Žamberk

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (Nahrazení textu „1365“ textem „1365“)
(+ Aktualizace)
Řádka 30: Řádka 30:
| NUTS3 = CZ053
| NUTS3 = CZ053
| nad.výš = 418
| nad.výš = 418
-
}}
+
}}[[Soubor:Zamberk-Rathaus-1.jpg|thumb|240px|Radnice v Žamberku (2017)]]
-
'''Žamberk''' (německy ''Senftenberg'') je město na východě [[Čechy|Čech]] v [[Pardubický kraj|Pardubickém kraji]], v podhůří Orlických hor. Město je rozprostřeno jak v údolí řeky [[Divoká Orlice|Divoké Orlice]], tak i na okolních kopcích. Žamberk má rozlohu 16,91&nbsp;km² a čítá 6&nbsp;072 obyvatel<ref>{{Citace elektronické monografie|korporace=Ministerstvo vnitra ČR|odkaz na korporaci=Ministerstvo vnitra České republiky|titul=Adresy v České republice|url=http://aplikace.mvcr.cz/adresa/e/zambe/index.html|datum vydání=2010-03-05|datum přístupu=2010-03-14|jazyk=}}</ref>. V nejbližší aglomeraci, kterou město vytváří společně s přilehlými obcemi (Dlouhoňovice, Helvíkovice, Lukavice a Líšnice) však žije více než 9 100 obyvatel. Město je jak administrativním, tak i přirozeným spádovým centrem žamberského mikroregionu, který čítá téměř 29 000 obyvatel. Nadprůměrné množství zeleně, četné provozovny obchodů a služeb i sportovně rekreační areál s venkovním aquaparkem, Pod Černým lesem, z něj dělá příjemné město nejen pro návštěvníky, ale i pro jeho obyvatele. Pro svou výhodnou polohu je také důležitým turistickým východiskem do jižní části Orlických hor i jejich podhůří - bývá nazýváno také jako "brána Orlických hor". Západně od města se nachází veřejné vnitrostátní letiště (sportovní letiště). Historické jádro města tvoří městskou památkovou zónu. [[Poštovní směrovací číslo|PSČ]] zdejší pošty je 564&nbsp;01.
+
'''Žamberk''' (německy ''Senftenberg'') je město na východě [[Čechy|Čech]] v [[Pardubický kraj|Pardubickém kraji]], v podhůří Orlických hor. Město je rozprostřeno jak v údolí řeky [[Divoká Orlice|Divoké Orlice]], tak i na okolních kopcích. Žamberk má rozlohu 16,91&nbsp;km² a čítá 6&nbsp;072 obyvatel<ref>{{Citace elektronické monografie|korporace=Ministerstvo vnitra ČR|odkaz na korporaci=Ministerstvo vnitra České republiky|titul=Adresy v České republice|url=http://aplikace.mvcr.cz/adresa/e/zambe/index.html|datum vydání=2010-03-05|datum přístupu=2010-03-14|jazyk=}}</ref>. V nejbližší aglomeraci, kterou město vytváří společně s přilehlými obcemi (Dlouhoňovice, Helvíkovice, Lukavice a Líšnice) však žije více než 9 100 obyvatel. Město je jak administrativním, tak i přirozeným spádovým centrem žamberského mikroregionu, který čítá téměř 29 000 obyvatel. Nadprůměrné množství zeleně, četné provozovny obchodů a služeb i sportovně rekreační areál s venkovním aquaparkem, Pod Černým lesem, z něj dělá příjemné město nejen pro návštěvníky, ale i pro jeho obyvatele. Pro svou výhodnou polohu je také důležitým turistickým východiskem do jižní části Orlických hor i jejich podhůří - bývá nazýváno také jako "brána Orlických hor". Západně od města se nachází veřejné vnitrostátní letiště (sportovní letiště).  
 +
 
 +
Historické jádro města tvoří městskou památkovou zónu. [[Poštovní směrovací číslo|PSČ]] zdejší pošty je 564&nbsp;01.
 +
* Ke dni 1.&nbsp;1.&nbsp;2020 zde žilo '''6 077''' obyvatel.
 +
 
== Historie ==
== Historie ==
Nejstarší doložená zmínka o Žamberku je na listině, kterou v roce 1332 [[Zbraslav|zbraslavský]] opat prodával [[Lanškroun|lanškrounskou]] rychtu jakémusi Tyczkovi (Tyčkovi) ze Žamberka<ref name="albert">{{Citace monografie
Nejstarší doložená zmínka o Žamberku je na listině, kterou v roce 1332 [[Zbraslav|zbraslavský]] opat prodával [[Lanškroun|lanškrounskou]] rychtu jakémusi Tyczkovi (Tyčkovi) ze Žamberka<ref name="albert">{{Citace monografie
Řádka 50: Řádka 54:
Za vlády králů Přemysla Otakara I., Václava I. a Přemysla Otakara II. byly ve východních [[Čechy|Čechách]] založeny nové hrady a osady. V těch dobách byly založeny hrady [[Lanšperk (hrad)|Lanšperk]], [[Žampach (hrad)|Žampach]], [[Litice (hrad)|Litice]], [[Potštejn (hrad)|Potštejn]] a další. Kolonizátoři založili města a vesnice, které dnes známe jako [[Rychnov nad Kněžnou]], [[Rokytnice v Orlických horách]], [[Vamberk]], [[Slatina nad Zdobnicí]], [[Pěčín]], [[Kunvald]], [[Ústí nad Orlicí]], [[Lanškroun]], nebo [[Letohrad]]. Přesný rok založení těchto hradů a obcí však bohužel není znám, ale předpokládá se, že v těchto dobách byl založen [[Němci|německými]] kolonisty i Žamberk. Je dost možné, že v místech, kde vyrostlo německé město Žamberk, byla již dříve rolnická osada [[Slované|slovanská]]. Nové německé obyvatelstvo přineslo do nově založeného města řemesla a také německé městské uspořádání, v čele města byl [[rychtář]]. V různých listinách se město psalo různě: Senftinberg, Semftenberg, Zenftenberg, Senftenberg nebo Zenftenberg<ref name="albert13">Albert, str. 13</ref>.
Za vlády králů Přemysla Otakara I., Václava I. a Přemysla Otakara II. byly ve východních [[Čechy|Čechách]] založeny nové hrady a osady. V těch dobách byly založeny hrady [[Lanšperk (hrad)|Lanšperk]], [[Žampach (hrad)|Žampach]], [[Litice (hrad)|Litice]], [[Potštejn (hrad)|Potštejn]] a další. Kolonizátoři založili města a vesnice, které dnes známe jako [[Rychnov nad Kněžnou]], [[Rokytnice v Orlických horách]], [[Vamberk]], [[Slatina nad Zdobnicí]], [[Pěčín]], [[Kunvald]], [[Ústí nad Orlicí]], [[Lanškroun]], nebo [[Letohrad]]. Přesný rok založení těchto hradů a obcí však bohužel není znám, ale předpokládá se, že v těchto dobách byl založen [[Němci|německými]] kolonisty i Žamberk. Je dost možné, že v místech, kde vyrostlo německé město Žamberk, byla již dříve rolnická osada [[Slované|slovanská]]. Nové německé obyvatelstvo přineslo do nově založeného města řemesla a také německé městské uspořádání, v čele města byl [[rychtář]]. V různých listinách se město psalo různě: Senftinberg, Semftenberg, Zenftenberg, Senftenberg nebo Zenftenberg<ref name="albert13">Albert, str. 13</ref>.
Na konci 14. století se město vlivem okolního slovanského obyvatelstva počeštilo, protože v těch dobách se v listinách objevuje počeštěné jméno Žamberk.
Na konci 14. století se město vlivem okolního slovanského obyvatelstva počeštilo, protože v těch dobách se v listinách objevuje počeštěné jméno Žamberk.
-
O rozdělení města Žamberk na [[Litice nad Orlicí|litickou]] a [[Žampach|žampašskou]] polovinu se zmiňuje již listina z roku 1365, o které psal profesor [[August Sedláček]], že je uložena ve  vídeňském c.k. dvorním archivu. Na litické straně se vystřídalo několik majitelů od [[Jan z Lichtenburka|Jana z Lichtenburka]] v roce 1356 přes [[Jiří z Poděbrad|Jiřího z Poděbrad]] (1450 - 1471) až po [[Mikuláš z Bubna|Mikuláše z Bubna]] (1575). Majiteli žampašské poloviny byli [[Čeněk Žampach z Potštejna]] 1367, [[Burian Trčka z Lípy]] 1513 a Mikuláš z Bubna, který roku 1575 obě poloviny Žamberka spojil.
+
 
 +
O rozdělení města Žamberk na [[Litice nad Orlicí|litickou]] a [[Žampach|žampašskou]] polovinu se zmiňuje již listina z roku 1365, o které psal profesor [[August Sedláček]], že je uložena ve  vídeňském c.k. dvorním archivu. Na litické straně se vystřídalo několik majitelů od [[Jan z Lichtenburka|Jana z Lichtenburka]] v roce 1356 přes Jiřího z Poděbrad (1450–1471) až po Mikuláše z Bubna (1575). Majiteli žampašské poloviny byli Čeněk Žampach z Potštejna 1367, Burian Trčka z Lípy 1513 a Mikuláš z Bubna, který roku 1575 obě poloviny Žamberka spojil.
 +
 
== Pamětihodnosti a významné budovy ==
== Pamětihodnosti a významné budovy ==
* [[Eduard Albert|Albertova vila]] – Areál léčebny Albertinum
* [[Eduard Albert|Albertova vila]] – Areál léčebny Albertinum
Řádka 73: Řádka 79:
Prvním průmyslovým podnikem v Žamberku byla továrna na sukna [[Vonwiller a spol.]], kterou postavil a v roce 1834 otevřel [[Mikuláš Vonwiller]], na základě veřejné soutěže vypsané baronem [[John Parish von Senftenberg|Johnem Parishem]]. Továrna byla dlouho jediným [[Textilní průmysl|textiln]]ím podnikem ve městě, nepočítaje menší provozovny a domácí [[tkadlec|tkalce]], kteří dodávali své zboží [[faktor (zprostředkovatel)|faktor]]ům. Druhou textilní továrnu [[Jindřich Žid a spol.‎]], postavil a v roce [[1908]] otevřel [[hronov]]ský obchodník s textilem, Jindřich Žid.
Prvním průmyslovým podnikem v Žamberku byla továrna na sukna [[Vonwiller a spol.]], kterou postavil a v roce 1834 otevřel [[Mikuláš Vonwiller]], na základě veřejné soutěže vypsané baronem [[John Parish von Senftenberg|Johnem Parishem]]. Továrna byla dlouho jediným [[Textilní průmysl|textiln]]ím podnikem ve městě, nepočítaje menší provozovny a domácí [[tkadlec|tkalce]], kteří dodávali své zboží [[faktor (zprostředkovatel)|faktor]]ům. Druhou textilní továrnu [[Jindřich Žid a spol.‎]], postavil a v roce [[1908]] otevřel [[hronov]]ský obchodník s textilem, Jindřich Žid.
=== Současnost ===
=== Současnost ===
-
* [[Agro Žamberk]]
+
* Agro Žamberk
-
* [[Intergal Vrchovina]]
+
* Bühler CZ
-
* [[Rieter CZ]]
+
* ZEZ SILKO
-
* [[ZEZ SILKO]]
+
* GAF s.r.o.
 +
* Šmídl s.r.o.
 +
* Minipivovar Žamberk, Československé armády 1400
 +
* Minipivovar Jelen, V Dolech 1605
 +
* Dřevomateriál, s.r.o., Orlická kasárna 738
 +
 
== Školství ==
== Školství ==
=== Mateřské školy ===
=== Mateřské školy ===
Řádka 129: Řádka 140:
* [[Milan Maryška]] (1943–2002) - filmový dokumentarista, režisér a fotograf
* [[Milan Maryška]] (1943–2002) - filmový dokumentarista, režisér a fotograf
== Partnerská města ==
== Partnerská města ==
-
* [[Fresagrandinaria]], [[Itálie]]
+
* {{Flagicon|Italy}} [[Fresagrandinaria]], [[Itálie]]
-
* [[Miharu]], [[Japonsko]]
+
* {{Flagicon|Japan}} [[Miharu]], [[Japonsko]]
-
* [[Nowa Sól]], [[Polsko]]
+
* {{Flagicon|Poland}} [[Nowa Sól]], [[Polsko]]
-
* [[Püttlingen]], [[Německo]]
+
* {{Flagicon|Germany}} [[Püttlingen]], [[Německo]]
-
* [[Rice Lake]], [[Wisconsin]], [[USA]]
+
* {{Flagicon|USA}} [[Rice Lake]], [[Wisconsin]], [[USA]]
-
* [[Saint-Michel-sur-Orge]], [[Francie]]
+
* {{Flagicon|France}} [[Saint-Michel-sur-Orge]], [[Francie]]
-
* [[Senftenberg]], [[Německo]]
+
* {{Flagicon|Germany}} [[Senftenberg]], [[Německo]]
-
* [[Senftenberg (Rakousko)|Senftenberg]], [[Rakousko]]
+
* {{Flagicon|Austria}} [[Senftenberg (Rakousko)|Senftenberg]], [[Rakousko]]
-
* [[Veszprém]], [[Maďarsko]]
+
* {{Flagicon|Hungary}} [[Veszprém]], [[Maďarsko]]
== Související články ==
== Související články ==
* [[Městská autobusová doprava v Žamberku]]
* [[Městská autobusová doprava v Žamberku]]
== Fotogalerie ==
== Fotogalerie ==
<gallery>
<gallery>
-
Image:Kostel Svatého Václava v Žamberku.jpg|Kostel Svatého Václava v Žamberku
+
File:Kostel Svatého Václava v Žamberku.jpg|Kostel Svatého Václava v Žamberku
-
Image:Mariánský sloup v Žamberku.jpg|[[Sloupy Panny Marie a Nejsvětější Trojice|Mariánský sloup]] na náměstí v Žamberku
+
File:Mariánský sloup v Žamberku.jpg|[[Sloupy Panny Marie a Nejsvětější Trojice|Mariánský sloup]] na náměstí v Žamberku
-
Image:Divisovo divadlo zamberk.jpg|Divišovo divadlo
+
File:Divisovo divadlo zamberk.jpg|Divišovo divadlo
-
Image:Rozhledna Rozalka.jpg|Tyršova rozhledna na vrchu Rozálka
+
File:Rozhledna Rozalka.jpg|Tyršova rozhledna na vrchu Rozálka
-
Soubor:Eduard Albert.jpg|[[Eduard Albert]]
+
File:Eduard Albert.jpg|Eduard Albert
-
Soubor:V.F. Kumpošt.jpg|[[Václav F. Kumpošt]]
+
File:V.F. Kumpošt.jpg|Václav F. Kumpošt
-
Image:Edmund Kirsch.jpg|[[Edmund Kirsch]]
+
File:Edmund Kirsch.jpg|[[Edmund Kirsch]]
-
Image:Oldřich Marek 3a.jpg|[[Oldřich Marek]]
+
File:Oldřich Marek 3a.jpg|[[Oldřich Marek]]
-
Soubor:Pomnik I. sv. valka.jpg|[[Pomník obětem I. světové války Žamberk|Pomník obětem I. světové války]]
+
File:Pomnik I. sv. valka.jpg|[[Pomník obětem I. světové války Žamberk|Pomník obětem I. světové války]]
-
Soubor:František Rous.jpg|Pamětní deska na domku [[František Rous|Františka Rouse]]
+
File:František Rous.jpg|Pamětní deska na domku [[František Rous|Františka Rouse]]
</gallery>
</gallery>
-
== Odkazy ==
+
 
-
=== Reference ===
+
== Reference ==
<references/>
<references/>
== Externí odkazy ==
== Externí odkazy ==
-
{{Commonscat|Žamberk}}
 
* E. Albert, P. K. Chotovský: Paměti Žamberské (1889)
* E. Albert, P. K. Chotovský: Paměti Žamberské (1889)
* http://www.zamberk.cz/ – oficiální stránky města
* http://www.zamberk.cz/ – oficiální stránky města
* [http://www.vets.estranky.cz/clanky/vpm-okres-usti-nad-orlici/zamberk Pomníky obětem válek]
* [http://www.vets.estranky.cz/clanky/vpm-okres-usti-nad-orlici/zamberk Pomníky obětem válek]
-
{{Okres Ústí nad Orlicí}}
+
 
 +
 
 +
{{Flickr|Žamberk}}{{Commonscat|Žamberk}}{{Okres Ústí nad Orlicí}}{{Článek z Wikipedie}}
 +
[[Kategorie:Žamberk| ]]
[[Kategorie:Města v Čechách]]
[[Kategorie:Města v Čechách]]
[[Kategorie:Obce v okrese Ústí nad Orlicí]]
[[Kategorie:Obce v okrese Ústí nad Orlicí]]
[[Kategorie:Obce s rozšířenou působností]]
[[Kategorie:Obce s rozšířenou působností]]
[[Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem]]
[[Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem]]
-
[[Kategorie:Žamberk| ]]
 
[[Kategorie:Sdružení obcí Orlicko]]
[[Kategorie:Sdružení obcí Orlicko]]
[[Kategorie:Městské památkové zóny v Česku]]
[[Kategorie:Městské památkové zóny v Česku]]
-
{{Článek z Wikipedie}}
 

Verze z 21. 9. 2020, 08:52

Radnice v Žamberku (2017)

Žamberk (německy Senftenberg) je město na východě Čech v Pardubickém kraji, v podhůří Orlických hor. Město je rozprostřeno jak v údolí řeky Divoké Orlice, tak i na okolních kopcích. Žamberk má rozlohu 16,91 km² a čítá 6 072 obyvatel[1]. V nejbližší aglomeraci, kterou město vytváří společně s přilehlými obcemi (Dlouhoňovice, Helvíkovice, Lukavice a Líšnice) však žije více než 9 100 obyvatel. Město je jak administrativním, tak i přirozeným spádovým centrem žamberského mikroregionu, který čítá téměř 29 000 obyvatel. Nadprůměrné množství zeleně, četné provozovny obchodů a služeb i sportovně rekreační areál s venkovním aquaparkem, Pod Černým lesem, z něj dělá příjemné město nejen pro návštěvníky, ale i pro jeho obyvatele. Pro svou výhodnou polohu je také důležitým turistickým východiskem do jižní části Orlických hor i jejich podhůří - bývá nazýváno také jako "brána Orlických hor". Západně od města se nachází veřejné vnitrostátní letiště (sportovní letiště).

Historické jádro města tvoří městskou památkovou zónu. PSČ zdejší pošty je 564 01.

  • Ke dni 1. 1. 2020 zde žilo 6 077 obyvatel.

Obsah

Historie

Nejstarší doložená zmínka o Žamberku je na listině, kterou v roce 1332 zbraslavský opat prodával lanškrounskou rychtu jakémusi Tyczkovi (Tyčkovi) ze Žamberka[2]. Lanšperský hrad i celé lanškrounské panství byly tehdy v držení zbraslavského kláštera. Za vlády králů Přemysla Otakara I., Václava I. a Přemysla Otakara II. byly ve východních Čechách založeny nové hrady a osady. V těch dobách byly založeny hrady Lanšperk, Žampach, Litice, Potštejn a další. Kolonizátoři založili města a vesnice, které dnes známe jako Rychnov nad Kněžnou, Rokytnice v Orlických horách, Vamberk, Slatina nad Zdobnicí, Pěčín, Kunvald, Ústí nad Orlicí, Lanškroun, nebo Letohrad. Přesný rok založení těchto hradů a obcí však bohužel není znám, ale předpokládá se, že v těchto dobách byl založen německými kolonisty i Žamberk. Je dost možné, že v místech, kde vyrostlo německé město Žamberk, byla již dříve rolnická osada slovanská. Nové německé obyvatelstvo přineslo do nově založeného města řemesla a také německé městské uspořádání, v čele města byl rychtář. V různých listinách se město psalo různě: Senftinberg, Semftenberg, Zenftenberg, Senftenberg nebo Zenftenberg[3]. Na konci 14. století se město vlivem okolního slovanského obyvatelstva počeštilo, protože v těch dobách se v listinách objevuje počeštěné jméno Žamberk.

O rozdělení města Žamberk na litickou a žampašskou polovinu se zmiňuje již listina z roku 1365, o které psal profesor August Sedláček, že je uložena ve vídeňském c.k. dvorním archivu. Na litické straně se vystřídalo několik majitelů od Jana z Lichtenburka v roce 1356 přes Jiřího z Poděbrad (1450–1471) až po Mikuláše z Bubna (1575). Majiteli žampašské poloviny byli Čeněk Žampach z Potštejna 1367, Burian Trčka z Lípy 1513 a Mikuláš z Bubna, který roku 1575 obě poloviny Žamberka spojil.

Pamětihodnosti a významné budovy

Hospodářství a průmysl

Historie

Prvním průmyslovým podnikem v Žamberku byla továrna na sukna Vonwiller a spol., kterou postavil a v roce 1834 otevřel Mikuláš Vonwiller, na základě veřejné soutěže vypsané baronem Johnem Parishem. Továrna byla dlouho jediným textilním podnikem ve městě, nepočítaje menší provozovny a domácí tkalce, kteří dodávali své zboží faktorům. Druhou textilní továrnu Jindřich Žid a spol.‎, postavil a v roce 1908 otevřel hronovský obchodník s textilem, Jindřich Žid.

Současnost

  • Agro Žamberk
  • Bühler CZ
  • ZEZ SILKO
  • GAF s.r.o.
  • Šmídl s.r.o.
  • Minipivovar Žamberk, Československé armády 1400
  • Minipivovar Jelen, V Dolech 1605
  • Dřevomateriál, s.r.o., Orlická kasárna 738

Školství

Mateřské školy

  • MŠ Sluníčko Žamberk, náměstí Generála Knopa 433
  • MŠ Čtyřlístek Žamberk, Tylova 1244

Základní školy

  • ZŠ Žamberk, Nádražní 743 [1]
  • ZŠ Žamberk, 28. října 581 [2]
  • Speciální základní škola Žamberk, Nádražní 468 [3]
  • Základní umělecká škola Petra Ebena, Žamberk, Masarykovo nám. 145 [4]

Střední školy

Kultura

Muzeum

Divadlo

Knihovna

Zdravotnictví

Osobnosti

Partnerská města

Související články

Fotogalerie

Kostel Svatého Václava v Žamberku

Mariánský sloup na náměstí v Žamberku

Divišovo divadlo

Tyršova rozhledna na vrchu Rozálka

Eduard Albert

Václav F. Kumpošt

Edmund Kirsch

Oldřich Marek

Pomník obětem I. světové války

Pamětní deska na domku Františka Rouse

Reference

  1. ↑ Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2010-03-05, [cit. 2010-03-14]. Dostupné online.  
  2. ↑ ALBERT, Eduard; CHOTOVSKÝ, Karel. Paměti žamberské. 1. vyd. Vídeň : nákladem vlastním, 1889. [dále jen Albert]. S. 420.  
  3. ↑ Albert, str. 13

Externí odkazy


Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Žamberk
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Žamberk
  Města a obce okresu Ústí nad Orlicí  

Albrechtice • Anenská Studánka • Běstovice • Bošín • Brandýs nad Orlicí • Bučina • Bystřec • Cotkytle • Čenkovice • Červená Voda • Česká Rybná • Česká Třebová • České Heřmanice • České Libchavy • České Petrovice • Damníkov • Dlouhá Třebová • Dlouhoňovice • Dobříkov • Dolní Čermná • Dolní Dobrouč • Dolní Morava • Džbánov • Hejnice • Helvíkovice • Hnátnice • Horní Čermná • Horní Heřmanice • Horní Třešňovec • Hrádek • Hrušová • Choceň • Jablonné nad Orlicí • Jamné nad Orlicí • Javorník • Jehnědí • Kameničná • Klášterec nad Orlicí • Koldín • Kosořín • Králíky • Krasíkov • Kunvald • Lanškroun • Leština • Letohrad • Libecina • Libchavy • Lichkov • Líšnice • Lubník • Lukavice • Luková • Mistrovice • Mladkov • Mostek • Nasavrky • Nekoř • Nové Hrady • Orlické Podhůří • Orličky • Ostrov • Oucmanice • Pastviny • Petrovice • Písečná • Plchovice • Podlesí • Přívrat • Pustina • Radhošť • Rudoltice • Rybník • Řepníky • Řetová • Řetůvka • Sázava • Seč • Semanín • Skořenice • Slatina • Sobkovice • Sopotnice • Sruby • Stradouň • Strážná • Studené • Sudislav nad Orlicí • Sudslava • Svatý Jiří • Šedivec • Tatenice • Těchonín • Tisová • Trpík • Třebovice • Týnišťko • Újezd u Chocně • Ústí nad Orlicí • Velká Skrovnice • Verměřovice • Vinary • Voděrady • Vraclav • Vračovice-Orlov • Výprachtice • Vysoké Mýto • Zádolí • Záchlumí • Zálší • Zámrsk • Zářecká Lhota • Žamberk • Žampach • Žichlínek

Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/%C5%BDamberk“