Tatra 813
Z Multimediaexpo.cz
Tatra 813 je československý speciální těžký terénní nákladní automobil, vyráběný v letech 1967 až 1982. Základním představitelem této typové řady byla především vojenská verze 8x8 KOLOS, která byla schopná tahat přívěsy až do celkové hmotnosti 100 tun. Vyráběly se však i civilní verze 6x6, případně 4x4.
Obsah |
Podvozek a řízení
Základ vozidel tvořil pro Tatru typický podvozek Tatra-concept s centrální nosnou rourou. Na začátku vozu byla první řízená náprava, následoval mezikus s mezinápravovým diferenciálem, podvozek pokračoval druhou přední řízenou nápravou, dalším mezikusem, přídavná převodovka (na ní byla namontována hlavní převodovka), mezikus s mezinápravovým diferenciálem, první zadní náprava, mezikus s dalším diferenciálem a druhá zadní náprava.
Prakticky každý typ podvozku měl svůj druh odpružení:
- TP 6x6 - vpředu listová pera, vzadu torzní tyče
- TP 4x4 - vpředu i vzadu torzní tyče
- NT 4x4 - vpředu torzní tyč, vzadu vlnovcové vzduchové pružiny
- KOLOS 8x8 - vpředu i vzadu listová pera
Jednotlivé nápravy byly tvořeny rozvodovkou, polonápravami, hnacími hřídelemi a talířovými koly. Kvůli snížení namáhání celého pohonného systému byly vozy vybaveny kolovými redukcemi. Celý podvozek skrýval celkem 7 čelních diferenciálů. U této typové řady výrobce používal výhradně jednomontáž pneumatik na všech nápravách. U verze 8x8 KOLOS nešel vypínat pohon předních náprav. Díky tomu bylo vozidlo schopno překonat příkop široký až 1,5 metru, mohlo zdolávat kolmé překážky do výšky až 60 centimetrů a jezdit s bočním náklonem až 30°. Tyto parametry nepřekonal žádný ze současníků, dokonce ani následující model T815.
Každé vozidlo vyrobené pro armádu bylo vybaveno centrálním dofukováním pneumatik, které mohlo pracovat i za jízdy. Dofukování ovládal řidič z kabiny otevřením ventilu pro každé kolo. Centrální dofukování má svůj význam při jízdě v těžkém terénu, kde se často mění povrch, ale zejména v boji, když dojde k průstřelům pneumatik. V tom případě bylo možno pokračovat v jízdě a nebylo potřeba měnit ihned celé kolo. Řízení, které zabezpečovalo natáčení obou předních náprav, bylo vybaveno kapalinovým posilovačem, stejným jako používaly vozy T 138, ale s větším účinkem na kola.
Pohonná jednotka
Pohonnou jednotkou se stal úplně nový dvanáctiválec odvozený od osmiválce T 928. Nový motor, označený jako T 930 vznikl tak, že k osmiválcovému motoru byly jednoduše přidány další 4 válce. Jednalo se o čtyřtaktní naftový, vzduchem chlazený vidlicový dvanáctiválec s přímým vstřikem paliva. Úhel mezi oběma řadami válců byl 75˚. Vrtání 120 mm, zdvih 130 mm, celkový objem valců 17 640 cm³. Maximální výkon byl 190 kW (260 koní). Ventilový rozvod byl typu OHV s jednou vačkovou hřídelí pro všechny válce. Maximální kroutící moment se pohyboval okolo 990,5 Nm při 1 300 otáčkách za minutu. Základní spotřeba se pohybovala okolo 44 litrů nafty na 100 km. Chlazení zabezpečoval jeden ventilátor, který byl schopen ochladit motor i při plném zatížení. Činnost ventilátoru byla ovládána kapalinovou spojkou, která společně s termostatem řídila otáčky ventilátoru. Mazací soustava motoru měla suchou klikovou skříň. Chladič motorového oleje byl umístěn před ventilátorem na odklopné části masky automobilu. Aby bylo možno motor nastartovat i při velmi nízkých teplotách, byl vybaven dvěma startéry a motor bylo možno před startem nahřívat i nezávislým naftovým topením.
Spojka a převodovka
Spojka byla ve verzi 4x4 suchá, dvoukotoučová třecí, ostatní verze používaly trojkotoučovou. Byla vybavena posilovačem, aby se zmenšila síla potřebná k sešlápnutí pedálu. Motor s převodovkou byl spojen kloubovou hřídelí se spojkou. Používaly se dva druhy převodovek. První byla pětistupňová (TP 6x6 a 8x8) a druhá desetistupňová (TP 4x4, AD350, AD125, NT 4x4). Pětistupňová měla 5 rychlostních stupňů vpřed a 1 stupeň pro jízdu vzad. Ovládání bylo mechanické, pákou umístěnou pod přístrojovou deskou na pravé straně. Druhý až pátý převodový stupeň byl jištěn tzv. blokovanou synchronizací. Desetistupňová převodovka byla shodná s pětistupňovou, ale navíc byla vybavena dvoustupňovým předřazeným převodem. Přídavné převodovky existovaly také ve dvou verzích. Pro typ TP 6x6 se montovala dvoustupňová se silničním a terénním převodem. Oba stupně se ovládaly elektropneumaticky s předvoličem na řadicí páce. Druhý typ byl jednostupňový a montoval se do všech ostatních verzí. Neutrál se volil elektropneumaticky tlačítkem na přístrojové desce. Některé verze byly navíc vybaveny rychloběhem, což je ojedinělá výjimka v konstrukci nákladních automobilů. První stupeň byl přímý záběr (pro jízdu s těžkým přívěsem), druhý plnil funkci rychloběhu (maximální rychlost sólo vozidla). Kombinací těchto převodových stupňů měl řidič k dispozici až 20 převodových stupňů pro jízdu vpřed a 4 pro jízdu vzad, které mohl volit v závislosti na podmínkách.
Brzdy
Provozní brzdy byly bubnové, vzduchotlaké, umístěné v kolech. Brzdový systém byl tvořen třemi nezávislými okruhy: okruhem předních, zadních náprav a okruhem brzd přívěsu. Bubnová parkovací brzda byla umístěna na přídavné převodovce. Vozidlo bylo vybaveno i odlehčovací motorovou brzdou.
Kabina
Kabina byla u všech modifikací výhradně trambusového typu a to buď krátká, nebo dlouhá dvojkabina. Do dvojkabiny se vešlo sedm osob včetně řidiče. Mezi předními sedadly byl umístěn motor, který byl tepelně a zvukově izolován. Kabina byla vybavena nezávislým naftovým topením. Ve střeše byl jeden nebo dva kruhové průlezy.
Druhy provedení
Vozy T 813 se vyráběly v různých druzích provedení: civilní:
- 4x4 – tahač návěsů, tahač přívěsů, autojeřáb
- 6x6 – tahač přívěsů, sklápěč (prototypy)
- 8x8 – tahač přívěsů, sklápěč, těžkotonážní autojeřáb, hasičské nástavby
vojenské:
- 8x8 – tahače přívesů, vozy s mostními konstrukcemi, pontonové vozy, vozidla se speciálními bojovými nástavbami
Celkem bylo vyrobeno 11 751 vozů tohoto typu. Vozy T 813 byly úspěšně vyváženy například do bývalé NDR, Rumunska a Indie.
Externí odkazy
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |