Viselsko-oderská operace

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)

Verze z 1. 9. 2012, 10:13

Viselsko-oderská operace
Konflikt: Velká vlastenecká válka
FestungBreslau6V1945.jpg
Kapitulace německých vojsk v Breslau
Trvání: 12. leden 1945 - 3. únor 1945
Naplánováno: {{{plánováno}}}
Cíl: {{{cíl}}}
Místo: Třetí říše
Casus belli: {{{příčina}}}
Výsledek: Vítězství SSSR
Změny území: {{{Území}}}
Strany
SSSR, Polsko Německo
Velitelé
Stalin Adolf Hitler
Síla
cca 2 000 000 mužů, 7 000 tanků a samohybných děl, 13 800 děl, 2 200 raketometů Kaťuša, 5 000 letadel 550 000 mužů, 1 100 tanků a samohybných děl, 4 100 děl a minometů, 250 letadel
Ztráty
45 000 mužů 295 000 mužů
{{{poznámky}}}

Viselsko-oderská operace byl útok sovětských vojsk v oblasti mezi řekami Vislou a Odrou. Díky rychlému postupu Rudá armáda obsadila pravý břeh řeky Odry v pruském Slezsku a Braniborsku a dostala na vzdálenost 60 - 70 km od Berlína.

Rudá armáda v Lodži
Mapa bojů na východní frontě leden-duben 1945

Operace měla původně začít až 20. února, ovšem spojenci na západní frontě vedli tvrdé boje v Ardenách a potřebovali odlehčit. Proto Winston Churchill požádal Stalina o uspíšení operace. Ten jeho žádosti vyhověl a slíbil, že útok Rudé armády začne mezi 12. a 15 lednem. Byly urychleny přípravy a operace skutečně začala 12. ledna 1945 útokem vojsk 1. ukrajinského frontu, který útočil ze Sandoměřského předmostí a upoutal tím na sebe pozornost. 14. ledna začal hlavní útok z magnuszewského a puławského předmostí jižně od Varšavy. Vojska 1. běloruského frontu zahájila krátkou, avšak mohutnou dělostřeleckou přípravu, díky níž rozvrátila první obrannou linii německých vojsk a postoupila o 30 kilometrů. Severně od Varšavy zaútočila vojska 2. běloruského frontu, která ji obklíčila a dne 17. ledna polské hlavní město osvobodila. Pohyb vojsk Rudé armády se rozběhl tak rychle, že i americké noviny New York Times oznamovaly, že „ruská ofenzíva se rozvíjí s bleskovou rychlostí, před níž blednou německá tažení 1939 v Polsku a 1940 ve Francii.“ Sovětské tankové armády a mechanizované sbory postupovaly denně 45 - 70 km, obcházely uzly odporu a rozvíjely útok do hloubky. 19. ledna postoupily sovětské mechanizované sbory do německého Slezska a pokračovaly v útoku po pravém břehu Odry. Němci začali urychleně stahovat ze západní fronty vojenské jednotky, ovšem útok sovětských vojsk a polských vojenských jednotek, které vznikly v SSSR, nezadržitelně pokračoval. Rudá armáda pronikla do konce ledna až ke Kostřínu (Küstrine), kde překročila Odru a vytvořila si předmostí na jejím levém břehu. Vojska 4. ukrajinského frontu postupovala jižním Polskem a vytvářela si podmínky pro útok na Moravu - Ostravsko-opavskou operaci.

Stalin si přál, aby útok pokračoval až do Berlína, ovšem sovětské vojenské velení v čele s maršálem Žukovem bylo jiného názoru. Sovětská vojska byla mohutným útokem vyčerpaná, sklady vojenského materiálu zůstaly daleko za frontou a ve Východním Prusku, Pomořansku a Slezsku se nacházely početné německé jednotky, které mohly provést útoky na křídla. Žukovův předpoklad byl správný, protože Adolf Hitler, který byl nejprve šokován rychlým postupem Rudé armády, přikázal provedení útoku z Pomořanska. Sovětská rozvědka však v tomto prostoru zjistila soustředění vojsk, na což Žukov reagoval vyčleněním dvou tankových a dvou vševojskových armád, které provedly na toto uskupení německých vojsk útok. Dne 3. března byla Rudá armáda u Baltského moře a odřízla po souši Východní Prusko od Německa. Podobný problém jako pro Žukova v Pomořansku nastal pro Koněva i v německém Slezsku (které po válce připadlo Polsku), kde musel 1. ukrajinský front porazit mohutné uskupení o síle 33 divizí. V průběhu února i počátkem března vedla sovětská vojska boje proti německým skupinám, které zůstaly v obklíčení. Vyčistěním oblastí východně od Odry a Nisy si Rudá armáda zabezpečila prostor pro závěrečný útok proti Berlínu.

Externí odkazy

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Viselsko-oderská operace
Operace a bitvy na východní frontě druhé světové války

Operace Barbarossa Obrana Brestské pevnosti Bitva u Białystoku a Minsku Bitva u Brodů Bitva u Smolenska Bitva o Kyjevský kotel Bitva před Moskvou Pokračovací válka Obležení Leningradu Bitva o Sevastopol Bitva o Rostov Kerčsko-feodosijská operace Děmjanský kotel Druhá bitva o Charkov Operace Blau Bitva u Voroněže Bitva o Ržev Bitva o Kavkaz Bitva u Stalingradu Operace Uran Operace Saturn Bitva o Velikije Luki Operace Mars Mansteinova jarní ofenzíva Bitva u Sokolova Bitva u Kurska Operace Kutuzov Operace Suvorov Bitva o Dněpr Bitva o Kyjev Žytomyrsko-berdyčevská operace Leningradsko-novgorodská operace Korsuň-ševčenkovská operace Bitva u Kamence Podolského Krymská operace Operace Bagration Bitva v oblasti Tali-Ihantala Lvovsko-sandoměřská operace Jasko-kišiněvská operace Karpatsko-dukelská operace Baltická operace Bělehradská operace Budapešťská operace Viselsko-oderská operace Západokarpatská operace Východopruská operace Bitva u Jasla Boje o Liptovský Mikuláš Východopomořanská operace Operace Jarní probuzení Ostravská operace Hornoslezská operace Bratislavsko-brněnská operace Vídeňská operace Bitva o Berlín Pražská operace