Pór zahradní

Z Multimediaexpo.cz

---

Verze z 12. 9. 2011, 19:34

Pór zahradní (Latinský název Allium porrum) je druh zeleniny z čeledi česnekovitých. Z botanického hlediska patří do rodu česnek (Allium). Někteří autoři ho uvádí pod jménem jeho divokého předka Allium ampeloprasum var. porrum, jiní ho považují za samostatný kulturní druh Allium porrum.

Obsah 1 Popis 2 Původ 3 Pěstování 4 Karyologie 5 Průměrný obsah látek a minerálů 6 Použití 6.1 Použití v léčitelství 7 Literatura 8 Reference 9 Externí odkazy

Popis

Jedná se o dvouletou až vytrvalou (spíše jen teoreticky) rostlinu, na bázi s válcovitou, vejčitou až kulovitou cibulí, často s vedlejšími cibulkami. Stonek je dosti robustní, do asi třetiny až poloviny krytý pochvami listů. Listy jsou jednoduché, přisedlé, s listovými pochvami. Čepele jsou celokrajné, ploché, mírně žlábkovité, se souběžnou žilnatinou. Květy jsou oboupohlavné, ve vrcholovém květenství, jedná se hlávkovitě stažený zdánlivý okolík, ve skutečnosti to je stažené vrcholičnaté květenství zvané šroubel. Květenství je podepřeno toulcem. V květenství jsou často přítomny pacibulky, které slouží teoreticky k vegetativnímu rozmnožování, někdy je jich více než květů, jindy květenství obsahuje i přes pětset květů. Okvětí se skládá ze šesti okvětních lístků bílé až narůžovělé až nachové barvy. Tyčinek je šest, nitky vnějších tří jsou v dolní třetině náhle rozšířené, nitky vnitřní trojice mají postranní zuby až dvakrát delší než vlastní nitky. Gyneceum je složeno ze tří plodolistů, je synkarpní, semeník je svrchní. Plodem je tobolka.

Původ

Pór byl vypěstován z divokého druhu Allium ampeloprasum, který má domovinu v jižní Evropě a JZ Asii, ale také v jižní Anglii a v Persii. Byl pěstován již Egypťany, Řeky a Římany ve starověku. Na více místech se o něm zmiňuje také Starý zákon. Římané si ho tak oblíbili, že měly dokonce zláštní název pro zahrádky, na kterých ho pěstovali - říkali jim "porrinae". Dnes je pórek považován v Angliia v Americe obvyhle jen za zeleninu, ale na evropském kontinentě a zvláště ve Francii patří také mezi koření.

Pěstování

Ozimé odrůdy vyséváme začátkem května. Za 5-6 týdnů ztlustlé sazenice přesadíme na pěstební záhon do připravených rýh. Zeminu přihrnujeme ke krčkům, na začátku zimy jsou už silné sazenice v nakopčených brázdách. Vegetační dobu je přes 200 dnů. Část úrody můžeme už sklidit, zbytek ponecháme v zemi až do jara. Ozimé odrůdy, například Arkansas, Blizzard, Pollux, Seelandia či Elefant snesou mráz i přes –15 °C a sklizeň je i přes 50 kg póru z každých 10 m2 plochy. Podzimní a letní odrůdy vysáváme již koncem dubna, začátkem června je přesazujeme k dopěstování a koncem léta (vegetační dobu mají do 150 dnů) a během podzimu je sklízíme.

Karyologie

2n=32 (tetraploid) vzácněji 2n=48 (hexaploid)

Průměrný obsah látek a minerálů

Tabulka udává dlouhodobě průměrný obsah živin, prvků, vitamínů a dalších nutričních parametrů zjištěných v pórku.^[1]

Složka	Jednotka	Průměrný obsah	Prvek (mg/100 g)	Průměrný obsah	Složka (mg/100g)	Průměrný obsah
voda	g/100 g	90,8	Na	2	vitamin C	17
bílkoviny	g/100 g	1,6	K	260	vitamin D	0
tuky	g/100 g	0,5	Ca	24	vitamin E	0,92
cukry	g/100 g	2,2	Mg	3	vitamin B6	0,48
škrob	g/100 g	0,3	P	44	vitamin B12	0
vláknina	g/100 g	2,2	Fe	1,1	karoten	0,177
mastné kyseliny	g/100 g	0,4	Cu	0,02	thiamin	0,29
cholesterol	g/100 g	0	Zn	0,2	riboflavin	0,05
energie	kJ/100 g	93	Mn	0,2	niacin	0,4

Použití

Pór je široce užívaný do polévek, omáček, nebo se krájí na chleba, neměl by chybět ani v rybích polévkách a jako přísada při vaření ryb a krabů, ale také vepřového ovaru a jehněčího masa. Římané připravovali z mladého póru i salát. Obsahuje vitamíny, např. provitamin A, Thiamin, B, C - obsahuje ve 100 g pórku 15 mg, E, karoten a minerální látky, např. draslík, vápník, fosfor, železo, mangan, selen.

Použití v léčitelství

Pór povzbuzuje chuť k jídlu (díky sirným silicím), podporuje činnost zažívacích orgánů, dále podporuje činnost ledvin.

Literatura

• Nová Květěna ČSSR, vol. 2, Dostál J. (1989), Academia, Praha

Reference

1. ↑ McCance a Widdowson´s:The Composition of Foods, 6. Summary edition, Royal Society of Chemistry Cambridge a Food Standard Agency, 2008, ISBN 978-0-85404-428-3

Externí odkazy

• Flóra Číny na eFloras.org
• Pórek alias pór na mineralfit.cz

Zelenina
Bob • Brambory • Brokolice • Celer • Cibule • Cuketa • Černý kořen • Česnek • Dýně • Hlávkový salát • Chřest • Kapusta • Kedlubna • Křen • Květák • Lilek • Meloun • Mrkev • Okurka • Paprika • Pastinák • Patizon • Petržel • Pórek • Rajče • Romanesco • Růžičková kapusta • Ředkev • Ředkvička • Špenát • Tuřín • Vodnice • Zelí (čínské • hlávkové • pekingské)

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii