Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.
Čukotský autonomní okruh
Z Multimediaexpo.cz
(+ Vylepšení) |
m (1 revizi) |
Aktuální verze z 26. 5. 2013, 21:37
Čukotský autonomní okruh (rusky Чуко́тский автоно́мный о́круг) je administrativní částí Ruska (autonomní okruh) a součást Dálnovýchodního federálního okruhu. Rozprostírá se na poloostrově Čukotka a sousedí s republikou Sacha, Magadanskou oblastí a Kamčatským krajem.
Obsah |
Geografie
Jedná se o nejvzdálenější severovýchodní region Ruska a od doby prodeje Aljašky Ruskem Spojeným státům americkým (v roce 1867) je jediným regionem Ruska ležícím částečně na západní polokouli. Pobřeží Čukotského autonomního okruhu je omýváno Beringovým mořem, které je součástí Tichého oceánu, dále pak Čukotským mořem a Východosibiřským mořem, jež jsou součástmi Severního ledového oceánu. K okruhu patří také Wrangelův ostrov. Na severu Čukotské vrchoviny se nachází unikátní jezero Elgygytgyn. Rozloha okruhu je 737 700 km² a počet obyvatel byl 53 824 podle posledního sčítání lidu v roce 2002. Hlavním městem a administrativním centrem je Anadyr. Okruh se dělí na 8 rajónů, z nichž největší, Anadyrský, má větší rozlohu než Británie.
Historie
Čukotský národní okruh vznikl 10. prosince 1930 a byl součástí Kamčatské oblasti. 28. května 1951 byl včleněn do Chabarovského kraje a v roce 1953 se Čukotka stala součástí Magadanské oblasti. V roce 1980 byl změněn status na autonomní okruh. 17. června 1992 vyhlásila Čukotka oddělení od Magadanské oblasti, které bylo v roce 1993 schváleno ústavním soudem Ruské federace. Národnostní složení Čukotky je velmi pestré. Žijí tu nepočetné skupiny malých národů – Čukčové, Eskymáci, Korjaci, Čuvanci, Evenkové a Jukagirové a samozřejmě i ruští a ukrajinští starousedlíci. Region byl stejně jako zbytek země v době Sovětského svazu vystaven kolektivizaci a pokusům o násilné usazení sibiřských nomádů.
Hospodářství
Čukotka má velké zásoby surovin. Nachází se tu ropa, zemní plyn, uhlí, zlato a wolfram, jejichž těžba se rozvíjí. Vesnické obyvatelstvo se živí především pastevectvím sobů, lovem a rybolovem. Obyvatelstvo ve městech je naproti tomu zaměstnáno v těžebním a stavebním průmyslu, administrativě, kultuře, školství a lékařství.
Obyvatelstvo
Počet obyvatel (2002): 53 824 Národnostní složení: Původní obyvatelstvo tvoří méně než jednu třetinu celkové populace. Podle posledního všelidového sčítání v roce 2002 [1] bylo národnostní složení • Rusové 51,86 % • Čukčové 23,45 % • Ukrajinci 9,22 % • Eskymáci 2,85 % • Evenkové 2,61 % • Čuvanci 1,778 % • Tataři 0,99 % • Bělorusové 0,96 % • Jukagirové 0,34 % • Čuvaši 0,30 % • Moldavané 0,24 % • Burjati 0,22 % • Němci 0,22 % • Baškirové 0,22 % • Ázerbájdžánci 0,20 % • a několik dalších skupin, každá s méně než 100 osob. Navíc 2,23 % obyvatelstva neuvedlo do dotazníku žádnou národnost. Historický vývoj je uveden níže:
| sčítání 1939 | sčítání 1959 | sčítání 1970 | sčítání 1979 | sčítání 1989 | sčítání 2002 | |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Čukčové | 12 111 (56,2 %) | 9 975 (21,4 %) | 11 001 (10,9 %) | 11 292 (8,1 %) | 11 914 (7,3 %) | 12 622 (23,5 %) |
| Čuvanci | 944 (0,6 %) | 951 (1,8 %) | ||||
| Eskymáci | 800 (3,7 %) | 1 064 (2,3 %) | 1 149 (1,1 %) | 1 278 (0,9 %) | 1 452 (0,9 %) | 1 534 (2,9 %) |
| Evenkové | 817 (3,8 %) | 820 (1,8 %) | 1 061 (1,0 %) | 969 (0,7 %) | 1 336 (0,8 %) | 1 407 (2,6 %) |
| Rusové | 5 183 (24,1 %) | 28 318 (60,7 %) | 70 531 (69,7 %) | 96 424 (68,9 %) | 108 297 (66,1 %) | 27 918 (51,9 %) |
| Ukrajinci | 571 (2,7 %) | 3 543 (7,6 %) | 10 393 (10,3 %) | 20 122 (14,4 %) | 27 600 (16,8 %) | 4 960 (9,2 %) |
| Ostatní | 2 055 (9,5 %) | 2 969 (6,4 %) | 7 049 (7,0 %) | 9 859 (7,0 %) | 12 391 (7,6 %) | 4 432 (8,2 %) |
Pohyb obyvatelstva (2005)
- Narození: 795 (porodnost 15,7)
- Zemřelí: 597 (úmrtnost 11,8)
Pohyb obyvatelstva 2007: Porodnost: 16,10 na 1000 Úmrtnost: 12,37 na 1000 Přírůstek stěhováním: -8,2 na 1000 Míra přirozeného přírůstku: +0,37% za rok Míra celkového přírůstku: -0,44% za rok (Z důvodu emigrace počet obyvatel klesá i přesto, že počet narozených poměrně výrazně převyšuje počet zemřelých.)
Gubernátor
Bývalý gubernátor Čukotky, ruský finančník Roman Abramovič, který je mimo jiné i vlastníkem fotbalového klubu Chelsea F.C., investoval po svém zvolení v roce 2000 více než 1 mld. USD do rozvoje infrastruktury v regionu a do přímé pomoci obyvatelům.[2] Vyskytly se však také informace o tom, že Čukotka poskytla tehdejší Abramovičově společnosti Sibněfť (nyní Gazprom něfť) daňové úlevy ve výši 450 mil. USD.[3]
Související články
Reference
- ↑ Sčítání lidu Ruské federace 2002 na anglické wiki
- ↑ Co Abramovič může dělat se svými penězi (anglicky) BBC News, 29. září 2005
- ↑ Abramovičův region zbankrotoval (anglicky) BBC News, 21. května 2004
Externí odkazy
- (anglicky) Oficiální stránky Čukotského autonomního okruhu
- (anglicky) Webové stránky o Čukotce
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |