Žamberk
Z Multimediaexpo.cz
Žamberk (německy Senftenberg) je město na východě Čech v Pardubickém kraji, v podhůří Orlických hor. Město je rozprostřeno jak v údolí řeky Divoké Orlice, tak i na okolních kopcích. Žamberk má rozlohu 16,91 km² a čítá 6 072 obyvatel[1]. V nejbližší aglomeraci, kterou město vytváří společně s přilehlými obcemi (Dlouhoňovice, Helvíkovice, Lukavice a Líšnice) však žije více než 9 100 obyvatel. Město je jak administrativním, tak i přirozeným spádovým centrem žamberského mikroregionu, který čítá téměř 29 000 obyvatel. Nadprůměrné množství zeleně, četné provozovny obchodů a služeb i sportovně rekreační areál s venkovním aquaparkem, Pod Černým lesem, z něj dělá příjemné město nejen pro návštěvníky, ale i pro jeho obyvatele. Pro svou výhodnou polohu je také důležitým turistickým východiskem do jižní části Orlických hor i jejich podhůří - bývá nazýváno také jako "brána Orlických hor". Západně od města se nachází veřejné vnitrostátní letiště (sportovní letiště).
Historické jádro města tvoří městskou památkovou zónu. PSČ zdejší pošty je 564 01.
- Ke dni 1. 1. 2020 zde žilo 6 077 obyvatel.
Obsah |
Historie
Nejstarší doložená zmínka o Žamberku je na listině, kterou v roce 1332 zbraslavský opat prodával lanškrounskou rychtu jakémusi Tyczkovi (Tyčkovi) ze Žamberka[2]. Lanšperský hrad i celé lanškrounské panství byly tehdy v držení zbraslavského kláštera. Za vlády králů Přemysla Otakara I., Václava I. a Přemysla Otakara II. byly ve východních Čechách založeny nové hrady a osady. V těch dobách byly založeny hrady Lanšperk, Žampach, Litice, Potštejn a další. Kolonizátoři založili města a vesnice, které dnes známe jako Rychnov nad Kněžnou, Rokytnice v Orlických horách, Vamberk, Slatina nad Zdobnicí, Pěčín, Kunvald, Ústí nad Orlicí, Lanškroun, nebo Letohrad. Přesný rok založení těchto hradů a obcí však bohužel není znám, ale předpokládá se, že v těchto dobách byl založen německými kolonisty i Žamberk. Je dost možné, že v místech, kde vyrostlo německé město Žamberk, byla již dříve rolnická osada slovanská. Nové německé obyvatelstvo přineslo do nově založeného města řemesla a také německé městské uspořádání, v čele města byl rychtář. V různých listinách se město psalo různě: Senftinberg, Semftenberg, Zenftenberg, Senftenberg nebo Zenftenberg[3]. Na konci 14. století se město vlivem okolního slovanského obyvatelstva počeštilo, protože v těch dobách se v listinách objevuje počeštěné jméno Žamberk.
O rozdělení města Žamberk na litickou a žampašskou polovinu se zmiňuje již listina z roku 1365, o které psal profesor August Sedláček, že je uložena ve vídeňském c.k. dvorním archivu. Na litické straně se vystřídalo několik majitelů od Jana z Lichtenburka v roce 1356 přes Jiřího z Poděbrad (1450–1471) až po Mikuláše z Bubna (1575). Majiteli žampašské poloviny byli Čeněk Žampach z Potštejna 1367, Burian Trčka z Lípy 1513 a Mikuláš z Bubna, který roku 1575 obě poloviny Žamberka spojil.
Pamětihodnosti a významné budovy
- Albertova vila – Areál léčebny Albertinum
- Českobratrská barvírna a kovárna
- Divišovo divadlo
- Kaple svaté Anny – ulice U kapličky
- Kaple svaté Rozálie – na Rozálce/ Kapelském vrchu, dříve zvaném Wachtberg
- Karlovice (475 m) - kopec který využil Karel IV. při obléhání hradu Žampach
- Kašna se sousoším Kentaura a Nymfy od Františka Rouse – Masarykovo náměstí
- Kostel svatého Václava – ulice Kostelní
- Orlická kasárna
- Pomník Bedřicha Havleny – Vojáčkovy sady
- Pomník obětem I. světové války – Vojáčkovy sady
- Pomník obětem II. světové války – náměstí Generála Knopa
- Radnice se starou hasičskou zbrojnicí – Masarykovo náměstí
- Rozhledna Rozálka (Podorlická pahorkatina) (468 m) na Kapelském vrchu
- Špitál svaté Kateřiny – ulice Československé armády
- Zámek Žamberk
- Židovský hřbitov – ulice Československé armády
Hospodářství a průmysl
Historie
Prvním průmyslovým podnikem v Žamberku byla továrna na sukna Vonwiller a spol., kterou postavil a v roce 1834 otevřel Mikuláš Vonwiller, na základě veřejné soutěže vypsané baronem Johnem Parishem. Továrna byla dlouho jediným textilním podnikem ve městě, nepočítaje menší provozovny a domácí tkalce, kteří dodávali své zboží faktorům. Druhou textilní továrnu Jindřich Žid a spol., postavil a v roce 1908 otevřel hronovský obchodník s textilem, Jindřich Žid.
Současnost
- Agro Žamberk
- Bühler CZ
- ZEZ SILKO
- GAF s.r.o.
- Šmídl s.r.o.
- Minipivovar Žamberk, Československé armády 1400
- Minipivovar Jelen, V Dolech 1605
- Dřevomateriál, s.r.o., Orlická kasárna 738
Školství
Mateřské školy
- MŠ Sluníčko Žamberk, náměstí Generála Knopa 433
- MŠ Čtyřlístek Žamberk, Tylova 1244
Základní školy
- ZŠ Žamberk, Nádražní 743 [1]
- ZŠ Žamberk, 28. října 581 [2]
- Speciální základní škola Žamberk, Nádražní 468 [3]
- Základní umělecká škola Petra Ebena, Žamberk, Masarykovo nám. 145 [4]
Střední školy
- Gymnázium Žamberk [5], Nádražní 48
- Odborné učiliště a Praktická škola Žamberk, Tyršova 214
- Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk, Zámek 1
Kultura
Muzeum
- Městské muzeum – Československé armády 472
- Rodný dům Prokopa Diviše – Helvíkovice 326
Divadlo
Knihovna
Zdravotnictví
- Poliklinika
- Albertinum Žamberk
Osobnosti
- Prokop Diviš (1698–1765) – český přírodovědec a konstruktér bleskosvodu
- Josef Jan Šarapatka (1731-1795) - hudební skladatel
- Jan Ferdinand Mazura (1802-1873) - obchodník, hudebník 1843-1850 zastával úřad představeného města
- Theodor Brorsen (1819–1895) – dánský astronom a botanik
- Woldemar Richard Mazura (1838-1900) - obchodník, okresní starosta, amatérský fotograf
- Eduard Albert (1841-1900) - univerzitní profesor a chirurg na klinice ve Vídni, spisovatel, historik, autor „Pamětí žamberských“
- Karel Chotovský (1842-1897) - děkan, spoluautor „Pamětí žamberských“
- Václav F. Kumpošt (1843-1874) - zakladatel časopisu Vesmír
- August Seydler (1849-1891) - fyzik, filozof, matematik a univerzitní profesor
- František Albert (1856-1923) - lékař a spisovatel
- Tereza Svatová (1858-1940) - spisovatelka
- Jan Vilímek (1860 - 1938) - malíř, autor portrétů celebrit z poslední čtvrtiny 19. století
- Kateřina Thomová (1861–1952) - význačná představitelka žambereckého ochotnického divadla a zakladatelka žambereckého muzea
- Jan Hejčl (1868-1935) - děkan teologické fakulty v Olomouci, badatel, spisovatel
- František Rous (1872-1936) - řezbář
- Jaroslav Charfreitág (1877-1937) restauratér, fotograf, vynálezce a cestovatel.
- Bedřich Havlena (1888 - 1918) - italský legionář popravený za 1. světové války v rakouském zajetí
- Josef Knop (1909-1966) - generál
- Oldřich Marek ( 1911-1986 ) – pedagog, československý entomolog
- Jiří Faltus (1911-1993) - umělecký knihař, čestný občan města „in memoriam“
- Pavel Kohn-Kubín (1913-1944) - příslušník 311. československé bombardovací perutě
- Jan Černý (1914-1939) - český student a studentský funkcionář popravený nacisty 17. listopadu 1939
- Eduard Landa (1926-2006) - malíř
- Petr Eben (1929-2007) - český skladatel soudobé vážné hudby
- Milan Maryška (1943–2002) - filmový dokumentarista, režisér a fotograf
Partnerská města
- Fresagrandinaria, Itálie
- Miharu, Japonsko
- Nowa Sól, Polsko
- Püttlingen, Německo
- Rice Lake, Wisconsin, USA
- Saint-Michel-sur-Orge, Francie
- Senftenberg, Německo
- Senftenberg, Rakousko
- Veszprém, Maďarsko
Související články
Fotogalerie
Mariánský sloup na náměstí v Žamberku |
|||
Pamětní deska na domku Františka Rouse |
Reference
- ↑ Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2010-03-05, [cit. 2010-03-14]. Dostupné online.
- ↑ ALBERT, Eduard; CHOTOVSKÝ, Karel. Paměti žamberské. 1. vyd. Vídeň : nákladem vlastním, 1889. [dále jen Albert]. S. 420.
- ↑ Albert, str. 13
Externí odkazy
- E. Albert, P. K. Chotovský: Paměti Žamberské (1889)
- http://www.zamberk.cz/ – oficiální stránky města
- Pomníky obětem válek
|
|
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |