Slatiňany

Z Multimediaexpo.cz

Aktuální verze z 1. 10. 2020, 09:54

Zámek Slatiňany od východu

Slatiňany jsou v město v malebném kraji na úpatí Železných hor 4 km jižně od okresního města Chrudim.

• Ke dni 1. 1. 2020 zde žilo 4 217 obyvatel.

Historie

První písemná zmínka o Slatiňanech pochází z roku 1294, kdy zde na skalnatém ostrohu nad řekou Chrudimkou stála pouze dřevěná gotická tvrz. Jejím vlastníkem byl podle českého historika Augusta Sedláčka v letech 1294 až 1297 František ze Slatiňan. Název města Slatiňany je odvozen od slatí (či slatin), uprostřed kterých původní osada vznikla. Ve Slatiňanech se ovšem traduje i pověst o chasníkovi, honícím divoké prase s dřevěnou tyčí křičíc „S latí na ní!“, což je spíše produkt lidové slovesnosti z pozdější doby. Roku 1349 se osada připomíná jako Slatyna Swankonis (Slatina Svaňkova) podle plebána Svaňka. V roce 1371 náleží spolu s dalšími dvěma vesnicemi, tvrzí a přilehlým dvorem Zbyňkovi řečenému Otháj ze Slatiňan. Od roku 1386 Slatiňany náležely vladykům z Poběžovic a Tuněchod. Jeden z vladyků, Václav ze Slatiňan, se v roce 1415 připojil ke stížnému listu českých a moravských pánů do Kostnice^[1]. Od vladyků z Tuněchod získal panství někdy po roce 1415 Bleh z Lipky a ze Strádova, který jej roku 1438 (1437) zastavil Alšovi z Bítovan a Vítkovi z Talmberka. Jeho potomci, synové Matěj a Vítek (1454), a zřejmě vnuk Diviš z Talmberka (1464), maršálek královny Kunhuty, drželi Slatiňany až do roku 1469, kdy byla osada i s tvrzí vypálena vojskem Zdeňka ze Šternberka, který se u Chrudimi spojil s vojskem uherského krále Matyáše Korvína.

V roce 1497 je tvrz i osada uváděna jako pustá a patří Šárovcům z Šárova, kteří ji prodali 1525 Chrudimi. V letech 1525 až 1547 byla osada Slatiňany v majetku královského věnného města Chrudimi, nicméně v roce 1547 byly Slatiňany spolu s dalšími statky městu zkonfiskovány pro účast na protihabsburském boji. Ferdinand I. Habsburský postoupil toto panství roku 1548 Janovi z Pernštejna. Ten jej ještě téhož roku prodal Lhotským ze Zásmuk, od nichž je roku 1554 získali Fraňkové z Liběchova. V roce 1575 koupil panství pražský měšťan Bohuslav Mazanec z Frymburka a nechal na místě tvrze vystavět renesanční zámek.

Roku 1595 koupili Slatiňany Karlíkové z Nežetic. Těm (Jiřímu z Nežetic) bylo ovšem za účast na povstání roku 1618 o čtyři roky později panství zkonfiskováno králem a hned nato, v roce 1623 prodáno Lvovi Burianovi Berkovi z Dubé. Od Berků koupil Slatiňany František Adam z Bubna a z Litic, jenž je prodal před rokem 1671 Adamu Zikmundovi Purkartovi z Voděrad. Roku 1710 byly Slatiňany prodány Karlu Josefu Zumsandovi ze Sandbergu. Od Sandbergů koupil zámek s panstvím roku 1732 František Josef, hrabě ze Schönfeldu, který jej připojil k nasavrckému panství. Jeho jediná dcera Marie Kateřina se později v roce 1746 provdala za Jana Adama, knížete z Auerspergu, jenž po ní v roce 1773 panství zdědil.

Snad největšího rozkvětu doznala obec v letech, kdy panství vlastnila knížecí rodina Auerspergů. V této době se postupně z bezvýznamné vsi stávají Slatiňany hospodářsky i kulturně živým místem. Vzniká zde například v roce 1859 cukrovar s rafinérií a kostkárnou, který stejně jako kamenný most přes řeku Chrudimku postavil stavitel František Schmoranz, v roce 1877 pak továrna na umělá hnojiva, parní pila v roce 1901 a v roce 1903 lihovar, vše náležící pod hospodářskou správu Františka Josefa, knížete z Auerspergu.

Mimoto byla ve Slatiňanech v roce 1899 založena pány Cilkem a Trdlicou továrna na výrobu katrů a dřevoobráběcích strojů. Později, z důvodu malého zájmu o její výrobky, továrna mění nejen majitele (Černý a Němec), ale i sortiment. Nově se v ní montují hasičské stříkačky a v roce 1907 továrnu kupuje R. A. Smékal, známý pražský průkopník požární techniky. Továrna začíná vyrábět nejen stříkačky, ale i požární vozy, tělocvičné nářadí a dokonce i pár osobních vozů. Od roku 1937 vede po úmrtí R. A. Smékala továrnu prokurista Potůček, který ji rozšiřuje a modernizuje. Auerspergové mezitím vlastní zámek, pozemky i hospodářskou výrobu ve Slatiňanech až do roku 1938, kdy zemřel František Josef, kníže z Auerspergu. Poté, co zemřel roku 1942 ve Vídni i jeho syn Ferdinand Maria, místní větev Auerspergů vymřela po meči. Po něm zámek, pozemky i hospodářství převzal manžel Ferdinandovy sestry Marie, Karel Josef, hrabě z Trauttmansdorffu-Weinsbergu, jemuž byl majetek zkonfiskován a zestátněn v roce 1945 na základě Benešových dekretů. Také továrna Potůček přechází po znárodnění v roce 1948 pod Sigmu Olomouc jako THZ (továrna hasících zařízení). K další reorganizaci došlo v roce 1962, kdy byla THZ začleněna do tehdejšího n. p. Karosa Vysoké Mýto jako závod 03, specializovaný na výrobu kropicích cisteren. Výroba hasící techniky byla v té době utlumena, vyjma požární automobilu CAS K16 na podvozku Liaz, který byl odvozen od běžného kropicího vozu. Přesto se ve Slatiňanech vyráběly důležité komponenty pro hasící vozy, stříkačky i vojenskou techniku. V roce 1994 byla továrna zprivatizována společností prezentující právního nástupce původního majitele a působí jako Strojírna Potůček Slatiňany.

Slatiňany byly povýšeny na město 1. 7. 1971. V současné době má město spolu s místními částmi Škrovád, Kunčí, Trpišov a Kochánovice 4 040 obyvatel.

Památky ve městě a okolí

Kostel sv. Martina, spojený krytou chodbou se sousedním zámkem

• Státní zámek Slatiňany s hippologickým muzeem a anglickým parkem o rozloze 16 ha, přecházejícím jižním směrem v parkovou nivu s výběhy pro koně a třešňovkou
• Kostel sv. Martina – farní kostel římskokatolické církve ze 14. století, přestavěný do novogotického stylu v letech 1891 až 1892 Františkem Schmoranzem starším.
• Hřebčín Slatiňany – pobočka národního hřebčína Kladruby s chovem plemena starokladrubských vraníků
• Kočičí hrádek, věrná zmenšenina hradu na svahu kopce Hůra, zbudovaná pro děti knížete Auersperga
• Vrchlického návrší (U Panny Marie), křemencové návrší, oblíbené místo Jaroslava Vrchlického s jeho pamětní deskou, dílem Otakara Španiela, a s božími muky
• Rozhledna Nerozhledna Na Chlumu v bývalé Slavické oboře, sahající původně až k zámeckému parku; torzo přízemní části bývalé rozhledny s ochozem
• Kopec Tři Bubny, ležící tři kilometry severovýchodně od Slatiňan, s kostelem sv. Jiří a s pozůstatky ochranných valů opevnění z roku 1778
• Čtyři kilometry severovýchodně od Slatiňan leží obec Kočí s nádherným netradičním dřevěným lidovým kostelíkem.
• V blízké Slavické oboře se nachází zřícenina hradu Strádov

Významní rodáci a osobnosti Slatiňan

• Mezi místní slavné rodáky patří zpěvačka Helena Vondráčková a její bratr, skladatel a zpěvák Jiří Vondráček, otec Lucie Vondráčkové.
• Slatiňanské hippologické muzeum založil PhDr.et MUDr. František Bílek (hippolog) DrSc.
• V roce 1833^[2] nebo 1837^[3] se ve Slatiňanech usadil významný český stavitel František Schmoranz starší, který provedl celou řadu regotizací staveb po východních Čechách.
• Jaroslav Vrchlický navštěvoval Slatiňany pravidelně od roku 1888 každé univerzitní prázdniny a byl ubytován nejprve v čp. 131 a později v bývalém hostinci U Čiháků (nyní restaurace U zámku). V roce 1908 při letním pobytu ve Slatiňanech onemocněl a po návratu do Prahy utrpěl mozkovou příhodu. Naposledy byl ve Slatiňanech v roce 1909.

Části města

• Slatiňany
• Kochánovice
• Kunčí
• Škrovád
• Trpišov

Partnerská města

• Rorbas, Švýcarsko

Reference

1. ↑ Digitální knihovna, České sněmy, List pánuow Českých a Morawských do Konstancie, Wáclaw ze Slatiňan
2. ↑ Dr. ing. František Mandys, CSc.: Českomoravská vrchovina, Olympia Praha, 1986
3. ↑ Ottův slovník naučný z let 1888-1909

Externí odkazy

• Oficiální web města Slatiňany
• Hasičský sbor města Slatiňany