Pozořice

Z Multimediaexpo.cz

Aktuální verze z 27. 6. 2023, 09:55

Pozořice (2016)

Pozořice jsou městys v okrese Brno-venkov. Městys Pozořice se nachází 15 km východně od Brna na rozhraní Vyškovské brány a Drahanské vrchoviny.

Na kopci na jih od obce se nachází televizní vysílač. Pozořice jsou členem mikroregionu Rokytnice.

• Ke 3. 7. 2006 zde žilo 2 141 obyvatel.
• Ke 1. 1. 2023 zde žilo 2 374 obyvatel.

Historie

První písemná zmínka o obci z roku 1297 pocházející z takzvaného Bočkova falza je historicky nevěrohodná. První písemně doložená zmínka o Pozořicích z roku 1318 je na papežské listině, kde se objevuje jméno majitele panství Půty z Pozořic, pána na hradu Vildenberk. Roku 1371 Půta z Vildenberka své panství prodal moravskému markraběti Janovi. Až do roku 1637, kdy panství zdědil Maxmilián z Lichtenštejna, se na panství střídali majitelé. V majetku Lichtenštejnů zůstaly parcely až do parcelace po 1. světové válce, lesy až do roku 1945, kdy byly Lichtenštejnům znárodněny. Nedaleko Pozořic se v roce 1805 odehrála známá bitva u Slavkova.

V roce 1942 byly Pozořice administrativně sloučeny s obcí Jezera (původně samostatná obec, založená r. 1710).

V roce 1998 přijalo zastupitelstvo návrh na znak a prapor, který byl obci po schválení Parlamentem ČR dne 4. června 1998 předán předsedou poslanecké sněmovny ing. Milošem Zemanem.

16. 11. 2000 byla slavnostně otevřena nová hasičská zbrojnice a byla předána do užívání HZS Brno-Venkov.

31. 3. 2001 byl na ulici Nové vztyčen misijní kříž.

27. 10. 2002 byla odhalena deska brigádnímu generálovi Františku Smejkalovi

11. 3. 2004 byl otevřen Dům s pečovatelskou službou (DPS)

Od 10. října 2006 byl obci vrácen status městyse.^[1]

Pamětihodnosti

Stará pošta pozořická

Byla postavená v roce 1785. Jedná se o historický cennou a významnou památku z období slavkovské bitvy. V této přípřežní stanici rakouské pošty měl 28. listopadu 1805 hlavní stan maršál Murat. Téhož dne zde měl poradu se svými maršály císař Napoleon a 2. prosince 1805 zde bylo hlavní stanoviště ruského generála Bagrationa. Po vítězné bitvě císař Napoleon nocoval na Staré poště a 3. prosince 1805 zde přijal rakouského vyslance knížete Liechtensteina,aby dohodli schůzku o uzavření příměří mezi císařem Františkem I. a Napoleonem. Dnes se v těchto místech nalézá restaurační zařízení.

Barokní zámek Pozořice

Byl přestavěn koncem 17. století z tvrze postavené v 15. století. Nyní se v zámku nachází diskotéka.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie

Předchůdcem nynějšího kostela byl starý dřevěný kostel. Byl také zasvěcen Nanebevzetí Panny Marie a měl tři vedlejší oltáře: sv. Ondřeje, Neposkvrněné Panny Marie a sv. Kateřiny. Stával asi tam, kde je dnes farní stodola. Nejsou známy prakticky žádné detailní informace. Kostel roku 1704 vyhořel. Oheň byl založen ve stodole, která s kostelem sousedila a podle některých zdrojů se jednalo o akt pomsty vůči zdejšímu faráři. V oné době byl farářem kněz Bohumír Molitor, o něm je známo, že věnoval kostelu pole u Kovalovic. Byl zde do roku 1706. Po něm přišel Karel Bezděcký, jehož jméno se uvádí předtím v letech 1698-1706 v Rousínově. Jemu připadl trpký úděl být farářem bez fary a bez kostela.

Kníže Jan Adam z Lichtenštejna přislíbil, že postaví kostel nový. Na jeho pokyn byly vykopány základy, později byl však nucen žít více v cizině a roku 1712 zemřel. Mezi jeho potomky se rozhořel spor o dědictví, a proto se na stavbu nedostávalo peněz. Až roku 1721 přesvědčil kněz, farář a děkan P. Josef Leffler knížete Antonína Floriána z Lichtenštejna, aby kostel dostavěl. Nový kostel, rovněž zasvěcený Nanebevzetí Panny Marie, byl vystavěn s přestávkami v letech 1704-1724 v barokním slohu. Dne 15. srpna 1724 (na den Nanebevzetí Panny Marie) byl slavnostně požehnán v přítomnosti sedmi kněží, benedikci provedl František Xaver Leffler, děkan brněnské kapituly, strýc zdejšího faráře. Dne 30. června 1929 byl hlavní oltář a kostel posvěcen brněnským biskupem Dr. Josefem Kupkou. Tento den se tedy v naší farnosti má slavit jako posvícení, posvěcení kostela.

Kostel je jednolodní orientovaná stavba s polygonálním závěrem, se dvěma čtyřbokými věžemi a příčnou lodí. Je 38 metrů dlouhý, 20 metrů široký a 21 metrů vysoký. Průčelí kostela zdobí dvě věže 40 metrů vysoké, které dodávají celé stavbě monumentální vzhled katedrály, zvláště stojíte-li večer před kostelem. Po levé straně presbytáře je sakristie, naproti ní boční kaple, tzv. „stará zpovědnice“. Kostel stojí na bývalém hřbitově, na kterém se pochovávalo do roku 1870. Hřbitov je vlastně mohutná rampa, která nese celou stavbu. V jeho rozích stojí dvě kaple, bývalé kostnice. Jsou nyní upraveny jako skladiště, v suterénu levé z nich byla v letech 1985-99 umístěna plynová kotelna pro kostel.

Hladká fasáda kostela je členěna oběžnými lesénami. V lodi jsou dvě lunetová okna, v kněžišti po každé straně rovněž dvě okna a jedno okno v závěru. Jsou segmentově zaklenuta se šabránou. Loď je zaklenuta valenou klenbou, stěny jsou členěny dvojicí pilastrů s úseky kladí, kolem celého kostela se vine bohatá profilová římsa. Věže jsou členěny lesénami, mezi 1. a 2. patrem je kordonová římsa. V přízemí a zvonovém patru jsou okna segmentově zaklenuta, ve druhém patře je okno kruhové. Mezi věžemi ční trojúhelníkový štít. V ose průčelí se nachází hlavní vchod s profilovým ostěním, pod každou z věží jsou boční vchody, rovněž s pískovcovým ostěním. Podstřešní profilová římsa nese střechu sedlovou, nad kněžištěm zvalbenou. Věž „sanktus“ nad hlavním oltářem byla vystavěna r. 1725, znovu pak v roce 1803 a 1896.

Původní dlažba v kostele byla z pálených cihel, v r.1783 byla zaměněna za novou pískovcovou z tesaných kamenů, obnovená 1855 a v roce 1928 pořízena mramorová z tzv. křtinského mramoru. Pod kostelem se nachází krypta, do níž se dříve pochovávali kněží. Vchod do ní býval z kostela, v místech mezi předními lavicemi. (Dodnes, když procházíte středem kostela nad bývalým vchodem, slyšíte, že vaše kroky mají jiný ozvuk než o pár metrů dále.) Vchod byl překryt kamenem s nápisem: „--V---M-- VOS IN OPTATA SPE REQVIES AETERNA SVSCEPIT.“ (Vás na vytoužené přání přijalo věčné odpočinutí.) Po úpravě dlažby byl zbudován nový vchod ze starého hřbitova, za presbytářem kostela. Poslední farář pochovaný v kryptě byl v r. 1774 Josef Xaverius Leffler. Při úpravách v roce 1990 byla mu dána, jako budovateli chrámu, do hrobky na jeho hrob pamětní deska.

Dům číslo 53

Dům se nachází na náměstí, je obytný jednoposchoďový dům se symetrickým vchodem s klenutými oblouky, po stranách dvě niky sklenuté konchem a s žudrem. Trámový strop pochází z počátku 19. století.

Dům číslo 121 " U svatých "

Přízemní obytný dům se symetricky umístěným vchodem, po stranách dvě niky s rizalitem zakončeným trojúhelníkovým štítem. Dům má sedlovou novodobou střechou a místnosti jsou plochostropé.

Spolky a sdružení

• ČSOP
• Sbor dobrovolných hasičů
• Orel
• Skaut
• Sokol
• Spolek zahrádkářů
• Klub žen
• Mateřské centrum Človíček
• Větřák
• Veverka (ukončilo činnost)
• Svaz zahrádkářů
• Svaz postižených civilizačními chorobami
• Kynologický klub
• Český svaz včelařů

Doprava

• Dopravu v městysi Pozořice zajišťuje firma SEBUS s.r.o. z obce Viničné Šumice.
• Pozořice jsou od 1. ledna 2004 zaintegrovány do IDS JMK, nachází se v tarifní zóně 720.
• Pozořice jsou obsluhovány autobusovými linkami 702 a 701. Linka 702 je hlavní a spojuje Pozořice s obcemi Sivice, Tvarožná, Kovalovice a Viničné Šumice. Linka 701 je doplňková a spojuje Pozořice s obcemi Hostěnice, Mokrá-Horákov a Velatice. Linky 702 i 701 končí na ulici Úzká v Brně.

Rodáci

• František Neužil
• Metoděj Kocourek

Partnerské obce

• Ivanka pri Dunaji, Slovensko, 1973
• Untersiemau, Německo

Souřadnice

Reference

1. ↑ Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 10. října 2006

Externí odkazy

• Stránky farnosti Pozořice
• Český svaz ochránců přírody Pozořice
• Orel Pozořice
• Sokol Pozořice
• Junák Pozořice
• Základní škola Pozořice
• Knihovna Pozořice