Hetzer

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
(+ Fotka patří do šablony)
m (1 revizi)
 

Aktuální verze z 30. 5. 2014, 18:45

Stíhač tanků Jägdpanzer 38 Hetzer
Panzerjäger G 13.jpg
Hetzer ve švýcarském muzeu
Základní charakteristika
Posádka 4
Délka 6,25 m
Výška 2,17 m
Šířka 2,63 m
Hmotnost 15,75 t
Pancéřování a výzbroj
Pancéřování 8 - 60 mm
Hlavní zbraň Pak 39 L/48 ráže 75 mm
Sekundární zbraň kulomet MG34
Pohon a pohyb
Pohon Praga AE 2800
160 hp
Odpružení
Poměr výkonu hp/t
Dojezd 180 km

Na konci roku 1943 bylo v Německu rozhodnuto o vývoji nového stíhače tanků, který by vystřídal zastaralé stíhače typu Marder. Nové útočné dělo bylo založeno na podvozku tanku PzKpfw 38 (t), vyráběného v Protektorátu. V měsíci březnu 1944 byly německé armádě dodány první tři prototypy, přičemž stroje dostaly označení Jägdpanzer 38. Jméno Hetzer bylo neoficiální, které mu dali němečtí vojáci. Stíhač tanků si 20. dubna 1944 prohlédl i samotný Adolf Hitler, přičemž bylo rozhodnuto o jeho sériové výrobě, která měla probíhat v závodech BMM (bývalá ČKD) Škoda Plzeň.

Jägdpanzer 38 měl svařovanou korbu se zešikmenými stěnami. Čelní pancíř byl 60 mm silný, boky měly tloušťku 20 mm, strop 8 mm. Stroj byl poháněn motorem Praga AE 2800 o výkonu 160 koňských sil a byl vybaven převodovkou Praga Wilson. Výzbroj stíhače tanků tvořil kanón Pak 39 L/48 ráže 75 mm a kulomet MG34. Do konce války bylo vyrobeno zhruba 2800 kusů.

Stíhač tanků byl průběžně modernizován, verze Ausf. D byla poháněna motorem Tatra TD 103 o výkonu 207 koní. Další varianty Hetzer Starr bylo vyrobeno pouze 10 kusů, dále byl produkován plamenometný Flammpanzer 38 (t) či samohybné dělo sIG auf Jägdpanzer 38 (t). Ostatní druhy zůstaly jen u prototypů.

Bojové nasazení

Hetzer Chwat, ukořistěný Zemskou armádou během varšavského povstání, zabudovaný v barikádě u Napoleonova náměstí.

Stíhače tanků měly v německé armádě široké uplatnění. Jeden stroj ukořistili povstalci při varšavském povstání, několik samohybných děl ukořistili čeští vlastenci při Pražském povstání v květnu 1945.

Po válce byly rozpracované stíhače tanků v ČKD a ve Škodovce dokončeny, část jich byla předána pod označením ST I Československé armádě, část pod označením G-13 prodána Švýcarsku. Zbylé rozpracované podvozky byly užity k výrobě cvičných tanků pod označením ST III. Jednalo se prakticky o podvozky, na které byly namontovány věže z plechu. Otvor pro kanón byl zaslepen a do čelní části byly instalovány sedačky pro řidiče a instruktora. Tyto stroje též byly označovány jako „CPV“ (cvičná pásová vozidla).

Externí odkazy


Německá obrněná vozidla za druhé světové války
Tanky

Panzer I • Panzer II • Panzer III • Panzer IV • Panther • Tiger I • Tiger II • Panzer 35(t) • Panzer 38(t)

Samohybné houfnice

Sturmpanzer II • SIG 33 • Wespe • Hummel • Grille • Panzerwerfer • Wurfrahmen 40 • Karl-Gerät

Útočná děla

StuG III • StuG IV • StuH 42 • Brummbär • Sturmtiger

Stíhače tanků

Panzerjäger I • Marder I • Marder II • Marder III • Hetzer • Jagdpanzer IV • Jagdpanther • Nashorn • Jagdtiger • Ferdinand • RSO

Polopásy

SdKfz 2 • SdKfz 4SdKfz 6 • SdKfz 7 • SdKfz 8SdKfz 9SdKfz 10 • SdKfz 11 • SdKfz 250 • SdKfz 251 • SdKfz 252 • SdKfz 253 • SdKfz 254

Obrněné vozy

ADGZ • Kfz 13 • SdKfz 221/22/23 • SdKfz 231/32/34/63 • SdKfz 247

Protiletadlové tanky

Flakpanzer 38(t) • Flakpanzer IV – Möbelwagen • Wirbelwind • Ostwind • Kugelblitz

Prototypy

Maus • E-Serie • Waffenträger • Neubaufahrzeug • Sturer Emil • Dicker Max • Coelian

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Hetzer