Dilatace času

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)

Verze z 14. 8. 2022, 14:48

Dilatace času (čili roztažení, zpomalení času) je fyzikální jev pozorovaný u všech objektů, které vzhledem k pozorovateli

pohybují se velkou rychlostí (důsledek zákonů speciální teorie relativity) nebo
jsou v silnějším gravitačním poli nebo se pohybují zrychleně oproti inerciální soustavě (důsledek zákonů obecné teorie relativity).

V případě dvou pohybujících se pozorovatelů je dilatace času vzájemná, tedy oba dva vnímají hodiny toho druhého jako pomalejší. Naproti tomu u dilatace času gravitačním polem se pozorovatelé shodnou na tom, že hodiny s vyšším gravitačním potenciálem jsou pomalejší než hodiny s nižším potenciálem (dále od středu gravitace).

Obsah

1 Výpočet
2 Dilatace času ve Speciální teorii relativity
3 Experimenty
4 Související články

Výpočet

Na základě speciální teorie relativity můžeme spočítat dilataci času u objektu pohybujícího se rychlostí \(v</math> jako:

\( \Delta t = \frac{\Delta t_0}{\sqrt{1-\frac{v^2}{c^2}}} = \gamma \Delta t_0 \,</math>

kde \(t_0</math> představuje čas změřený objektem (tzv. vlastní čas), \(c</math> je rychlost světla ve vakuu (299 792 458 m/s) a \(\gamma</math> je Lorentzův faktor.

Dilatace času ve Speciální teorii relativity

U této teorie platí, že např. hodiny H´ pohybující se vzhledem k pozorovateli rychlostí v<c jdou pomaleji než hodiny H, které jsou vzhledem k tomuto pozorovateli v klidu. To znamená, že kdyby byla dvě dvojčata a jedno z nich by letělo raketou ke hvězdě a zase zpátky konstantní rychlostí blížící se rychlosti světla, tak by druhé dvojče které zůstalo na zemi bylo mnohem starší.

Experimenty

Dilataci času prokázala řada experimentů.

Delší doba života velmi rychlých mionů vznikajících ve svrchní vrstvě atmosféry jim umožní dosáhnout zemského povrchu, ačkoli bez dilatace času by se drtivá většina rozpadla na mnohem kratší dráze.
Hafeleův-Keatingův experiment (1971) bylo měření účinku dilatace času přímo pomocí tří přesných cesiových hodin: jedny zůstaly na zemi, druhé letěly letadlem po směru otáčení Země a třetí proti. Uplatnil se zde vliv pohybu i různého gravitačního pole.
S dilatací času a její kompenzací musí počítat i navigační systémy (GPS).

Související články

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii

@@ Řádka 7: / Řádka 7: @@
 == Výpočet ==
-Na základě speciální teorie relativity můžeme spočítat dilataci času u objektu pohybujícího se rychlostí <math>v</math> jako:
+Na základě speciální teorie relativity můžeme spočítat dilataci času u objektu pohybujícího se rychlostí <big>\(v</math> jako:
-:<math> \Delta t = \frac{\Delta t_0}{\sqrt{1-\frac{v^2}{c^2}}} = \gamma \Delta t_0 \,</math>
+:<big>\( \Delta t = \frac{\Delta t_0}{\sqrt{1-\frac{v^2}{c^2}}} = \gamma \Delta t_0 \,</math>
-kde <math>t_0</math> představuje čas změřený objektem (tzv. [[vlastní čas]]), <math>c</math> je [[rychlost světla]] ve vakuu (299&nbsp;792 458 m/s) a <math>\gamma</math> je [[Lorentzův faktor]].
+kde <big>\(t_0</math> představuje čas změřený objektem (tzv. [[vlastní čas]]), <big>\(c</math> je [[rychlost světla]] ve vakuu (299&nbsp;792 458 m/s) a <big>\(\gamma</math> je [[Lorentzův faktor]].
 == Dilatace času ve Speciální teorii relativity ==