Žamberk

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (1 revizi)
m (Nahrazení textu „1365“ textem „1365“)
Řádka 50: Řádka 50:
Za vlády králů Přemysla Otakara I., Václava I. a Přemysla Otakara II. byly ve východních [[Čechy|Čechách]] založeny nové hrady a osady. V těch dobách byly založeny hrady [[Lanšperk (hrad)|Lanšperk]], [[Žampach (hrad)|Žampach]], [[Litice (hrad)|Litice]], [[Potštejn (hrad)|Potštejn]] a další. Kolonizátoři založili města a vesnice, které dnes známe jako [[Rychnov nad Kněžnou]], [[Rokytnice v Orlických horách]], [[Vamberk]], [[Slatina nad Zdobnicí]], [[Pěčín]], [[Kunvald]], [[Ústí nad Orlicí]], [[Lanškroun]], nebo [[Letohrad]]. Přesný rok založení těchto hradů a obcí však bohužel není znám, ale předpokládá se, že v těchto dobách byl založen [[Němci|německými]] kolonisty i Žamberk. Je dost možné, že v místech, kde vyrostlo německé město Žamberk, byla již dříve rolnická osada [[Slované|slovanská]]. Nové německé obyvatelstvo přineslo do nově založeného města řemesla a také německé městské uspořádání, v čele města byl [[rychtář]]. V různých listinách se město psalo různě: Senftinberg, Semftenberg, Zenftenberg, Senftenberg nebo Zenftenberg<ref name="albert13">Albert, str. 13</ref>.
Za vlády králů Přemysla Otakara I., Václava I. a Přemysla Otakara II. byly ve východních [[Čechy|Čechách]] založeny nové hrady a osady. V těch dobách byly založeny hrady [[Lanšperk (hrad)|Lanšperk]], [[Žampach (hrad)|Žampach]], [[Litice (hrad)|Litice]], [[Potštejn (hrad)|Potštejn]] a další. Kolonizátoři založili města a vesnice, které dnes známe jako [[Rychnov nad Kněžnou]], [[Rokytnice v Orlických horách]], [[Vamberk]], [[Slatina nad Zdobnicí]], [[Pěčín]], [[Kunvald]], [[Ústí nad Orlicí]], [[Lanškroun]], nebo [[Letohrad]]. Přesný rok založení těchto hradů a obcí však bohužel není znám, ale předpokládá se, že v těchto dobách byl založen [[Němci|německými]] kolonisty i Žamberk. Je dost možné, že v místech, kde vyrostlo německé město Žamberk, byla již dříve rolnická osada [[Slované|slovanská]]. Nové německé obyvatelstvo přineslo do nově založeného města řemesla a také německé městské uspořádání, v čele města byl [[rychtář]]. V různých listinách se město psalo různě: Senftinberg, Semftenberg, Zenftenberg, Senftenberg nebo Zenftenberg<ref name="albert13">Albert, str. 13</ref>.
Na konci 14. století se město vlivem okolního slovanského obyvatelstva počeštilo, protože v těch dobách se v listinách objevuje počeštěné jméno Žamberk.
Na konci 14. století se město vlivem okolního slovanského obyvatelstva počeštilo, protože v těch dobách se v listinách objevuje počeštěné jméno Žamberk.
-
O rozdělení města Žamberk na [[Litice nad Orlicí|litickou]] a [[Žampach|žampašskou]] polovinu se zmiňuje již listina z roku [[1365]], o které psal profesor [[August Sedláček]], že je uložena ve  vídeňském c.k. dvorním archivu. Na litické straně se vystřídalo několik majitelů od [[Jan z Lichtenburka|Jana z Lichtenburka]] v roce 1356 přes [[Jiří z Poděbrad|Jiřího z Poděbrad]] (1450 - 1471) až po [[Mikuláš z Bubna|Mikuláše z Bubna]] (1575). Majiteli žampašské poloviny byli [[Čeněk Žampach z Potštejna]] 1367, [[Burian Trčka z Lípy]] 1513 a Mikuláš z Bubna, který roku 1575 obě poloviny Žamberka spojil.
+
O rozdělení města Žamberk na [[Litice nad Orlicí|litickou]] a [[Žampach|žampašskou]] polovinu se zmiňuje již listina z roku 1365, o které psal profesor [[August Sedláček]], že je uložena ve  vídeňském c.k. dvorním archivu. Na litické straně se vystřídalo několik majitelů od [[Jan z Lichtenburka|Jana z Lichtenburka]] v roce 1356 přes [[Jiří z Poděbrad|Jiřího z Poděbrad]] (1450 - 1471) až po [[Mikuláš z Bubna|Mikuláše z Bubna]] (1575). Majiteli žampašské poloviny byli [[Čeněk Žampach z Potštejna]] 1367, [[Burian Trčka z Lípy]] 1513 a Mikuláš z Bubna, který roku 1575 obě poloviny Žamberka spojil.
== Pamětihodnosti a významné budovy ==
== Pamětihodnosti a významné budovy ==
* [[Eduard Albert|Albertova vila]] – Areál léčebny Albertinum
* [[Eduard Albert|Albertova vila]] – Areál léčebny Albertinum

Verze z 12. 10. 2014, 18:14


Žamberk (německy Senftenberg) je město na východě Čech v Pardubickém kraji, v podhůří Orlických hor. Město je rozprostřeno jak v údolí řeky Divoké Orlice, tak i na okolních kopcích. Žamberk má rozlohu 16,91 km² a čítá 6 072 obyvatel[1]. V nejbližší aglomeraci, kterou město vytváří společně s přilehlými obcemi (Dlouhoňovice, Helvíkovice, Lukavice a Líšnice) však žije více než 9 100 obyvatel. Město je jak administrativním, tak i přirozeným spádovým centrem žamberského mikroregionu, který čítá téměř 29 000 obyvatel. Nadprůměrné množství zeleně, četné provozovny obchodů a služeb i sportovně rekreační areál s venkovním aquaparkem, Pod Černým lesem, z něj dělá příjemné město nejen pro návštěvníky, ale i pro jeho obyvatele. Pro svou výhodnou polohu je také důležitým turistickým východiskem do jižní části Orlických hor i jejich podhůří - bývá nazýváno také jako "brána Orlických hor". Západně od města se nachází veřejné vnitrostátní letiště (sportovní letiště). Historické jádro města tvoří městskou památkovou zónu. PSČ zdejší pošty je 564 01.

Obsah

Historie

Nejstarší doložená zmínka o Žamberku je na listině, kterou v roce 1332 zbraslavský opat prodával lanškrounskou rychtu jakémusi Tyczkovi (Tyčkovi) ze Žamberka[2]. Lanšperský hrad i celé lanškrounské panství byly tehdy v držení zbraslavského kláštera. Za vlády králů Přemysla Otakara I., Václava I. a Přemysla Otakara II. byly ve východních Čechách založeny nové hrady a osady. V těch dobách byly založeny hrady Lanšperk, Žampach, Litice, Potštejn a další. Kolonizátoři založili města a vesnice, které dnes známe jako Rychnov nad Kněžnou, Rokytnice v Orlických horách, Vamberk, Slatina nad Zdobnicí, Pěčín, Kunvald, Ústí nad Orlicí, Lanškroun, nebo Letohrad. Přesný rok založení těchto hradů a obcí však bohužel není znám, ale předpokládá se, že v těchto dobách byl založen německými kolonisty i Žamberk. Je dost možné, že v místech, kde vyrostlo německé město Žamberk, byla již dříve rolnická osada slovanská. Nové německé obyvatelstvo přineslo do nově založeného města řemesla a také německé městské uspořádání, v čele města byl rychtář. V různých listinách se město psalo různě: Senftinberg, Semftenberg, Zenftenberg, Senftenberg nebo Zenftenberg[3]. Na konci 14. století se město vlivem okolního slovanského obyvatelstva počeštilo, protože v těch dobách se v listinách objevuje počeštěné jméno Žamberk. O rozdělení města Žamberk na litickou a žampašskou polovinu se zmiňuje již listina z roku 1365, o které psal profesor August Sedláček, že je uložena ve vídeňském c.k. dvorním archivu. Na litické straně se vystřídalo několik majitelů od Jana z Lichtenburka v roce 1356 přes Jiřího z Poděbrad (1450 - 1471) až po Mikuláše z Bubna (1575). Majiteli žampašské poloviny byli Čeněk Žampach z Potštejna 1367, Burian Trčka z Lípy 1513 a Mikuláš z Bubna, který roku 1575 obě poloviny Žamberka spojil.

Pamětihodnosti a významné budovy

Hospodářství a průmysl

Historie

Prvním průmyslovým podnikem v Žamberku byla továrna na sukna Vonwiller a spol., kterou postavil a v roce 1834 otevřel Mikuláš Vonwiller, na základě veřejné soutěže vypsané baronem Johnem Parishem. Továrna byla dlouho jediným textilním podnikem ve městě, nepočítaje menší provozovny a domácí tkalce, kteří dodávali své zboží faktorům. Druhou textilní továrnu Jindřich Žid a spol.‎, postavil a v roce 1908 otevřel hronovský obchodník s textilem, Jindřich Žid.

Současnost

Školství

Mateřské školy

  • MŠ Sluníčko Žamberk, náměstí Generála Knopa 433
  • MŠ Čtyřlístek Žamberk, Tylova 1244

Základní školy

  • ZŠ Žamberk, Nádražní 743 [1]
  • ZŠ Žamberk, 28. října 581 [2]
  • Speciální základní škola Žamberk, Nádražní 468 [3]
  • Základní umělecká škola Petra Ebena, Žamberk, Masarykovo nám. 145 [4]

Střední školy

Kultura

Muzeum

Divadlo

Knihovna

Zdravotnictví

Osobnosti

Partnerská města

Související články

Fotogalerie

Kostel Svatého Václava v Žamberku

Mariánský sloup na náměstí v Žamberku

Divišovo divadlo

Tyršova rozhledna na vrchu Rozálka

Eduard Albert

Václav F. Kumpošt

Edmund Kirsch

Oldřich Marek

Pomník obětem I. světové války

Pamětní deska na domku Františka Rouse

Odkazy

Reference

  1. ↑ Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2010-03-05, [cit. 2010-03-14]. Dostupné online.  
  2. ↑ ALBERT, Eduard; CHOTOVSKÝ, Karel. Paměti žamberské. 1. vyd. Vídeň : nákladem vlastním, 1889. [dále jen Albert]. S. 420.  
  3. ↑ Albert, str. 13

Externí odkazy

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Žamberk
  Města a obce okresu Ústí nad Orlicí  

Albrechtice • Anenská Studánka • Běstovice • Bošín • Brandýs nad Orlicí • Bučina • Bystřec • Cotkytle • Čenkovice • Červená Voda • Česká Rybná • Česká Třebová • České Heřmanice • České Libchavy • České Petrovice • Damníkov • Dlouhá Třebová • Dlouhoňovice • Dobříkov • Dolní Čermná • Dolní Dobrouč • Dolní Morava • Džbánov • Hejnice • Helvíkovice • Hnátnice • Horní Čermná • Horní Heřmanice • Horní Třešňovec • Hrádek • Hrušová • Choceň • Jablonné nad Orlicí • Jamné nad Orlicí • Javorník • Jehnědí • Kameničná • Klášterec nad Orlicí • Koldín • Kosořín • Králíky • Krasíkov • Kunvald • Lanškroun • Leština • Letohrad • Libecina • Libchavy • Lichkov • Líšnice • Lubník • Lukavice • Luková • Mistrovice • Mladkov • Mostek • Nasavrky • Nekoř • Nové Hrady • Orlické Podhůří • Orličky • Ostrov • Oucmanice • Pastviny • Petrovice • Písečná • Plchovice • Podlesí • Přívrat • Pustina • Radhošť • Rudoltice • Rybník • Řepníky • Řetová • Řetůvka • Sázava • Seč • Semanín • Skořenice • Slatina • Sobkovice • Sopotnice • Sruby • Stradouň • Strážná • Studené • Sudislav nad Orlicí • Sudslava • Svatý Jiří • Šedivec • Tatenice • Těchonín • Tisová • Trpík • Třebovice • Týnišťko • Újezd u Chocně • Ústí nad Orlicí • Velká Skrovnice • Verměřovice • Vinary • Voděrady • Vraclav • Vračovice-Orlov • Výprachtice • Vysoké Mýto • Zádolí • Záchlumí • Zálší • Zámrsk • Zářecká Lhota • Žamberk • Žampach • Žichlínek

Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/%C5%BDamberk“