Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.
Split
Z Multimediaexpo.cz
m (1 revizi) |
(Masivní vylepšení) |
||
Řádka 28: | Řádka 28: | ||
| telefon = | | telefon = | ||
| PSČ = 21000 | | PSČ = 21000 | ||
- | }} | + | }}[[Soubor:MChorvatsko4865.jpg|thumb|230px|Bulvár před palácem Diokleciána]] |
+ | [[Soubor:MChorvatsko4836.jpg|thumb|230px|[[Diokleciánův palác]] (2011)]] | ||
+ | [[Soubor:MChorvatsko4843.jpg|thumb|230px|[[Diokleciánův palác]] (2011)]] | ||
'''Split''' ([[italština|italsky]] ''Spalato'') je město ve střední [[Dalmácie|Dalmácii]] na [[Chorvatsko|chorvatském]] pobřeží [[Jaderské moře|Jaderského moře]]. Se 210 000 obyvatel druhé největší město Chorvatska a správní středisko [[Splitsko-dalmatská župa|Splitsko-dalmatské župy]]. | '''Split''' ([[italština|italsky]] ''Spalato'') je město ve střední [[Dalmácie|Dalmácii]] na [[Chorvatsko|chorvatském]] pobřeží [[Jaderské moře|Jaderského moře]]. Se 210 000 obyvatel druhé největší město Chorvatska a správní středisko [[Splitsko-dalmatská župa|Splitsko-dalmatské župy]]. | ||
== Historie == | == Historie == | ||
- | Byl založen na sklonku 3. století | + | Byl založen na sklonku 3. století římským císařem Diokleciánem, který si zde postavil svůj [[palác]], do paláce se po jeho smrti nastěhovali okolní obyvatelé. Po vpádu [[Slované|Slovanů]] do [[Dalmácie]] přetrval Zadar pod správou Byzance a stal se jedním z center zbývající latinské populace. [[Slované]] potomkům římských měšťanů v [[Dalmácie|Dalmácii]] říkali [[Latini]]. Byzantská říše v oblasti postupně ztrácela vliv a o strategicky významné město usilovala Benátská republika. Od roku 1069 pak byl součástí [[Chorvatské království|Chorvatského království]], které později připadlo k [[Uhersko|Uhrám]]. V roce 1420 zde moc získala Benátská republika, a to na dalších 300 let; během této doby se zde rozvíjela [[humanismus|humanistická]] kultura. Od roku 1797 až do vyhlášení [[Království Srbů, Chorvatů a Slovinců|Království SHS]] spadal pod [[Rakousko-Uhersko]], byl hlavním městem [[Dalmatská provincie|Dalmatské provincie]]. Po roce [[1929]] a vytvoření [[Jugoslávie]] se stalo město centrem nově vzniklé [[bánovina Primorje|bánoviny Primorje]]. Za [[Druhá světová válka|2. světové války]] byl obsazen italským fašistickým vojskem a [[Německo|Německem]]. |
== Význam města == | == Význam města == | ||
Řádka 38: | Řádka 40: | ||
== Turistika == | == Turistika == | ||
- | Zbytky [[Diokleciánův palác|Diokleciánova paláce]] jsou centrem města a také jeho hlavním turistickým lákadlem, zařazeným v roce [[1979]] na [[ | + | Zbytky [[Diokleciánův palác|Diokleciánova paláce]] jsou centrem města a také jeho hlavním turistickým lákadlem, zařazeným v roce [[1979]] na [[Světové dědictví|seznam světového dědictví]] [[UNESCO]]. Nejzajímavější jsou staré klenby a chodby pod městem. V okolí Splitu se na pobřeží moře nachází mnoho hotelů. |
== Partnerská města == | == Partnerská města == | ||
- | {| | + | {{Sloupce|3| |
- | + | * {{flagicon|Italy}} [[Ancona]], [[Itálie]] | |
- | + | * {{flagicon|Chile}} [[Antofagasta]], [[Chile]] | |
- | * [[Ancona]], [[Itálie]] | + | * {{flagicon|Lebanon}} [[Bejrút]], [[Libanon]] |
- | * | + | * {{flagicon|Israel}} [[Bejt Šemeš]], [[Izrael]] |
- | *{{flagicon|Lebanon}} [[Bejrút]], [[Libanon]] | + | * {{flagicon|Germany}} [[Berlín]], [[Německo]] |
- | * | + | * {{flagicon|Australia}} [[Cockburn, Western Australia|Cockburn]], [[Austrálie]] |
- | * [[Berlín]], [[Německo]] | + | * {{flagicon|United Kingdom}} [[Dover (Anglie)|Dover]], [[Spojené království|Velká Británie]] |
- | * | + | * {{flagicon|Denmark}} [[Gladsaxe]], [[Dánsko]] |
- | + | * {{flagicon|Turkey}} [[Izmir]], [[Turecko]] | |
- | + | * {{flagicon|USA}} [[Los Angeles]], [[Spojené státy americké|USA]] | |
- | * | + | * {{flagicon|Bosnia and Herzegovina}} [[Mostar]], [[Bosna a Hercegovina]] |
- | * [[Gladsaxe]], [[Dánsko]] | + | * {{flagicon|Ukraine}} [[Odessa]], [[Ukrajina]] |
- | * | + | * {{flagicon|Česká republika}} [[Ostrava]], [[Česká republika]] |
- | * [[Los Angeles]], [[USA]] | + | * {{flagicon|Italy}} [[Pescara]], [[Itálie]] |
- | * [[Mostar]], [[Bosna a Hercegovina]] | + | * {{flagicon|Chile}} [[Punta Arenas]], [[Chile]] |
- | * [[Odessa]], [[Ukrajina]] | + | * {{flagicon|Macedonia}} [[Štip]], [[Makedonie]] |
- | + | * {{flagicon|Norway}} [[Trondheim]], [[Norsko]] | |
- | + | * {{flagicon|Slovenia}} [[Velenje]], [[Slovinsko]] | |
- | * [[Ostrava]], [[ | + | }} |
- | * [[Pescara]], [[Itálie]] | + | |
- | * | + | |
- | * [[Štip]], [[Makedonie]] | + | |
- | * [[Trondheim]], [[Norsko]] | + | |
- | * [[Velenje]], [[Slovinsko]] | + | |
- | + | ||
== Externí odkazy == | == Externí odkazy == | ||
Řádka 73: | Řádka 69: | ||
* [http://whc.unesco.org/en/list/97 Historical Complex of Split with the Palace of Diocletian (UNESCO)] (anglicky) | * [http://whc.unesco.org/en/list/97 Historical Complex of Split with the Palace of Diocletian (UNESCO)] (anglicky) | ||
- | {{ | + | |
- | {{Článek z Wikipedie}} | + | {{Flickr|Split}}{{Commonscat|Split}}{{Článek z Wikipedie}} |
[[Kategorie:Světové dědictví (Chorvatsko)]] | [[Kategorie:Světové dědictví (Chorvatsko)]] | ||
[[Kategorie:Města v Chorvatsku]] | [[Kategorie:Města v Chorvatsku]] | ||
[[Kategorie:Přístavy Středozemního moře]] | [[Kategorie:Přístavy Středozemního moře]] |
Verze z 2. 3. 2016, 12:24
Split (italsky Spalato) je město ve střední Dalmácii na chorvatském pobřeží Jaderského moře. Se 210 000 obyvatel druhé největší město Chorvatska a správní středisko Splitsko-dalmatské župy.
Obsah |
Historie
Byl založen na sklonku 3. století římským císařem Diokleciánem, který si zde postavil svůj palác, do paláce se po jeho smrti nastěhovali okolní obyvatelé. Po vpádu Slovanů do Dalmácie přetrval Zadar pod správou Byzance a stal se jedním z center zbývající latinské populace. Slované potomkům římských měšťanů v Dalmácii říkali Latini. Byzantská říše v oblasti postupně ztrácela vliv a o strategicky významné město usilovala Benátská republika. Od roku 1069 pak byl součástí Chorvatského království, které později připadlo k Uhrám. V roce 1420 zde moc získala Benátská republika, a to na dalších 300 let; během této doby se zde rozvíjela humanistická kultura. Od roku 1797 až do vyhlášení Království SHS spadal pod Rakousko-Uhersko, byl hlavním městem Dalmatské provincie. Po roce 1929 a vytvoření Jugoslávie se stalo město centrem nově vzniklé bánoviny Primorje. Za 2. světové války byl obsazen italským fašistickým vojskem a Německem.
Význam města
Split je spolu s Rijekou a Zadrem hlavním chorvatským přístavem. Od roku 2004 vede ze Splitu do Záhřebu nová dálnice, díky níž je dalmatské pobřeží, hlavně jeho jižní část, dostupnější.
Turistika
Zbytky Diokleciánova paláce jsou centrem města a také jeho hlavním turistickým lákadlem, zařazeným v roce 1979 na seznam světového dědictví UNESCO. Nejzajímavější jsou staré klenby a chodby pod městem. V okolí Splitu se na pobřeží moře nachází mnoho hotelů.
Partnerská města
- Ancona, Itálie
- Antofagasta, Chile
- Bejrút, Libanon
- Bejt Šemeš, Izrael
- Berlín, Německo
- Cockburn, Austrálie
- Dover, Velká Británie
- Gladsaxe, Dánsko
- Izmir, Turecko
- Los Angeles, USA
- Mostar, Bosna a Hercegovina
- Odessa, Ukrajina
- Ostrava, Česká republika
- Pescara, Itálie
- Punta Arenas, Chile
- Štip, Makedonie
- Trondheim, Norsko
- Velenje, Slovinsko
Externí odkazy
- Oficiální stránky města Splitu (chorvatsky a anglicky)
- Split.iNFO - Stránky města Splitu (chorvatsky a anglicky)
- Historical Complex of Split with the Palace of Diocletian (UNESCO) (anglicky)
|
|
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |