Drážďany

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 17. 7. 2014, 07:59

Drážďany (německy Dresden [dresdn], lužickosrbsky Drježdźany) jsou zemským hlavním městem a současně druhý největším městem Saska s postavením městského okresu (Kreisfreie Stadt). V blízkosti Drážďan se nacházejí některá další města významná města, například Chemnitz (80 km západně), Lipsko (100 km severozápadně) a Berlín (170 km severně). 150 km jižně se pak rozkládá Praha, 230 km východně se naopak nalézá Vratislav (Wrocław).

Charakter města

Z původně rybářské vesnice, sídla kupců a markraběcího sídla se Drážďany vyvinuly do lázeňské a královské rezidence a staly se později zemským hlavním městem Saska. Nyní tak jsou politickým centrem spolkového státu se sídlem zemské vlády, sněmu, jakož i dalších zemských úřadů. Město má postavení městského okresu (Kreisfreie Stadt) a je sídlem vládního obvodu Drážďany, technické univerzity, a též i dalších mnoha vyšších odborných i jiných škol. Je důležitou dopravní křižovatkou; má vlastní systém tramvajové a autobusové dopravy, kolem něj a přes jeho území prochází několik dálnic.

Počet obyvatel překročil kolem roku 1852 hranice 100 000, čímž se staly Drážďany podle tehdejších měřítek velkoměstem. Město tvoří jádro stejnojmenné aglomerace ve střední Evropě. Spolu se Cvikovem (německy Zwickau), Chemnitz, Lipskem (něm. Leipzig) a Halle tvoří Drážďany „metropolitní region saského trojúhelníku“. V roce 2006 oslavilo město 800 let.

Přírodní poměry

Drážďany leží u řeky Labe (něm. Elbe) mezi východními výběžky Krušných hor (něm. Erzgebirge), strništi Lužických hor a Labskými pískovci. Díky své přírodní poloze a svému baroknímu a mediterárnímu architektonickému půvabu je město nazýváno Polabskou Florencií. Nejvyšším vrcholem Drážďan je Triebenberg. Město je svou rozlohou po Berlínu, Hamburku (něm. Hamburg) Mnichově a Kolíně nad Rýnem (něm. Köln) pátým největším velkoměstem Spolkové republiky Německo.

Původ názvu města

Slovo Drážďany (německy Dresden) bylo odvozeno ze starosrbského označení Drežďany pro lidi původem z oblastí bažin a lužních lesů.

Struktura města

Místní části Drážďan

Již v roce 1958 byly Drážďany rozděleny do pěti okrsků střed, východ, západ, jih a sever. Od roku 1991 je město rozděleno do deseti částí. Po připojení dalších obcí vznikly nové čtvrti. Každá městská část má vlastní úřad, radnici a radu (něm. Ortsbeirat) podle § 71 saského obecního pořádku. Představitelem městské části je starosta (něm. Oberbürgermeister) nebo jedna jím pověřená osoba. Radní jsou pak voleni městskou radou podle počtu mandátů té které strany, který získává každá z nich při volbách v jednotlivých okrscích. Devět nově vzniklých osad, které se skládaly z několika menších obcí, získaly ke konci 90. let 20. století status osady.

Historie

V roce 1206 je vedená první písemná zmínka o Drážďanech.

Ve městě vznikla řada barokních budov svým rozsahem a významem přesahující význam Drážďan jako metropole Saska. Mezi nejvýznamnějšími uveďme galerii Albertinum, Zwinger, Taschenbergpalais, kostely Hofkirche a čtvercového půdorysu Frauenkirche nebo operu Semperoper, z okolí zámek Pillnitz, Japanisches Palais a Moritzburg.

Související informace můžete najít také v článku: Nálet na Drážďany

Za druhé světové války bylo město od 13. do 15. února 1945 kvůli masivním leteckým náletům RAF a USAAF téměř kompletně zničeno. Zhruba 45 % všech bomb byly zápalné bomby, jež způsobily velký požár celého centra města (tzv. požární bouře). Přesný počet všech obětí je dodnes neznámý, neboť se zde nacházelo mnoho utečenců z východní fronty a město bylo tehdy zcela přeplněno. Podle závěrečné policejní zprávy z března 1945 byly nalezeny ostatky 18 375 mrtvých, přičemž celkový počet obětí odhadoval drážďanský policejní ředitel na 25 tisíc lidí. Kvůli obraně proti vypuknutí epidemie musely být tisíce neidentifikovaných těl obětí spáleny. Nechtěným důsledkem leteckého bombardování Drážďan byl i omyl, kdy byla namísto Drážďan dne 14. února 1945 bombardována také Praha. V roce 2002 byly Drážďany vzhledem ke své poloze na řece Labi stejně jako část Česka postiženy tisíciletou povodní.

Doprava

Železniční doprava

Drážďany je železniční uzel, který souvisí s pěti hlavními a dálkovými dopravními tratěmi. Hlavní nádraží je vedle nádraží Dresden-Neustadt nejdůležitější vlakové nádraží ve městě. Největší nákladové nádraží města je Dresden-Friedrichstadt.

Památky

• Semperoper - Saská státní opera
• Zwinger - Barokní palác s galerií výtvarného umění
• Frauenkirche - Barokní protestantský kostel, za války zničen a nově zrekonstruován
• Hofkirche - Římskokatolický kostel
• Albertinum - Muzeum výtvarného umění

Partnerská města

• Brazzaville, Republika Kongo (od 1975)
• Columbus, Ohio, Spojené státy americké (od 1992)
• Coventry, Anglie, Velká Británie (od 1959)
• Florencie, Itálie (od 1978)
• Hamburk, Německo (od 1987)
• Chang-čou, Če-ťiang, Čína (od 2009)
• Ostrava, Česká republika (od 1971)
• Petrohrad, Rusko (od 1961)
• Rotterdam, Nizozemsko (od 1988)
• Salzburg, Rakousko (od 1991)
• Skopje, Makedonie (od 1967)
• Štrasburk, Francie (od 1990)
• Vratislav, Polsko (od 1959)

Velká Galerie

• 147 fotografií Drážďan ze srpna 2011

Galerie

Dresden Luftbild Stadtteil Altstadt Ostansicht 2005.jpg.jpg
Dresden Yenidze.jpg

Externí odkazy

• Oficiální strana města Drážďan
• Dresden-Lexikon - Informace o městě a okolí
• Architektura po roce 1945
• Drážďany Webcam

Interaktivní stránky

• Dopravní podniky Drážďan s jízdním řádem
• DORIS Městské a dopravní informační centrum Drážďan a okolí (Fraunhoferův Institut)
• Dresden-Reisefuehrer.de - Souhrn informací o městu a okolí

Historie, II. světová válka

• „Dresden Bombing Is to Be Regretted Enormously“, interview s Frederickem Taylorem a výsledky nejnovějšího výzkumu historických pramenů (anglicky), Spiegel online, 11. 2. 2005