Kurilské ostrovy

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)

Aktuální verze z 22. 11. 2024, 14:58

Schematická mapa ostrovů

Kurilské ostrovy (japonsky: 千島列島, Čišima rettó nebo クリル列島, Kuriru rettó; rusky: Курильские острова, Kuriľskije ostrova; v ainštině: Čupka, Kurumise) je vulkanické souostroví 56 ostrovů o celkové rozloze 10 355,61 km² (je možné se setkat také s údajem 15 600 km²), nalézající se mezi poloostrovem Kamčatka a japonskými ostrovy. Jejich prstenec tvoří východní hranici Ochotského moře a odděluje je tak od Tichého oceánu.

Historie

Ostrovy byly původně osídleny etnikem Ainu, které však v drtivé většině padlo za oběť sporům mezi Ruskem a Japonskem o nadvládu nad ostrovy. První zmínka o ostrovech pochází z roku 1646, kdy o nich pojednává výzkumník Vladimir Atlasov. Největší dobývání z ruské strany probíhalo v průběhu 18. a 19. století. Roku 1875 se Rusko a Japonsko dohodly (Petěrburská dohoda), že Japonci získají souostroví výměnou za postoupení Sachalinu Rusku. V srpnu roku 1945 došlo k sovětsko-japonské válce, při níž byly mimo jiné obsazeny Rudou armádou i Kurilské ostrovy. Po druhé světové válce ovšem Sovětský svaz opět toto území nárokuje (Dohoda ze San Francisca), ovšem i přes negativní výsledek pro Japonsko toto nadále nárokuje čtyři nejjižnější ostrovy - Kunaširi, Etorofu, Šikotan a Habomai. V současné době představují ostrovy vojenskostrategickou oblast Ruské federace, mj. díky obrovským podmořským nalezištím ropy a zemního plynu v Ochotském moři, ale také díky bohatému lovišti ryb. Nesoulad názorů z japonské a ruské strany v otázce svrchovanosti zapříčinil mj. také to, že mezi oběma státy neexistuje podepsaná mírová smlouva a jsou tedy de jure, od vyhlášení války Japonsku Sovětským svazem, ve válečném stavu. Na Kurilách žije celkem přibližně 30 000 obyvatel (údaje se liší vzhledem k silné migraci), převážně slovanského typu (Rusové, Bělorusové, Ukrajinci), zbytky původních etnik (Ainu, Nivch, Oroč) a některé další národnosti ve velmi malém měřítku (Japonci, Korejci, Tataři atd.) Kurilské ostrovy z ruské strany spadají pod Sachalinskou oblast a jejich správním střediskem je Kurilsk.

Přírodní podmínky

Díky obrovské vodní ploše po obou stranách souostroví je toto vystaveno divokým větrům a častým mlhám. Odtud pochází i pojmenování ostrovů, v jazyce Ainu kur, znamená stín nebo mrak, tedy mlžné nebo stinné ostrovy. Ostrovy se nalézají v subarktickém pásmu, léta jsou chladná a zimy velice studené. Protože Kurily představují výčnělky podmořského hřbetu nad hladinou moře, který se nachází na hranici tektonických desek, jedná se o vulkanicky aktivní oblast. Ze sta známých vulkánů je 35 stále aktivních. Nejvyšším bodem souostroví je sopka Atlasova (Ojakobajama) na ostrově Iturup, která měří 2339 metrů.

Jednotlivé ostrovy

Severní skupina

Šiaškotan

Šumšu (Šumušu-tó)
Alaid (Ojakoba nebo Araido-tó nebo Atorasova-tó; Atlasova)
Paramušir (Paramuširu-tó nebo Horomuširu-tó)
Makanru (Makanru-tó)
Onekotan (On'nekotan-tó)
Charimukotan (Harumukotan-tó nebo Harimukotan-tó)
Anciferova (Širinki-tó)
Ekarma (Ekaruma-tó)
Šiaškotan (Šasukotan-tó)
Čirinkotan (Čirinkotan-tó)
Avos (Abóši-tó nebo Abosu-džima nebo Abosu-iwa)

Centrální skupina

Ketoj

Matua (Macuwa-tó)
Rajkoke (Raikoke-tó)
Rasšua (Rasucua-tó nebo Rašowa-tó nebo Rašuwa-tó)
Lovušiki (Muširi nebo Muširu recugan)
Simušir (Šimuširu-tó)
Ušiširská skupina (Ušiširu-šotó nebo Ušiči-šotó)
- Ušišir (Ušiširu-tó nebo Ušiči-tó)
- Jankiča (Jankiša)
- Ryponkiča (Ruiponkiča-tó)
- Srednego (Suredonebo-guntó)
Ketoj (Ketoi-tó)

Jižní skupina

Kunašir

Brutona (Buroton-tó)
Ostrovy Čornyje Brata (Čirihoj-šotó)
- Čirpoj (Brat Čiripoi; Čirihoj-tó nebo Čerupoj-tó)
- Čirpojev (Čirihoiminami-tó nebo Čirihoi minami-džima)
Urup (Uruppu-tó)
Iturup (Etorofu-tó)
Kunašir (Kunaširi-tó)
Šikotan (Šikotan-tó)
Hamobajské ostrovy (Hamobaj-guntó nebo Hamobaj-šotó)
- Poloskogo (Taraku-tó)
- Zeljonyj (Šibocu-tó nebo Šibacu-tó)
- Tanfileva (Suišódžima nebo Suišó-tó)
- Signalnyj (Kaigaradžima)
- Jurij (Juri-tó)
- Anučija (Akijuri-tó)
- Lisji (Kaiba-tó)
- Šiški (Kabutó-džima)
- Stroševoj (Moeširi-tó nebo Moemoširi-tó)
- Demina (Harukari-tó)

Související články

Jaltská konference

Literatura

Kurilské ostrovy (diplomová práce); autor: Gabriela Slavíčková; Pedagogická fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích; rok vydání: 2000 (knihovna JCU, signatura: DP08195 - [1])

Externí odkazy

(anglicky) Kuril Islands @ Oceandots.com
(anglicky) IKIP - International Kuril Island Project 1997
(anglicky) Původ jazyka Ainu, zeměpisné názvy kurislkých Ainu.
(anglicky) Kurilské vulkány
(anglicky) Historie Kurilských ostrovů 1800 - 1945
(anglicky) Historické okolnosti sporných Kuril
(anglicky) Greenpeace o Kurilách

Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Kurilské ostrovy

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Kurilské ostrovy

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii

@@ Řádka 16: / Řádka 16: @@
 |Jazyk = <!--(nepovinný)-->
 |Náboženství = <!--(nepovinný)-->
-}}
+}}[[Soubor:Sea of Okhotsk map.png|thumb|250px|Schematická mapa ostrovů]]
-[[Soubor:Sea_of_Okhotsk_map.png|thumb|245px|Schematická mapa ostrovů]]
+'''Kurilské ostrovy''' ({{Vjazyce|ja}}: 千島列島, ''Čišima rettó'' nebo クリル列島, ''Kuriru rettó''; {{Vjazyce|ru}}: Курильские острова, ''Kuriľskije ostrova''; [[ainština|v ainštině]]: ''Čupka'', ''Kurumise'') je vulkanické souostroví 56 ostrovů o celkové rozloze 10&nbsp;355,61 km² (je&nbsp;možné&nbsp;se setkat také s údajem 15&nbsp;600 km²), nalézající se mezi poloostrovem [[Poloostrov Kamčatka|Kamčatka]] a japonskými ostrovy. Jejich prstenec tvoří východní hranici [[Ochotské moře|Ochotského moře]] a odděluje je tak od [[Tichý oceán|Tichého oceánu]].
-'''Kurilské ostrovy''' ({{Vjazyce|ja}}: 千島列島, ''Čišima rettó'' nebo クリル列島, ''Kuriru rettó''; {{Vjazyce|ru}}: Курильские острова, ''Kuriľskije ostrova''; [[ainština|v ainštině]]: ''Čupka'', ''Kurumise'') je vulkanické souostroví 56 ostrovů o celkové rozloze 10&nbsp;355,61 km² (je možné se setkat také s údajem 15&nbsp;600 km²), nalézající se mezi poloostrovem [[Poloostrov Kamčatka|Kamčatka]] a japonskými ostrovy. Jejich prstenec tvoří východní hranici [[Ochotské moře|Ochotského moře]] a odděluje je tak od [[Tichý oceán|Tichého oceánu]].
 == Historie ==
 Ostrovy byly původně osídleny etnikem [[Ainu]], které však v drtivé většině padlo za oběť sporům mezi [[Rusko|Ruskem]] a [[Japonsko|Japonskem]] o nadvládu nad ostrovy. První zmínka o ostrovech pochází z roku 1646, kdy o nich pojednává výzkumník [[Vladimir Atlasov]]. Největší dobývání z ruské strany probíhalo v průběhu 18. a 19. století.
 Roku 1875 se [[Rusko]] a [[Japonsko]] dohodly ([[Petěrburská dohoda]]), že Japonci získají souostroví výměnou za postoupení [[Sachalin]]u Rusku. V srpnu roku [[1945]] došlo k [[Sovětsko-japonská válka|sovětsko-japonské válce]], při níž byly mimo jiné obsazeny [[Rudá armáda|Rudou armádou]] i Kurilské ostrovy. Po druhé světové válce ovšem Sovětský svaz opět toto území nárokuje ([[Dohoda ze San Francisca]]), ovšem i přes negativní výsledek pro Japonsko toto nadále nárokuje čtyři nejjižnější ostrovy - [[Kunaširi]], [[Etorofu]], [[Šikotan]] a [[Habomai]].
-V současné době představují ostrovy vojenskostrategickou oblast [[Ruská federace|Ruské federace]], mj. díky obrovským podmořským nalezištím [[ropa|ropy]] a [[zemní plyn|zemního plynu]] v Ochotském moři, ale také díky bohatému lovišti ryb.
+V současné době představují ostrovy vojenskostrategickou oblast [[Rusko|Ruské federace]], mj. díky obrovským podmořským nalezištím [[ropa|ropy]] a [[zemní plyn|zemního plynu]] v Ochotském moři, ale také díky bohatému lovišti ryb.
 Nesoulad názorů z japonské a ruské strany v otázce svrchovanosti zapříčinil mj. také to, že mezi oběma státy neexistuje podepsaná mírová smlouva a jsou tedy de jure, od vyhlášení války Japonsku [[Sovětský svaz|Sovětským svazem]], ve válečném stavu.
 Na Kurilách žije celkem přibližně 30&nbsp;000 obyvatel (údaje se liší vzhledem k silné migraci), převážně slovanského typu ([[Rusové]], [[Bělorusové]], [[Ukrajinci]]), zbytky původních etnik ([[Ainu]], [[Nivch]], [[Oroč]]) a některé další národnosti ve velmi malém měřítku ([[Japonci]], [[Korejci]], [[Tataři]] atd.) Kurilské ostrovy z ruské strany spadají pod [[Sachalinská oblast|Sachalinskou oblast]] a jejich správním střediskem je [[Kurilsk]].
@@ Řádka 77: / Řádka 76: @@
 ** [[Demina]] (Harukari-tó)
-=== Související články ===
+== Související články ==
 * [[Jaltská konference]]
-=== Literatura ===
+== Literatura ==
 * ''Kurilské ostrovy (diplomová práce)''; autor: ''Gabriela Slavíčková''; Pedagogická fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích; rok vydání: ''2000'' (knihovna JCU, signatura: ''DP08195'' - [http://www.jcu.cz/])
 == Externí odkazy ==
@@ Řádka 90: / Řádka 89: @@
 * (anglicky) [http://www.greenpeace.org/russia/en/campaigns/world-natural-heritage/the-kuril-islands Greenpeace o Kurilách]
-{{Článek z Wikipedie}}
+{{Flickr|Kuril+Islands}}{{Commonscat|Kuril Islands}}{{Článek z Wikipedie}}
 [[Kategorie:Kurilské ostrovy| ]]
 [[Kategorie:Sachalinská oblast]]