Henri Cartier-Bresson

Z Multimediaexpo.cz

Henri Cartier-Bresson (* 22. srpna 1908, † 3. srpna 2004) byl francouzský fotograf považovaný za zakladatele moderní fotožurnalistiky. Jeho přístup k zachycení „rozhodujícího okamžiku“ ovlivnil mnoho následujících generací fotografů. Tak jako Willy Ronis a Robert Doisneau se řadí k francouzskému hnutí tzv. fotografického humanismu.

Obsah 1 Život a dílo 1.1 Dětství 1.2 Studia 1.3 Fascinace fotografií 1.4 Agentura Magnum 1.5 Návrat k malířství 2 Henri Cartier-Bresson – fotograf 3 Publikace 4 Filmografie 4.1 Filmy režírované Henri Cartier-Bressonem 4.2 Filmy vycházející z fotografií Henri Cartier-Bressona 4.3 Filmy o Henri Cartier-Bressonovi 5 Stálé expozice prací Cartier-Bressona 6 Výstavy 7 Ocenění 8 Výroky 9 Velká Galerie 10 Související články 11 Literatura 12 Reference 13 Externí odkazy

Život a dílo

Dětství

Henri Cartier-Bresson se narodil ve městě Chanteloup-en-Brie, nedaleko Paříže, jako nejstarší z pěti dětí. Jeho otec vlastnil textilní továrnu, matčina rodina obchodovala s bavlnou a vlastnila pozemky v Normandii, kde mladý Bresson strávil i část dětství. Později jeho rodina žila v prominentní rezidenční čtvrti v Paříži a podporovala ho v jeho zájmu o umění a fotografii. Jako malý chlapec vlastnil fotoaparát Box Brownie, používal ho k fotografování prázdninových snímků, později experimentoval s 3×4 palcovým formátem.

Studia

Vystudoval École Fénelon a katolickou školu v Paříži. Postupně se u něj probouzel velký zájem o malířství, ve kterém ho podporoval jeho strýc Louis. Zasvětil ho do základů olejomalby, jeho lekce však netrvaly dlouho, protože umřel v první světové válce.

V roce 1927 jako 19letý získal Bresson stipendium na soukromé umělecké škole Lhote Academy pařížského kubistického malíře a sochaře, uměleckého kritika a velkého propagátora moderního umění Andrého Lhote. Bresson také studoval malířství u portrétisty Jacquese Emile Blanche. V této době četl Dostojevského, Shopenhauera, Rimbauda, Nietzscheho, Freuda, Prousta, Hegela, Engelse, Marxe a další. André Lhote často bral své žáky do galerie Louvre a dalších pařížských galerií, aby studovali díla klasických i moderních umělců. Ačkoliv Bresson postupně začínal nesouhlasit s Lhoteho přístupem k umění, jeho precizní teoretické znalosti mu později pomohly s kompozičními a formálními problémy ve fotografii. Ve dvacátých letech minulého století přišlo surrealistické hnutí a s ním i nové pojetí v umění a také fotografii, pro Henri Cartier-Bressona byl surrealismus fascinující. Umělecky dozrával v bouřlivém kulturním a politickém prostředí, uvědomoval si výše uvedené způsoby a teorie, ale nemohl najít cestu k jejich vyjádření ve svých obrazech. Byl frustrován svými experimenty a postupně zničil velkou část svých raných děl.

V letech 1928 až 1929 navštěvoval Univerzitu v Cambridgi, kde studoval anglické umění a literaturu. V roce 1930 nastoupil povinnou vojenskou službu v Le Bourget nedaleko Paříže.

Fascinace fotografií

Po absolvování vojenské služby a pod vlivem Conradovy knihy Srdce temnoty, odjel hledat dobrodružství do Afriky na Pobřeží slonoviny, zde se živil jako lovec, onemocněl však malárií, na kterou skoro zemřel. Přestože s sebou měl malý fotoaparát, menší než Box Brownie, tropické podnebí přežilo pouze 7 fotografií.

Po návratu do Francie se Bresson zotavoval v Marseille a prohloubil své vztahy se surrealisty. Velice ho ovlivnila fotografie maďarského reportéra Martina Munkácsiho „Three boys at Lake Tanganyika“^[1] na níž se autorovi podařilo zachytit svobodu, spontánnost a přirozenost pohybu tří nahých afrických chlapců běhajících ve vlnách jezera. Fotografie ho inspirovala natolik, že skončil s malířstvím a začal se plně věnovat fotografii, pořídil si svůj první fotoaparát značky Leica s 50 mm objektivem a ten se mu stal společníkem na mnoho dalších let. Popisoval ho jako své další externí oko. Anonymita, kterou mu malý fotoaparát poskytoval v davu byla podstatná v překonávání zábran nebo nepřirozeného chování fotografovaných. Leica mu otevřela nové možnosti ve fotografii, schopnost zachytit svět v jeho aktuálním stavu pohybu a proměny.

Cestoval a fotografoval v Berlíně, Bruselu, Varšavě, Praze, Budapešti, Madridu. Jeho fotografie byly poprvé vystaveny v Galerii Julien Levy v New Yorku v roce 1932 a následně v Ateneo Clubu v Madridu.

V roce 1932 Bresson potkal mladého polského intelektuála a fotografa Davida Szymina, nazývaného “Chim” (jeho jméno bylo těžko vyslovitelné, proto si později jméno změnil na David Seymour). Tito dva měli mnoho společného, prostřednictvím Chima se Bresson seznámil i s maďarským fotografem Endré Friedmannem, který si později změnil jméno na Robert Capa. V té době sdíleli společný fotoateliér.

„

Prvních 10 000 fotografií je nejhorších.[2]

“

V roce 1934 odjel do Mexika s etnografickou expedicí a v roce 1935 vystavoval své fotografie společně s Manuelem Alvarezem Bravo v Palacio de Bellas Artes de Mexico. Část roku 1935 trávil v USA a poprvé fotografoval New York. V USA také poprvé experimentoval s filmem, jako asistent Paula Stranda. V roce 1936 se již podílel jako 2. asistent na filmu Jeana Renoira „A Day in the Country“.^[3] V roce 1937 natočil svůj první dokumentární film z prostředí španělských nemocnic o lékařích a zraněných v době španělské občanské války „Return to Life“.

V roce 1937 se Henri Cartier-Bresson oženil s tanečnící jávského původu Ratnou Mohini.^[4] V letech 1937 až 1939 pracoval jako fotograf pro francouzský komunistický večerník Ce Soir. Společně s Chimem a Capou se sice cítili jako levičáci, ale do komunistické strany nikdy nevstoupili.

Do jeho osudu citelně zasáhla válka. Vstoupil do francouzské armády, ale v roce 1940 ho zajali Němci a strávil 35 měsíců v zajateckém táboře. V únoru 1943 se mu podařilo na třetí pokus uprchnout ze zajetí a po návratu do Francie aktivně pracoval pro MNPGD, tajnou organizaci poskytující pomoc zajatcům a uprchlíkům. Spolu s dalšími fotografy dokumentoval osvobození Paříže. Po uzavření příměří byl požádán Americkým úřadem pro válečné informace o natočení dokumentu „The Return“ o návratu válečných vězňů a uprchlíků.

Pro edici Braun pořídil sérii fotografických portrétů známých umělců a spisovatelů (Matisse, Picassa, Braqua, Bonnarda, Claudela, Rouaulta a dalších). Během roku 1946 spolupracoval na přípravě retrospektivní výstavy svých prací pro Muzeum moderního umění (MoMA) v New Yorku (retrospektivní proto, že byl v USA po válce považován za mrtvého) a cestoval po USA společně s Johnnem Malcolmem Brinninem.

Agentura Magnum

Na jaře roku 1947 založil společně s Robertem Capou, Davidem Seymourem (Chimem), Williamem Vandivertem a Georgem Rodgerem uměleckou reportážní agenturu Magnum Photos, která se stala pověstnou institucí zaměstnávající mnohé velké talenty. Magnum dodávalo pro světový tisk aktuální reportážní fotografie. Léta 1948-50 proto trávil cestováním po dalekém východě, Indii, Číně a Indonésii. Fotografoval Gándhího pohřeb, čínskou občanskou válku, boj o nezávislost v Indonésii. V roce 1952 vydal svoji první publikaci „The Decisive Moment“. Byl prvním fotografem západního bloku, který mohl volně fotografovat v SSSR. V roce 1955 poprvé vystavoval ve Francii v Pavillon de Marsan v Louvre a tato výstava poté putovala po celém světě. Během let 1958-67 znovu navštívil Čínu, Mexiko, poprvé také navštíví Kubu a Japonsko a vrátil se do Indie.

Návrat k malířství

V roce 1966 odešel z vedení Agentury Magnum, soustředil se na malování, ale pokračoval i ve fotografování portrétů a krajin. V roce 1967 se rozvedl se svojí první ženou tanečnicí Ranou “Elie” a v roce 1970 si vzal o 30 let mladší fotografku Martine Franck, v květnu 1972 se jim narodila dcera Melanie a Bresson se definitivně věnoval pouze malování. V roce 1975 poprvé vystavoval svoje obrazy v Carlton Gallery v New Yorku. V roce 2000 společně se svojí ženou Martine Franck a dcerou Mélanie plánovali založení nadace Henriho Cartier-Bressona, která by spravovala jeho dílo a zároveň poskytovala výstavní prostor a zázemí ostatním umělcům.

V roce 2003 byla nadace Henri Cartier-Bressona slavnostně ustavena. Henri Cartier-Bresson umřel 3. srpna 2004 v Céreste ve věku 95 let.

Henri Cartier-Bresson – fotograf

Henri Cartier-Bresson používal výhradně fotoaparát Leica, formát 35 mm s objektivem 50 mm. To, že fotografuje, chtěl mnohokrát skrýt a aby na sebe příliš neupozorňoval, přelepil si lesklé části na těle fotoaparátu černými páskami. Nikdy nefotografoval s bleskem, tvrdil, že je to stejné jako přijít na koncert s pistolí v ruce. Fotografoval především na černobílý materiál. Věřil v utváření fotografie ve fotoaparátu a ne ve fotokomoře.

Jeho snímky ilustrují spíše všeobecné pojmy, jako je radost, štěstí, bolest, smutek, bída, mládí, stáří, krása a podobně, a pod nimi se skrývající lidský úděl. Fotografování pro něj bylo především humanistickou disciplínou. Ani v těch nejtragičtějších situacích i uprostřed největší chudoby neztráceli bezejmenní hrdinové na jeho fotografiích svoji hrdost, důstojnost a lidskou velikost.

Mezi jeho nejznámější fotografii patří Muž, který skáče přes kaluži.^[5]

Publikace

• 1947: The Photographs of Henri Cartier-Bresson. Text Lincoln Kirstein, Museum of Modern Art, New York.
• 1952: The Decisive Moment. Text a foto Henri Cartier-Bresson. Přebal Henri Matisse. Simon & Schuster, New York. French edition
• 1954: Les Danses à Bali. Text Antonin Artaud v Balinese theater a komentář Béryl de Zoete Delpire, Paříž. German edition
• 1955: The Europeans. Text a foto Henri Cartier-Bresson. Přebal Joan Miro. Simon & Schuster, New York. French edition
• 1955: People of Moscow. Thames and Hudson, Londýn. French, German and Italian editions
• 1956: China in Transition. Thames and Hudson, London. French, German and Italian editions
• 1958: Henri Cartier-Bresson: Fotografie. Text by Anna Fárová. Statni nakladatelstvi krasné, Prague and Bratislava.
• 1963: Photographs by Henri Cartier-Bresson. Grossman Publisher, New York. French, English, Japanese and Swiss editions
• 1964: China. Photographs and notes on fifteen months spent in China. Text Barbara Miller. Bantam Books, New York. French edition
• 1966: Henri Cartier-Bresson and the Artless Art. Text Jean-Pierre Montier. Translated from the French L'Art sans art d'Henri Cartier-Bresson by Ruth Taylor. Bulfinch Press, New York.
• 1968: The World of HCB. Viking Press, New York. French, German and Swiss editions
• 1969: Man and Machine. Commissioned by IBM. French, German, Italian and Spanish editions
• 1970: France. Text François Nourissier. Thames and Hudson, London. French and German editions
• 1972: The Face of Asia. Introduction Robert Shaplen. Published by John Weatherhill (New York and Tokyo) and Orientations Ltd. (Hong Kong). French edition
• 1973: About Russia. Thames and Hudson, London. French, German and Swiss editions
• 1976: Henri Cartier-Bresson. Texts by Henri Cartier-Bresson. History of Photography Series. History of Photography Series. French, German, Italian, Japanese and Italian editions
• 1979: Henri Cartier-Bresson Photographer. Text Yves Bonnefoy. Bulfinch, New York. French, English, German, Japanese and Italian editions
• 1983: Henri Cartier-Bresson. Ritratti. Text André Pieyre de Mandiargues a Ferdinando Scianna. Coll. „ I Grandi Fotografi “. Gruppo Editoriale Fabbri, Milan. English and Spanish editions
• 1985:
• Henri Cartier-Bresson en Inde. Introduction de Satyajit Ray, photographies et notes d'Henri Cartier-Bresson. Text Yves Véquaud. Centre national de la photographie, Paris. Editions anglaise
  • Photoportraits. Text André Pieyre de Mandiargues. Thames and Hudson, London. French and German editions
• 1987:
  • Henri Cartier-Bresson. The Early Work. Text Peter Galassi. Museum of Modern Art, New York. French edition
  • Henri Cartier-Bresson in India. Introduction by Satyajit Ray, photographs and notes by Henri Cartier-Bresson, texts by Yves Véquaud. Thames and Hudson, London. French edition
• 1989:
  • L'Autre Chine. Introduction by Robert Guillain. Collection Photo Notes. Centre National de la Photographie, Paris
  • Line by Line. Henri Cartier-Bresson’s drawings. Introduction by Jean Clair and John Russell. Thames and Hudson, London. French and German editions
• 1991:
  • America in Passing. Introduction by Gilles Mora. Bulfinch, New York. French, English, German, Italian, Portuguese and Danish editions
  • Alberto Giacometti photographié par Henri Cartier-Bresson. Texts by Henri Cartier-Bresson and Louis Clayeux. Franco Sciardelli, Milan
• 1994:
  • A propos de Paris. Text Véra Feyder a André Pieyre de Mandiargues. Thames and Hudson, London. French, German and Japanese editions
  • Double regard. Drawings and photographs. Text Jean Leymarie. Amiens : Le Nyctalope. French and English editions
  • Mexican Notebooks 1934–1964. Text Carlos Fuentes. Thames and Hudson, London. French, Italian, and German editions
  • L'Art sans art. Text Jean-Pierre Montier. Editions Flammarion, Paris. Editions allemande, anglaise et italienne
• 1996: L'Imaginaire d'après nature. Text Henri Cartier-Bresson. Fata Morgana, Paris. Editions allemande et américaine
• 1997: Europeans. Text Jean Clair. Thames and Hudson, London. French, German, Italian and Portuguese editions
• 1998: Tête à tête. Text Ernst H. Gombrich. Thames & Hudson, London. French, German, Italian and Portuguese editions
• 1999: The Mind's Eye. Text Henri Cartier-Bresson. Aperture, New York. French and German editions
• 2001: Landscape Townscape. Text Erik Orsenna a Gérard Macé. Thames and Hudson, London. French, German and Italian editions
• 2003: The Man, the Image and the World. Text Philippe Arbaizar, Jean Clair, Claude Cookman, Robert Delpire, Jean Leymarie, Jean-Noel Jeanneney, Serge Toubiana. Thames and Hudson, London 2003. German, French, Korean, Italian and Spanish editions.
• 2006: An Inner Silence: The portraits of Henri Cartier-Bresson, Text Agnès Sire a Jean-Luc Nancy. Thames and Hudson, New York.

Filmografie

Henri Cartier-Bresson byl druhým asistentem režiséra Jeana Renoira

• 1936: La vie est à nous and Une partie de campagne
• 1939: La Règle du Jeu

Filmy režírované Henri Cartier-Bressonem

• 1937 – Victoire de la vie. Documentary on the hospitals of Republican Spain: Délka: 49 minut. Černobílý.
• 1938 – L’Espagne Vivra. Documentary on the Spanish Civil War and the post-war period. Délka: 43 minut a 32 sekund. Černobílý.
• 1944 – 45 Le Retour. Documentary on prisoners of war and detainees. Délka: 32 minut a 37 sekund. Černobílý.
• 1969 – 70 Impressions of California. Délka: 23 minut a 20 sekund. Barevný.
• 1969 – 70 Southern Exposures. Délka: 22 minut a 25 sekund. Barevný.

Filmy vycházející z fotografií Henri Cartier-Bressona

• 1956 – A Travers le Monde avec Henri Cartier-Bresson. Režie Jean-Marie Drot a Henri Cartier-Bresson. Délka: 21 minut. Černobílý.
• 1963 – Midlands at Play and at Work. Produkce ABC Television, Londýn. Délka : 19 minut. Černobílý.
• 1963 – 65 Five fifteen-minute films on Germany for the Süddeutscher Rundfunk, Mnichov.
• 1967 – Flagrants délits. Režie Robert Delpire. Original music score by Diego Masson. Delpire production, Paris. Délka: 22 minut. Černobílý.
• 1969 – Québec vu par Cartier-Bresson / Le Québec as seen by Cartier-Bresson. Režie Wolff Kœnig. Produkce Canadian Film Board. Délka: 10 minut. Černobílý.
• 1970 – Images de France.
• 1991 – Contre l'oubli, černobílý.
• 1992 – Henri Cartier-Bresson dessins et photos. Režie: Annick Alexandre. Produkce FR3 Dijon, komentář umělce. Délka: 2 minuty a 33 sekund, barevný.
• 1997 – Série „100 photos du siècle“: L'Araignée d'amour: vysíláno na Arte. Produkce Capa Télévision. Délka: 6 minut a 15 sekund, barevný.

Filmy o Henri Cartier-Bressonovi

• Henri Cartier-Bresson: The Impassioned Eye (72 minut, 2006. Late interviews with Cartier-Bresson.)

Stálé expozice prací Cartier-Bressona

• Bibliothèque nationale de France, Paříž, Francie
• Maison européenne de la photographie, Paříž, Francie
• Musée Carnavalet, Paříž, Francie

• De Menil Collection, Houston, Texas, USA
• Victoria and Albert Museum, Londýn, Velká Británie
• Museum of Modern Art, New York, USA
• The Art Institute of Chicago, Illinois, USA^[6]
• The Getty Museum, Los Angeles, Kalifornie, USA
• Institute for Contemporary Photography, New York, USA
• The Philadelphia Art Institute, Philadelphia, Pensylvánie, USA
• The Museum of Fine Arts, Houston, USA

• Kahitsukan Kyoto Museum of Contemporary Art, Kjóto, Japonsko
• University of Fine Arts, Osaka, Japonsko

• Museum of Modern Art (Tel Aviv), Tel Aviv, Izrael
• Stockholm Modern Museet, Švédsko

Výstavy

• 1933 – Cercle Atheneo, Madrid, Španělsko
• 1933 – Julien Levy Gallery, New York, USA
• 1934 – Palacio de Bellas Artes, Mexiko
• 1947 – Museum of Modern Art, New York, USA; Martin-Gropius-Bau, Berlín, Německo; Museum of Modern Art, Řím, Itálie; Dean Gallery, Edinburk, Spojené království; Museum of Modern Art, New York, USA; Museo Nacional de Bellas Artes, Santiago, Chile
• 1952 – Institute of Contemporary Art, Londýn, Spojené království
• 1955 – Retrospektive – Musée des arts décoratifs, Paříž, Francie
• 1956 – Photokina, Kolín nad Rýnem, Německo
• 1963 – Photokina, Kolín nad Rýnem, Německo
• 1964 – Philipps Collection, Washington, D.C.
• 1965–1967 2nd retrospective, Tokio, Japonsko, Musée des arts décoratifs, Paříž, Francie, New York, USA, Londýn, Spojené království, Amsterdam, Nizozemsko, Řím, Itálie, Curich, Švýcarsko, Kolín nad Rýnem, Německo a jinde.
• 1970 – En France – Grand Palais, Paříž, Francie, později USA, SSSR, Austrálie a Japonsko
• 1974 – Exhibition about the USSR, International Center of Photography, New York, USA.
• 1974–1997 Galerie Claude Bernard, Paříž, Francie
• 1975 – Carlton Gallery, New York, USA
• 1975 – Galerie Bischofberger, Curich, Švýcarsko
• 1980 – Portraits – Galerie Eric Franck, Ženeva, Švýcarsko
• 1981 – Musée d'art moderne de la Ville de Paris, Francie
• 1981 – Retrospective – Musée d'art de la Ville en France
• 1982 – Hommage a Henri Cartier-Bresson – Centre national de la photographie, Palais de Tokyo, Paříž, Francie
• 1983 – Printemps Ginza – Tokio, Japonsko
• 1984 – Osaka University of Arts, Japonsko
• 1984–1985 Paris à vue d’oil – Musée Carnavalet, Paříž, Francie
• 1985 – Henri Cartier. Bresson en Inde – Centre national de la photographie, Palais de Tokyo, Paříž, Francie
• 1985 – Museo de Arte Moderno de México, Mexico
• 1986 – Institute français de Stockholm
• 1986 – Pavillon d'Arte contemporanea, Milán, Itálie
• 1986 – Tor Vergata University, Řím, Itálie
• 1987 – Museum of Modern Art, Oxford, Spojené království
• 1987 – Early Photographs – Museum of Modern Art, New York, USA
• 1988 – Institute français, Athény, Řecko
• 1988 – Palais Lichtenstein, Vídeň, Rakousko
• 1988 – Salzburger Landessammlung, Salcburk, Rakousko
• 1989 – Kaple v École nationale supérieure des beaux-arts, Paříž, Francie
• 1989 – Fondation Pierre Gianadda, Martigny, Švýcarsko
• 1989 – Mannheimer Kunstverein, Mannheim, Německo
• 1989 – Printemps Ginza, Tokio, Japonsko
• 1990 – Galerie Arnold Herstand, New York, USA
• 1991 – Taipei Fine Arts Museum, Čínská republika
• 1992 – Centro de Exposiciones, Zaragoza a Logrono, Španělsko
• 1992 – Hommage à Henri Cartier-Bresson – International Center of Photography, New York, USA
• 1992 – L'Amérique – FNAC, Paříž, Francie
• 1992 – Musée de Noyers-sur-Serein, Francie
• 1992 – Palazzo San Vitale, Parma, Itálie
• 1993 – Photo Dessin – Dessin Photo, Arles, Francie
• 1994 – Dessins e première photos – La Caridad, Barcelona, Španělsko
• 1995 – Dessins e Hommage à Henri Cartier-Bresson – CRAG Centre régional d’art contemporain Valence, Drome, Francie
• 1996 – Henri Cartier-Bresson: Pen brush and Cameras – The Minneapolis Institute of Arts, USA
• 1997 – De Européenne – Maison européenne de la photographie, Paříž, Francie
• 1997 – Henri Cartier-Bresson, dessins – Musée des Beaux-Arts, Montreal, Kanada
• 1998 – Galerie Beyeler, Basilej, Švýcarsko
• 1998 – Galerie Löhrl, Mönchengladbach, Německo
• 1998 – Howard Greenberggh Gallery, New York, USA
• 1998 – Kunsthaus Zürich, Curich, Švýcarsko
• 1998 – Kunstverein für die Rheinlande und Westfalen, Düsseldorf, Německo
• 1998 – Line by Line – Royal College of Art, Londýn, Spojené království
• 1998 – Tete à Tete – National Portrait Gallery, Londýn, Spojené království
• 1998–1999 Photographien und Zeichnungen - Baukunst Galerie, Kolín nad Rýnem, Německo
• 2003–2005 Retrospective, Bibliothèque nationale de France, Paříž, Francie; La Caixa, Barcelona, Španělsko; Martin-Gropius-Bau, Berlín, Německo; Museum of Modern Art, Řím, Itálie; Dean Gallery, Edinburgh, Spojené království; Museum of Modern Art, New York, USA; Museo Nacional de Bellas Artes, Santiago, Chile
• 2004 – Baukunst Galerie, Kolín nad Rýnem, Německo
• 2004 – Martin-Gropius-Bau, Berlín, Německo
• 2004 – Museum Ludwig, Kolín nad Rýnem, Německo
• 2011 – Kunstmuseum Wolfsburg, Německo

Ocenění

Cartier-Bresson je držitelem mnoha ocenění a čestných doktorátů, toto je několik z nich:

• 1948: Overseas Press Club of America Award
• 1953: American Society of Media Photographers Award
• 1954: Overseas Press Club of America Award
• 1959: The Prix de la Société Française de Photographie
• 1960: Overseas Press Club of America Award
• 1964: Overseas Press Club of America Award
• 1974: Cena za kulturu Německé fotografické společnosti
• 1981: Grand Prix National de la Photographie
• 1982: Hasselblad Award
• 2006: Prix Nadar za fotografickou knihu Henri Cartier-Bresson: Scrapbook

Výroky

• „S názvem ‚rozhodující okamžik‘ nemám nic společného. V pamětech kardinála de Retz jsem jednou našel větu: „Všechno na tomto světě má svůj rozhodující okamžik" …a když jsme (s vydavatelem) uvažovali o názvu mé knihy, on najednou povídá: „Proč ne třeba Rozhodující okamžik?" Sedělo to, a tak je teď ze mne takříkajíc plagiátor…^[7]

• Ten „okamžik" je otázka soustředění. Je třeba se soustředit, myslet, dívat se, a to je všechno… Rozdíl mezi dobrým a průměrným snímkem je otázka milimetrů - tedy velice nepatrný rozdíl. Ale podstatný… Fotografování je pro mne požitkem. Být u toho. Je to, jako bych říkal: „Ano! Ano! Ano!"… Žádné „možná", „snad"… „Ano" je chvilka. Okamžik. Přítomnost. Znamená to být u toho. A jak nádherné je moci vyslovit to „Ano", …je to prohlášení.“^[7][8]

• Fakta samotná nejsou zajímavá. Zajímavé je hledisko, z něhož se k nim přistupuje. (H. C. Bresson, 50. léta 20. století)^[9]

Velká Galerie

• Mnoho fotografií – Henri Cartier-Bresson

Související články

• Cena Henriho Cartier-Bressona

Literatura

• KEIM, Jean-Alphonse. Moderní francouzská fotografie. 1. vyd. Praha : Nakladatelství československých výtvarných umělců, 1966. 140 s. Kapitola Henri Cartier-Bresson, s. 60-69. (česky, francouzské, anglické, německé a ruské resumé) 

Reference

1. ↑ http://graphics7.nytimes.com/images/2003/05/27/arts/design/bress3.450.jpg
2. ↑ http://www.milujemefotografii.cz/10-citatu-o-fotografii-ktere-musite-znat
3. ↑ http://www.rottentomatoes.com/m/day_in_the_country/
4. ↑ http://www.artnet.com/artists/lotdetailpage.aspx?lot_id=176CB073EDAA83AF84B755CBEACC5F2A
5. ↑ Velká obrazová všeobecná encyklopedie
6. ↑ THE ART INSTITUTE OF CHICAGO. Featured Works [online]. USA : Art Institute of Chicago, 2009, [cit. 2009-08-11]. Dostupné online. (en) 
7. ↑ ^{7,0 7,1} Popular Photography, 1974, č. 5
8. ↑ http://www.lgp.cz/aukce/katalog100.pdf
9. ↑ MRÁZKOVÁ, Daniela. Co je fotografie, 150 let fotografie. Praha : Videopress, 1989. 59-337-89. (česky) 

Externí odkazy

• http://www.henricartier-bresson.com/
• http://www.henricartierbresson.org/
• http://www.magnumphotos.com
• http://photography.about.com/library/weekly/aa082399a.htm
• http://www.wsws.org/articles/1999/nov1999/c-b-n05.shtml
• http://www.photo-seminars.com/Fame/bresson.htm

Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu Henri Cartier-Bresson

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu Henri Cartier-Bresson

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii