Věžnice (okres Havlíčkův Brod)

Z Multimediaexpo.cz

Aktuální verze z 21. 10. 2021, 08:20

Věžnice je obec v okrese Havlíčkův Brod, kraj Vysočina.

• Ke dni 1. 1. 2021 zde žilo 426 obyvatel.

Geografie

Obec se nachází asi 4 km severozápadně od Polné v údolí řeky Šlapanky v území od samoty u rybníka Kukle až ke kamennému mostu v blízkosti mlýn Lutrián. Obcí prochází silnice III. třídy. V katastru obce leží ještě jeden rybník, Bor.

Historie

Vesnice vznikla spojením tří původních osad Horní, Prostřední a Dolní Věžnice, z tohoto důvodu se dodnes někdy používá i názvu Trojí Věžnice.^[1] Horní a Dolní Věžnice byly založeny jako strážní osady na obchodní stezce z Brna do Prahy přibližně v I. polovině 13. století. Zdejší strážní věže, podle kterých také obec dostala název „Věžnice“,^[2] měly údajně sloužit jako světelné majáky pomáhající putujícím kupcům. Pozitivní vliv na osidlování měla okolní těžba stříbrné rudy, což potvrzuje místní název části obce nazvané „Na Šachtě“. Zmínka o Horní Věžnici pochází z kupní smlouvy Čeňka z Lípy z roku 1356.^[3] Od roku 1356 patřila obec k polenskému panství pod názvem Wezenicz.^[1] V Horní a Prostřední Věžnici žilo převážně české obyvatelstvo, Dolní Věžnici osídlili němečtí kolonisté z Bavorska.^[1] Nejstarší písemná zmínka o Prostřední Věžnici se objevuje v kupní smlouvě Hertvíka Žejdlice z roku 1597.^[1] V 70. letech 18. století postavili v Dolní Věžnici německou školu, kam ovšem docházeli i české děti. Českou školu vybudovali roku 1884 v Horní Věžnici. Na přelomu 19. a 20. století zde fungovaly tři mlýny, pila a výrobna šindele. Obyvatelstvo patřilo převážně k německé národnosti, a proto se často používaly názvy Wieznitz, Veschnitz či počeštěný Wěžnitz.^[1] Od roku 1925 se píše obecní kronika, kdy také došlo ke sloučení tří Věžnic a zavedení jednotného názvu Věžnice, stalo se tak na žádost obecního úřadu Horní Věžnice a spolku na podporu české menšiny v německých oblastech - Národní jednoty pošumavské.^[1] Po roce 1945 bylo německé obyvatelstvo odsunuto.

Ekonomika

Pole okolo obce obhospodařuje 7 soukromých rolníků, sídlo zde má stavební firma, společnost zabývající se nákladní autodopravou, uhelné sklady, nakladatelství s vydavatelstvím, finanční poradce. Z řemeslníků tu pracuje truhlář, autoopravář. Svou živnost tu provozuje i lidové léčitelka.

Turistika

Z Přibyslavi do Věžnice vede zelená turistická stezka dlouhá 8 km, která dále pokračuje kolem rybníka Kukle do Polné. Další cyklotrasa Rušinov – Polná protíná Šlapanov i Věžnici.

Obyvatelstvo a občanská vybavenost

V místě se poskytuje služby knihovna, pošta, hostinec, dvě prodejny se smíšeným zbožím a prodejna textilu. Škola zde byla obnovena v roce 1991.^[1] K zábavě slouží fotbalové hřiště a kulturní dům. Sbor dobrovolných hasičů místní založili v roce 1895, v Horní Věžnici roku 1910.

Pamětihodnosti

• Kaple Panny Marie Pomocnice křesťanů a blahoslaveného Adolpha Kolpinga – postavena svépomocí místních v roce 1999^[1]
• Kamenný kříž - pochází z 15. století, je nejmohutnější na Polensku,^[1] stojí na konci vsi ve směru na Šlapanov, mluví se o něm v několika místních pověstech, je zdobený neznámými symboly.
• Klábenešova kaplička - stojí v blízkosti kamenného kříže
• Socha sv. Jana Nepomuckého - z roku 1767
• Barokní sloup se čtyřmi obrazy světců
• Kamenný most - stojí severozápadním směrem asi 1 km od obce, klene se přes Zlatý potok, pochází asi ze 14 až 15. století^[1]
• mlýn zvaný „Lutrián“

Kultura

Obecní úřad již několik let vydává „Věžnický občasník“ a od roku 1993 informuje občany pomocí kabelové televize. V roce 1999 zdejší nakladatelství vydalo čtyři emise barevných pohlednic a brožurku o historii obce a stavbě kaple „Věžnice“, kterou vytvořili Ing. Josef Málek a Josef Fuit.

Významné osobnosti

Ve Věžnici se narodil Jan Štohanzl (1925 - 1995), lidový řezbář, autor pozoruhodných plastik, sošek a betlémů.

Literatura

• Hynek Jurman:Smírčí kameny na Vysočině, ISBN 80-239-7029-1.

Reference

1. ↑ ^{1,0 1,1 1,2 1,3 1,4 1,5 1,6 1,7 1,8 1,9} PRCHAL, Jan. Vítejte u nás. In Mikroregion Polensko. Polná : Obce sdružené v Mikroregionu Polensko, 2003. ISBN 80-239-0141-9. Kapitola Věžnice (HB), s. 46-49. ( )
2. ↑ PRCHAL, Jan. Polná. Historické město roku 2006. Polná : Fotoklub Polná - Klub za historickou Polnou, 2007. Kapitola Věžnice u Havlíčkova Brodu, s. 56.  
3. ↑ PRCHAL, Jan. Polensko. Města, městyse, obce a osady na starých pohlednicích (díl I.). Polná : Fotoklub Polná - Klub za historickou Polnou, 2009. Kapitola Věžnice, s. 6.  
4. ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha : Český statistický úřad, 2006. (760 s.) ISBN 80-250-1311-1. S. 560–561.