Textilie
Z Multimediaexpo.cz
Textilie (z latinského textilis, tkaný) je souhrnný název pro textilní vlákno a výrobky, které obsahují nejméně 80 % váhového množství textilních vláken. Následující článek stručně vysvětluje základními pojmy a souvislosti od suroviny až po výrobek před konečným použitím. Příspěvek se nezabývá způsoby a formami použití textilií jako jsou
- Oděvy, bytové a technické textile
- Výrobky, které obsahují i jinou než textilní surovinu (s doplňujícím významem)
Obsah |
Historie textilu
- již v dávnověku bylo použito vřetene k výrobě hrubé příze
- V Jižní Americe byla objevena lněná tkanina, která je údajně starší než 10 000 let[1]
- cca 6500 před n.l. - v jeskyni Nehal Hemar, v Izraeli byly objeveny zbytky textilie vytvořených technikou, která byla používána před vynálezem předení nepřerušované příze. Tato technika používala krátkých délek příze, vzájemně propletených smyčkami. Aby byl vytvořen jemný výrobek, vyžadovalo to mnohem více umu než pletení.
- 4200 před n.l. - období Mezolitu, nález v Naalebinding (Dánsko), naznačující rozšiřování této technologie do Severní Evropy.
- cca.2000 př. n.l. - Barvení indigem (Egypt)
- 200 př.n.l. až 200 n.l. - přibližné datum vzniku pletenin v Peru, které na americkém kontinentě objevili španělští kolonisté
- cca. 200 n.l. - štočkový tisk na hedvábí (Čína)
- cca. 1000 n.l. - ponožky pletené z předené bavlny (Egypt)
- 1589 - mechanické pletení „stocking frame“ (Anglie)
- 1779 - “létající (tkalcovský) člunek” (Anglie)
- 1790 - žakarový stroj (Francie)
- 1830 - prstencový dopřádací stroj (Anglie)
- 1856 - syntetické barvivo (Anglie), jazýčková pletací jehla (Anglie)
- 1892 - viskózové vlákno
- 1896 - skleněné textilní vlákno (Německo)
- 1930 - jehlový tkací stroj
- 1937 - výroba polyamidového vlákna (USA)
- 1945 - výroba polyesterového vlákna (Anglie)
- 1956 - výroba polypropylénového vlákna (Italie)
- 1959 - syntetické elastické vlákno (USA)
- 1960 - pneumatický tkací stroj
- 1963 - rotorový dopřádací stroj (Československo)
- 1964 - aramidové vlákno (USA)
- 1980 - mikrovlákno (Japonsko)
- cca. 1985 - výroba nanovláken (USA)[2]
Výroba textilií
Textilní výroba je staré řemeslo, jež bylo k nepoznání změněno technologickým pokrokem. Naprostá většina textilií dnes pochází z hromadné nebo seriové průmyslové výroby. Na jejich hodnotě má však přes pokročilou mechanizaci a částečnou automatizaci poměrně vysoký podíl lidská práce. Z toho důvodu se textilní výroba přemísťuje do zemí s nižšími mzdovými náklady a v regionech s vysokou životní úrovní téměř vymizela. Přesná čísla nejsou známa, ze zveřejněné spotřeby textilních surovin (asi 80 milionů tun ročně)[3] a z níže uvedeného příkladu se dá jen odvodit, že se textilní výrobou zabývá ve světě několik milionů lidí:
K výrobě 1 kg tkaniny k oděvním účelům je od přejímky vlákenné suroviny (v přádelně) až po vybavenou zásilku zboží (v zušlechťovně) v moderně zařízeném podniku zapotřebí cca. půl hodiny lidské práce (výrobní a pomocné činnosti, včetně administrativy). Tento druh výroby je sice v textilním průmyslu poměrně silně zastoupen, je to však jen jedna z desítek zčásti značně rozdílných technologií.
Textilní názvosloví
Vlákno
Základem každé textilie je vlákno. Vlákno se ve výjimečných případech používá v nezměněném stavu, jinak se podle účelu dalšího použití zpracovává předením, plstěním, vpichováním, prošíváním, lisováním, a lepením.
Podle původu
se vlákna rozdělují na:
Přírodní vlákna | Chemická vlákna | ||||||
Druh | Příklad | Druh | Příklad | ||||
rostlinná | bavlna | z přírodních polymerů | viskóza | ||||
živočišná | přírodní hedvábí | ze syntet. polymerů | polyester | ||||
anorganická | azbest | nepolymerní | skleněné vlákno |
Pro určité účely se vlákna upravují barvením, bělením nebo regulovanou sráživostí
Způsob zpracování
Předení
Předení v textilní češtině znamená výrobu příze (výlučně) z přírodních a umělých staplových vláken. V jiných jazycích se pod tímto označením (např. angl.: spinning, něm.: Spinnen, Erspinnen) mimo předení rozumí také zvlákňování chemických materiálů, tedy výroba, jejímž výsledkem je příze z nekonečných vláken, kabílek nebo stříž na staplové příze. Podíl příze na spotřebě staplových a nekonečných vláken se dá odhadnout na více než 80 % (z toho se skoro třetina vyrábí z nekonečných vláken).
Plstění
je v původní podobě zpevňování plošné vrstvy vláken (rouna) působením tepla, vlhkosti a opakovaného mechanického namáhání. Plst se dnes většinou vyrábí „suchou“ technologií – vpichováním. Ruční plstění vpichováním (většinou do pramene z mykaných vláken) se provozuje jen jako hobby.
Vpichování
Do rouna se vpichují jehly zváštního tvaru, pomocí kterých se vlákna vzájemně zauzlí. Tato technologie se požívá také při výrobě některých druhů netkaných textilií.
Zpevňování rouna na netkané textilie
Vrstva staplových vláken se zpevňuje:
- Proplétáním
- z jednotlivých vláken se tvoří očka, která se navzájem spojují
- vlákenné rouno se zpevňuje osnovní pleteninou
- Lisováním - tlakem vodních paprsků (působí podobně jako jehly při vpichování)
- Lepením rouna disperzními pojivy – impregnací, postřikem, tiskem (vzorovaného válce)
- Tavením polymeru ve vlákenném rounu a schlazením
Všívání
Všívání (tufting) je dnes daleko nejrozšířenější technologie výroby podlahových krytin. Jehlami se propichuje podkladová tkanina a zanáší se do ní vlasové niti, které na lícní straně textilie vytváří plyšový nebo velurový povrch.
Tufting se někdy přiřazuje k technologiím netkaných textilií.
Galerie textilních vláken
Příze
Podstatná část textilních vláken se používá k výrobě příze. Tato vzniká
- jako staplová, provázáním jednotlivých vláken o délce cca. 10-150 mm
- jako „hedvábí“ (filament, příze z nekonečných vláken) protlačením horké vlákenné masy tryskou (u chemických vláken) nebo
- odmotáním (přírodního hedvábí) z kokonu.
Druhy a názvy přízí
je možné rozdělit například podle:
Výrobní technologie | Způsobu dopřádání | Způsobu úpravy | Použití |
mykaná bavlnářská | prstencová | jednoduchá hladká | tkaní |
mykaná vlnařská | rotorová | jednoduchá efektní | pletení |
poločesaná | předeno-skaná | skaná | ruční práce |
česaná (vlnařská) | frikční | tvarovaná | šicí nitě |
česaná (bavlnářská) | dopřádaná tryskou | mercerovaná | koberce |
a j. | a j. | barvená | provaznické výrobky |
Každá hotová příze je viditelně označena údajem o jemnosti a druhu materiálu, ze kterého byla vyrobena. (Pro velkoodběratele se často udávají také některé fyzikální vlastnosti, počet zákrutů a pod.).
Galerie přízí
Tkanina
Tkanina je plošná textilie, která vzniká provázáním osnovy a útku. Tkalcovny spotřebují více než polovinu všech na světě vyrobených přízí. (Z hrubých odhadů z 80. let minulého století se dá odvodit, že to bylo více než 60 %).
Druhy a názvy tkanin
Druhy tkanin se mohou rozdělit například podle následujících kriterií:
Vazba | Vzorování | Speciání druh | Obchodní název |
plátnová (+odvozené v.) | hladké | smyčková | popelín |
képrová (+odvozené v.) | vzorování osnovou | plyšová | tvíd |
atlasová (+odvozené v.) | vzorov. s 1 útkem | perlinková | taft |
krep | s útkovou záměnou | kobercová | flanel |
kanava | žakarské | stuhová | axminster |
vafle | a j. | brožovaná | a desítky jiných |
Galerie tkanin
Pletenina
Druhy a názvy pletenin
Pleteniny jsou po tkaninách druhá největší skupina textilních výrobků. Ruční pletení je sice jednoduší než tkaní, první výrobky vznikly však pravděpodobně o několik tisíciletí později než první tkaniny. Strojní pletení je podstatně produktivnější než tkaní (1m² průměrné pleteniny se vyrobí až šestkrát rychleji než stejné množství tkaniny). Výrobky se rozdělují na dva odlišné druhy:
- zátažné pleteniny - očka tvoří v pletenině při každé otáčce stroje vždy jen z jedné niti vodorovný řádek, pletenina se snadno párá
- osnovní pleteniny - vazba se tvoří kolmým směrem z několika tisíc nití (osnovy) naráz, výrobek se nedá párat
U obou skupin existuje několik desítek variant v provázání nití, např.: hladká, proužková, žakárová, trikotová, plyšová vazba a mnoho jiných.
Galerie pletenin
Ruční práce
Druhy a názvy ručních prací
Ruční práce s textiliemi se dají rozdělit následovně: Práce s vlákny -
- Plstění
Práce s přízí -
- Tkaní, pletení, háčkování, paličkování, splétání, oplétání, vyšívání, vázání koberců aj.
- Odvozené druhy: amigurumi (japonská vyšívka), occi (krajka z uzlů), tapiserie, tkaní s karetkami (nástroj se 4 otvory na tkaní stužek) aj.
Práce s plošnými textiliemi -
- Šití, patchwork, quilt, řetízkování, malba na hedvábí, filmový tisk, batikování aj.
Ruční práce s textilními materiály se dnes provádí hlavně jako hobby, v omezené míře se některé techniky používají v manufakturní a umělecké výrobě (výjimka: vázání koberců). Nejen tkaní, pletení a šití se zmechanizovalo, v posledních cca. 100 letech se také například paličkování, vyšívání, splétání a oplétání šnůr aj. provozují jako strojní průmyslová výroba.
Galerie ručních prací
Zušlechťování textilií
Pro některé textilie se část zušlechťování provádí již u suroviny nebo polotovarů (vlákenné vločky, prameny, příze). Požadované vlastnosti výrobků se však zpravidla dosáhnou až po konečné chemické nebo mechanické úpravě. Proces zušlechťování probíhá většinou v několika stupních. Ty se nejčastěji dělí a označují následovně:
Výrobní stupeň | Technologie, příklady |
Předúprava a bělení | |
bavlny, směsí a lýkových vl. | požehování, odšlichtování, praní, vyvářka, sušení, bělení |
vlny | karbonace, valchování, krabování, chlorování, bělení |
přírod. hedvábí | odkližování, bělení, zatěžování |
syntetických vláken | fixace, optické zjasňování, (výjimečně bělení) |
Barvení | |
Výběr barviva | (cca. 10 základ. druhů) podle: žádaného odstínu, afinity k druhu vláken, stálosti vybarvení |
Výrobní postup | diskontinuální, kontinuální |
Tisk | |
Druhy tisku: • podle účinku barev | přímý, leptový, rezervový |
• podle strojního vybavení | válcový, filmový, tisk přenosem, digitální |
Výrobní postup | příprava pasty – tisk – sušení – fixace - praní |
Speciální úpravy | |
Mechanické | kalandrování, česání, postřihování, lisování, kompres. srážení a j. |
Chemické | nemačkavá, antistatická, protižmolková, matování, nánosové úpravy a j. |
Literatura
- Alfons Hofer, Stoffe : 1. Textilrohstoffe, Garne, Effekte, 7. völlig überarbeitetet Auflage, Frankfurt am Main : Deutscher Fachverlag, 1992, ISBN 3-87150-366-5
- Pospíšil a kol.: Příručka textilního odborníka (SNTL Praha 1981)
- Bauer/Koslowski: Chemiefaser-Lexikon,ISBN 3-87150-185-9, Deutscher Fachverlag Frankfurt/Main 1983
Související články
Reference
- ↑ Nejstarší tkanina: http://www.lateinamerika-studien.at/content/geschichtepolitik/geschichte/geschichte-490.html
- ↑ Výroba nanovláken: http://www.emea.donaldson.com/de/filtermedia/support/faq.html
- ↑ Světová spotřeba textilních surovin: http://www.cirfs.org/frames_04.htm
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |