Vidnava

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)

Verze z 2. 7. 2013, 07:59

Město Vidnava (německy Weidenau) se nachází v okrese Jeseník, kraj Olomoucký. Ke dni 28. 8. 2006 zde žilo 1407 obyvatel. Jeho historické jádro je městskou památkovou zónou.

Obsah

1 Historie
2 Členění obce
3 Název
4 Pamětihodnosti
5 Reference

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1266.

Od 10. října 2006 byl obci vrácen status města.^[1]

Krasov

Součástí Vidnavy je osada Krasov (dříve Šubrtova Kraš, něm. Schubertskrosse, polsky Krasów), patřící mezi řadu menších vesnic vzniklých z původní jedné vsi Kraše. Prvně se zmiňuje v listině pro vidnavské fojství z roku 1291. Patřila většinou přímo k panství vratislavského biskupa spravovanému z Vidnavy. Roku 1506 ji biskup Jan VI. Turzó postoupil Hanušovi von Nimptsch. Roku 1742 při dělení Slezska Šubrtova Kraš připadla Prusku, a protože byla ze všech stran obklopena katastrem Vidnavy a jejího fojtství, byla pruskou exklávou. Roku 1933 měla 133 obyvatel a roku 1939 123 obyvatel. Po II. světové válce se ocitla v Polsku a byla přejmenována na Krasów. V rámci hraničních korektur s Polskem, jež nabyly účinnosti 7. března 1959 ^[2] na základě zákona č. 62/1958 Sb. „o konečném vytyčení státních hranic s Polskou lidovou republikou“, byla osada pod názvem "Krasov" předána Československu. V té době se v ní nacházelo 17 převážně zemědělských staveb včetně hostince. Většina obyvatel odešla, ale 6 rodin se rozhodlo zůstat. Kompenzací na tomto úseku hranic byla dosud československá osada Skřivánkov u Zlatých Hor, která je dnes součástí města Hlucholaz.

Správní vývoj^[3]

Celé město kromě Krasova 1848 vévodství slezské, kraj opavský, Nisské knížectví, (Vidnava) municipální město Vidnava, (Vidnavské Fojtství) lenní fojství Vidnava, (Stachlovice, Nová Malá Kraš) statek Dolní Červená Voda, (Fojtova Kraš) panství Jánský Vrch

od 1. ledna 1850 do roku 1855 vévodství slezské, politický okres Frývaldov, soudní okres Vidnava
od roku 1855 do roku 1868 vévédství slezské, smíšený okres Vidnava
od roku 1868 do 30. listopadu 1928 vévodství slezské / země slezská, politický okres Frývaldov, soudní okres Vidnava
od 1. prosince 1928 do 31. ledna 1949 země moravskoslezská, politický okres Frývaldov (od 1947 Jeseník), soudní okres Vidnava

(kromě: (20. listopad) 1938-1945 říšská župa Sudety / Reichsgau Sudetenland, vládní obvod Opava / Regierungsbezirk Troppau, Landkreis Freiwaldau, Amtsgericht Weidenau)

Krasov

od 1. května 1816 do 30. června 1911 Provinz Schlesien, Regierungsbezirk Oppeln, Kreis Neisse, Amtsgericht Neisse
od 1. července 1911 do 8. listopadu 1919 Provinz Schlesien, Regierungsbezirk Oppeln, Landkreis Neisse, Amtsgericht Neisse
od 8. listopadu 1919 do 31. března 1938 Provinz Oberschlesien, Regierungsbezirk Oppeln, Landkreis Neisse, Amtsgericht Neisse
od 1. dubna 1938 do 18. ledna 1941 Provinz Schlesien, Regierungsbezirk Oppeln, Landkreis Neisse, Amtsgericht Neisse
od 18. ledna 1941 do roku 1945 Provinz Oberschlesien, Regierungsbezirk Oppeln, Landkreis Neisse, Amtsgericht Neisse
od roku 1945 do roku 1950 województwo śląsko-dąbrowskie, powiat nyski
od roku 1950 do 7. března 1959 województwo opolskie, powiat nyski
od 7. března 1959 do 30. června 1960 Olomoucký kraj, okres Jeseník

Celé město Vidnava

od 1. července 1960 do 31. prosince 1995 Severomoravský kraj, okres Šumperk
od 1. ledna 1996 do 31. prosince 1999 Severomoravský kraj, okres Jeseník
od 1. ledna 2000 Olomoucký kraj, okres Jeseník

Vývoj počtu obyvatel^[4]

(do roku 1959 bez Krasova)

Rok	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1939	1947	1950	1961	1970	1980	1991	2001
Počet obyvatel	1854	2106	2146	2096	2151	2286	2186^{[p 1]}^{[p 2]}	2158	928	1301	1500	1481	1544	1525	1424^{[p 3]}^{[p 4]}

↑ z toho: Vidnava 1867, Vidnavské Fojtství 185, Nová Malá Kraš 56, Stachlovice 78
↑ z toho: 98 Čechoslováků, 1910 Němců, 20 Poláků; 2145 řím. kat., 23 evang., 2 čsl., 2 izrael., 8 bez vyzn.
↑ z toho: Vidnava 1394, Stachlovice 30
↑ z toho: 1202 Čechů, Moravanů a Slezanů, 128 Slováků, 20 Němců, 6 Poláků; 420 řím. kat., 4 čsl. hus., 11 evang., 4 pravosl., 883 bez vyzn.

Církevní správa

Z hlediska římskokatolické církevní správy spadá město Vidnava do farnosti Vidnava, která patří do děkanátu Jeseník diecéze ostravsko-opavské^[5]. Osada Krasov patřila k farnosti Łąka, která se nachází v otmuchovském děkanátu opolské diecéze. Evangeličtí věřící patří k farnímu sboru v Javorníku. Věřící Československé církve husitské patří k náboženské obci v Jeseníku, kde se nachází rovněž farnost pro pravoslavné věřící.

Členění obce

Části obce

Vidnava

Základní sídelní jednotky

Stachlovice
Vidnava

Katastrální území

Vidnava (425,42 ha)

Název

Česky Stachlovice, německy Stachlowitz.
Česky Vidnava, německy Weidenau, polsky Widnawa.
- Česky Vidnavské Fojtství (1869-1880 Vidnavské Vojtství), německy Weidenau Vogtei.

Pamětihodnosti

Kostel svaté Kateřiny
Kostel svatého Františka z Assisi
Hrob a pomník obětem pochodu smrti
Socha svatého Jana Nepomuckého na náměstí
Sloup se sochou Panny Marie Immaculaty u silnice
Sloup se sochou Panny Marie na náměstí
Zámek Vidnava
Lékárna, radnice, fojtství

Reference

↑ [1] Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi], Miloslav Vlček, 10. října 2006
↑ http://www.muzeumct.cz/tesin/tradice/historgeogr.php
↑ Dan Gawrecki a spol. Dějiny Českého Slezska, Opava 2003
↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005, Praha 2005, I. díl, s. 650-651; Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské, Praha 1935, s. 35; http://www.czso.cz/sldb/sldb2001.nsf/obce; Statistický lexikon obcí České republiky, Ottovo nakladatelství s.r.o., Praha 2005, s. 976-977
↑ Zdeněk Boháč, Atlas církevních dějin českých zemí 1918-1999, Karmelitánské nakladatelství Kostelní Vydří 1999

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Vidnava

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii

Města a obce okresu Jeseník
Bělá pod Pradědem • Bernartice • Bílá Voda • Černá Voda • Česká Ves • Hradec-Nová Ves • Javorník • Jeseník • Kobylá nad Vidnavkou • Lipová-lázně • Mikulovice • Ostružná • Písečná • Skorošice • Stará Červená Voda • Supíkovice • Uhelná • Vápenná • Velká Kraš • Velké Kunětice • Vidnava • Vlčice • Zlaté Hory • Žulová

[4] z toho: Vidnava 1867, Vidnavské Fojtství 185, Nová Malá Kraš 56, Stachlovice 78

[5] z toho: 98 Čechoslováků, 1910 Němců, 20 Poláků; 2145 řím. kat., 23 evang., 2 čsl., 2 izrael., 8 bez vyzn.

[6] z toho: Vidnava 1394, Stachlovice 30

[7] z toho: 1202 Čechů, Moravanů a Slezanů, 128 Slováků, 20 Němců, 6 Poláků; 420 řím. kat., 4 čsl. hus., 11 evang., 4 pravosl., 883 bez vyzn.

[status-0] [1] Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi], Miloslav Vlček, 10. října 2006

[1] ttp://www.muzeumct.cz/tesin/tradice/historgeogr.php

[2] Dan Gawrecki a spol. Dějiny Českého Slezska, Opava 2003

[3] Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005, Praha 2005, I. díl, s. 650-651; Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské, Praha 1935, s. 35; http://www.czso.cz/sldb/sldb2001.nsf/obce; Statistický lexikon obcí České republiky, Ottovo nakladatelství s.r.o., Praha 2005, s. 976-977

[8] Zdeněk Boháč, Atlas církevních dějin českých zemí 1918-1999, Karmelitánské nakladatelství Kostelní Vydří 1999

[1]

[2]

[3]

[4]

[p 1]

[p 2]

[p 3]

[p 4]

[5]