Velkoměsto

Z Multimediaexpo.cz

Aktuální verze z 26. 2. 2016, 13:22

Informace uvedené v tomto článku je potřeba ověřit.   Prosíme, pomozte vylepšit tento článek doplněním věrohodných zdrojů.

Londýn, město, které mělo 1 000 000 obyvatel již v 19. století

Praha, největší velkoměsto České republiky

New York, největší velkoměsto Spojených států amerických

Šanghaj, největší čínské velkoměsto

Za velkoměsto se považuje město, které má více než 100 000 obyvatel.^[1] Velkoměsta jsou zpravidla kulturními, ekonomickými i politickými centry zemí a regionů.

Výskyt

V České republice

V šesti českých velkoměstech žije více než jedna pětina (22,6 %) obyvatelstva. Dlouhodobě je výrazně největším českým velkoměstem Praha, k lednu 2011 s 1 288 696 obyvateli. S odstupem následuje Brno (404 626) a Ostrava (311 268), pak Plzeň (171 236), Liberec (104 941) a Olomouc (101 890).

Podle věkové struktury obyvatel je nejstarším velkoměstem Praha a nejmladším Ostrava.^[2]

V Evropě

Evropská velkoměsta vznikala v době průmyslové revoluce v 19. století a rychle se rozrůstala až do poloviny století minulého, od této doby již k nárůstu nedochází. V mnoha městech západní Evropy od poloviny 20. století existují národnostní menšiny, většinou přistěhovalců z rozvojových zemí. Jejich počet se neustále zvyšuje, což způsobuje zhoršování ekonomické ale i bezpečnostní situace ve městech.

V Americe

V USA existuje asi 15 měst, která mají přes 1 milion obyvatel, přesto samy nejsou ani hlavními městy států, ke kterým náležejí. Protože na rozdíl od Evropy tam populace přibývá, tato města se tak neustále rozšiřují a propojují se dohromady, vzniká tak souvislá městská krajina (východní pobřeží USA, okolí Los Angeles). Obdobná situace je i v Jižní Americe, tam se města rozrůstají ale hlavně díky přistěhovalectví venkovanů, vznikají tak ještě větší celky než v USA.

V Asii

Ve východní Asii dochází od začátku 90. let minulého století k ohromnému rozvoji velkoměst, města jako např. Šanghaj nebo Tokio mají desítky milionů obyvatel a mnoho nových budov, staví se zde nejvyšší mrakodrapy na světě (Taipei 101, Petronas Towers). Přistěhovalectví z venkova zde hraje hlavní roli, nejvíce pak v Číně, Indii, Indonésii a Malajsii.

Naproti tomu v západní Asii, v Indii a Íránu je životní úroveň nízká, města trpí velkým přelidněním, kolem nich vznikají chudá předměstí, kde žijí hlavně přistěhovalci z venkova. Tato města nedostávají tolik investic, jako ta na východě, navíc díky vysokému přírůstku obyvatel a vidinou práce u venkovanů se enormně rozrůstají (Bombaj, Dillí, Isfahán, Teherán), čímž se špatné podmínky ještě zhoršují.

Na Blízkém východě

Objev ropy v 30. letech minulého století, založení OPECu v 70. letech minulého století a následné zbohatnutí zemí Arabského poloostrova vedlo k přeměně měst, jako např. Dubaje či Rijádu v moderní milionová velkoměsta s vysokou životní a kulturní úrovní. Naproti tomu blíže ke Středozemnímu moři existují velkoměsta chudší (Káhira, Gíza), která mají ohromné problémy se znečištěním a hlukem.

Statistika

Podle serveru citymayors.com:

• je na světě 725 velkoměst
• 363, tedy polovinu z nich, má prvních 6 z 194 zemí s nejvíce velkoměsty (Čína, Indie, USA, Německo, Brazílie a Mexiko).
• ze 194 zemí světa
  • 64 zemí nemá ani jedno velkoměsto.
  • 130 zemí má alespoň jedno velkoměsto, z toho
    • 67 zemí má pouze jedno, většinou hlavní město
    • 63 zemí má více než jedno

Země s nejvíce velkoměsty

Zdroj [1]

Nejvíce velkoměst na světě má Čína, a sice 160. Z toho cca 150 přes milion obyvatel v metropolitní oblasti a 130 přes milion obyvatel uvnitř hranic města.^[3]

Související články

• Město
• Metropole
• Souměstí
• Megalopolis
• Aglomerace

Reference

1. ↑ Velikostní struktura obcí, czso.cz
2. ↑ Vývoj obyvatelstva ve městech v letech 1961-2001, czso.cz
3. ↑ The largest cities in the world and their mayors: Countries listed in alphabetical order A to D