadní lesnaté části protíná území obce ještě zeleně značená trasa č. 3978 od Příchovic do Dolního Kořenova. Některé z pěších tras jsou na směrovkách a mapách označeny jako vhodné i pro běžkaře. Do obce zasahují dva systémy značení cyklotras, cyklostrasy KČT a cyklotrasy Správy KRNAP. Cyklotrasa KRNAP č. 3 prochází mohutným obloukem celé území Pasek: nejprve od Kořenova (Na Mýtě) po Planýrce a pak zpět kolem Perlíčku a Bosny a po Famberce do Kořenova. Cyklotrasa KČT č. 22 vede po Planýrce spoelčně s cyklotrasou KRNAP č. 3, z Makova ale pokračuje údolím Makovského potoka směrem do Rokytnice. Zhruba souběžně se žlutou pěší trasou č. 7219 je červeným pásovým značením vybavena cyklotrasa KČT č. 3018 (dříve 4170). Z křižovatky Planýrky a Buďárky vede po Buďárce modré pásové značení cyklotrasy KČT č. 3085, nejprve souběžně se zeleně značenou pěší trasou č. 4270, pak po Famberce společně s trasou KRNAP č. 3.
Reference
- ↑ 1,00 1,01 1,02 1,03 1,04 1,05 1,06 1,07 1,08 1,09 1,10 1,11 1,12 Paseky nad Jizerou, historie a současnost, web obce
Externí odkazy
- Paseky nad Jizerou, web obce
- Památník zapadlých vlastenců, Správa KRNAP
- Lyžařské středisko Paseky nad Jizerou
- Pizár s. r. o., provozovatel části lyžařského střediska
- Paseky nad Jizerou, web pensionu U Sadílků
|
| Města a obce okresu Semily |
|---|
|
Bělá • Benecko • Benešov u Semil • Bozkov • Bradlecká Lhota • Bukovina u Čisté • Bystrá nad Jizerou • Čistá u Horek • Háje nad Jizerou • Harrachov • Holenice • Horka u Staré Paky • Horní Branná • Hrubá Skála • Chuchelna • Jablonec nad Jizerou • Jesenný • Jestřabí v Krkonoších • Jilemnice • Kacanovy • Karlovice • Klokočí • Košťálov • Kruh • Ktová • Levínská Olešnice • Libštát • Lomnice nad Popelkou • Loučky • Martinice v Krkonoších • Mírová pod Kozákovem • Modřišice • Mříčná • Nová Ves nad Popelkou • Ohrazenice • Olešnice • Paseky nad Jizerou • Peřimov • Poniklá • Přepeře • Příkrý • Radostná pod Kozákovem • Rakousy • Rokytnice nad Jizerou • Roprachtice • Rovensko pod Troskami • Roztoky u Jilemnice • Roztoky u Semil • Semily • Slaná • Stružinec • Studenec • Svojek • Syřenov • Tatobity • Troskovice • Turnov • Veselá • Víchová nad Jizerou • Vítkovice • Všeň • Vyskeř • Vysoké nad Jizerou • Záhoří • Žernov |
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |