Trolejbus

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)

Aktuální verze z 11. 4. 2023, 08:48

Trolejbus Škoda 14TrM v klasickém teplickém nátěru Veolia Transport Teplice

Elektromote, nejstarší trolejbus světa, který byl v provozu v roce 1882 v Berlíně

Model trolejbusu, který jezdil od července 1901 do září 1904 po 2,8 km dlouhé trase v Königsteinu. Zkonstruoval a provozoval jej Max Schiemann z Drážďan.

Trolejbus je specializovaný dopravní prostředek, který je zároveň silniční vozidlo (druh motorového vozidla) i drážní vozidlo. Vzhledově je podobný autobusu, liší se však svým pohonem, jímž je namísto naftového vznětového spalovacího motoru elektromotor, k jehož pohonu je vždy potřebný elektrický proud přiváděný prostřednictvím dvou trolejových kladek respektive dvou tyčových sběračů z vrchního trolejového vedení (obvykle se jedná o stejnosměrný elektrický proud). Jsou vyráběny také trolejbusy hybridní trolejbusy (duobusy) s hybridním pohonem, což jim umožňuje i jízdu v úsecích nebo trasách bez trolejového vedení. Trolejbusy se až na výjimky používají v rámci městské hromadné dopravy, ve městech a příměstských oblastech. Meziměstská trolejbusová trať existuje například mezi městy Simferopol a Jalta na Ukrajině.

Obsah

1 Vznik a vývoj
2 Výhody a nevýhody
- 2.1 Výhody
- 2.2 Nevýhody
3 Technický princip trolejbusu
4 Rozdíl mezi karoserií autobusu a trolejbusu
5 Trolejbusy v Česku
- 5.1 Legislativa
- 5.2 Výroba trolejbusů v Česku
6 Reference
7 Související články
8 Externí odkazy

Vznik a vývoj

Moderní trolejbus ve Vancouveru

Trolejbusy vznikly v roce 1882 jako autobus s elektrickou trakcí, návrháři se snažili vymyslet kompromis mezi oběma koncepcemi. Trolejbusová doprava byla v největším rozkvětu v polovině 20. století, po několika desetiletích útlumu prochází od konce 20. století mírnou renesancí.

Výhody a nevýhody

Výhody

ekologičnost (vymístění zdroje emisí z nevhodných lokalit, např. stísněná centra měst, lázně apod.)
na rozdíl od autobusu spotřebovává energii pouze během jízdy
větší cestovní komfort (menší vibrace) než u autobusu
lepší jízdní vlastnosti (akcelerace a jízda do stoupání) než u autobusu
lepší manévrovatelnost než u tramvaje
nižší náklady na zřizování nových tratí než u tramvají

Nevýhody

závislost na trolejovém vedení (výjimky: provoz na akumulátorové baterie, provoz na dieselagregát, provoz na setrvačník)
závislost na elektrickém proudu
oproti tramvajím nižší přepravní kapacita
přísnější technické a právní podmínky provozování trolejbusové dopravy, než u autobusové

Technický princip trolejbusu

Různé trolejbusy na konečné v Plzni

Elektrický stejnosměrný proud přivádějí do vozidla a odvádí z vozidla dva tyčové sběrače respektive kladky (jeden sběrač proud přivádí a druhý sběrač proud odvádí zpět). Přes hlavní vypínač a statický měnič prochází do elektrických regulačních obvodů (tzv. elektrické výzbroje), jejichž úkolem je definovaným způsobem měnit elektrické napětí a proud, tak aby trolejbus byl schopen pohybu. Elektrická regulace pohonu byla u stejnosměrných motorů dříve konstruována jakožto odporová, zbytková energie se mařila v odpornících za vzniku odpadního tepla (v Československu až do typu 9Tr). Od modernizovaného typu 9TrHT dále je regulace prováděna několika tyristory, který fázovou regulací mění efektivní hodnotu trakčního napětí a tím i mění množství elektrické energie přiváděné do motorů. Moderní regulace tyristorová je energeticky mnohem úspornější, než původní regulace odporová, která je morálně zastaralá. Regulaci napětí provádí specializované silnoproudé elektronické obvody vozidla, které ovládá řidič pomocí akceleračního pedálu (podobně jako je tomu v tramvaji či v automobilu). Regulované napětí a proud je přiveden do trakčního motoru, který přes mechanické ozubené převody pohání nápravu a kola. Trolejbusy bývají vybaveny zpravidla jedním trakčním stejnosměrným elektromotorem. Kloubový typ Škoda 15Tr má trakční elektromotory dva, jeden je umístěn na prostřední, druhý pak na zadní nápravě. Řešení se dvěma motory je nesmírně výhodné při jízdě do kopců, nebo při sněhu a náledí. Kromě 15Tr je podobně řešený i nízkopodlažní trolejbus 22Tr. Trolejbus je vybaven také pomocnými pohony, což bývají malé elektromotory pohánějící vzduchový kompresor, eventuálně další zařízení. Kompresor stlačuje vzuch pro pohon brzd, pneumatické odpružení vozidla, pro pohony dveří atd.

Rozdíl mezi karoserií autobusu a trolejbusu

Na levé straně trolejbus Škoda 14TrM, na pravé nízkopodlažní trolejbus Solaris Trollino 12 (Opava)

Autobus a trolejbus se z hlediska karoserie velmi podobají, přesto se dlouhá léta vyráběly v odlišných karoseriích. Každé z vozidel má totiž svá specifika. Autobus potřebuje v jednom místě (většinou v zadní části) velký prostor pro rozměrný spalovací motor a převodovku, proto musí mít vysoko umístěnou podlahu nebo nějaký vyhrazený „box“ v místě, kde se nachází motor s převodovkou. Trolejbus spíše potřebuje více prostor rozložených po celé délce vozu. V blízkosti stanoviště řidiče musí být dostatek místa pro množství elektroinstalace nutné k řízení vozidla. U hnané nápravy se nachází elektromotor (který je však menší než spalovací motor). Různé části výzbroje mohou být umístěny libovolně. Dnes se především z ekonomických důvodů a důvodů sjednocení náhradních dílů zcela nové karoserie pro trolejbusy nestaví, ale používají se autobusové karoserie. Elektrická výzbroj se u nízkopodlažních vozidel umisťuje na střechu. Motorový prostor původního autobusu je buď prázdný, nebo jde odbourat, případně se využije pro zástavbu pomocného dieselagregátu atd. V Česku, ale i jinde, se na vytížených linkách používají kloubové trolejbusy. Např. ve Švýcarsku se za trolejbusy připojují autobusové přívěsy.

Trolejbusy v Česku

Legislativa

V Česku trolejbusy včetně hybridních trolejbusů sice spadají do definice motorového vozidla a tím i do definice silničního vozidla^[1], nejsou však zahrnuty do třídění motorových vozidel v zákoně č. 56/2001 Sb. a legislativa týkající se podmínek provozu silničních vozidel s trolejbusy ani v mnoha dalších ustanoveních nepočítá a s jejich provozem mimo trolejbusovou dráhu už vůbec ne. Trolejbusy, ač jsou motorovými vozidly, například nemají registrační značky. Zároveň jsou v Česku trolejbusy včetně duobusů drážními vozidly, a to vozidly na trolejbusové dráze.^[2] Na jejich schvalování se tak vztahuje vyhláška č. 209/2006 Sb., stanovující přípustné emise ve výfukových plynech motoru drážního vozidla. Uplatňování této vyhlášky na hybridní trolejbusy, kde se spalovací agregát nebo motor používá výhradně pro jízdu mimo trolejbusovou dráhu, je z právního hlediska sporné. Dříve k řízení trolejbusu v Česku postačoval průkaz řidiče drážního vozidla. Od 1. ledna 2001, kdy vstoupil v platnost nový zákon o provozu na pozemních komunikacích (361/2000 Sb.), musí mít řidič trolejbusu řidičský průkaz skupiny „D“ (autobus). Plus zkoušky na obsluhu „elektrické části“ trolejbusu. Koncem roku 2000 si proto zkušení řidiči trolejbusu museli dodělat ŘP na autobus. V některých zemích trolejbusy nejsou za drážní vozidla považovány.

Výroba trolejbusů v Česku

Škoda Plzeň

Historický trolejbus Škoda 6Tr

Typ	Roky výroby	Počet vyrobených vozů	Poznámky
Škoda 1Tr	1936	1 kus
Škoda 2Tr	1938	5 kusů
Škoda 3Tr	1941 – 1948	34 kusů
Škoda 6Tr	1949	16 kusů
Škoda 7Tr	1950 – 1955	173 kusů
Škoda 8Tr	1955 – 1961	742 kusů
∑	1936 – 1961	971 kusů	výroba posledních vozů 8Tr probíhala již v Ostrově

Tatra

Praga

Posledním z tria prvních československých trolejbusových výrobců byla firma Praga.

Typ	Roky výroby	Počet vyrobených vozů	Poznámky
Praga TOT	1936 – 1939	12 kusů
∑	1936 – 1939	12 kusů

Škoda Ostrov

Pro velkosériovou produkci úspěšného typu 9Tr postavila Škoda nový závod v Ostrově nad Ohří a tím také skončila výroba trolejbusů v Plzni. Továrna v Ostrově, ač dnes již nevyrábí kompletní vozy (pouze náhradní díly), byla a je dodnes českým největším a nejvýznamnějším výrobcem trolejbusů, který nebude současnou produkcí v brzké době překonán.

Historický trolejbus Škoda 9Tr v Ostravě

Typ	Roky výroby	Počet vyrobených vozů	Poznámky
Škoda 9Tr	1958 – 1981	7372 kusů
Škoda T 11	1964 – 1967	8 kusů
Škoda 14Tr	1972 – 1999	3263 kusů
Škoda-Sanos S 200Tr	1982 – 1987	77 kusů
Škoda 15Tr	1983 – 1996 (?)	cca 440 kusů
ŠEAL 100	1986 – ?	3 kusy
Škoda-Sanos S 115Tr	1987	1 kus
Škoda 17Tr	1987 – 1990	3 kusy
Škoda 22Tr	1993 – 2004	13 kusů
Škoda 21Tr	1995 – 2004	135 kusů
Škoda 14TrM	1995 – 2004	291 kusů
Škoda 15TrM	1995 – 2004	cca 130 kusů
Škoda 14TrE	1995 – 1999	57 kusů
Škoda 14TrSF	1998 – 2004	241 kusů
Škoda 15TrSF	1999 – 2003	33 kusů
∑	1958 – 2004	cca 12100 kusů	prototyp vozu 9Tr vyroben v Plzni

Škoda Electric

Bratislavský vůz Škoda 25Tr Irisbus

Firma Škoda Ostrov ukončila produkci trolejbusů v roce 2004 a výrobu převzala Škoda Electric (dříve Škoda (podnik)). V současnosti se v Plzni vyrábí pět modelů moderních nízkopodlažních trolejbusů, jejichž karoserie je shodná (unifikovaná) s modely nízkopodlažních autobusů. Karoserie pro trolejbusy 24Tr (standardní) a 25Tr (kloubový) dodává Iveco Czech Republic (dříve Karosa Vysoké Mýto), vozové skříně typů 26Tr (standardní), 28Tr (patnáctimetrový) a 27 Tr (osmnáctimetrový) pochází od polského autobusového výrobce Solaris Bus & Coach. Nejnovější typ 30Tr má být vybaven karoserií od firmy SOR Libchavy, stejně jako jeho kloubová verze 31Tr.

Typ	Roky výroby	Počet vyrobených vozů	Poznámky
Škoda 24Tr Irisbus	2003–2009	270 kusů
Škoda 25Tr Irisbus	2004–2009	60 kusů
Škoda 28Tr Solaris	od 2008	zatím 9 kusů
Škoda 26Tr Solaris	od 2009	zatím 55 kusů
Škoda 27Tr Solaris	od 2009	zatím 7 kusů
Škoda 30Tr SOR	od 2010	zatím 1 kus	19 vozů bude dodáno do Banské Bystrice (SK)^[3]
Škoda 31Tr SOR	od 2010	zatím 1 kus	13 vozů bude dodáno do Hradce Králové, z toho 11 vozů během roku 2011

Solaris

Švýcarský trolejbus Solaris Trollino 18

Dopravní podnik Ostrava (DPO) ve spolupráci s firmami Cegelec a Solaris vyrábí nízkopodlažní trolejbusy v karoseriích polské výroby. Ty jsou unifikované (mají shodnou karoserii) s autobusy Solaris Urbino. Stejný postup provozují se Solarisem i další firmy (maďarská Ganz-Škoda, rumunská Astra, polský Trobus). Počty uvedené v tabulce tedy nejsou zaměřeny pouze na DPO, ale uvádějí veškeré vyrobené trolejbusy Trollino (vyjma vozů s elektrickou výzbrojí Škoda z Plzně: Škoda 26, 27 a 28Tr Solaris).

Typ	Roky výroby	Počet vyrobených vozů
Solaris Trollino 12	od 2001	zatím 171 kusů
Solaris Trollino 18	od 2001	zatím 102 kusů
Solaris Trollino 15	od 2003	zatím 49 kusů
∑	od 2001	zatím 322 kusů

Reference

↑ § 2 zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích;
§ 2 písm. g) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích…
↑ srv. § 43 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách
↑ Nové trolejbusy od nového roka, busportal.sk

Související články

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Trolejbus

Externí odkazy

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii

[0] § 2 zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích;
§ 2 písm. g) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích…

[1] srv. § 43 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách

[2] Nové trolejbusy od nového roka, busportal.sk

[1]

[2]

[3]

@@ Řádka 1: / Řádka 1: @@
 [[Soubor:Teplice, Škoda 14TrM.jpg|thumb|Trolejbus Škoda 14TrM v klasickém teplickém nátěru Veolia Transport Teplice]]
 [[Soubor:First Trolleybuss of Siemens in Berlin 1882.gif|thumb|[[Elektromote]], nejstarší trolejbus světa, který byl v provozu v roce 1882 v Berlíně]]
-[[Soubor:Kleine Sächsische Schweiz, Trolleybus.jpg|thumb|upright|Model trolejbusu, který jezdil od července 1901 do září 1904 po 2,8 km dlouhé trase v [[Königstein]]u. Zkonstruoval a provozoval jej [[Max Schiemann]] z Drážďan.]]
+[[Soubor:Kleine Sächsische Schweiz, Trolleybus.jpg|thumb|200px|Model trolejbusu, který jezdil od července 1901 do září 1904 po 2,8 km dlouhé trase v [[Königstein]]u. Zkonstruoval a provozoval jej [[Max Schiemann]] z Drážďan.]]
 '''Trolejbus''' je specializovaný dopravní prostředek, který je zároveň [[silniční vozidlo]] (druh [[motorové vozidlo|motorového vozidla]]) i [[drážní vozidlo]]. Vzhledově je podobný [[autobus]]u, liší se však svým [[pohon]]em, jímž je namísto [[nafta|naftového vznětového]] [[spalovací motor|spalovacího motoru]] [[elektromotor]], k jehož pohonu je vždy potřebný [[elektrická energie|elektrický proud]] přiváděný prostřednictvím dvou trolejových kladek respektive dvou [[Tyčový sběrač|tyčových sběračů]] z vrchního [[trolejové vedení|trolejového vedení]] (obvykle se jedná o stejnosměrný elektrický proud).
 Jsou vyráběny také trolejbusy [[hybridní trolejbus]]y (duobusy) s [[hybridní pohon|hybridním pohonem]], což jim umožňuje i jízdu v úsecích nebo trasách bez [[Trolejové vedení|trolejového vedení]].
@@ Řádka 33: / Řádka 33: @@
 === Legislativa ===
 V Česku trolejbusy včetně hybridních trolejbusů sice spadají do definice [[motorové vozidlo|motorového vozidla]] a tím i do definice [[silniční vozidlo|silničního vozidla]]<ref>§ 2 zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích; <br />§ 2 písm. g) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích…</ref>, nejsou však zahrnuty do třídění motorových vozidel v zákoně č. 56/2001 Sb. a legislativa týkající se podmínek provozu silničních vozidel s trolejbusy ani v mnoha dalších ustanoveních nepočítá a s jejich provozem mimo trolejbusovou dráhu už vůbec ne. Trolejbusy, ač jsou motorovými vozidly, například nemají [[registrační značka|registrační značky]].
-Zároveň jsou v [[Česko|Česku]] trolejbusy včetně [[duobus]]ů [[drážní vozidlo|drážními vozidly]], a to vozidly na trolejbusové dráze.<ref>srv. § 43 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách</ref> Na jejich schvalování se tak vztahuje vyhláška č. 209/2006 Sb., stanovující přípustné emise ve výfukových plynech motoru drážního vozidla. Uplatňování této vyhlášky na hybridní trolejbusy, kde se spalovací agregát nebo motor používá výhradně pro jízdu mimo trolejbusovou dráhu, je z právního hlediska sporné.
+Zároveň jsou v [[Česká republika|Česku]] trolejbusy včetně [[duobus]]ů [[drážní vozidlo|drážními vozidly]], a to vozidly na trolejbusové dráze.<ref>srv. § 43 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách</ref> Na jejich schvalování se tak vztahuje vyhláška č. 209/2006 Sb., stanovující přípustné emise ve výfukových plynech motoru drážního vozidla. Uplatňování této vyhlášky na hybridní trolejbusy, kde se spalovací agregát nebo motor používá výhradně pro jízdu mimo trolejbusovou dráhu, je z právního hlediska sporné.
 Dříve k řízení trolejbusu v Česku postačoval průkaz řidiče drážního vozidla. Od 1. ledna 2001, kdy vstoupil v platnost nový [[zákon o provozu na pozemních komunikacích]] (361/2000 Sb.), musí mít řidič trolejbusu [[řidičský průkaz]] skupiny „D“ (autobus). Plus zkoušky na obsluhu „elektrické části“ trolejbusu. Koncem roku 2000 si proto zkušení řidiči trolejbusu museli dodělat ŘP na autobus.
 V některých zemích trolejbusy nejsou za drážní vozidla považovány.
-=== Výroba trolejbusů v [[Česko|Česku]] ===
+=== Výroba trolejbusů v [[Česká republika|Česku]] ===
 ==== Škoda Plzeň ====
 [[Soubor:Trol Škoda 6Tr Brno.jpg|thumb|Historický trolejbus Škoda 6Tr]]