Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.
Tatra
Z Multimediaexpo.cz
Tatra je český výrobce automobilů sídlící v Kopřivnici. Celý název společnosti zní Tatra, a. s.
Obsah |
Historie Tatry
V roce 1897 vyrobila první osobní automobil ve střední Evropě (Automobil Präsident), v roce 1898 první nákladní automobil. V roce 1890 se podnik změnil na akciovou společnost pod názvem Nesselsdorfer Wagenbau-Fabriks-Gesellschaft. V meziválečném období se firma jmenovala Ringhoffer - Tatra, nebo jen Ringhoffer, podle svého majitele. Nadále vyráběla osobní i nákladní automobily, železniční motorové vozy a dokonce i letadla. Výraznou osobností firmy byl konstruktér a dlouholetý technický ředitel Hans Ledwinka (v Tatře zaměstnán 1897 - 1945). Ten byl tvůrcem dodnes Tatrou využívané koncepce podvozku s centrální rourou a kyvnými nápravami, který se také označuje jako páteřový rám ovšem ve světě je známější označení Tatra-concept. Tatra je také známa převážným využíváním vzduchem chlazených motorů.
Po druhé světové válce vyráběla Tatra především nákladní automobily, ale také luxusní limuzíny pro vedoucí pracovníky a stranické funkcionáře. Pro testování vyráběných vozů postavila Tatra v Kopřivnici testovací polygon nazývaný Tatra polygon. V roce 1989 došlo k útlumu výroby osobních automobilů a problémům s privatizací, které vedly k úpadku firmy. V té době době se firmě podařilo získat velkou armádní zakázku, která jí pomohla překonat krizi. Po táhlých jednáních se zahraničními investory se nakonec americké společnosti Terex Corporation, která se zabývá výrobou těžké mechanizace, podařilo získat většinový 80,5% podíl společnosti Tatra a. s. Tím se Tatra jednoznačně přeorientovala na výrobu těžkých terénních nákladních vozů. Díky společnosti Terex se Tatře také podařilo proniknout i na západní trhy, ovšem pouze se zanedbatelným výsledkem. V říjnu roku 2006 Tatru koupila společnost Blue River, vlastněná převážně českými finančníky. Západní trhy (hlavně Austrálii) však firma neztratila a naopak posílila vývoz do Ruska, přičemž se i výrazně etablovala zpět na trzích v Česku a ve střední a jihovýchodní Evropě. Na jaře 2007 společnost Tatra oznámila záměr investovat významně do modernizace výroby a posílit kapacity výroby, která již nebyla schopna uspokojit zvýšenou poptávku po vozech. Světová finanční krize opět způsobila podniku nemalé problémy. V roce 2009 se firma dohodla s americkým výrobcem armádních vozidel Navistar Defense o výrobě společného nákladního vozu, pro který Tatra dodá podvozky a nápravy.
Smíchovský závod
Pod značkou Tatra se však nevyráběla pouze vozidla se spalovacími motory, ale také elektrické vozy, trolejbusy a tramvaje. Ty se vyráběly v závodě na pražském Smíchově, stejně jako železniční vagóny. Po 2. světové válce byly Ringhofferovy továrny znárodněny a dostaly označení Tatra. Smíchovský závod produkoval světoznámé tramvaje Tatra T1, T2, T3 dodávané do mnoha zemí nejen východního bloku. V roce 1963 byl smíchovský závod přeřazen pod koncern ČKD, proto dnes již málokdo ví, že známé „té-trojky“ vznikly ještě jako Tatry.
O Tatře
Závody
- Tatra Kopřivnice (na severní Moravě, hlavně nákladní automobily a spalovací motory)
- Tatra Smíchov (v Praze, trolejbusy a železniční vagóny, později pouze tramvaje)
- Tatra Bratislava (vývojové pracoviště, konstrukce - osobní automobily - vývoj, úpravy, nákladní automobily - modernizace, speciální úpravy)
- Tatra Bánovce nad Bebravou (poboční závod, hlavně nákladní automobily a výroba náprav)
- Tatra Čadca (poboční závod, nákladní automobily)
V příborské pobočce byla výroba zrušena.
Výroba
- Silniční doprava
- automobily osobní
- automobily užitkové (v 90. letech dodávka Tatra Beta)
- autobusy
- Drážní doprava
- trolejbusy
- tramvaje
- motorové železniční vozy
- přípojné železniční vozy (vagóny)
Koncepce nákladních automobilů
- vznětové vidlicové motory (pro model 815 motory řady T3 - V8 12.7 l, V10 15.8 l a V12 19.0 l)
- chlazení motoru vzduchem, nikoliv kapalinou, což je méně poruchové a umožňuje provoz i při extrémních teplotách (neobsahuje vodu - při nízkých teplotách nezamrzá a při vysokých teplotách nedochází k přehřátí). Nevýhodou je naopak vyšší hlučnost, větší rozměry a větší spotřeba, daná spotřebou výkonu pro pohon chladicího kompresoru
- podvozek tvořen centrální nosnou rourou a kyvnými polonápravami
- slavná protektorátní a poválečná T 111, její nástupci T 138 a T 148, T 813, poté T 815, nyní Tatra Terrno1 a Jamal.
Koncepce tramvají
- Hlavní článek: Tramvaje Tatra
- otočné podvozky typu PCC (zkopírovaný americký patent)
- zúžená čela
- jednosměrný provoz
- možnost spojit dvě tramvaje do soupravy řízené jen jedním řidičem
- regulace proudu zrychlovačem
- rovná podlaha ve výši 0,9 metru nad kolejnicemi
- přehledné uspořádání sedadel, hodně místa k stání
- první tramvaj PCC v Česku Tatra T1, její robustní nástupkyně T2, lehká a velmi nadčasově designovaná T3 (vyráběla se 30 let), po revoluci T6A5 (nemá již zrychlovač, nýbrž tyristorovou regulaci)
Tatra na Rallye Dakar
Nákladní automobily Tatra se ve světě proslavily i díky úspěchům v soutěžích rallye, zejména v nejtěžší rallye světa - Rallye Dakar. Zasloužil se o to především legendární pilot Karel Loprais, který z 19. startů v této soutěži 1986-2006 šestkrát zvítězil, čtyřikrát dojel na druhém místě, jednou třetí, dvakrát čtvrtý. Jako v té době bezkonkurenčně nejúspěšnější účastník tohoto závodu v kategorii kamiónů si v roce 1994 vysloužil přezdívku Monsieur Dakar. Po zranění Karla Lopraise v ročníku 2006 jej v následujícím ročníku za volantem vystřídal jeho synovec Aleš Loprais, který hned při svém premiérovém startu za volantem získal 3. místo v konečném pořadí v kategorii kamiónů (r.2006 byl navigátorem posádky strýce). Nejúspěšnější piloti za volantem vozů Tatra: Karel Loprais (6x zlato - 1988, 1994,5, 1998,9, 2001, 4x stříbro - 1987, 1996, 2000, 2002, 1x bronz - 1992, 2x čtvrtý - 1990,1, sedmý 2004), Tomáš Tomeček (1x stříbro - 2003, 1x bronz - 1999, 1x čtvrtý 2000, desátý 2002), Vlastimil Buchtyár (1x bronz - 1995, desátý 1993), Ladislav Fajtl (1x bronz - 1996), Zdeněk Kahánek (1x bronz - 1990), Milan Kořený (1x bronz - 1998, 1x čtvrtý 1996), Aleš Loprais (1x bronz - 2007), André de Azevedo (1x čtvrtý 2006, pátý 2007, šestý 2004 a 2009; podle výsledkových listin i stříbro 2003 a bronz 1999 a desátý 2002), Bedřich Sklenovský šestý 2000.
Modely automobilů Tatra
Osobní automobily
Typ | Výroba v letech |
---|---|
Tatra 10 | 1923 - 1925 |
Tatra 11 | 1923 - 1926 |
Tatra 12 | 1926 - 1934 |
Tatra 17 | 1925 - 1927 |
Tatra 20 | 1923 - 1925 |
Tatra 26/30 | 1927 - 1933 |
Tatra 26/52 | 1931 |
Tatra 30 | 1926 - 1930 |
Tatra 30/52 | 1929 - 1930 |
Tatra 31 | 1926 - 1930 |
Tatra 52 | 1930 - 1938 |
Tatra 52 Sport | 1930 - 1938 |
Tatra 54 | 1931 - 1934 |
Tatra 57 | 1932 - 1935 |
Tatra 57 A | 1936 - 1938 |
Tatra 57 B | 1938 - 1949 |
Tatra 70 | 1931 - 1932 |
Tatra 70 A | 1934 - 1947 |
Tatra 75 | 1933 - 1942 |
Tatra 77 | 1934 - 1935 |
Tatra 77 A | 1935 - 1936 |
Tatra 80 | 1931 - 1935 |
Tatra 87 | 1937 - 1950 |
Tatra 87-603 | 1950/1964 |
Tatra 90 | 1935 |
Tatra 97 | 1937 - 1946 |
Tatra 107 | 1946 - 1947 |
Tatra 201 | 1947 |
Tatraplan | 1947 - 1952 |
Tatra 600 Diesel | 1952 |
Tatra 603 | 1956 - 1963 |
Tatra 603 A | 1955 |
Tatra 603 X | 1967 |
Tatra 2-603 | 1963 - 1968 |
Tatra 2-603 B5 | 1966 - 1967 |
Tatra 604 | 1954 |
Tatra 613 | 1973 - 1996 |
Tatra 623 | 1980 - 1998 |
Tatra 700 | 1996 - 1999 |
Tatra Prezident | 1994 |
Tatra V 570 | 1933 |
Sportovní a závodní vozy
Typ | Výroba v letech |
---|---|
Tatra 12 Targa Florio | 1925 |
Tatra 30 Sport | 1926 |
Tatra 601 Monte Carlo | 1949 - 1952 |
Tatra 602 Tatraplan Sport | 1949 - 1952 |
Tatra 605 | 1956 |
Tatra 607 Monopost | 1950 |
Tatra 607-2 Monopost | 1951 - 1958 |
Tatra Delfín | 1963 |
Tatra JK 2500 | 1954 |
Tatra MTX V8 | 1991 |
Terénní automobily
Typ | Výroba v letech |
---|---|
Tatra V 750 | 1935 - 1937 |
Tatra V 799 | 1938 |
Tatra V 809 | 1940 - 1942 |
Tatra 57 K | 1941 - 1948 |
Tatra 82 | 1935 - 1937 |
Tatra 93 | 1939 |
Tatra 803 | 1950 |
Tatra 804 | 1951 |
tatra autojeřáb ad20 T
Nákladní automobily
Typ | Výroba v letech |
---|---|
Tatra TL 2 | |
Tatra TL 4 | |
Tatra 13 | |
Tatra 22 | |
Tatra 23 | |
Tatra 24 | |
Tatra 25 | |
Tatra 26 | |
Tatra 27 | 1930 - 1947 |
Tatra 27 B | |
Tatra 28 | |
Tatra 43 | |
Tatra 49 | 1929 - 1930 |
Tatra 72 | 1933 - 1937 |
Tatra 74 | |
Tatra 79 | |
Tatra 81 | 1939 - 1942 |
Tatra 84 | |
Tatra 85 | 1936 - 1941 |
Tatra 85 A | |
Tatra 92 | 1937 - 1941 |
Tatra 111 | 1942 - 1962 |
Tatra 114 | 1947 - 1948 |
Tatra 115 | 1948 - 1949 |
Tatra 116 | |
Tatra 128 | 1951 - 1952 |
Tatra 130 | |
Tatra 137 | |
Tatra 138 | 1959 - 1971 |
Tatra 141 | 1957 - 1970 |
Tatra 147 | |
Tatra 148 | 1972 - 1982 |
Tatra 157 | |
Tatra 163 | 1999 - dosud |
Tatra 165 | 1999 |
Tatra 805 | 1953 - 1960 |
Tatra 810 | 2008 - dosud |
Tatra 813 | 1967 - 1982 |
Tatra 815 | 1983 - dosud |
Tatra 816 | 1999 - dosud |
Tatra 817 | 2007 - dosud |
Autobusy
Typ | Výroba v letech |
---|---|
Tatra 24 | |
Tatra 27 | |
Tatra 43 | |
Tatra 72 | 1933 – 1937 |
Tatra 114 | |
Tatra 500 HB | 1950 – 1957 |
Trolejbusy
Typ | Výroba v letech |
---|---|
Tatra T 86 | 1936 – 1939 |
Tatra T 400 | 1948 – 1955 |
Tatra T 401 | 1958 |
Vojenské automobily
Typ | Konstrukce | Výroba v letech |
---|---|---|
Tatra 111 | Nákladní automobil | 1942 - 1962 |
Tatra 805 | Lehký nákladní automobil | 1953 - 1960 |
Tatra 809 | Polopásové vozidlo | 1953 |
Tatra 810 | Střední nákladní automobil | 2007 - |
Tatra 813 | Těžké nákladní vozidlo | 1967 - 1982 |
Tatra 815 | Těžké nákladní vozidlo | 1983 - |
Tatra 817 | Těžký nákladní automobil | 2007 - |
Tatra OT-64 | Obrněný transportér 8x8 ve spolupráci s Polskem na bázi Tatra 813 | |
Tatra OT 810 | Polopásové vozidlo - přestavba německého Sd. Kfz 251 | |
ShKH vz.77 DANA | Houfnice, na podvozku Tatra 815 |
Motorové saně
Typ | Výroba |
---|---|
Tatra V 855 | 1942 |
Letadla Tatra
- T-131
- T-001
- T-101
- T-201
Motorové vozy Tatra
Externí odkazy
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |