Hetzer
Z Multimediaexpo.cz
(+ Fotka patří do šablony) |
m (1 revizi) |
Aktuální verze z 30. 5. 2014, 18:45
Na konci roku 1943 bylo v Německu rozhodnuto o vývoji nového stíhače tanků, který by vystřídal zastaralé stíhače typu Marder. Nové útočné dělo bylo založeno na podvozku tanku PzKpfw 38 (t), vyráběného v Protektorátu. V měsíci březnu 1944 byly německé armádě dodány první tři prototypy, přičemž stroje dostaly označení Jägdpanzer 38. Jméno Hetzer bylo neoficiální, které mu dali němečtí vojáci. Stíhač tanků si 20. dubna 1944 prohlédl i samotný Adolf Hitler, přičemž bylo rozhodnuto o jeho sériové výrobě, která měla probíhat v závodech BMM (bývalá ČKD) Škoda Plzeň.
Jägdpanzer 38 měl svařovanou korbu se zešikmenými stěnami. Čelní pancíř byl 60 mm silný, boky měly tloušťku 20 mm, strop 8 mm. Stroj byl poháněn motorem Praga AE 2800 o výkonu 160 koňských sil a byl vybaven převodovkou Praga Wilson. Výzbroj stíhače tanků tvořil kanón Pak 39 L/48 ráže 75 mm a kulomet MG34. Do konce války bylo vyrobeno zhruba 2800 kusů.
Stíhač tanků byl průběžně modernizován, verze Ausf. D byla poháněna motorem Tatra TD 103 o výkonu 207 koní. Další varianty Hetzer Starr bylo vyrobeno pouze 10 kusů, dále byl produkován plamenometný Flammpanzer 38 (t) či samohybné dělo sIG auf Jägdpanzer 38 (t). Ostatní druhy zůstaly jen u prototypů.
Bojové nasazení
Stíhače tanků měly v německé armádě široké uplatnění. Jeden stroj ukořistili povstalci při varšavském povstání, několik samohybných děl ukořistili čeští vlastenci při Pražském povstání v květnu 1945.
Po válce byly rozpracované stíhače tanků v ČKD a ve Škodovce dokončeny, část jich byla předána pod označením ST I Československé armádě, část pod označením G-13 prodána Švýcarsku. Zbylé rozpracované podvozky byly užity k výrobě cvičných tanků pod označením ST III. Jednalo se prakticky o podvozky, na které byly namontovány věže z plechu. Otvor pro kanón byl zaslepen a do čelní části byly instalovány sedačky pro řidiče a instruktora. Tyto stroje též byly označovány jako „CPV“ (cvičná pásová vozidla).
Externí odkazy
Německá obrněná vozidla za druhé světové války |
---|
Tanky |
Panzer I • Panzer II • Panzer III • Panzer IV • Panther • Tiger I • Tiger II • Panzer 35(t) • Panzer 38(t) |
Samohybné houfnice |
Sturmpanzer II • SIG 33 • Wespe • Hummel • Grille • Panzerwerfer • Wurfrahmen 40 • Karl-Gerät |
Útočná děla |
StuG III • StuG IV • StuH 42 • Brummbär • Sturmtiger |
Stíhače tanků |
Panzerjäger I • Marder I • Marder II • Marder III • Hetzer • Jagdpanzer IV • Jagdpanther • Nashorn • Jagdtiger • Ferdinand • RSO |
Polopásy |
SdKfz 2 • SdKfz 4 • SdKfz 6 • SdKfz 7 • SdKfz 8 • SdKfz 9 • SdKfz 10 • SdKfz 11 • SdKfz 250 • SdKfz 251 • SdKfz 252 • SdKfz 253 • SdKfz 254 |
Obrněné vozy |
ADGZ • Kfz 13 • SdKfz 221/22/23 • SdKfz 231/32/34/63 • SdKfz 247 |
Protiletadlové tanky |
Flakpanzer 38(t) • Flakpanzer IV – Möbelwagen • Wirbelwind • Ostwind • Kugelblitz |
Prototypy |
Maus • E-Serie • Waffenträger • Neubaufahrzeug • Sturer Emil • Dicker Max • Coelian |
|
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |