Dlouhá Třebová
Z Multimediaexpo.cz
m (Nahrazení textu) |
m (1 revizi) |
Verze z 7. 5. 2014, 11:23
Dlouhá Třebová je obec v okrese Ústí nad Orlicí v Pardubickém kraji. Táhne se v údolí podél řeky Třebovky od hranic s Českou Třebovou k hranicím s Ústím nad Orlicí, a proto se stala přirozeným středem konurbace (souměstí) Třebová - Ústí. Bydlí zde 1240 obyvatel.
Obsah |
Historie
První dochovaná písemná zmínka o obci Dlouhá Třebová je v nadační listině z 21. května roku 1304, jíž český král Václav II. přidělil správu nad panstvím lanšperským a lanškrounským Zbraslavskému klášteru. Mezi výčtem obcí, které klášteru připadly, je zmiňována i Dlouhá Třebová. Obec Dlouhá Třebová zůstala až do roku 1358 ve správě Zbraslavského kláštera, ale v tomto roce byla připojena k biskupství v Litomyšli. V následujících letech docházelo k častému střídání vlastníků panství. Po roce 1621 připadlo panství do vlastnictví rodu Lichtenštejnů, kterým majetek patřil až do roku 1848, kdy byla rušena robota. V témže roce došlo k zániku úřadu rychtáře (jako poslední rychtář je uváděn Ignác Fajt, který vykonával funkci mezi lety 1845–1848). Úřad rychtáře byl nahrazen obecním starostou a jako první byl do funkce zvolen František Kovář (vykonával úřad mezi lety 1849–1854).
Od 1. do 2. světové války
Během I. světové války bylo v obci na 40 padlých, kteří padli ve službě za Rakousko-Uhersko. V roce 1922 byla v obci zřízena železniční zastávka, která měla i prodejnu jízdenek a čekárnu pro cestující. Plošná elektrifikace obce skončila roku 1934. Za první republiky obcí projížděli prezidenti Tomáš Garrigue Masaryk a Edvard Beneš, i když obec nebyla cílem jejich cesty. Vzhledem ke složité situaci během II. světové války došlo i v Dlouhé Třebové k nahromadění uprchlíků převážně ze Sudet. Sousední obec Hylváty ale měla výraznou německou menšinu, a tak si její obyvatelé vyžádali ochranu Třetí říše, což vyústilo ve stavbu celnice v tehdejším prostoru „U kovárny“. Po skončení války podobně jako na většině území Česka se i v obci Dlouhá Třebová objevily lidové soudy, které začaly odsuzovat kolaboranty a konfiskovat jejich majetek. Během války padlo 17 mužů z obce.
Poválečné období
28. října 1948 byl v obci odhalen pomník obětem válek (I. a II. světové války). V okolí se také nalézá masový hrob 26 bezejmenných obětí z transportu smrti, který obcí projel 27. ledna 1945. Díky snaze občanů obce byly nakonec oběti pohřbeny na hřbitově a dnes se jedná o národní kulturní památku. Již před válkou v obci působily organizace jako Sokol, Orel, Svaz dobrovolných hasičů, Spolek divadelních ochotníků Josef Kajetán Tyl, kapely J. Rybky a J. Pirkla, a po válce v duchu kulturních tradic a odkazů a tehdejších zvyklosti vznikly celky nové jako Svaz Československo-sovětského přátelství, KSČ, ČSM, Svaz žen, Osvětová beseda, Svaz pro spolupráci s armádou či apolitický Československý červený kříž. Byla postavena přeložka silnice I/14, která změnila vzhled obce a umožnila odlehčení dopravy v jejím centru. Roku 1945 byl zřízen i místní národní výbor místo obecního úřadu. Jeho prvním předsedou se stal na rok Rudolf Kovář. V letech 1964–1976 byl předsedou MNV Antonín Sychra, člen KSČ. Pocházel z domu č.p. 129. Zemřel v roce 1988. Mezi lety 1976 až 1990 byla Dlouhá Třebová přičleněna k městu Ústí nad Orlicí, jako jeho pátá místní část. Po Sametové revoluci získává v roce 1990 obec opět samostatnost a do funkce prvního obecního starosty je zvolen Zdeněk Filip. V červenci roku 1997 postihla obec povodeň, kterou měla na svědomí řeka Třebovka. Vzniklé škody byly příčinou návštěvy prezidenta České republiky Václava Havla s chotí Dagmar. V roce 1999 získala obec od Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky právo na používání vlajky a znaku jako nových symbolů obce pro její propagaci. V obci je zřízena mateřská škola a základní škola s 1. až 5. ročníkem. Působí zde několik spolků - Sbor dobrovolných hasičů, Myslivecké sdružení Třebovská obora, Tělovýchovná jednota Dlouhá Třebová, Divadelní spolek Garáž Dlouhá Třebová ad.
Starostové
Do roku 1945
- František Kovář 1849–1854 byl prvním obecním starostou v historii, po zrušení úřadu rychtáře.Pocházel z domu č.p. 47.
- Josef Štancl 1854–1860 pocházel z domu č.p. 109.
- Josef Rybka 1860–1862 pocházel z domu č.p. 47.
- František Sršeň 1862–1868,1874–1883 byl potomkem ze zdejší učitelské rodiny a pocházel z domu č.p.105.
- Václav Rybka 1868–1871,1891–1895 pocházel z domu č.p.28.
- Josef Kovář 1871–1874,1883–1891 pocházel z domu č.p.31.
- Josef Šár 1895–1904 pocházel z domu č.p. 183 a ve své době byl velmi zasloužilým veřejným činitelem v obci.
- František Kovář 1904–1907 pocházel z domu č.p. 32 a za jeho působení byl v obci vysvěcen chrám Páně sv. Prokopa, vybudovaný v roce 1906.
- Václav Hác 1908–1918 pocházel z domu č.p. 9 a mimo jiné byl dlouholetým činitelem ve zdejších spolcích.
- Engelbert Kovář 1918–1919 byl prvním starostou po 1. světové válce Pocházel z domu č.p. 57. Zemřel roku 1957.
- František Kovář 1919–1923 pocházel z domu č.p. 76.
- Jan Kovář 1923–1938 si vysloužil od spoluobčanů přezdívku „otec vesnice“. Byl také velitelem a krátce i starostou místního Sboru dobrovolných hasičů. Zemřel roku 1950. Pocházel z domu č.p. 172.
- Ladislav Šimek 1938–1945 pocházel z domu č. p. 44. Do funkce starosty zvolen ve věku 27 let. Ve své funkcí zůstal po celou dobu 2. světové války. Po roce 1945 postupně opustil všechny veřejné funkce a věnoval se civilnímu povolání. Zemřel roku 1994.
Předsedové Místního národního výboru 1945 - 1989
- Rudolf Kovář 1945–1946
- Josef Vavřín 1946–1950
- Jan Skála 1950–1952
- Josef Kovář 1952–1960
- Jan Morkes 1960–1964
- Antonín Sychra 1964–1975
Starostové po roce 1989
Úřad obnoven po společenských změnách v roce 1989.
- Zdeněk Filip 1990–1993
- Přemysl Zedník 1993–1994
- Josef Kovář 1994–1995
- Bohuslav Halva 1995–2006
- Jaroslav Kašpar 2006-
Kultura a tradice
Mezi tradiční kulturní počiny patří plesy - Hasičský, Myslivecký a Dětský karneval. Každoročně se také v obci konají Výroční ceny obce Dlouhá Třebová, kde jsou oceňováni nejzasloužilejší občané na základě lidové ankety. U příležitosti svátku patrona zdejší obce sv. Prokopa se tradičně koná pouť. Mezi kulturní dědictví obce patří mimo památek různého charakteru a stáří i pamětní kniha - kronika obce založená k roku 1899. Současným kronikářem obce je Martin Lamplot.
Kronikáři obce
- Jan Hýbl 1899–1910
- Josef Kolomý 1930
- Rudolf Rybka 1937–1963
- Jan Broulík 1963–1976
- Vlasta Renčínová 2000
- Martin Lamplot 2004–
Externí odkazy
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |