Horažďovice

Z Multimediaexpo.cz

Aktuální verze z 27. 10. 2015, 17:49

Horažďovice jsou město v západních Čechách. Leží mezi Strakonicemi a Klatovy v nadmořské výšce 427 m na levém břehu řeky Otavy; žije zde okolo 5700 obyvatel. Historické jádro města je městskou památkovou zónou.

Dějiny města

Počátek osídlení je spjat s hradištěm na Práchni. Nejstarší zprávy (z roku 1251), týkající se Horažďovic, hovoří o osadě Gorazdějovice, založené knězem Gorazdem, žákem a nástupcem sv. Metoděj. V roce 1292 byla osada povýšena na město králem Václavem II. Město získalo městská práva, zejména právo hradební, v krátké době bylo město opevněno a postavena tvrz. Město bylo vyňato ze soudu královského a stálo se městem poddanským v držení rodu Bavorů. V roce 1307 nesouhlasil Bavor III. s volbou nového krále Rudolfa Habsburského. Nový král město obléhal, ale při obléhání 3. července 1307 zemřel na úplavici. Obléhání bylo přesto úspěšné, protože smrt krále byla během něj utajena. Po roce 1404 se stalo město majetkem pánů z Hradce. V období husitských bouří stálo město na straně táboritů i proti vlastní vrchnosti. Roku 1459 koupil panství rod pánů z Kocova, město získalo právo pořádat svatohavelské výroční trhy.

Později se panství stalo majetkem Půty Švihovského ze Švihova a Rýzberka. V roce 1503 nechal postavit vodovod, dále nechal zřídit klášter minoritů a zavedl městské právo podle práva Starého Města pražského. Město též mělo právo várečné, Švihovští získali i právo na clo, mýto a druhý výroční trh – petropavelský. V době stavovského povstání v roce 1619 vyznávali majitelé panství víru českých bratrů. Město bylo vypáleno císařským vojskem, přisly hlad a epidemie, panství bylo zkonfiskováno.

Novým majitelem panství se stal přísně katolický rod Šternberků, který přispěl k rozvoji města. Byl přestavěn kostel i zámek a rozšířena městská práva. Od roku 1719 se majitelé města rychle střídali. V roce 1845 koupil panství kníže Rudolf Kinský ze Vchynic a Tetova. Jeho rod vlastnil panství až do roku 1945 a velmi se zasloužil o rozvoj města. Prosperitu ale přerušil neuvážený postoj měšťanů zainteresovaných na formanství, kteří v polovině 19. století odmítli napojení na tehdy budovanou železniční trať z Plzně do Českých Budějovic. Hospodářský růst se značně zpomalil a nezlepšil se ani po zřízení odbočky do Sušice a Klatov. Koncem 2. světové války bylo město 6. května 1945 osvobozeno americkou armádou generála Pattona.

Charakter města

V současné době jsou Horažďovice třetím největším městem okresu Klatovy. Průmysl i zemědělství jsou pouze lokálního významu. Roste podíl služeb, zejména zaměřených na turistiku. Ve městě jsou dvě základní školy, Základní umělecká škola, Střední škola a Městské muzeum, kino, kulturní středisko, knihovna a plavecký bazén.

Turistické zajímavosti

Nedaleko města se nachází hradiště Prácheň, datované do období mezi 11. až 13. stoletím, renesanční zámek a klášter ze 16. století. Dochovaly se zde i pozůstatky gotického městského opevnění. V zámku má své sídlo Městské muzeum.

Pověsti

Místní pán Půta Švihovský z Rýzmberka se rozhodl opravit kostel sv. Klimenta na vrchu Práchni. Během oprav mu ovšem došly peníze, a tak nechal zřídit sbírku a řekl, že ve stavbě nebude pokračovat, dokud lidé nenaplní penězi zvon, sňatý z opravovaného kostelíka. Zpočátku to šlo dobře, ale pak už lidé nechtěli přispívat a Půta musel peníze vymáhat. Když jeho biřicové obrali o poslední dva groše i ubohou vdovu, ta zaklela a zvon se i s penězi propadl do země, kde dlí dodnes. Hlídá ho černý pes s ohnivýma očima a dosud žádný z hledačů jej nenašel. Pokusil se o to i jeden horažďovický lakotný měšťan, avšak když dokopal k okraji zvonu, byl vyděšen výkřiky: „Hoří!“ Když se pak vrátil, jáma ani jeho motyka už tam nebyly.

Doprava

Město leží na hlavním silničním tahu č. 22 mezi Klatovami a Strakonicemi. Na hlavní trati Plzeň - České Budějovice leží nádraží Horažďovice předměstí, odkud vychází regionální trať do Domažlic.

Místní části

• Horažďovice

K městu jsou přidruženy vesnice

• Babín
• Boubín
• Horažďovická Lhota
• Komušín
• Svaté Pole
• Třebomyslice
• Veřechov

Galerie

Červená brána

Kostel sv. Petra a Pavla

Zámek

Památník synagogy zničené nacisty během druhé světové války

Literatura

• WENIG, Adolf. České pověsti. Praha: Olympia, 1975.

Externí odkazy

• Informace o obci na portálu veřejné správy
• Městská a obecní statistika z roku 2003 na stránce ČSÚ
• Vybrané statistické údaje za obec na stránce ČSÚ
• Katastrální mapa Horažďovic
• Císařské otisky stabilního katastru – historická mapa Horažďovic v roce 1837